Státy EU musí podpořit výstavu infrastruktury pro CNG, elektromobily

Směrnice EU, finálně přijatá Evropským parlamentem i Radou dne 29. září 2014, nařídila členským státům, aby vypracovaly a pravidelně v tříletém horizontu aktualizovaly národní politické rámce pro rozvoj trhu alternativních paliv a infrastruktury u paliv CNG, LNG, elektřiny a vodíku.

CNG auta jsou v Česku čím dál tím populárnější, zejména díky modelu Škoda Octavia G-TEC
foto: Hybrid.cz

TISKOVÁ ZPRÁVA

Koordinovaná strategie čisté mobility na podporu rozvoje v této oblasti pro Českou republiku bude dne 20. listopadu předložena na jednání Vlády ČR.

Materiál Národní akční plán čisté mobility (NAP CM) vychází z požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva 2014/94/EU, která požaduje po každém členském státu předložit Evropské komisi svojí vnitrostátní strategii, tj. obecné a specifické cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva definovaná směrnicí pro a , elektřinu a výhledově vodík.

„Jelikož se Evropská unie rozhodla podporovat alternativní paliva, pak konkrétní podpora jednotlivých států je tudíž nevyhnutelná pro snížení rizik investorů. A právě Směrnice o alternativní dopravě se stala výrazným signálem pro všechny provozovatele i výrobce, aby se nadále zabývali intenzivněji rozvojem a perspektivou CNG a LNG v dopravě a to se začalo projevovat i u nás,“ říká Jiří Šimek, místopředseda Rady Českého plynárenského svazu ČPS.

Všechny členské státy EU musí zajistit, aby uživatelé vozidel na alternativní paliva, jako je například zemní plyn a biometan, mohli cestovat po celé Evropské unii bez problémů nedostatečné infrastruktury. Zatímco u některých paliv, jako např. u , je již infrastruktura dostatečná, v  je stále ještě 23 států, které mají méně než 100 CNG stanic a ČR mezi ně bohužel ještě letos také patřila.

„Výstavbu těchto chybějících stanic logicky podporuje počet prodejů vozidel, proto členské státy u paliv bez dostatečné infrastruktury také musí poskytnout podporu prostřednictvím finančních a jiných pobídek i vozidlům,“ říká Jiří Šimek z ČPS.

„Šanci na finanční podporu prostřednictvím operačních programů by tak měly dostat i podniky, které budou tyto čisté technologie do svých podniků zavádět,“ dodává Jiří Šimek.

Meziroční nárůst registrací nových osobních CNG vozů na celkových registracích (1-9/2014 a 1-9/2015) byl 100 %. V ČR stojíme stále ještě na začátku. V České republice je registrováno 7 milionů vozidel a asi 4,5 tisíce veřejných čerpacích stanic.

„Současných asi 12 tisíc CNG vozidel a kolem sta veřejných plnicích CNG stanic v ČR je stále nepatrný zlomek veškeré dopravy,“ říká Jiří Šimek z ČPS.

„Aby bylo řešení infrastruktury v jednotlivých členských zemích komplexní, vznikají právě národní akční plány,“ řekl Eduard Muřický, náměstek ministerstva průmyslu a obchodu.

V souladu se směrnicí o alternativních palivech tak stanoví NAP CM národní cíle ve vztahu k počtu dobíjecích stanic: pro CNG vozidla je to u nás 200 veřejných plnících stanic.

Co se týče počtu vozidel, cíl činí 100 tisíc vozidel na CNG v ČR do roku 2020. Materiál dále stanovuje počet 5 plnících stanic na LNG v ČR do roku 2025.

Materiál obsahuje i soubor opatření na podporu zavádění alternativních paliv a naplňování výše uvedených národních cílů. Ta jsou zaměřena primárně na rozvoj CNG a elektromobility.

Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se předpokládá podpora LNG a v určité omezené míře i vodíku. Snížení emisí skleníkových plynů ze spalování pohonných hmot stanovené evropskou směrnicí do konce roku 2017, respektive 2020, bude v ČR velmi obtížné. 

Evropská komise se nyní chystá navrhnout pro další desetiletí ještě ambicióznější cíle. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) je řešením mimo jiné rozvoj alternativních paliv, jako je například CNG.

