Prvních pět aut na vodík Toyota Mirai dorazilo do Evropy

Toyota Mirai – první sériově vyráběné auto na vodík, dorazilo do Evropy. Vylodilo se zde celkem pět kusů, tři v britském Bristolu a dva v Zeebrugge v Belgii.

Vodíkové auto Toyota Mirai pomalu přichází na vybrané trhy, včetně Evropy
foto: Toyota

Prvních pět kusů vodíkového auta Toyota Mirai v Evropě tvoří plných 10 % celkově plánovaných dodávek na tento rok (50). V roce 2016 to má být dvojnásobek.

Slovo „mirai“ v japonštině znamená „budoucnost“. Ta nyní dorazila i na starý kontinent. Auto bude dostupné od září také v Německu a Dánsku. Tedy dalších dvou zemích, kde dnes jsou .

Cena vodíkového auta Toyota Mirai v Německu bude činit €78 540 vč. DPH. Pro srovnání, za tu cenu je možné koupit elektromobil Tesla Model S 70D a užívat všech jeho výhod, především nabíjení u rychlonabíječek Supercharger zdarma.

Toyotu Mirai musíte proti tomu plnit ne právě levným, extrémně čistým vodíkem a speciální vodíkových čerpacích stanic. Náklady na ujetí 100 km by se měly pohybovat zhruba na podobné úrovni jako u podobně velkého auta na benzín.

Japonská automobilka Toyota vsadila na technologií vodíkových aut namísto čistých elektromobilů, kterým nevěří. Pracuje nicméně alespoň na nové verzi Toyota Prius plug-in hybridu s plánovaným elektrickým dojezdem 56 km.

72 Comments on “Prvních pět aut na vodík Toyota Mirai dorazilo do Evropy”

  1. Já v podstatě proti
    Já v podstatě proti Toyotě a vodíku nic nemám, ale tohle mi rozum nebere: Chtějí prodat 50 ks a příští rok 100 ks. A podporovat výstavbu pump nebudou. Co to je za obchodní model? Vždyť to je finanční sebevražda! Buďto nám Toyota něco tají a nebo její šéfové zešíleli. Čekají až někdo nařídí vodík legislativou? Fakt by mě to zajímalo.

    1. Těžko říct. Hádám, že
      Těžko říct. Hádám, že do vývoje zahučelo plno státních dotací, které měly podmínku, že výsledkem musí být sériově vyráběné vozidlo. Takže ho teď sériově vyrábí v pár kusech, aby nemuseli dotace vracet. Ale to je jenom moje spekulace. A navíc pokud se něco nezměnilo, tak prodejní cena neodpovídá výrobním nákladům.

      1. .. prý snad dokonce o
        .. prý snad dokonce o 100tis USD na jeden vůz.

        S názorem se ztotožňuji, Japonská vláda vyhlásila program na podporu vodíku, také hradí plán výstavby infrastruktury (100ks stanic do roku 2016) a vyčlenila na to cca 179mil. USD (jednu vodíkovou stanici odhadují na 5mil USD)

