Tramvajová síť v Olomouci: rok po rozšíření

Loni na konci listopadu se po dlouhé době rozšířila tramvajová síť v Olomouci. Jak probíhala výstavba, kam nyní mohou cestující jezdit a co bude s tramvajovou dopravou v metropoli na Hané dál?

Olomouc sází v oblasti MHD na tramvaje
foto: archiv autora

Vybudování a otevření čtvrté větve tramvajové trati v Olomouci předcházela dlouhá pauza, předchozí podobná událost se datuje do roku 1997, kdy se tramvaje dostaly poprvé na třídu Kosmonautů. I to bylo dlouhých šestnáct let od předchozí změny, přeložení větve na Brněnskou ulici místo areálu fakultní nemocnice.

Dvě etapy a úspory času i peněz

V pátek 29. listopadu 2013 byl po přípravách a roce a půl intenzivní práce hotový první úsek tramvajové trati na Nové Sady. V roce 2012 probíhaly změny a úpravy terénu, v dalším roce pak bylo v místě budoucí trati vybudováno samo kolejové těleso.

Nešlo ale zdaleka jen o to položit koleje a natáhnout „dráty“. Bylo potřeba vybudovat také mosty pro tramvaj, auta i chodce přes Mlýnský potok a celkově připravit sanovanou pláň s náspem pro vybudování nové komunikace v místech budoucí galerie Šantovka i na tzv. Jižní spojce. Celá tato etapa vyšla na 92 milionů korun, což bylo zhruba o dvacet milionů méně, než se předpokládalo.

Bez výluk to nešlo

Druhá etapa začala loni na jaře. V místech u obchodní galerie jezdí tramvaje po střeše garáží, zde bylo třeba na pryžový podklad položit nejprve železobetonovou desku, na které je štěrkové lože a pražce s kolejemi. Zajímavostí je, že zde jsou stožáry s trolejemi a osvětlením ukotveny uprostřed mezi kolejemi a ty jsou od sebe o něco dále než na zbytku trati.

Souběžně se u sokolovny napojoval kolejový svršek nové větve na stávající trať, za Šantovkou se dokonce rozebíral svršek železniční trati, aby se mohlo zpevnit podloží. To se neobešlo bez výluk, ale ani bez nočních směn a hektické práce, aby omezení byla co nejmenší.

U křižovatky ulic Velkomoravská a Rosseveltova vyrostla opěrná betonová zeď, i zde ale byly nutné dopravní uzavírky, když tramvaj křížila silnici ve Velkomoravské ulici. Etapa B vyšla na 235 milionů Kč bez DPH, tedy zhruba o sto milionů méně než zněly prvotní odhady.

Pracovalo se za jakéhokoliv počasí i během extrémně horkých dní v červenci a tak bylo vše hotovo již v listopadu. Původní odhady přitom hovořily o začátku provozu na jaře letošního roku. Po prvních dvou týdnech, kdy jezdila na této větvi zahrnující tři zastávky jen linka číslo 3, se přidala i „pětka“.

„Cestující jsou spokojeni a zvykli si využívat nové tramvajové linky č. 3 a 5,“ říká tisková mluvčí Martina Krčová. Přesné počty přepravených osob však zatím dopravní podnik nemá, protože sčítání cestujících proběhlo teprve v minulých týdnech. Nicméně předpokládá se, že odhady počtu cestujících, které byly před zahájením provozu, jsou naplněny.

Co dál? Až doprostřed sídliště

Nyní je třeba koleje dostat ještě dále do středu lidnatého sídliště. Pak bude nová tramvajová větev plně využitelná. „V plné míře se výhoda nové tramvajové trati projeví po prodloužení do nitra Nových Sadů,“ je si vědom i primátor Martin Novotný.

Toto prodloužení velmi zajímá i švýcarského donora, který poskytl v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce výraznou finanční pomoc (154,8 milionů korun), zkušenosti a odpovědnost za hladký provoz.

