Marco Ferrari a Alberto Franchi, dva mladí italští designéři, navrhli 55 metrů dlouhou jachtu Helios. Asi správně tušíte, že bude mít co dočinění se sluncem. Má totiž solární plachty!
foto: Marco Ferrari a Alberto Franchi
Tenkovrstvé solární články jsou už dnes vcelku běžnou věcí. Využívají se i při stavbě obřích solárních elektráren, například 48MW Copper Mountain v Nevadě. Jejich výhodou je pružnost a nízká hmotnost i cena.
Využít je pro „ušití“ plachet pro jachtu proto není vůbec špatný nápad. Helios je prozatím pochopitelně jen koncept, ale oceněný cenou Young Designer of the Year 2015.
Jachta poskytuje ubytování až 10 cestujícím a 8 členům posádky. Navíc se v ní najde místo i pro dva vodní skútry a dvě kánoe. Samotná plachta má povrch 2052 m2 – skládá se z 2500 solárních panelů o celkovém výkonu 355 kW.
Vyrobená elektřina se ukládá do blíže nespecifikovaných baterií umístěných ve strojovně. Ta ale kromě nich obsahuje také klasické dieselové generátory.
355kWp tady na té ploše s
355kWp tady na té ploše s thinfilm články? chochoo:) To mladý Ital poněkud přehnal.
Super. „Hlavně neřešit
Super. „Hlavně neřešit technické detaily, ty už dořeší někdo jiný. Já za to jenom shrábnu prachy a ocenění.“ Asi by stálo za to vrátit se k původnímu způsobu patentování, kdy musel dotyčný předvést funkční prototyp. Takže já když dneska potáhnu ve Photoshopu například trenýrky solárními články, tak jsem to vlastně vynalezl a jdu sbírat vavříny. 😀
Jinak s tou pevností a pružností solárních plachet bych to nevidět do budoucna tak černě jako kolegové diskutující vzhledem k pokrokům v uhlíkových nanostrukturách. Pak ovšem cena plachty bude hodně souviset s astronomií.
Spíš než pochybné
Spíš než pochybné solární plachty by se mi líbilo nahradit naftový motor špičkovým elektromotorem s možností nastavení geometrie listů vrtule a pořádné bateriové pole tak 200 až 300 KWh. Vyplouváte s prázdnými bateriemi a po týdnu na moři v přístavu prodáte 300KWh energie.
Evidentně mladí italští
Evidentně mladí italští designéři v zimě nepracují, v létě tančí a na plachetnici nikdy nebyli, neb by věděli že ty plachty musí něco vydržet zejména za trochu větrného počasí. Ti co to ocenili toho asi taky moc o moři netuší a ani jako nápad to není nijak sqělé, to protože by výroba a provz byla dražší než si tu kapacitu poskládat z tužkových baterek, což nezní příliš ekologicky. Možná, ale opravdu jen možná, kdyby existoval materiál, který by snesl namáhání kladené na plachty a zároveň funkci článku by to za určitých okolností mohlo jakž takž fungovat. Tedy v tomto případě jen rajská hudba budoucnosti.
Napadlo ma presne niečo
Napadlo ma presne niečo podobné. Neviem si predstaviť ako vydržia spoje medzi jednotlivými waffermi na plachte pri prudkých nárazoch. Ako tú plachtu skladajú – tá pružnosť tých článkov má svoje medze. Myšlienka využiť veľkú plochu plachiet je pomerne stará, ale nebola zrealizovaná kvôli technickým limitom. Skôr vidím efektívne použiť na lodi nejakú verziu veterných turbín – na otvorenej vode fúka pomerne spoľahlivo.
By mě docela zajímalo, jak
By mě docela zajímalo, jak se taková plachta v bouři svinuje. Nebo je skládací?
A co teprve, kdyz
A co teprve, kdyz potrebujete proplout pod mostem ….
Dnes je bežné na menších
Dnes je bežné na menších jachtách zvinovanie plachiet okolo hriadeľa vo vnútri hlavného stožiara. Umožňuje to zmenšiť plochu plachty čiastočným zvinutím (refovanie) v silnom vetre. To by ale museli byť tie solárne články mimoriadne pružné. Kosatka (predná plachta) sa zvinuje okolo hriadeľa „napnutého“ medzi predĺženú provu a vrchol hlavného sťažňa pomocou zariadenia „rollfock“.