  2. Je mi vás líto.
    Upřímě

    Je mi vás líto.
    Upřímě když čtu reakce v diskuzích na tomhle serveru, tak to vypadá, že to píšou tak 2-3 EV-nazi.
    Z tohodle čecháčkovskýho jenom to moje EV je nej a ostatní jsou blbci se mi chce blejt.
    Já osobně vodíku fandím už dlouho. A je mi jasný, že zatím je to neekonomický. Ale jak Toyotě, tak mě je jasný, že čistě elektrický auta na baterky jsou z dlouhodobýho hlediska neudržitelný. Prostě na světe nění tolik surovin na baterky aby se všechny auta nahradili za čistě elektrický.
    Je sice tak strašně krásný jak tu tady tu svojí Teslu vynášíte do nebes, ale přiznějte se, kdo z vás jí má, nebo si jí opravdu koupí? Za ty prachy asi nikdo a jenom tu budete hejtovat a machrovat jak to máte zpočítaný. (schválně za kolik ta tesla jezdí na km když do toho započítáte i cenu auta?)
    To že jsou první vlaštovky na vodík drahý a že samotnej vodík je teď drahej je jasný. Ale jako každá technologie potřebuje svuj evoluční vývoj a projít si tímhle obdobím. Ale rozhodně bych tuhle technologii nezatracoval, protože jako jediná má potenciál do budoucna. Taky se jednoho krásnýho dne může stát, že mi doma v garáži bude vyrábět vodík nějaká krabice, napájená ze soláru na střeše. Nebo až Solárníci a větrníci přijdou o svý dotace, tak se dají na výrobu vodíku a najednou ho bude dostatek, že zlevní a bude to mít smysl. Věřím že tahle doba jednou přijde. Každopádně je strašně krátkozraký upínat se jenom k jedinou technologii. Ať se kluci vývojářský snaží, ať je konkurence, těžit z toho nakonec budou jenom lidi. (až po automobilkách samozřejmě).
    Do tý doby si budu spokojeně jezdit svým čersvě pořízeným hybridem a budu se těšit na to, s jakou technologií si koupím příští auto.

    1. Petersmane, termodynamický
      Petersmane, termodynamický limit účinnosti ideálního palivového článku je horší než běžně dosahovaná účinnost dnešních baterií. Takže vodík jako způsob ukládání elektřiny nemá budoucnost. Nebo snad chceš začít zpochybňovat zákony termodynamiky, jak už tu někteří experti zkoušeli?

      1. Nevím, kde jste tuhle
        Nevím, kde jste tuhle informaci vzal, prosím odkaz. Z principu jsou obě reakce elektrochemické a teoretická účinnost palivového článku je i za běžných podmínek velmi vysoká (přes 90%). To, že se zatím běžně v HYEV dosahují hodnoty kolem 40-50% je dáno dalšími ztrátami. Zatímco carnotův cyklus na této hodnotě končí (opět za běžných podmínek s běžným palivem), tak článek tady začíná. Palivové články ing Zdeněk Porš Vzhledem k tomu, že se u spalovacích motorů podařilo za sto let nepřetržitého vývoje k těmto teoretickým hodnotám přiblížit, není důvod předpokládat, že by se článek podobně také nevyvíjel.
        P.S. Je to studie z Řeže u Prahy – Ústav Jaderného Výzkumu Řež, a.s. Toho pána budou mít někteří jaderní fyzikové rádi. 🙂

        1. On možná není ani tak
          On možná není ani tak problém v technologiích samotných jako v kapitalistickém individualismu :o) Jde o to, že dnes největší potenciál má technologie, kterou si může koupit individuální osoba.

          Typicky vodíková technologie bude vždy v mobilním provedení problematická a to zejména u osobních automobilů. Zde jste omezeni jak prostorem tak hmotností a k tomu navíc bezpečnost pro případ havárie srážkou s něčím. V neposlední řadě je pak nezbytná široká infrastruktura pro přečerpávání. Baterie pro osobní automobily tak jsou a zůstanou praktičtější.

          Tyhle obtíže stacionární úložiště energie ale nemá. Proto bych neměl vůbec nic proti tomu, kdyby se začalo soustředit právě na stanice někde na širém poli, kde bude sklad vodíku, kompresor a palivový článek a to celé bude trafem připojeno k síti. Pokud ten vodíkový článek bude mít slušnou životnost, tak by to mohla být cesta k řešení problémů s OZE a myslím že i praktičtější než baterie, kterých je pro tuto aplikaci v podstatě škoda. Bohužel do tohoto se nikdo bez podpory veřejných zdrojů nepustí.

          1. Ano, je možné, že se to
            Ano, je možné, že se to neprosadí právě kvůli infrastruktuře. Taková možnost tady je.
            Ono říkat tomu palivový článek, je trochu zcestné, je to v podstatě zase jen baterie. Jediný rozdíl je v tom, že tahle baterka má lektrolyt uložený externě, tj. je otevřená.
            Palivové články jsou i na zemní plyn, methanol, ethanol, dokonce i kerosen a ten německý projekt Nano flow cell asi zřejmě na bázi ještě něčeho jiného. Co z toho se prosadí do elektromobility je pro mě zatím otevřená kapitola. Možná, že pohon na H2 bude něco jako Wankel. Hlavně to závisí na parametrech a spolehlivosti, nevím, proč zvolili zrovna H2, tekutý elektrolyt by byl výhodou.

