Norsko postaví flotilu plug-in hybridních lodí

Norsko je výjimečná země. Plná elektromobilů, fjordů, stromů, vodních elektráren a sněhu. A také lodí. Nyní chce vybudovat flotilů plug-in hybridních plavidel.

Jedním z hlavních partnerů programu Green Coastal Shipping by se mohla stát společnost , která má s využitím elektřiny v lodích dlouholeté zkušenosti
foto: Siemens

Už v lednu 2013 jsme informovali, že Norsko bude mít první elektrický trajekt. Ten se později stal lodí roku a je prvním elektro-trajektem na světě.

Lodě patří mezi stroje s největším podílem na znečištění ovzduší. Norsko je na nich ve velké části závislé – ať už se to týká přepravy lidí a nákladů mezi mnoha ostrovy a fjordy, anebo přepravy vytěžené ropy.

Norská vláda společně s firmou DNV GL sídlící v Oslu nyní spustila program „Green Coastal Shipping“. V jeho rámci chce vybudovat flotilu tankerů, nákladních, dopravních, tažných a dalších typů lodí, které poběží zcela nebo částečně na elektřinu. Případně na zkapalněný zemní plyn ().

Šéfem programu je Narve Mjøs. První lodí bude plug-in hybridní nákladní trajekt pro krátké oceánské plavby. Druhou bude plně elektrický pobřežní tanker.

ZAJÍMAVOST: Oslo zakáže vjezd aut do centra

Třetí pak hybridní rybářská loď. Čtvrtým projektem pak má být přestavba nákladní lodi na hybridní přepravník poháněný elektřinou a zkapalněným zemním plynem.

Společně se samotnými loděmi má vzniknout i „zelený přístav“. Ten bude využívat elektrická nákladní auta, jeřáby a nabídne pochopitelně také nabíjecí stanice pro lodě.

Monica Mæland, norská ministrině obchodů a průmyslu, v souvislosti s novým programem řekla, že loďařský průmysl je skvěle vybaven na to, aby vedl zelenou změnu.

24 Comments on “Norsko postaví flotilu plug-in hybridních lodí”

  1. Norsku fandím. Je lepším
    Norsku fandím. Je lepším podnikatelem než ČR. Jistě ČSR(ČSSR) nebylo tak významným světovým konkurentem. Libenské České loděnice, dokázaly svými výrobky uspokojit pouze SSSR, svými sacími bagry. Po roce 1990, se výroba ztratila a vytratila, a odborní vzdělanci a profesní dělníci šli na UP. Osobně si myslím, že i dnes výroba říčních sacích bagrů, tankerů a říčních plavidel by nebyl ztrátovým podnikáním, než nákup hotového a jeho splácení. Ale je to o podnikatelském riziku a odvaze. V Norsku jako nesocialistickém státě platí nejdříve podnikatelský záměr a vize a potom přesvědčení státu o spolupráci. v ČR je tomu stále naopak.

      1. Ano pane Josefe. Je to
        Ano pane Josefe. Je to ostuda. Pražáci dříve narození, si možná vzpomenou kolik rozpracovaných lodí bylo vidět ve slepém rameni Vltavy z Libenského mostu. A Slováci též mlčí o Komárenské loděnici. Je to škoda, stejně jako Chocenský Orličan už není výrobcem bezmotorových kluzáků. Historie techniky v Československu není pouze o politice a režimu, ale i o chuti konkurovat. Ano po devadesátém roce byl hlad po vyspělé technice vyspělého světa. Nevěřím, že by stejně jako Norové, nemohli Češi a Slováci navázat na technickou historii jež zde byla po vzniku ČSR a přežila i v socialismu. O co je ČR horší než Norsko nebo Jižní Korea či Izrael v technice a vzdělání.

        1. Problém bude hlavně ve
          Problém bude hlavně ve vzdělání. Školy vzdělávající strojní inženýry v oboru stavitelství lodí tu prostě nemáme. Dříve se v tomto ohledu úzce spolupracovalo s Polskem, kde i můj otec tento obor vystudoval, ale samozřejmě nepracuje v ČR a jeho generace stárne… Pár výjimek se najde i v mladší generaci, ale to jsou jednotky.

  2. Špeciálne v lodnej doprave
    Špeciálne v lodnej doprave ma prekvapuje, že sa nevyužíva cca 200 rokov starý princíp využitý v Stirlingovom motore. Na lodiach je dostupný (prakticky stále) trvalý teplotný rozdiel (voda/vzduch).To by mohlo poskytovať významnú časť energie na pohon temer zadarmo.