EU schválila závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO2 o 40 % a vozy na CNG mají o 25 až 30 % méně CO2, podporovat zemní plyn pro dopravu je tedy pro ČR to nejjednodušší, jak tyto emise u nás snížit a cíle dosáhnout.

Výrazně důležitější je ale pro ČR problém prachových částic. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu činil podíl silniční dopravy na emisích látek PM10 například v hlavním městě Praze dokonce 95 %.

“Vozidla na CNG nepotřebují vyrobit elektřinu z uhlí, nemají ekologické důsledky baterií, díky chemickému složení plynu nevznikají téměř žádné prachové částice. Není potřeba spoléhat na jakékoliv filtry prachových částic, jejich výměnu, údržbu, kontrolu nebo spolehlivost. Prachové částice u CNG nemohou nikde uniknout, protože zkrátka spalováním nemohou vzniknout. I plynné palivo LPG, které je na bázi ropy, má z hlediska ochrany životního prostředí horší parametry než CNG a LNG,“ říká Jiří Šimek z ČPS.

„S tím, jak se ve městech a na dálnicích zavádějí nízkoemisní zóny a dražší známky, je koupě vozidla na CNG určitě dnes jak pro soukromníky, tak i podnikatele nejlepší volbou,“ zdůrazňuje Šimek.

„Naše republika navíc leží uprostřed Evropy a tak jsme tranzitní zemí kamionové dopravy. Ta se právě výrazně podílí na emisích prachových částic. Díky velkému objemu této dopravy bude mít i zkapalněný zemní plyn LNG pro ČR v budoucnu velký ekologický přínos,“ říká Jiří Šimek z ČPS.

Zpracování NAP ČR se současně řídí také schválenou státní energetickou koncepcí (SEK). „Využití CNG je klíčovým trendem snižování spotřeby vozidel a nástupu alternativních pohonů v dopravě,“ uvádí se v SEK.

V souvislosti s výstavbou plnicích stanic CNG se očekává podle energetické koncepce rozšíření CNG vozidel u městské dopravy, komunálních vozidel, vozových parků velkých organizací aj. Podpora ekologických dopravních prostředků patří v SEK mezi sedm hlavních cílů v oblasti dopravy.

NAP vychází také z Národního programu reforem 2013, na základě kterého se vláda rozhodla přijmout Program čisté mobility zaměřený na využití alternativních druhů paliv, lepší kvalitu ovzduší, snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů vznikajících z dopravy.

Přijatý program má být také zaměřen na závazky vyplývající z Plánu jednotného evropského dopravního prostoru.

tisková zpráva

16 Comments on “Státy EU musí podpořit výstavu infrastruktury pro CNG, elektromobily”

  1. Pan Šimek by si měl
    Pan Šimek by si měl zjistit, kolik té nečisté uhelné elektřiny je potřeba spotřebovat, než se plyn dostane až do auta. Mohl by začít tím, že se podívá jakou spotřebu mají jejich kompresorovny u plniček. Možná bychom všichni koukali…

    EDIT:Tak mi to nedalo a kouknul jsem na parametry takové domácí plničky. Jedné s výkonem 1,8m3/hod druhé s výkonem 4,6m3/hod. U obou mi vyšla spotřeba energie pro naplnění 4,5kg CNG na cca 2,8kWh. Takže aby CNG oktávka vůbec natankovala palivo na ujetí 100km spotřebuje tolik elektřiny, kolik elektromobilu stačí na ujetí 16 km. A teď si vezměme, že ten plyn se musí i těžit a dopravovat. Dokáže někdo odhadnout kolik energie se spotřebuje na toto?

    1. Tohle právě zatím nikdo
      Tohle právě zatím nikdo neřeší, což je chyba. Při stlačování by se mělo odebírat teplo např. pro ohřev TUV.
      V autě by pak místo (z důvodu bezpečnosti spíše kromě) redukčního ventilu měla být turbína, nebo malý motor něco na způsob MDI, vyhřívané odpadním teplem z motoru a pohánějící alternátor a následně příslušenství (servořízení, klimatizaci apod).
      Jak píšete, vkládá se tam energie, která se zbytečně vypustí pánubohu do oken.