            1. Máte pravdu v tom, že
              Máte pravdu v tom, že terminologii je třeba udržovat. FC ve vozech skutečně spadá do definice baterie, páč je složen z článků úplně stejně jako lithiová baterie ve voze.

              Otázka zní jestli s těmi alternativami k H2 to není ještě horší… Všechny použitelné plyny je tak jako tak třeba stlačit. Methanol je silně toxický pro všechny živé organismy a hlavně je silně hygroskopický což zase komplikuje skladování. Ethanol se zase „musí“ denaturovat a je otázka jestli to nezhorší vlastnosti pro jeho spalování v FC. No tak snad jedině ten petrolej?

              Já bych řekl, že v tomto ohledu u Toyoty nejsou blbci a kdyby něco z toho bylo v celkovém pohledu lepší než vodík, že to už dávno použili.

              1. No ještě zbývá
                No ještě zbývá jiskřička ten Nano Flow Cell. Koukl jste se na to? Ale jinak celkově, ono to půjde. Už teď to má slušnou účinnost. Dokonce existují projekty, jak využít FC ke spalování například kalů z uhlí. Je to ale dosti komplikované, neb se to musí nejprve zplynovat a vyčistit. No a pokud se týče metanu, co byste si vybral spalovací motor na CNG nebo FC také na CNG . Já to druhé a infrastruktura už celkem slušná také je.

                1. Ten Nano Flow Cell vypadá,
                  Ten Nano Flow Cell vypadá, že s tou technologií není takové s.. jako s FC, ale ten hlavní principiální nedostatek pro osobní přepravu zůstává = závislost na neexistující a zřejmě nákladné infrastruktuře.

                  Mimochodem účinnost zas až tak nikoho netrápí pokud to bude mít dostatečný dojezd, životnost a bude to relativně čisté k prostředí.

                2. Hele chlapi, ruku na srdce,
                  Hele chlapi, ruku na srdce, kdo z vás má koule na to jezdit v káře s 870 bar vodíku pod zadní sedačkou? A to si jako ji pak zaparkujete do garáže rodinnýho domu?? 870 bar extremního bum!! víte co je to za koncentrovanou sílu? 🙂
                  Teda jako nechci vám všem kazit iluze, ale já osobně podepíšu tu petici za ZÁKAZ PROVOZU pojízdných VODÍKOVÝCH BOMB na pozemních komunikacích ČR 😉
                  kcc-hho.webnode.cz/diesel-jed/hydrogen-power/

                3. Hele ty kcc sám uznej, že
                  Hele ty kcc sám uznej, že za to, že jsi tu 3x po sobě tapetoval to samé by ses měl sám nějak přiměřeně potrestat :o)

                4. no je pravda že todle je
                  no je pravda že todle je jenom HOŘÁK, pro imaginaci je potřeba si k tomu připočíst ještě tu ŠLUPKU :)))))))))))))))))))
                  drsnysvet.cz/po-autonehode-uhorel-zaklineny-ve-svem-vozidle/

                5. LPG = 10 bar PROPAN
                  CNG =

                  LPG = 10 bar PROPAN
                  CNG = 200 bar ZEMÁK
                  MIRAI = 870 bar VODÍK

                6. No a? Tak zavedeme ještě
                  No a? Tak zavedeme ještě kromě crash zkoušek ještě speciální zkoušky na testování tlakových nádob při nárazu a při přehřátí. Bude tam ventil a bude se to nějak rozumně odpouštět. Jde o to, zajistit, aby se to rozumně vypustilo vždy. H2 má také extrémně malé molekuly, proto se domnívám, že nádoba nebude prázdná a, bude v ní nějaká lehká houbovitá hmota absorbující molekuly vodíku. Proto i při násilném otevření neunikne vodík najednou, ale bude unikat postupně. Prostě, že bombu z toho nevyrobíte. Jestli máte v něčem pravdu, tak že budou tyto HYEV muset mít dosti časté kontroly právě kvůli tlakovým nádobám.