„Druhá etapa výstavby tramvajové trati je ve fázi příprav,“ říká Martina Krčová a dodává: „Jako velký problém se momentálně jeví výkup domu, který stojí v plánované trase II. etapy tratě hned za zastávkou Trnkova.“

Nejen nová trať, ale i nové vozy

Kromě toho se do Olomouce dostaly i nové tramvaje. Nízkopodlažní VarioLFplus/o se konstrukčně výrazně liší od ostatních vozů v DPMO. Vozy mají asynchronní trakční pohon a trakční výkon je 4 x 80 kW.

Maximální obsaditelnost je 155 osob, počet míst k sezení 24 + 2 sklopné. Čtrnáct nových tramvají vyrobených Krnovskými opravnami a strojírnami byl podpořen dotací Evropské unie ve výši 75 %.

„Nákup tramvají byl díky dotaci velmi výhodný. Podíl moderních tramvají je nyní v Olomouci jeden z nejvyšší v České republice a doufám, že i cestující komfort naší městské hromadné dopravy ocení,“ řekl loni první náměstek olomouckého primátora Ivo Vlach. Další modernizace bude dle finančních prostředků.

vlastní

14 Comments on “Tramvajová síť v Olomouci: rok po rozšíření”

  1. TRAMVAJ DO MĚSTA SE NEHODÍ
    TRAMVAJ DO MĚSTA SE NEHODÍ JE TO HLUČNÁ BLBOST !!
    DO MĚSTA SE HODÍ TROLEJBUS ČI ELEKTROBUS ČI METRO
    DO CENTRA SE HODÍ PĚŠKOBUS ČI CYKLO/ELEKTRO
    MIMO OBEC JEDINĚ VLAK !!
    AUTOBUS JE ŠIT !!
    a PODPORUJEME ELEKTROMOBILY !!
    kcc-hho.webnode.cz/akce/koupit-elektromobil/

    1. Jenomže trolejbusové
      Jenomže trolejbusové troleje jsou mnohem náchylnější na výpadky vlivem námrazy, než tramvajové.
      Ještě když jsem dvě hodiny zpátky jel v Brně tak trolejbusy nejezdily, provoz tramvají je už ale relativně obnovený, myslím že to má co dělat s faktem, že potřebují na trolejích výhybky.
      youtube.com/watch?v=_NqFBnSoylg
      Nicméně kombinace elktrobusu a trolejbusu by mohla mít tu výhodu že v případě výpadku troleje by mohl dále pokračovat, baterie by pak mohla být celkem malá a sloužit zejména pro rekuperaci energie.
      Jinak by měly být trolejbusové tratě asi 6x levnější, než tramvajové.

        1. No ta záchrana v podání
          No ta záchrana v podání ČD také nebyla moc slavná. Jen pro zajímavost v republice je asi jen dvě lokomotivy nezávislé trakce schopné jet až 160km/h. Jedna dieselová, která je už roky neprovozní a jedna parní, která by se musela první vyzbrojit a zatopit, což by se nevyplatilo.
          Původní akumulátorové lokomotivy byly nasazovány na posun i na traťové výkony, hlavní je aby taková vozidla dojela alespoň na zastávku, případně dojela trasu.
          Problémy s proudem se myslím většinou týkají menších obcí, ne měst u kterých by mohl trolejbus býát vůbec uvažován.

          1. Nikdo nikde nevzpomínal
            Nikdo nikde nevzpomínal rychlost 160km/hod.

            Seznam lokomotiv může každý najít zde:
            atlaslokomotiv.net/list-ml.html

            Každá si udělá svůj úsudek, kolik jich mohly ČD při výpadku provozu elektrických lokomotiv nasadit.
            Jasné je, že výpadek stovek elektrických vlaků nejde jen tak lehce nahradit a nastal kolaps. Aspoň jsou lidé poučeni do budoucna, kdy k výpadkům elektrického proudu může dojít ne jen z důvodu námrazy na trolejovém vedení.

            1. Ten atlas znám.
              160km/h

              Ten atlas znám.
              160km/h jsem vzpomenul já pro poměrně vysoké množství odřeknutých vlaků kategorie EC, na kterých je vyšší rychlost třeba.
              Pravda je taková však, že u nás na nádraží stojí minimálně 10-20 dieselových lokomotiv ČD a ČDC (samozřejmě nevím jestli je mezi nimi smlouva o případné výpomoci), samozřejmě nemusí být dostatek lidí, ale teoretické technologické rezervy tady jsou.

