Malajsie spustila přelomový systém hromadné dopravy

Malajská metropole Kuala Lumpur minulý měsíc spustila první systém rychlé dopravní obsluhy exkluzivně obsluhovaný elektrobusy. Má obsloužit až 5200 cestujících za hodinu.

Elektrický autobus společnosti BYD v malajském hlavním městě Kuala Lumpur
foto: MYrapid

Linka nazvaná „BRT-Sunway Line“ měří něco málo přes pět kilometrů a vede vyvýšenou silnicí skrze metropoli Kuala Lumpur. Obsluhuje ji 15 elektrických autobusů dodaných čínskou společností BYD.

V nejbližší době má obsloužit asi 2400 cestujících za hodinu, během 20 let ale až 5200 cestujících za hodinu. Elektrobusy BYD dokážou na jedno nabití ujet až 250 km a uvezou až 67 cestujících.

Oficiálního otevření linky se zúčastnil mimo jiné i malajský premiér Dato’ Sri Mohd Najib Tun Razak. Cílem nového projektu je snížit extrémní dopravní zatížení v dané oblasti města.

Jde o jednodušší a levnější řešení než je kolejová doprava typu metra nebo tramvaje. Z hlediska dopadu na životní prostředí však vychází stejně dobře nebo dokonce lépe.

Elektrobusy čínské společností BYD dnes dobývají doslova celý svět, od Severní Ameriky přes Evropu až po Asii. Přitom i doma v Číně jich BYD prodává tisíce.

32 Comments on “Malajsie spustila přelomový systém hromadné dopravy”

      1. Tak zrovna TOSA používá
        Tak zrovna TOSA používá supekapacitory jen pro důsledné prodražení konstrukce. Ten flash-charging zvládají přímo baterie.

        A ano SC je násobně dražší než Li-ion. Dnes se tuším pohybuje průměr kolem 500 000 USD/kWh u SC a 500 USD/kWh u Li-ion. (To jsou ceny za celou baterii včetně BMS, teplotního managementu a krabice, které vyžadují obě technologie)

        A ano SC mají mnohem nižší specifickou hustotu energie, dnes se průměr pohybuje kolem 2,5Wh/kg + 1Wh/l u SC proti 100Wh/kg + 125Wh/l u Li-Ion. (To jsou parametry za celou baterii včetně BMS, teplotního managementu a krabice, které vyžadují obě technologie)

  1. Nebojte, to fakt nebude. V
    Nebojte, to fakt nebude. V Ostravě máte tramvaje a to je levnější a lepší alternativa k nějakem elektrobusům. Dokonce z mého hlediska o dost lepší a to co v Malajsii kupujou je jen pro to, že chtějí být in ať to stojí co to stojí (a dokonce na km je tratí v ostravě daleko víc než nějakejch ubohejch 5 km). Další věc je solární elektřina. Taky pěkná bublinka. Z pohledu sociálního nás zdaleka tyhle země nedohnali a ani nedoženou, přesto, že to tu vypadá jak v kocourkově. Nenechte se vysmát, že všechno co se bliští, je zlaté. V těhle zemích je pár superbohatejch lidí a zbytek jsou superchudý. Střední třída je málopočetná a na tu se vždycky při posuzování kvality života hraje.

    1. Vemte to tak, velkou část
      Vemte to tak, velkou část doby se jednalo o kolonie (promiňte historii kažé jedné země neznám), růst na vlastní pěst mohou provozovat tak půl století, za tu dobu se nezmění to co bylo napácháno. O nějakém sprintu se dá mluvit až tak v posledních třiceti letech.

      Kdysi jsem měl njíte srovnání trolejbusu a tramvaje, trolejbusy byly výrazně levnější na zřízení než tramvaj, která má ale zase na druhou stranu přednost. Nezatracoval bych to úplně 250km je již slučná vzdálenost.