                7. ani nápad!! zavedeme zákaz
                  ani nápad!! zavedeme zákaz pohybu vodíkových bomb na pozemních komunikacích ČR a hotovo, protože se jimi cítím ohrožen 🙂 Žádný podzemní parkoviště, žádný obchoďáky, žádný obytný zóny dokonce ani dálnice prostě zákaz provozu stlačenýho vodíku 🙂 Nemohlo ho být ani pár bublinek v HHO
                  kcc-hho.webnode.cz/diesel-jed/hho/
                  nemůže být tlakován na 870 barů co by rozmetalo celý sídliště 😉 puc

                8. heleme se jak japka
                  heleme se jak japka testovali výbuch koncentrovanýho vodíku 😉
                  youtube.com/watch?v=WwNIHQvTOzs

        2. Hariprasade, skoro jsi to
          Hariprasade, skoro jsi to trefil. Není to 90%, ale 83%. Nicméně toto je teoretický limit, vyrobitelné články se pohybují na polovině této hodnoty. Dnes vyráběné baterie mají účinnost nad 90%.

          The fuel cell thermodynamic efficiency is given by the ratio of the Gibbs function change to the Enthalpy change in the overall cell reaction. The Gibbs function change measures the electrical work and the enthalpy change is a measure of the heating value of the fuel.
          Efficiency = (dG/dH)
          For the hydrogen-oxygen reaction: dH = -68,317 cal/g mole of H2, and dG = -56,690 cal/g mole of H2. The efficiency of the Ideal Fuel Cell is therefore:

          Efficiency = (56,690/68,317) = 83%

          1. Ano, teoretická účinnost
            Ano, teoretická účinnost souvisí Gibbsovou energií a s Entalpií. Musíte uvést ještě vstupní podmínky. Při (25 °C, 101325 Pa) je podle zdroje, který uvádím výše dH =-241,8 kJ/mol a dG =-228,6 kJ/mol, tj. 94,5%. Je zajímavé, že podle stejného zdroje může mít palivový článek na metan, při stejných vstupních parametrech (25 °C, 101325 Pa) dH =-802,3 kJ/mol a dG =-800,8 kJ/mol, teoretickou účinnost 99,81%. To je ale jen takový overkill, protože metan se dá vyrobit čistou cestou jen přes vodíkový meziprodukt a celková účinnost cyklu (nepočítám účinnost OZE, protože palivo je zadarmo) je momentálně kolem 40%.

    2. Ale ne, prostě je to jako v
      Ale ne, prostě je to jako v obchodě. Když nemáte na výběr, koupíte, co je, když výběr máte, začne vám to v hlavě šrotovat. Jaké jsou výhody a nevýhody, a co se dá přihodit na misky vah.
      Jeden soused si pořídil EV. Když mu dojde šťáva, spustí si ze čtvrtého patra asi 30m dlouhý kabel tlustý asi jako můj palec. Není to ideální, ale má vystaráno. Tahle výhoda je prostě těžko oddiskutovatelná a pokud má někdo ještě FVE, proč by složitě jezdil někam k čerpací stanici, když má energii doma? Jedině, že by to mělo nějakou opravdu velkou výhodu, kterou tam zatím nikdo z nás nevidí. Dojezd je strašák, který bude postupně menší, jak se zvětšuje dojezd a zahušťuje síť dobíječek. Zatím je to o pevných nervech, za čas to bude jen otravné. Když někde bude obsazená nabíječka nebo nebude fungovat, popojedete o pár set metrů jinam.

