Plzeňská univerzita předvedla silniční elektromotorku

Západočeská univerzita v Plzni před dvěma lety ukázala nádherný elektrický Chopper Blue Elyctra. Tentokrát se vrací se silniční elektromotorkou Électricité.

Prototyp silniční elektromotorky Électricité vznikající na Západočeské univerzitě v Plzni
foto: ZČU

autor článku: Ing. Josef Formánek
vedoucí vývojového týmu Électricité

Électricité neboli Elektřina

Hlavním cílem projektu stavby elektricky poháněného silničního motocyklu nebylo postavit elektromotorku jen tak pro zábavu. Hlavním cílem bylo aby se cenovka takového prototypu přiblížila cenové hladině konvenčních motocyklů dané kategorie se spalovacím motorem.

Hlavní výzva tedy spočívala právě ve stanovení této cenové priority a dále pak v tom, že je již možné se stávajícími technologiemi dosáhnout rozumných technických i dojezdových parametrů.

Koncepce elektromotocyklu byla volena do kategorie kapotovaných silničních motocyklů a vybrána z důvodu designového vnějšího uspořádání i vnitřního prostoru s důležitou možností využití pro řidiče skupiny A1, A bez omezení nebo B s omezením.

Sestavený pracovní tým se musel zhruba jeden rok potýkat se spoustou technických parametrů (díky cenovému stropu) pro to, aby prototyp byl schopen plnohodnotné jízdy. Bylo nutné veškeré vyráběné prvky namodelovat ve 3D systémech, nakupované prvky skenovat na 3D scaneru a data přenést do PC.

Bylo též nutné technicky zvládnout konstrukci tak, aby vše na sebe pasovalo a nevyšel z toho podivný chaotický výsledek. Díky tomu bylo možné do zástavbového prostoru vkládat různě výkonné elektromotory s příslušenstvím i různé možnosti a velkosti akumulátorového packu.

auto ZČU Západočeská univerzita Plzeň elektrická motorka elektromotorka chopper Électricité

Vnitřní uspořádání akumulátoru

foto: ZČU

Akumulátor je „skládán na míru“ tak, aby nezabíral prostor „nádrže“, která je koncipována jako odkládací prostor pro větší věci. Těžiště motocyklu je tím posunuto směrem k vozovce a motocykl se při jízdě chová „čitelně“ a „inertně“.

Základní akumulátor o nominální hodnotě 2,5kW/h je složen z prismatických článků. Vzhledem k vnitřnímu prostoru je též počítáno s akumulátorem o dvojnásobné kapacitě a pro „silnější“ pohonné elektromotory lze instalovat akumulátor o hodnotě až 10kW/h.

Vnitřní uspořádání akumulátoru

Z těchto důvodů bylo řešení motocyklu koncipováno jako modulární nebo spíše tzv. „stavebnicové“, neboť vnitřní konstrukce motocyklu umožňuje snadnou změnu pohonné jednotky od 3 kW do 20 kW nominálního výkonu (chlazené vzduchem nebo kapalinou) pro provoz na veřejné komunikaci a též od 30 kW do 90 kW pro sportovní jízdu na uzavřeném závodním okruhu.

auto ZČU Západočeská univerzita Plzeň elektrická motorka elektromotorka chopper Électricité

Vnitřní uspořádání pohonné elektrické jednotky
foto: ZČU

Dále je pak umožněno také doplnění dalšího akumulátoru, a tím zvýšení kapacity právě pro „silnější“ elektromotory, přidáním superkapacitoru či dalších elektronických prvků. Další stavebnicovou volbou je pak, buď jeden stálý převod tzv. automatická převodovka, nebo přímo řazená až pětistupňová manuální převodovka.

Vnitřní uspořádání pohonné elektrické jednotky

Od možností využití systémů spojených s některými elektronickými prvky, vyplynula nutnost doplnění dalších technických řešení a vlastností, tzv.: přidáním „vychytávek“, a to pro příklad přidání ABS systému pro elektromotor při rekuperaci elektrické energie.

Tento systém není pro provozní brzdy, ale pro to, aby při možnosti nastavení intenzity rekuperace přímo řidičem nedošlo k zastavení elektromotoru přetížením (zablokováním) a následně kola právě při rekuperačním brzdění.

auto ZČU Západočeská univerzita Plzeň elektrická motorka elektromotorka chopper Électricité

Ovládací a informační prvky elektromotorky
foto: ZČU

Dalších energetických úspor lze dosáhnout při správném „nastavení“ převodových mechanismů, a to nejenom pro jeden stálý převod, ale i pro vícestupňové mechanismy.