  3. Že jsou hybridní motory
    Že jsou hybridní motory pro lodě výhodné hned z několika důvodů vím už dlouho a už jsem to několikrát psal.
    Za prvé účinnost. U tak velkých motorů se počítá každé procento a tady může jít až o desítky procent. Motor totiž může běžet v optimálním režimu irelevantnímu k zatížení.
    Za druhé možnost okamžitě vypnout trakci. To, co je u elektromotoru zážitost několika sekund, je u spalovacího motoru problém hraničící se zničením. Prudké zastavení motoru spalujícího hustý mazut vede ke zničení palivové soustavy jako následek rázové vlny v husté kapalině a k zanesení válců. Po vychladnutí, se to nenastartuje. Motor se musí nedřív několik minut vypalovat naftou, ale i tak se otáčky snižují raději postupně, tepelné přechody jsou značné, při rychlém zatavení, nebo přechodu na volnoběh může něco prasknout. Řeší se to tak, že jsou v lodích brzdy (nejčastěji hydralické bubny), které ale energii neužitečně spotřebovávají.
    Za třetí, přídavná baterie s dostatečnou kapacitou dokáže vyvážit rozdíly mezi okamžitou spotřebou a příkonem, a opět se dá uspořit.
    Přídavné kevlarové plachty a osazení fotovoltaikou tam, kde je to možné, může být příjemným bonusem.

  4. Tak se stává realitou to o
    Tak se stává realitou to o čem jsme zde a na ekobydleni občas diskutovali, bateriové lodě, uvidíme jak se to vyvrbí. Norsko pro to předpoklady má, ale je otázka, jestli by neměli začít s takovou uvažovat i o rozšíření hydroelektráren, jsem si jistý že pár stovek MW ještě mohou získat.

      1. Norové mají na rozdíl od
        Norové mají na rozdíl od SA alespoň nějaký jiný průmysl, myslím ž ekonkrétně hlinikárny díky levnému proudu, ale také se mi nelíbí situace kdy půlka světa dělá na pár zemí, které mají ropu a ty se jim za to odvděčují tak jak se odvděčují. Je třeba to utnout. A je jedno v podstatě jak. Potřebujeme ještě pár let levné ropy a bude klid. Myslím že pak se situace na světě trochu stabilizuje. Velké toky peněz takto za nic jsou vždy nebezpečné, dávají pocit že se může všechno.

        1. Pane Carlosi, píšete: „Je
          Pane Carlosi, píšete: „Je třeba to utnout.“
          Zvláštní názor, takový až komunistický.
          Také by se dalo napsat „… kdy půlka světa dělá na pár zemí, které mají…“ (měly) Nikolu Teslu, Edisona, Einsteina atd. a díky takovým lidem vyspělý průmysl. Napíšete, že i tito vynálezci a vědci by se měli buď zrušit nebo znárodnit?

          1. Jen z napadu se neda zit.
            Jen z napadu se neda zit. Musite ty napady uvest do realu a to znamena vyrabet a pracovat. Rukama a hlavou. Carlos myslel asi to, ze sejkove, Norove a rusove jednoduse navrtaji diru do zeme a maji kralovsky vydelano po cela desetileti a to bez prace. Vetsinou jim i to vrtani udela nekdo jiny.
            Bez tech olejovych vyderacu by svet byl doopravdy lepsi.

            1. Ano, tak jsem to myslel,
              Ano, tak jsem to myslel, situace kdy někdo opravdu žije jen z náhody že má na svém území obrovská ložiska ropy, je dlouhodobě neudržitelná a ať se na to budeme dívat snad ze všech úhlů, je nebezpečná. Donedávna tyto země šroubovaly cenu ke 100$ za barel a to uměle, nikoliv pro reálný nedostatek ropy. Jsem si jistý že by bylo možné vysledovat financování některých nebezpečných organizací právě z oněch ropných peněz.

                1. Oficialních či
                  Oficialních či neoficiálních? GB, Francie a Snad Španělsko má ještě jakési ex-kolonie, území s nejrůznějšími statusy, které ale není jejich jakousi přímou součástí.

                  Co se týče neoficiálních, tam… no je to složitější, není dost dobře možné je propustit.

                  Ano jsou to vyděrači, pokud máte oficiální či neoficiální klonie, tak to ještě lze celkem snando bojovat, ale když mohou ze dne na den položit světovou ekonomiku to je mnohem horší.

                  Nevím o které zemi ohledně zbrojení z našich peněz mluvíte, ale napadají mne asi tak tři. SA, RF, USA, kde poslední má zdroje spíše z korporací.

                  Vzdáním se importu Ropy a Plynu bychom možná mohli výrazně zlepšít naši situaci, stejně jako všichni ve světě. A zlepšila by se i pro rozvojové země, rotože by cena ropy spadla na nějakou směšnou částku. Ale přesto, když za každým barelem se schovávají AK47 tak je to pomalu drahé i zadarmo.