      Není třeba aby všechn země kopírovaly západ a sociální stát, mají možnost si zvolit. Vemte si jaké problémy máme zde z toho že máme relativně přebujelý státní aparát a sociální systém. Ty země nyní vidí jak to dopadá a chyb se vyvyarují, ostatně je to založeno na zcela jiných tradicích a jiném myšlení.

      To máte asi takto, USA si zvolily jisté hodnoty, mezi kterými je úspěch, to je z protestantismu, další hdonotou pro ně je patriotismus – v EU něco pro lidi odorného, čeho se štítí – osobní svoboda. Bohužel úroveň jde dolů spolu se vzděláním.

      V Evropě je to důraz na sociálno, vnucenou ekologii, přístup zhora dolů (USA je to dnes kombinace jak zdola tak zhora v ekologii, ale také trhu, když klesly ceny plynu osud ropy a uhlí byl zpečetěn), snaha o socální spravedlnost i na úkor svobody jednotlivce.

      V Asii je to úspěch – stereotyp o pracovitých asiatech a studiu vysokých škol – obětování se pro celek (v Japonsku musí být dokonce pod pokutami někdy pracovní doby vynucovány pro přílišné trávení času v práci), osobní čest.

      V arabském světě, dobře je to ožehavé téma, ale je to náboženství a luxus, nacionalismus, rodina, rodová čest. Saudská Arábie je toho příklad, díky masivním příjmům z ropy by byla schopna pojmout celou utečeneckou vlnu a zajistit relativně slušný standard, místo toho opevňuje hranici a peníze rozdává výhradně vlastním lidem. (Platy zahraničním expertům samozřejmě jdou)

    2. Ano, Ostravě lze tleskat –
      Ano, Ostravě lze tleskat – a jsem za to rád – že rozšiřuje po krůčcích trolejbusové i tramvajové trati. Případně je propojuje nebo buduje přestupní terminály. Naftové nebo CNG autobusy bych na linkách do okolí města a vesniček nezatracoval, ale uvnitř města vzhledem k elektrotrakci by neměl být problém nasadit slušné elektrobusy s průběžným nabíjením na každé konečné a samozřejmě v depu v době stání.

      Solární elektřinu zkouším 6.rok na střeše svého rodinného domku a pokud se dostanu k bateriím Tesla Power, pořídím si je. Protože z mého pohledu tohle využití střechy není žádná bublina a dlouhodobě dokáži spotřebovat od 4/5 do 1/2 mnou vyrobené elektřiny. Zbytek jde jako přebytky do sítě a ten bych rád dostal do baterií a spotřebovával sám. Místo nákupu elektřiny zvenčí. Příklad 2015 leden celková spotřeba 469 kWh, z toho z FVE 56 kWh a odběr ze sítě od ČEZu 413 kWh. FVE přitom vyrobila 68 kWh a 12 kWh poslala do sítě. Červenec celková spotřeba 675 kWh, z toho z FVE 353 kWh a odběr ze sítě od ČEZu 322 kWh. FVE přitom vyrobila 764 kWh a 411 kWh poslala do sítě. Jinými slovy prakticky od března do října bych mohl být soběstačný. A to mám jen 15 panelů na jih s jmenovitým výkonem 3,6 kWp.
      P.S. Pokud se Vám zdá podivné, že v červenci máme tak vysokou spotřebu proudu oproti lednu, je to jen tím, že elektromobil nyní dobíjíme z 90% doma nočním proudem a hodně jezdíme. Plná baterie je 16 kWh a dobíjíme i 5x týdně. V lednu jsme díky práci nedaleko veřejné nabíječky dobíjeli výhradně mimo domov.