  2. Od začátku přípravy
    Od začátku přípravy NAPčistéMobility jsem se snažil o definici, co je skutečně čistá mobilita. Neustále se to zaměňuje za alternativní pohon. Alternativní paliva jsou co do emisí naprosto srovnatelná s klasickými palivy. To, že plyn, tehdy LPG, je čistší, než benzín bylo prezentováno poprvé na konferenci v Karlových Varech v období ,kdy začala opadat třetí vlna elektromobility. Tam totiž nebylo dost materiálu o čisté mobilitě a tak plynaři dali zakázku CDV, aby porovnal jeden naprosto ojetý karburátorový motor ze škodovky s novým a seřízeným motorem na plyn. Zakázka byla daná „porovnejte emise tohoto benzinového a plynového motoru“. Od té doby se „čistý LPG“ změnil na CNG a dosáhlo se „dobrovolné dohody státu se společnostmi CNG“. Kdyby se podařilo uzavřít podobnou dohodu pro elektromobilitu, měli bychom infrastrukturu, o které se nám ani nezdálo. Pokud bude chtít někdo pomoci s podporou opravdu čisté mobility, ozvěte se nám. APEL – asociace pro elekromobilitu č.r.

  3. Pan Šimek asi nedostal moc
    Pan Šimek asi nedostal moc naděleno, že? Kologické důsledky baterií jsou vyrovnaný po pár km naježdšných s CNG a z uhlí se vyrábí sice pořád ještě 1/3 alektřiny, nicméně poměrně rychle ten podíl klesá. CNG je mnohem méně efektivnější, než elektrické bateriové vozidlo. Uvítal bych ho zatím jen pro kamionovou a autobusovou dopravu a to ideálně ještě hybridně (plynoagregát), než budou baterie dostatečně levné. Ale chápu, nějak to Jiříček prodat musí.

  4. „cíl činí 100 tisíc
    „cíl činí 100 tisíc vozidel na CNG v ČR do roku 2020“
    To budou muset být sakra velké dotace, když jsme ani ne na 2500 CNG aut za 2015 a plánujeme být v průměru na 20000/rok již od 2016.
    Nebo tam sedí nějaký člověk, který akorát zvládl v excelu proložit křivkou nárůst 2014-2015 (+100 %) do roku 2020, to by pak tak nějak vycházelo :).

  5. Z ekonomického hlediska je
    Z ekonomického hlediska je podpora CNG a elektra rozhodně přínosnějším počinem. Podpora LPG, včetně prodejců v ČR je drahá kulišárna, z doby kdy se nevědělo …… ! Jinak ale naprosto souhlasím, s tím aby i v ČR byly nastoleny pobídky podnikatelům a firmám v dopravě a přepravě v přechodu na plyn a elektro. Včetně výrobních stavebních a lesnicko-farmářských strojů! Nabídka a praxe těchto profi strojů v plynu at zemním nebo PB v ČR prakticky neexistuje, snad pouze v případě busových vlaštovek. Kolik CNG- LPG vozidel používají řetězce, pekárny, k navážení svých výrobků a navážení zboží.

      1. Dal som si Fábiu kombi
        Dal som si Fábiu kombi prerobiť, keď mala 3 roky a najazdené 52 000 km. Aktuálne má 14.5 roka a 410 000 km. Myslím, že sa to vrátilo. V tom čase som investoval 26 500 Sk.
        Pri asi 350 000 km som dal vymeniť rozvody, lebo auto po zahriatí motora na benzíne vyplo, na LPG prudko stratilo výkon. Nebolo to rozvodmi, ale zišlo sa.
        Nakoniec sa prišlo na to, že bol pokazený snimač otáčok a snímač teploty motora, Táto kombinácia zblbla riadiacu jednotku, že znižovala výkon, až kým sa dalo. Inak som tam mimo sviečok a oleja nemenil nič také. Teda až na LPG nádrž, lebo má len 10 ročnú záruku a neprešiel by som cez STK.
        Motor je vporiadku. Pred mesiacom mi merali tlak vo valcoch a všetky majú 14 atmosfér, či v akých jednotkách to je. Na hornej hranici.
        Začína blbnúť elektrika. Keď prejdem cez nerovnosť sa mi niekedy zamknú, prípadne odoknú dvere a podobne.
        Uvažujem, že ho vymením elektrovozidlo, ale čakám na zníženie ceny. Keď idem autom, tak za ten deň urobím minimálne 170 km, tak potrebujem z dojazdom aspoň 250km, kvôli rezerve. Možno by sa niekde v BA dalo dobíjať. Hádam to ešte toto prežije dovtedy.

Napsat komentář