Hybridní mastodont z dolů

Obří důlní nákladní auta jsou skutečným divem dnešní techniky. Takzvané „dumpery“ dokážou převézt stovky tun nákladů. Věděli jste ale, že jsou to hybridy?

Největší tvor, jaký kdy žil na naší planetě, je plejtvák obrovský s hmotností až 200 tun. Těchto rozměrů dosahuje díky tomu, že nikdy neopustil vodní prostředí a jeho rozměry tak nejsou limitovány nosností kostry, která by ho musela nést na souši. I přesto však dnes již existuje jednoduchý způsob, jak by se takový plejtvák mohl pohybovat po pevné zemi – stačí ho naložit na korbu nákladního automobilu BelAZ 75710.
foto: Siemens

Nový BelAZ patří mezi takzvané dampry neboli sklápěcí nákladní vozy, které se hojně využívají například ve stavebnictví, zejména však v povrchových dolech, kde převážejí ohromná množství vytěženého materiálu.

Z toho důvodu důlní dampry dosahují nevídaných rozměrů napříč celým automobilovým průmyslem. Nově představený model není v tomto ohledu žádnou výjimkou a s dvaceti metry na délku, deseti na šířku a osmi na výšku je dokonce největším nákladním vozem na světě.

Hmotnost celého kolosu dosahuje 360 tun a může uvést až 450 tun nákladu, což by tedy stačilo na přepravu dvou plejtváků a ještě by zůstala pořádná rezerva. Není proto divu, že je stroj dokonce uveden v Guinnessově knize rekordů.

Uvést do pohybu masu oceli, která dosahuje rozměrů většího rodinného domu, není ovšem nic snadného. Pohon náklaďáku proto obstarává systém vyvinutý konstruktéry společnosti Siemens tvořený čtveřicí elektromotorů, dvěma generátory a dvěma dieselovými motory.

Těžkotonážní atlet

Systém pracuje tak, že dieselové motory, z nichž každý dosahuje výkonu 1 700 kW, pohánějí generátory, které elektřinou zásobují elektrické motory.

Každý z elektromotorů pak pohání jedno kolo, díky čemuž vůz získává, i přes svoji velikost, překvapivě dobrou ovladatelnost. Kolos také nabízí možnost pokračovat v jízdě i v případě poruchy jednoho z motorů.

Aby celý stroj mohl jezdit v drsném terénu povrchových dolů bez rizika uváznutí, jsou opět všechna čtyři kola vybavena hydraulickým řízením. Velikostí stroje není příliš limitována ani jeho maximální rychlost, která u prázdného vozu může dosáhnout až 64 km/h.

Ač to může působit paradoxně, jedním z hlavních důvodů pro konstrukci takto rozměrných nákladních vozů jsou požadavky na ochranu životního prostředí.

Na přepravu daného množství materiálu spotřebuje velký dampr méně paliva, než dva menší, což je výhodné jak z ekologického hlediska, tak i z hlediska provozních nákladů.

Jednou z největších potíží při konstrukci vozu byla omezená nosnost pneumatik, která odpovídá „pouhým“ sto tunám na pneumatiku. Každé kolo je proto osazeno dvojicí čtyřmetrových pneumatik, hmotnost naloženého dampru tak může dosáhnout zhruba 800 tun.

tisková zpráva

20 Comments on “Hybridní mastodont z dolů”

  1. … a dalsi dovod je ten, ze
    … a dalsi dovod je ten, ze hoci sa pri premene energie zo spalovania nafty na elektricku velka cast enrgie strati, vysledny krutiaci moment elektromotorov je ovela vyssi, ako by bol krutiaci moment samotnych dieselmotorov, co ulahcuje pohyb do kopca resp. z tazsim nakladom

  2. Viděl jsem dokument tuším
    Viděl jsem dokument tuším o Komatsu, kde ukazovali, jak takový kolos vyrábí. Možná někde na začátku řekli, že je to vlastně hybrid. Kolem spalovacího motoru toho namluvili několik minut. Jak vypadá alternátor a elektromotory nevím, nebyla tam ani fotka. Jen ukazovali ještě baterii, ale ne celou, jen polodetail. Působilo to na mě dojmem: „Hlavně aby si nikdo nevšiml, že je to poháněno elektromotory.“ 🙂