  2. Já vím, že budu za
    Já vím, že budu za rejpala a ředitel našeho Dopravního podniku města Ostravy ani primátor mně rádi mít nebudou, ale nedá mi to.
    Porovnejte Kuala Lumpur, o němž si většina lidí v ČR myslí, že tam mají maximálně tak džungli, opice, moře a bicykly, páč je to Indonésie, s Českou republikou, rozvinutou to zemí EU uprostřed Evropy. Oni zavedli 15 elektrických autobusů dodaných čínskou společností BYD, my v Ostravě máme mít co nevidět 105 nízkopodlažních CNG autobusů MHD, jak hlásají hrdě billboardy ve městě http://www.dpo.cz/aktuality/o-projektech/1402-prijedeme-dychat-pro-ostravu. Tak se jen utěšuji tím, že sice dál budeme dýchat o něco menší svinstva, ale práci při jejich výrobě budou mít polští dělníci v Evropě.
    Já vím, že bych měl správně porovnávat hlavní města, tedy Kuala Lumpur s Prahou. Ale to jsou už v rámci korupční MHD absolutní tragédi, ti stále jenom dokazují různými pokusy, proč u nich elektrobus jezdit nemůže. Přitom odpověď je jednoduchá: páč nafta se nejlépe krade. S elektřinou a plynem se to dělá blbě. A výrobce elektrobusů asi nechce nic „zasponzorovat“.
    P.S. A neptejte se mne, proč ty čínské elektrobusy z Asie už jezdí kromě Číny po celém světě, mj. i v zemích EU, a u nás slavnostně rozjíždíme evropský projekt zkoušek elektrobusů, viz http://www.hybrid.cz/v-plzni-jezdi-dva-elektrobusy-skoda-perun-hp. V porovnání s následujícími informacemi, je to tristní http://www.hybrid.cz/byd-proda-v-cine-rocne-4000-elektrobusu, http://www.hybrid.cz/australske-letiste-testuje-elektrobus-s-nejdelsim-dojezdem, http://www.hybrid.cz/elektrobusy-byd-v-dansku-325-km-na-jedno-nabiti, http://www.hybrid.cz/byd-doda-elektrobusy-pro-amsterdam atd. atd.
    Že by to bylo tím, že zatímco Evropa dovezla na výstavu v Polsku roce 2013 super naftový autobus, Čína už tam měla elektrobus? http://www.hybrid.cz/transexpo-2013-s-cinskym-elektrobusem-byd-jsou-v-polsku-spokojeni

    1. To, co píšete je jeden
      To, co píšete je jeden aspekt, druhý je, že elektromobilita může v rozvojových zemích velmi rychle přečíslit takzvané rozvinuté země, kde se bude řešit bezpečnost a budou lobbovat nerůznější lobbeři. Oni nezatížení nejrůznějšími předpisy, mohou řešit jen pragmatickou stránku.

      1. Máte bohužel pravdu.
        Máte bohužel pravdu. Kráčíme mílovými kroky do brusele. A naši politici stále jen hledají, kde by sehnali sedmimílové boty ze známé pohádky, aby byli v bruseli co nejdříve a nejhlouběji. Napříč EU.
        Podívejme se na takové Thajsko. Cituji „Původní národní energetický model zahrnoval vybudování 500 MW solárních elektráren do roku 2022, ale byl přepracován krátce poté, co byl dosud favorizovaný zemní plyn vyhodnocen jako „zdroj nespolehlivý v dlouhodobém měřítku“. V roce 2011 zvýšilo Thajsko na 55 MW, o rok později na 95 MW a nakonec v roce 2013 na 200 MW. Vláda následně vytvořila podmínky pro širší rozvoj obnovitelných zdrojů, a skokový růst na sebe nenechal dlouho čekat. S investicí 2,7 miliardy dolarů se podařilo během roku vybudovat a zprovoznit šestinásobek dosavadního výkonu (přibližně 1200 MW), a letos pak 1,2 – 1,5 GW.“ konec citace. Viz http://www.ekobydleni.eu/solarni-energie/thajsko-novy-solarni-drak

          1. Nebál bych se jen
            Nebál bych se jen jaderného skanzenu, to by nemuselo být tak hrozné, ale spíš bych měl strach z toho že pro partu odborářů vytěžíme všechno uhlí a zničíme už totálně krajinu. I Kdybychom měli zalít reaktory do betonu a nechat na místech samých, tak jsou to jednotky hektarů, ne stovky jako jsou lomy.