      1. Konečně frajer s jasnou
        Konečně frajer s jasnou odpovědí těm posměváčkům, co vždycky elektromobil shodí se slovy – a to si jako na sídlišti hodím z okna prodlužovačku, nebo co? Ano, hodím a dál to neřeším. Prostě když se chce, všechno jde.
        Je fakt že při delších cestách malým městským Peugeotem Ion sebou vozím 20 m originál prodlužovacího kabelu 230V 16A do vlhkého prostředí. Proč? Protože zásuvka není vždy u místa parkování. Třeba v Hotelu Bouzov je na terase, ale parkoviště daleko od ní. V penzionu na Bítově v technické místnosti za penzionem, parkoviště je vepředu. Kamarád z Beskyd ji má na terase, ale příjezd k domu ve svahu z opačné strany. Pivovar Kácov zase v chodbě u vrátnice, kdežto stojí se na opačné straně dvora atp.. Takže nejen vertikálně, ale i horizontálně se kabel hodí.

        1. Opravdu si nevymýšlím.
          Opravdu si nevymýšlím. Hloupé je jen, že mu po tom můžou na chodníku chodci hamtat.
          Kromě toho, jsem si spočítal, že u každá lampa pouličního osvětllení má asi 1KW výkonovou rezervu. Asi u každé dvacáté by mohla být 22KW nabíječka. Fungovat by mohla v nočních hodinách bez dalších úprav (když se svítí), prokud by se svítidla trochu zmodernizovala a rozsvěcela se čidlem individuálně, může být energie po celý den.

          1. Konzultoval jsem to před
            Konzultoval jsem to před rokem s docentem na VŠB, co dělá do elektromobility a prý by to rozvody neutáhly.
            To, že by byly zásuvky na lampách funkční jen v noci, nevadí. Psychologický přínos by to mělo už jen proto, že lampa je prakticky všude. A vrazit na to zásuvku do skříňky otevírané čipem za měsíční paušál by taky šlo. Nebo dát zcela zdarma.
            U nás na VŠB a v okolí se právě osvětlení předělává, máme na kolejích už všude LED. Ovšem v areálu se zkouší i akumulátorové pouliční lampy s FVE panelem nebo větrnými turbínkami různých tvarů.

            1. Asi to nebude všude
              Asi to nebude všude stejné, a je pravdou, že sítě jsou letité. Na druhou stranu je ale také pravda, že původní osvětlení mělo výbojky o výkonu kolem 1,5kW, dnes je to už všechno vyměněné a současné výbojky mají kolem 300W a LED jsou schopné při zachování svítivosti ještě asi o 40% snížit spotřebu, tj. něco kolem 170W. Měla by tam být značná výkonová rezerva. V čem je problém?

                1. Škoda. Pokud sítě nemají
                  Škoda. Pokud sítě nemají potřebné parametry, bude to chtít proměřit, jak často a kolik. Alespoň někde by to jít mělo.

            2. Ještě k VŠB. Za
              Ještě k VŠB. Za bolševika – dřív to byla škola, kam se nikdo nehrnul, museli tam lidi kádrovat, aby tam vůbec někdo šel. A pokud tam byla nějaká slečna, tak asi tak jedna v ročníku. Těší mě, že se tato škola tak pěkně vyprofilovala a že je v současné době tahounem v oblasti nových technologií i toho, čemu se říká sustainable development. Jak je to s elektromobilem?

              1. Za bolševika to byla
                Za bolševika to byla především škola pro místní doly a hutě. Slečny se hojně vyskytovaly pouze na ekonomické fakultě, která byla příznačně v 13 km vzdáleném centru města od areálu školy a všech ostatních fakult a kolejí. Aby se to moc nemíchalo.
                Elektromobilitě se tam věnují 2 týmy, já jsem v kontaktu s tímto http://saze.vsb.cz/, pojímá problematiku nejšířeji.
                Ten druhý je specializovanější, vyrobil nedávno sportovní elektromobil.
                O obou z nich najdete hodně zmínek i tady na hybrid.cz, stačí zadat do okýnka hledání všb elektromobil.

                1. Znám jednu, která
                  Znám jednu, která vystudovala tu pravou VŠB. Přitom je to taková subtilní bytost. Říkala, že jich tam v ročníku opravdu mnoho nebylo, v kruhu (nebo jak se tomu teď říká) byla snad jediná.