U vícestupňových převodových mechanismů, lze snadno dosáhnout potřebných vlastností a využít potenciál elektromotoru v jeho efektivních optimech a tím zároveň dosahovat lepšího využití elektrické energie uloženého v akumulátoru.

auto ZČU Západočeská univerzita Plzeň elektrická motorka elektromotorka chopper Électricité

Ovládací a informační prvky elektromotorky
foto: ZČU

Na elektromotocyklu zůstává klasické ovládání světel, směrových světel, brzd i spojky. Akcelerační rukojeť je elektronická a je řešena jako „půl-rukojeť“ pro méně zkušené řidiče (záměna za celo-otočnou rukojeť je otázkou několika minut). Co je na řídítkách navíc? Jedná se o páčku pro nastavení intenzity rekuperace.

Ovládací a informační prvky

Přístrojová deska je řešena několika designovými možnostmi a to buď jako plně digitální, digitální s digitálně-analogovým ukazatelem otáček i rychlosti nebo trochu do designu klasiky ve formě digitálního rychloměru s velkým středovým analogovým (rafičkovým) ukazatelem proudového odběru a malým analogovým ukazatelem pro nabití akumulátoru.

auto ZČU Západočeská univerzita Plzeň elektrická motorka elektromotorka chopper Électricité

Digitální palubní deska s grafickým zobrazením potřebných hodnot
foto: ZČU

Na pravé rukojeti je přidán informační ukazatel nabití (tři úrovně) pro informativní zjištění stavu akumulátoru bez nutnosti zapnutí klíčku (před jízdou, při nabíjení atd.). Údržba spočívá v pravidelném nabíjení akumulátoru, kontrole osvětlení a brzdové kapaliny.

Pro stálý převod je kontrola a promazaní řetězu a pro převodové mechanismy kontrola olejové náplně (olejová naplň je určena pro celou dobu životnosti).

auto ZČU Západočeská univerzita Plzeň elektrická motorka elektromotorka chopper Électricité

Ovládací a informační prvky elektromotorky
foto: ZČU

Vzhledem k technologii elektromotoru – bezkomutátorový, je po určitém čase vhodné zkontrolovat uložení hnací hřídele. U elektromotoru „s uhlíky“ je nutná výměna těchto komponent zhruba po najetí 60 000 km.

Teoretické výpočtové provozní náklady jsou vyčísleny dle sazby za 1kWh pro rok 2015 od dodavatelů elektrické energie v cenovém rozpětí 1,83,- Kč až 4,91,- Kč, pak stojí jedno nabití od cca 20,- do 50,- Kč a tím pro teoretický dojezd 100 km je přepočet 0,20,- až 0,50,- Kč na jeden ujetý kilometr.

Testování konkrétních dojezdových parametrů několika variant řešení (bez rekuperace, s rekuperací, s řízenou rekuperací, stálý převod, převodové ústrojí atd.) je nejlepší v reálném provozu.

Proto se připravuje možnost testovacích jízd přímo v silničním provozu. Toto následně prokáže vlastnosti a schopnosti tohoto navrženého silničního motocyklu s čistě elektrickým pohonem.

Technické parametry prototypu jsou:

Kapotovaný dvoumístný silniční motocykl se 17″ pneumatikami

Hmotnost: 138 kg
Celková délka: 1970 mm, šířka: 700 mm, výška: 1085 mm
Rozvor: 1345 mm
Výkon střídavého elektromotoru: 10,8 kW
PWM řídící jednotka elektromotoru: s plynule nastavitelnou rekuperací i elektronickým ABS systémem pro elektromotor
Akumulátory: skládané z prismatických článků typu LiFeYPO4 (následně budou testovány LiNiCoMn) s RT-BMS systémem o kapacitě akumulátoru od 2,5 kW/h do 10 kW/h dle instalovaného výkonu elektromotoru a cenového rozpětí.