            Nejděsivější je když člověk slyší, že se uhlí musí těžit, aby lidé mohli pracovat. Jenže to je začarovaný kruh protože dly najmou zase další lidi když staí odejdou a tak pořád dokola.

            Cena jaderných elektráren, mimochodem nekopíruje inflaci, ale spíše politiku, no a to víme jak je to s ní u nás. Celosvětový trend je posun k menším jednotlivým zdrojům, výjimku tvoří uhelné a jaderné elektrárny. Něco, zdá se, js špatně. V dukovanech je to 500MW/blok, turbíny jsou na jeden myslím dvě, to je 250MW/turbina, v Temelíně je to 1050MW/turbina a v Temelíně 2 to má být až 1200MW/turbina. paroplynová elektrárna o výkonu cca 800MW v majetku ČEZu je také nekonkurenceschopná, zato menší, které dodávají teplo, v Brně, jak na Špitálce, kde se jedná o klasické uspořádání s kotly, tak na Červeném Mlýně, kde se jedná o paroplnový cyklus, jsou díky dodávkám tepla konkurenceschopné.

            Tudy by měla vést cesta, ne cestou větších a větších strojů, které jsou neekonomické (60-70% energie v páře jde do vzduchu)

    2. Z mého pohledu je pro
      Z mého pohledu je pro městskou hromadnou dopravu nejlepší využívat služeb trolejbusů. Funguje to v Hradci, funguje to v Brně, všude kde to je, to funguje vážně dobře. Chápu, že stavět novou infrastrukturu ve městech, kde na to nejsou připraveni je nákladné, ale podle mě to není nákladnější, než nakupovat elektrobusy, které jsou opravdu drahé a nějakou nabíjecí infrastrukturu potřebují také.

      1. Naprosto s Vámi
        Naprosto s Vámi souhlasím.
        Oni sice všichni říkají, že Trolejbus je nejdražší hromadný dopravní prostředek, ale z dlouhodobého hlediska si myslím, že je nejlepší.
        Ano, musí být nějaké náhradní autobusy, ale nikdy není Black OUT celého města, takže jisté části jezdit mohou.
        A to, že v Brně často padá Trolejbusová doprava v zimě, protože silničáři prostě zaspí a Vinohradský kopec se nedá vyjet, je chyba úplně někde jinde.
        Bohužel podpora trolejbusů taky neexistuje, se jenom podívejte, jak se za 20 let změnili podmínky pro možnost řízení trolejbusů. Ze skupiny C, kde si autobusáci na trolejbusech dělali praxi, z toho vznikla skupina D s drážními zkouškami jak na vlak. Na palicu

        1. Je dobře, že alespoň v
          Je dobře, že alespoň v Brně je trolejbusová doprava, ale klasický trolejbus má jednu velkou nevýhodu. Je to i z názvu. Potřebujete troleje. Pokud by měl i baterii a měl možnost automaticky se připojit a odpojit od troleje podle potřeby, bude to někde jinde, protože může operativně měnit trasu a pojede, i když bude porucha napájení v troleji…alespoň ještě nějakou dobu.

                1. V pohodě.
                  Kdesi jsem četl

                  V pohodě.
                  Kdesi jsem četl článek od vědců a plně se s ním ztotožňuji.
                  V dnešní době jediné co nás omezuje je naše představivost a fantazie. A bohužel peníze.
                  Dávno mohly být autobusy, které by se dobíjeli po cestě z tramvajové nebo trolejbusové sítě. Nevím jak jinde, ale na spoustě místech v Brně autobusy staví na tramvajových pásech, kde mají společné zastávky.
                  Nic není nemožné, jenom chtít a mít na to prostředky. Deset autobusů by s vývojem bylo neskonale drahých, ale jak dokázal BYD, 1000 autobusů už ten vývoj zaplatí a posune mílovými kroky vpřed.