  3. Inkvizice byla milosrdnejsi
    Inkvizice byla milosrdnejsi nez cesti vseznalkove. Kdyz nekdo bada a jeste k tomu za sve penize, tak co je komu dotoho. Vsechny zacatky jsou krusne a ne vzdy se povede okamzity prulom se senzacnimi vysledky.
    Houby vite, tak tise pozorujte.
    Treba ma Toyota v supliku nejaky prelomovy zpusob vyrabet vodik s nizsimi ztratami. Co kdyz ten vodik je jen zasterka a nakonec to bude konzumovat nejake jine palivo. V tichosti se overuje neco co vypada jako odsouzene k zaniku. Mozna ten divoky design toho auta ma tez odpoutat pozornost. Toyota ma prokazatelne excelentni vysledky a jiste maji svou strategii.
    Takze pozorujte a divte se se zavrenymi usty.

        1. Jde o levnou výrobu
          Jde o levnou výrobu vodíku, případně použití upravené vody ve spalovacích motorech, kde může ušetřit 50% paliva.
          Jinak hodinu trvá jen ta tisková konference – první odkaz, ty další dva jen pár minut. Ale obávám se že když jsme se těch několik let nedočkali širokého nasazení ani v domácím Japonsku, skončí pan Fukai tam kde Fleischmann+Pons a ostatní…

          1. Tak jsem si našel čas na
            Tak jsem si našel čas na videa. Bohužel tam není nějaká energetická bilance. Nejzajímavější jsou přísliby založené výrobě vodíku, případně metanu biologickou cestou.
            Hliník je velmi drahá komodita vyráběná elektrolýzou ve fluoridové tavenině s uhlíkovou elektrodou. To velmi neekologické.
            Spalování emulzí může být zajímavé, pokud se ukáže, že spaliny obsahují méně škodlivých zplodin, ale to je asi tak všechno. Termodynamické zákony se obejít nedají a rozklad vody na O2 a H2 je endotermická reakce, následné slučování je exotermická reakce, tím nic nezískáte. Voda ale může púsobit jako katalyzátor pro dokonalejší spalování, případně je možné dosáhnout vyšší teploty. Něco podobného uměy fluidní kotle, kde se naopak dá pálit palivo při mnohem nižší teplotě. Vlastní příprava paliva je ale náročná.
            Pokud něco z toho bude mít smysl, cestu si to najde.

    1. Jediné žolíky, které
      Jediné žolíky, které podle má, je podle mě vysoká teorecká účinnost článku a vysoká hustota energie. V současnosti bych si ale také spíše vsadil na baterie z prostých důvodů. Míň to hřeje a nic to nevypouští. A pak, platinové katalyzátory zamořují škarpy. Tohle může být něco podobného.

  4. Je pravdou, že čím více
    Je pravdou, že čím více podrobností se dovídám o této technologii, tím objevuji více nevýhod (malá účinnost kolem 40% -> hodně odpadního tepla, provozní teplota kolem 100%°C -> nutnost chlazení). Stále ještě však mi nejsou známy dva, tři… velmi důležité parametry, abych si také řekl, že tudy cesta opravdu nevede.
    – příměsi ve vypouštěné vodní páře
    – životnost vodíkového článku
    – cena a energetická náročnost při výrobě
    – množství vypouštěné páry, anebo způsob jejího jímání

    Bylo by například velmi nepříjemné zjištění, že vodní pára obsahuje nezanedbatelné množství toxických nebo karcinogenních příměsí (platina), nebo že větší množství HEV je schopné při vhodném (sic!) počasí vytvářet mlhu, případně námrazu na vozovce.

    V každém případě se vodíkový článek může hodit jinde, případně bude muset prodělat ještě určitý vývoj.

    1. Ano s tím chlazením to je
      Ano s tím chlazením to je celkem technologický oříšek, proto všechny vodíkovky mají ty velké vtoky vzduchu v čelní masce. Na druhou stranu by ale neměl být nijak omezen dojezd FCEV se zapnutým vytápěním.

      Jinak přidejte si ještě další věc. Moderní vodíkové články obecně nemají problém s výkonem, ale trpí stále ještě relativně dlouhou odezvou na požadovanou změnu výkonu.