Nynější koncepce je řešena pro řidiče se skupinou B (i skupiny A1, A), kde je možnost řídit motocykly do objemu 125ccm s automatickou převodovkou a výkonem nepřesahujícím 11kW. Vzhledem ke „stavebnicové konstrukci“ lze tento elektromotocykl snadno přizpůsobit konkrétním požadavkům budoucího řidiče.

vlastní

7 Comments on “Plzeňská univerzita předvedla silniční elektromotorku”

  1. Po přečtení článku mi
    Po přečtení článku mi nezbývá než reagovat. Pan inženýr asi vůbec netuší, co píše, možná ani co dělá. Měl by si to po sobě pozorně přečíst a zamyslet se. Možná bych velmi pochyboval o jeho odbornosti. Jak někdo může mluvit např. o systému ABS v motoru, či o jednostupňové převodovce jako automatické??? Jak někdo může tvrdit, že lze motorku přestavět na okruh s 90kW výkonu motoru, tato motorka je továrně stavěna na výkon 125ccm motorky a to zřejmě včetně rámu a kola atd.. A kam by autor asi dal všechny ty jeho superkapacitory a baterie velkých kapacit pro ohromné dojezdy? Mám pocit, že pan inženýr dosáhnul na papíře parametrů motorky, co nedosáhly ani věhlasné světové motocyklové firmy a to všechno na koupené nejlevnější „číně“, to klobouk dolů… No a další „vychytávky“ dle slov autora asi nemá cenu ani komentovat.
    A jak chce tým udělat „cenovku“ jako u konvenčního motocyklu stejně kvality? Myslím, že za cenu 40tis Kč, co stoji benzinová verze, tento skvost nedokáže nabídnout.
    Je velmi alarmující, že na technické univerzitě se zabývají takovýmto „vývojem“ resp. zajímalo by mne, co tam tým specialistů vlastně vyvinul? Motocykl, čínské výroby se dá koupit velmi jednoduše i u nás, celý pohon-motor a regulátor je také jako sada a to včetně baterií, ovládací a informační prvky na řídítkách z elektrokola také…
    Digitální přístrojová deska na papíru je už jen k dokreslení „velké“ snahy a odbornosti vývojového týmu.
    Myslím, že pokud se něčemu říká vývoj, tak by se to taky tak mělo tvářit a to obzvlášť, pokud se to děje na univerzitní půdě a za veřejné peníze. Tohle by se dalo prohlásit i za podvod a autor článku by se měl hluboce zamyslet. Stejně tak jako jeho nadřízení, je to ostuda.
    PS: pro tým hybridu.cz bych měl námět na vytvoření rubriky vtip, aby se takový brak nedostával mezi normální články, jedině s výjimkou aprílu 🙂

  2. „Hlavním cílem bylo aby se
    „Hlavním cílem bylo aby se cenovka takového prototypu přiblížila cenové hladině konvenčních motocyklů dané kategorie se spalovacím motorem.“
    Preco potom v clanky chyba zakladny parameter tohto pocinu, a to je odhadovana cena aspon zakladneho modelu?

  3. Ach jo… předpokládám
    Ach jo… předpokládám že v Plzni se jim nepodařilo získat „odpovídající“ budget ve výši několika desítek miliónů jako TU Ostrava. Ale i kdyby tenhle projekt byl financován jen z omezených zdrojů fakulty, či katedry tak z toho nemusela po stránce elektrické výstroje vzniknout až takováto, s prominutím, sračka.

    Už na první pohled jsou všechny použité komponenty ten největší odpad co je dnes na trhu. Nejhorší je, že člověk na tom díky mizérii použitých komponent ani nezíská žádné praktické zkušenosti. (Tedy pokud tou zkušeností nemá být to, že takhle, respektive z tohohle, se to opravdu dělat nedá.)

    A pan vedoucí vývojového týmu Électricité, by si měl dávat pozor na to, co v prezentačním článku deklarují za hověziny. Jako různé pochybné až kruciálně zcestné úvahy jsou obvykle velmi vítané, ale energie v kW/h??? To tedy opravdu ne!!!

    1. To snad rozebrali nějaký
      To snad rozebrali nějaký čínský ZQTD skútr a použili z něj komponenty na motorku.

      Od kdypak je baterie ze ZQTD skútru (Akumoto, Hanscraft) typu LiFeYPO4? Vždyť jednotlivé články ZQPT, ze kterých je baterie složena, jsou typu LiFePO4 a nemají pro EU řádné certifikace – tak ať nám někdo vysvětlí, jak to tedy doopravdy s celou motorkou a její baterií je.

Napsat komentář