                2. Ano, nějaké pokusy se
                  Ano, nějaké pokusy se dělají, ale pokud vím, do výroby se ještě nic moc nedostalo, a přitom by to nemělo být zas tak těžké. Technologie jsou.

                3. V Hradci hybridní
                  V Hradci hybridní trolejbusy jezdí. Když skončí dráty, nahodí se dieselový motor a jede se ještě pár km dál. Ten motor mi ale přišel hrozně hlučný a vůbec moc nechápu proč kvůli tomu předělávat celé pohonné ústrojí, když přidat baterku mi přijde mnohem jednodušší a na těch pár km by ani nemusela být moc velká.

        2. Black out nebyl, ale loni ta
          Black out nebyl, ale loni ta námraza byla taky zábava, ta řada všch těch 12-tek (no hádejte co se sekalo nejvíc, T3 stály jen že neměly volnou trať) směr Technologický park a nad vozovnou zlené záře jako na silvestra byla taky pekná událost. Trolejbusy za toho utrpěly ještě víc, druhý den už ta 1,6,12 (další jsem nepotřeboval) v provozu byly, ale trolejbusy stály až do odpoledne.

          A ani ztráta napájení města by nemusel být problém, stačí umístit strategicky záložní elektrárny s (opravdu) dynami, případně alternátory s usměrňovači, poháněnými spalovacím motorem, odtud lze táhnout vedení buď do měníren, nebo k napájecím bodům. Další možnost je z těchto záložních elektráren vést nezávislou střídavou síť do měníren. Města u drah se stejnosměrnou trakcí mohou teoreticky využít (přes DC/DC měniče) možnost přivést jisté malé množství energie (jednotky MW) pro MHD přes posilové vedení z jiné části sítě (Drobná a nepodstatná výhoda DC trakce, pokud by byly všechna posilová vedení spojena), kde proud nevypadl.

          1. Taky myslím, že pokud by
            Taky myslím, že pokud by přišel BlackOut, tak by MHD bylo to poslední, co by lidi řešili.
            Co se týče té námrazy, řeknu Vám zcela upřímě, že jsem viděl několik autobusů, kterým nafta zamrzla. Takže pokud je to až tak zlé, tak potom nepomůže ani svatý Václav.
            U Tramvají je problém, že když se zastaví jedna, stojí všechny, bez výjimky.
            Slyšel jsem od jakého-si starého kozáka, že je možné poslat do sítě větší proud, který dovede dráty zahřát a že se to dřív dělávalo a problém nebyl.
            Tak nevím, co si z toho mám vzít.
            Ale když to stálo jak popisujete, i autobusy nevyjeli linky a jezdili oklikou, kde se nakonec stala nehoda, takže se to zaštosovalo celý. Takže ono když je kalamita, je jedno, v čem sedíte.
            Když v zácpě stály, topit přes elektřinu mohli, při jízdě byl problém. Takže kdo tam uvízl, uvízl alespoň v teple 🙂

            1. Takový extrémní mráz
              Takový extrémní mráz nebyl, problém byla podchlazená voda, která na lanech mrzla.

              Do centra jsem se v tu pátou nebo jak ještě vezl, pak jsem večer trajdal po městě a dělal fotky skoro do půlnoci. Srovnalo se to až když začaly rozjezdy.

              Trolejbusy nejezdily, autobusy jezdily tak jednou za čtvrt hodiny, aby vůbec nějak nahradily linky, zálohy nestačily.