      Prakticky řečeno při skokovém požadavku z 0-114kW (typicky plyn na podlahu u Mirai) se FC na plných 114kW dostane nejdříve za 1sec, možná ještě déle. Takže z tohoto důvodu je tam ta 1,6kWh NiMH baterie o výkonu cca 30kW, která ten přechodný nedostatek výkonu FC vykryje. Předpokládám, že analogicky pak při rychlém poklesu potřebného výkonu vozidla zase ta baterie do sebe pobere energii uvolněnou v přechodovém stavu, která by jinak byla zmařena/nevyužita.

      To že pak slouží i k uložení rekuperované energie je už jen sekundární využití (aneb proč ji k tomu nevyužít, když tam stejně musí být).

      1. Ale ani ne, píšu
        Ale ani ne, píšu toxických nebo karcinogenních. Nevím, co všechno se může uvoňovat. Jinak samotná platina toxická je, a celkem dost ač se používá v určité formě právě pro léčení zhoubných nádorů. To jsou ty vedlejší účinky, známe to.
        Jinak já vodíkový pohon nezatracuji, byl bych raději, kdyby se to vyvrbilo z dětských plenek a předvedlo to nějakou konkurenci pro baterky. Chtělo by to ale nějakou výhodu. Jedinou výhodou je -zatím- dojezd, jinak samé nevýhody.

  5. Já bych opravdu rád
    Já bych opravdu rád vodíku dal šanci, ale s informací:
    „Náklady na ujetí 100 km by se měly pohybovat zhruba na podobné úrovni jako u podobně velkého auta na benzín.“ se mi zdá, že jediným přínosem HEV pro mne zůstává můj dobrý pocit?

    Taky by mne zajímalo na základě čeho si mám myslet, že do x let vyroste dostatečně hustá síť vodíkových stanic, když jediní dva výrobci HEV na trhu deklarovali, že nic na vlastní náklady stavět minimálně v dohledné době nebudou?

    1. Také jsem si původně
      Také jsem si původně myslel, že to bude lepší. Ještě je tady jedna možnost, jak jezdit na elektřinu, pokud nepočítám pokusy s těmi hliníkovými bateriemi jako extenderem: Nano flow Cell. Jediná maličkost mi trochu kazí radost a to je, že se o tomto pohonu dovíte ještě miň než o vodíkovém článku. Například mi není známo, na co to vlastně jezdí, i když nejspíš to asi bude peroxid nebo jiné oxidační činidlo, například chlorečnan, které se bude katalyticky redukovat. 🙂

  6. Další slepá ulička
    Další slepá ulička vývoje. Proč je Tesla tak úspěšná i když je drahá? Nabijete si Teslu doma, u babičky, před hotelem, během nákupu. Tohle lidi chtějí – pohodu, klid. I když bude vodík u každé stávající pumpy, tak nepřínáší stejné výhody jako nabíjení ze zásuvky. A dojezd? Dojezd Tesly (dle baterie) nad 350 km není třeba řešit. Kdo řídí v kuse 900km bez odpočinku? Snad jen blbeček čech, jedoucí na jeden zátah k moři aby ušetřil i za ten oběd, během kterého by si nabil na dalších 350km…

    1. „blbeček Slovák“ taky
      „blbeček Slovák“ taky šetří na strave 😀

      Ale je fakt že vodíkové auto bude mať zmysel jedine ak to nariadi legislatíva a potom vymení ropnú lobby za vodíkovú.

      „vyrábať“ vodík z plynu, alebo elektrolýzou, potom to distribuovať, skladovať a následne pod obrovským tlakom pumpovať do nádrží v aute je tak obrovský energetický nezmysel, že som práve pre Mirai prestal mať rád Toyotu a to bola celé roky moja najoblúbenejšia značka a do dnešného dňa som iné auto nemal….ale ďalšie už Toyota istotne nebude….say good bay.

        1. To jako myslíte, že by se
          To jako myslíte, že by se ty nádrže na vodík daly využít k teroristickému útoku? Tak tahle souvislost mi zatím unikala. To by se mi tedy moc nelíbilo, ale snad to bude alespoň tak zabezpečené, aby se to nedalo nějakou primitivní rozbuškou jednoduše odpálit.

Napsat komentář