  3. Dempry nejsou ničím
    Dempry nejsou ničím novým! Dokonce byly známé i před 2sv. Belaz je firma s tradicí do doby „studené války“ a rozděleného Světa. Byl to jeden z příznivých počinu sovětu na hozenou rukavici amerického Caterpillaru. Kdy tehdejší velmoci s podobnou rozlohou, a nerostným bohatstvím k těmto těžebním pracem potřebovali odpovídající techniku. Sovětský Belaz byl podobným uspěšným strategickým výrobcem a exportérem podobně jako byly České loděnice a jejich tehdy známé sací bagry. Belaz a jeho dempry byly používáný nejen v SSSR a zemích RVHP ale prakticky po celém světě. Dnes mají ale vážnou a lepší konkurenci ve firmách jako je Caterpillar a hlavně Komatsu!!!!! A co se týká hybridních pohonu, tak tyto se běžně dnes používají jako hlavní nebo pomocné pohony nejen u stavebních ale i zemědělských stroju. Včetně mobilní ježábové techniky!

      1. Diselelektrický pohon je
        Diselelektrický pohon je trochu nepřesné označení, protože diesel je jeden ze druhů naftových motorů. Odlišuje se spalovací komůrkou. Ale i dieselelektrický pohon je hybrid. Je to zřejmé už přímo z názvu – kombinace spalovacího a elektrického motoru propojených alternátorem. Tuším, že jako první se takhle dělaly lokomotivy. Některé měly dokonce i pantograf. Když byla trolej, tak se elektromotory napájely přes vedení, jinak se nastartoval motor a jelo se přes alternátor. 🙂

        1. A nemyslíte náhodou motor
          A nemyslíte náhodou motor se žárovou hlavou? Ten měl spalovcí komoru mimo píst.

          Kombinace nezávislé a elektrické trakce se používá i u nás, třeba tady: seznam.cd.cz/zeleznicar/skupina-cd/dvouzdrojova-zehlicka-dostane-modernejsi-sestru/-5109/

          Tady je pro změnu v provozu: youtube.com/watch?v=ITDFG82_c4Y

          Podle mne je to výborný způsob jak se vyhnout přepřahům nebo přestupům a ušetřit naftu. Jen škoda že to není masová záležitost a že maximální rychlost je 80km/h

          Pak také ve švýcarsko měli ještě něco zajímavějšího, elektrickou páru: douglas-self.com/MUSEUM/LOCOLOCO/swisselec/swisselc.htm

          1. Ano, to je vynález Rudolfa
            Ano, to je vynález Rudolfa Diesela, ale ono se to označení potom rozšířilo i na jiné typy vznětových motorů. Také byly motory se žhavící spirálou v komůrce (používalo/používá se to hojně u modelářských motorů) ap. Myslím, že se také zkoušelo mít žárovou komoru přímo v pístu, ale to už jsou takové speciality.
            Mě osobně vadí, že to smrdí, dělá to mastné skvrny a dělá to randál a je skoro jedno, jaký je to typ. 🙂

  4. Hlavný dôvod na takúto
    Hlavný dôvod na takúto konštrukciu nie je ani tak ekológia, ako technologická (temer)nemožnosť poháňať takýto stroj spaľovacím motorom napriamo. Vie si niekto z vás predstaviť konštrukciu spojky, ktorá by bola schopná pohnúť 800 tonový kolos, v lepšom prípade aj do kopca?!? Preto sa robia diesel-elektrické lokomotívy.

      1. Práve lode nie sú
        Práve lode nie sú najšťastnejší príklad, lebo vrtuľu viem roztočiť vo vode aj keď loď stojí, takže tá spojka dlho nepreklzuje. Ale tak ako píšete – aj v týchto podmienkach ju viem zničiť. Rozbiehať vlak alebo 800 tonový kolos z nuly s tým, že musím udržiavať nejaké minimálne otáčky motora je technicky prakticky nemožné.
        Ináč aj tento príklad krásne demonštruje obrovské výhody pohonu pomocou elektromotora – vysoká účinnosť (=<90%), pomerne jednoduchá regulácia, extrémna jednoduchosť a spoľahlivosť konštrukcie. Stále však výrobcovia hľadajú spôsob ako si z vodičov urobiť dojné kravy (viď H2). S klasickým EV s baterkami by mohli byť majitelia príliš nezávislí - a to nie je žiadúce.

Napsat komentář