              Neschopnost vozidla sice není zase tak častý jev, ale myslím že by nebylo špatné kdyby na těch dlouhách štrekách se instalovaly výhybky, propojující koleje, které by mohly zabránit zastavení provozu při problému soupravy.

              V případě black outu by mohlo jít jednak o psychyku, kdy si lidé řeknou, že to asi není tak zlé (v první chvíli), když teda pro MHD proud je (co na tom že třeba už třeba dvě hodiny točí agregáty) a také při delším by to umožnilo dopravit lidi domů. Už jsem byl svědkem i kaskádového výpadku, kdy v rádiu hlásili kde už všude vypadli a v půlde věty byli bez proudu (lokální stanice většinou zálohy nemají) o půl hodiny jsme byli bez proudu taky. Tomu by náhradní elektrárna(y) také zabránily, kdyby došlo k nějaké nestabilitě sítě, třeba požáru jako v Praze.

              Topení trolejemi se tehdy také probíralo a došlo se k závěru že je to něco jiného než ohřívat vedení, protože trolej je složitější systém drátů a je různě ošoupaná a mohla by se propálit.

              Ale rozhodně by mělo dojít ke zprunění odpovědi zejména železnice v takové situaci. Bylo divné vidět na monitoru ty zasekané vlaky a vědět že na nádraží je depo plné naftových mašin, které si tam jen tak stojí. To mělo být na trati a dostat ty vlaky alespoň do uzlových stanic.

    3. Kuala Lumpur je Malasie,
      Kuala Lumpur je Malasie, nikoliv Indonésie. To je docela rozdíl, protože Malajsie patří k nejbohatším zemím v JV Asii. Ale ja fakt, že většina lidí u nás ani netuší, jak moc jsou bohaté asijské země v technologiích před námi (ale zas celková kvalita života tam tak skvělá není). KL osobně neznám, ale co znám jiná velká asijská města, tak tipuju, že i přes tento počin tam dopravní zácpy budou šílené, pro nás až nepředstavitelné.

      1. Já bych se možná
        Já bych se možná zvolených politiků v něčem zastal. Všude kde se testovaly české elektrobusy to dopadlo v podstatě se stejným výsledkem. Všechno to jsou relativně mizerné vozy samo o sobě, samozřejmě s nedostatečným dojezdem. Přitom požadavek byl pouze na 200-250km za všech okolností. BYD nejenže požadavek na dojezd jako jediný spolehlivě splňuje, ale on nabízí i lepší vozy.

        Jenže vysvětlujte si voličům, proč jste koupil čínský(dosaďte libovolný stát) stroj, když je zde spousta domácích výrobců, kteří vyrábí „v podstatě“ to samé. No a dovolit si očernit domácího výrobce konstatováním, že prostě nesplnil poměrně jednoduché zadání je jistota nezvolení v příštích volbách a dost často i jistota nezískání všimného. Pak to tu ale musí zákonitě vypadat tak jak to tu vypadá.

        Čili z mého pohledu se v Ostravě zachovali jako řádní hospodáři právě tím že všechny ty české „prototypy“ odmítly a když nemohli koupit BYD(ten v Ostravě, respektive snad úplně všude ve světe kde byl zkoušen, plně vyhověl), tak vzali CNG (které mimochodem v českém provedení taky nejsou nic moc), ale alespoň splňují zadání.

          1. Ano, právě že ty teď
            Ano, právě že ty teď jezdí po ČR skoro v každém větším městě a téměř v každém větším městě je již téměř jisté, že víc jich už tam jezdit nebude. (bavíme se o desítkách a více kusech viz ta Ostrava) Je to ale škoda, kdyby se naši výrobci alespoň trochu snažili a vyrovnali se technologii BYDu. (což mimochodem také není žádný zázrak). Tak dopravní podniky mohly mít o čem přemýšlet. Za současného stavu je ale rozhodnutí jednoznačné. Nikdo příčetný si na těch SORkách nedovolí postavit páteř MHD.

Napsat komentář