Robotické vozítko jako pošťák budoucnosti

Přední světové firmy dnes zkoušejí doručování s pomocí létajících dronů. Britská společnost Starship Technologies přichází s odlišným konceptem: robotem na kolech.

Jsme na takové novoty jako je robotický pošťák připraveni?
foto: Starship Technologies

Malý robot se šesti koly připomíná spíš pojízdnou tiskárnu než doručovacího robota. A tak trochu vypadá i jako jezdítka, která vysílá na jiné planety.

Robotické jezdítko je pochopitelně poháněno elektřinou. Dokáže jezdit průměrnou rychlostí kolem 6,5 km/h a uveze asi dvě menší tašky nákladu, zhruba 10 kg.

Hlavní výhodou takového robotického doručovatele je, že se po ulici a ve městě dokáže pohybovat zcela samostatně. Podle zakladatelů firmy Starship Technologies, původně tvůrců známého komunikačního softwaru Skype, umí doručit zásilku během 5 až 30 minut.

Další výhodou má být energetická, resp. ekonomická nenáročnost robotického pošťáka. Ačkoliv není ovládán člověkem, v dispečinku může sedět člověk, který kontroluje více těchto strojů a pomáhá jim když se ztratí nebo mají jiný problém.

auto robotické vozítko Starship Technologies

foto: Starship Technologies

Pozemní způsob dopravy zásilek je pochopitelně značně náchylný k vandalismu nebo dokonce zcizení. Zásilka je proto přepravována v uzamčeném prostoru, který si příjemce odemkne s pomocí mobilního telefonu.

Zároveň může na svém mobilu sledovat jak daleko se robot nachází. Starship chtějí spustit pilotní projekty v Británii a už příští rok.

7 Comments on “Robotické vozítko jako pošťák budoucnosti”

  1. Málo lidí vidí, že se
    Málo lidí vidí, že se zanikáním manuálních prací se uvolňují pracovní kapacity na podstatně sofistikovanější práce, kterých je v podstatě nevyčerpatelné množství. Zájem o technologické novinky, novinky v medicíně, autech ale i duchovno, filozofii apod. neustále roste. Vůbec bych se nebál, že pracovní místa prostě nebudou. Pouze se přeskupuje složení pracovních sfér, kdy v primární dělá stále méně lidí a postupně se přesouvají do druhé a hlavně třetí.

    1. Jenže ne každý má
      Jenže ne každý má inteligenci na sofistikovanější práce. Inteligence se z 80% dědí. Obecně inteligentnější jsou lidé, jejichž předci se museli připravit na zimu, kterou přežili jen ti nejchytřejší. Pokud se člověk podívá po lidech v Menze v USA tak zjistí, že tam je většina bělochů, sem tam asiat, ostatní tam nepotkáte. Vývojáře v Silicon Valley troří 99% běloši a asiati. Průměrné IQ bělochů a asiatů ze severu je okolo 100. Černochů 80, arabů 85 a hispánců 90. Běloši i chytřejší asiati mají málo dětí, pro hloupé ale práce bude problém – viz naši romové.

  2. Nemějte mne za Ludditu, ale
    Nemějte mne za Ludditu, ale nedávno jsem se dostal k článku, mslím to bylo na The Guardian, nebo na stránkách BBC, kde byla publikována čísla nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých, je otázka jestli je v takové situaci dobré nasazovat další takové technologie.

    Samozřejmě je to pokrok a myslím že tato platforma by mohla najít mnohem širší využití než jen doručování pošty, napřiklad by se to snad dalo použít jako stroj pro úklid ulic.

    1. je to nespravne nastavena
      je to nespravne nastavena ekonomika, alebo chyba v uvazovani ?
      pokial v kapitalizme berie automatizacia a kvalitna vyroba ludom pracu, je chyba v kapitalizme alebo uvahe o tej situacii ? lebo dalsi sposob je pausalny prijem, co je akasi nedomyslena forma socializmu frcnuteho komunizmom.

      kvalitne vyrobky neberu ludom pracu, a automatizacia uz vobec nie.
      zaroven ako klesa v spolocnosti narok na mzdu, klesaju aj ceny, lebo je treba sa na to divat globalne, nie selektivne.

      okrem toho, vandalizmus, a vyroba a vymyslanie strojov a vsetko co s tym suvisi, ludom pracu dava, ta sa len preskupuje, alebo sa meni jej hodnota, paralelne s tym, cena zakupovaneho produktu.

      vase obavy nie su na mieste. take pocitace pracu nevzali, naopak.
      automatizacia a kvalita, hromadna vyroba detto.

    2. Zajímavé je, že
      Zajímavé je, že automatizace za posledních 50 let postoupila neuvěřitelným tempem, podle kterého bychom vlastně už nikdo neměli mít co dělat, a přesto tu máme jednu z nejnižších nezaměstnaností za poslední 2,5 dekády (komanči to měli pošéfované uměle, to se nepočítá). V podstatě to teď je tak, že kdo pracovat chce, tak už našel relativně DOBROU práci. Zbytek jsou lidé nezaměstnatelní, dobrovolně nezaměstnaní a lidé, pro které je nezaměstnanost životní styl. Nejvyšší nezaměstnanost sice je u věku 15–25, ale hned v závěsu za ní je 50-důchod. A překvapivě 20% nezaměstnanost u lidí se základním vzděláním. Debily evidentně nikdo nechce.

Napsat komentář