          2. Vím že to tak možná
            Vím že to tak možná zní, ale pokud se nad tím zamyslíte, tak v průmyslových zemích musíme financovat výzkum, vzdělání, vybudovat závody, zajistit infrastrukturu. To něco stojí a je jedno kdo to financuje, jestli stát, nebo soukromý sektor.

            Zestátnit myšlenku vědce, to snad ani dost dobře nejde a vůbec zestátnění je podle mne divné, protože to velmi snadno sklouze k monopolizaci a má to mnoho nedobrých důsledků pro všechny (i když to i přemíra volnosti, zejména v průmyslu(obcházení norem, návrhy jen tak aby to vydrželo do konce záruky…)), přesto jistý stupeň je nutný (silnice, kolejnice (nikoliv už vlaky!)), ale situace kdy máme, nebo jsme do nedávna měli, pár zemí které ovládaly většinu trhu s ropou a tak držely svět pod krkem, musí skončit.

            Ropné státy si mnohdy objednají zahraniční firmu (v SA bylo mnoho vrtů a infrastruktury dodáno zvenčí), ta za nějaký, v porovnání se zisky, drobný peníz všechno dodá a šejk může začít šetřit na nového rolse. Následně vidíme jak tyto země pro své zájmy začnou zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí, podporovat ozbrojené skupiny, což vede k masivním migračním vlnám, to je nepřípustné. Jaký je z toho užitek krom jejcih? Bohužel spotřeba ropy to podporuje.

            Nějaké zesvětnění ropných polí je nerealizovatelné, ale to utnutí je myšleno tak že máme udělat všechny kroky, které výrazně omezí naši závislost na ropě a tak omezí tok peněz těmto režimům. Nelíbí se mi situace, kdy jsme nuceni kupovat od těchto zemí ropu a pak se dočteme o tom že jejich vojska vstoupila bez mandátu OSN do jiné země, nebo že se jejich občané někde odpalují v davu, že dodávají zbraně skupinám vůči nám nepřtelským. Bez ropných peněz by si toho tolik nedovolily.

            Myslím že bez ropy by BV byl ospalou relativně bezpečnou oblastí (jako za Turecka), ne přetopeným kotlem před výbuchem.

    1. Protože to jinak nejde.
      Protože to jinak nejde. Lidi potřebují diktaturu aby udělali nějakou změnu. Sami než by pustili chlup radší dál budou páli cokoli a dýchat jedy a karcinogeny, než by dali nějakou tu kačkua vyměnili techniku za jinou, která toho vypuští daleko méně a pak dýchali čistý vzduch.

      to je teda argument. Podle vás je lepšá žít ve světě ne nepodobném jako ve filmu „Kouř“?
      Děkuji nechci.

        1. Záleží na tom jak moc
          Záleží na tom jak moc diktátorská ta diktatura je, v jistých oblastech to bez jisté dávky nejde a nic se neudělá, respektive to bude problematické. Samozřejmě pokud si stát usmyslí nějakou totální pytlovinu, měl by to občanům proplatit.

          V Británii třeba v 19. století byly minmálně tři hlavní rozchody železnice: 1435mm, 1520mm a 2140mm (a tuna úzkých), až zákonem o sjednocení rozchodů se stanovil jako jednotný tzv. standardní rozchod a několik úzkých, zbytek se nepovoloval stavět. Stejně tak v počátcích elektrizace to nebylo jen o střídavém či stejnosměrném proudu, ale i o jednotlivých frekvencích střídavého. A i u nás bylo mnoho elektráren s různými frekvencemi, než se stanovila jako standardní frekvence 50Hz.

          Navíc pokud se budeme bavit o elektrobusech, elektrolodích, bateriových lokomotivách etc., hrozí jen malá šance že se to bude ve velkém obcházet. Když jsme u té ekonomicity, bylo by myslím zajímavé srovnat windjammer, samozřejmě po patřičných modernizacích, s lodí se spalovacím motorem.

          Myslím že ze škod, které napáchala levná ropa od 50. do 70. let se budeme vzpamatovávat ještě dlouho. Díky tomu totiž upadl zájem o rozvoj jiných technologií. To způsobilo její průnik všude, růst moci ropných států, se vším co je s tím spojeno.

          1. Ano tak jsem to myslel.
            Ano tak jsem to myslel. Lépe bych to asi nenapsal.
            Ohledně obcházení záhonů, znám lidi co vymýšlejí jak neplatit daně, jak ne zaplatit pokutu, jak obejit socialku, jak neplatit pojištění, jak obejit cokoli co je proti jejich mysli. Paradoxně ať by byl zákon, který by jim dával víc peněz, oni jen proto, že to nevymysleli oni by se ho snažili obejít.
            Nejhorší na tom je, že jim to prochází…

Napsat komentář