              Jinak za tu chybu s Kyklopem se omlouvám pamatoval jsem si rekordní rychlost.

  2. Jako olomoučák vím, že
    Jako olomoučák vím, že ty koleje co jsou na střeše garáží, které tvoří jeden celek i s obchoďákem, jdou dolů i s tím úžasným gumovým podložím, protože celá mega stavba je postavená na bažině a rok po otevření klesla o 20 cm!!! A jak zde už bylo zmíněno, všemožné vrzání a bouchání při přejíždění tramvaje na sebe nenechalo dlouho čekat.

    1. Já jsem jeden z tisíce
      Já jsem jeden z tisíce lidí ,který se podílel na stavbě šantovky. A musím říct, že tak finančně osekaná stavba se jen tak nevidí. Docela bych se tam po pár letech bál pracovat jako prodavač nebo tam nakupovat. Pro představu (čísla nejsou přesná) počítali s konečnou cenou řekněme 3 miliardy – několik desítek až set milionů spolkly úplatky, prostavělo se 1,5mld pak zjitili, že už nemají prachy a museli všechny firmy brutálně oškubat. Některým nezaplatili vůbec, spoustu věcí nedokončili (např. místo současných obřích květináčů pro stromky v přízemí měly být vodní fontány atd.) a výsledek je takový jaký je – pozlacené lejno…

      1. Ale hezky se pochválili,
        Ale hezky se pochválili, jak ušetřili, že původní odhad byl vyšší. To při stavbě Blanky a vlastně všech staveb v Praze jsou odhady tradičně pod pozdější skutečností.

        Auto*Mat na to kdysi upozorňoval, padla i sázka s primátorem Bémem, ze které se pak Bém po prohře vykrucoval jako malé děcko a nesplnil, co slíbil…

  3. To je správná cesta,
    To je správná cesta, obsluha velkých sídlištních celků velkokapacitními tramvajemi, pohybujícími se tiše na nově položených tratích. Navíc s pohonem na elektřinu, které vyrábíme v ČR ročně v průměru s přebytkem 16 terrawatt. Nač dovážet naftu nebo módní plyn do autobusů MHD?

    1. Ano je to hezke ale jako
      Ano je to hezke ale jako brnak vim jednu vec dobre a to ze tiche to je jen chvilku a to jen pokud jede pomalu po roce dvou provozu uz otichosti nejde vubec mluvit a to nezalezi na tramvaji ale trat lechce seda neni uz tak rovna a pak prichazeji silne vybrace a hukot s obcasnik skripenim a toto se nese ulicema vic nez hukot motoru autobusu ale ano je to aspon cistejsi doprava vyuzi ajici to co mame 🙂

      1. Jako ostravák vím, že
        Jako ostravák vím, že práce na tramvajovém svršku odvedená ve zlodějské ČR v rámci veřejné zakázky bývá řádný šlendrián. Někdy více, někdy méně. Takže máme nové trati, kde moderní tramvaj neslyšíte, ale taky ty hvízdající a tlučící. V tiché noci je tramvaj na smyčce, vzdálené od nás vzdušnou čarou 2 km a výškově o 80 metrů níže, slyšet bohužel taky. Ovšem při pobytu v německém Karlsruhe jsme museli v pěší zóně dávat na pendlující tramvaje setsakra bacha. To bylo UFO. Proto měly nařízeno jet přes centrum maximálně 20. Koleje tam byly ve zvláštním pryžovém loži.

        1. ano rakouské a německé
          ano rakouské a německé ufa sou příklad jak to má vypadat jenže ani tam takhle nevypadaj všechny protože aj naně je to dost drahé a unás to nebude asi nikdy tedy proto píšu že stím tichem bych to nepřeháněl protože v Olmiku to bude stejná katastrofa jakou znáte vy i já a nejspíš každej kdo bydlel nebo bydlí v blízkosti čekejch tramvají:( jo a pro brnáky mluvý se tu o šalinách 🙂

Napsat komentář