Špinavý vzduch zabíjí přes 400 tisíc Evropanů ročně

Včera zveřejněná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazuje, že znečištění ovzduší vážně ohrožuje zdraví lidí v Evropě. Česká republika patří mezi vůbec nejhorší v Evropě ve znečištění jemným prachem, společně s Bulharskem, Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Kyprem.

Největším problémem zůstává zamoření jemným prachem (PM2,5), přízemním ozónem (O3) a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem (BaP). Jenom znečištění prachem přičítá EEA každoročně více než 400 tisíc předčasně zemřelých.
foto: U.S. Fish and Wildlife Service, licence public domain

Česká republika podle zprávy EEA stále patří mezi země s nejhorším znečištěním ovzduší, zejména z hlediska zamoření jemným prachem a BaP. EEA uvádí, že v Česku lze pro rok 2012 na vrub znečištění ovzduší přičíst zhruba 11 tisíc předčasně zemřelých kvůli znečištění prachem a přízemním ozónem.

„Podle zprávy EEA v posledních letech zhruba třetina obyvatel městských oblastí musí dýchat vzduch, který je znečištěný více než dovolují limity Evropské unie (2). Ovšem až více než 90% obyvatel těchto oblastí dýchá vzduch znečištěný více než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) z hlediska ochrany zdraví,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Jako jemný prach se obvykle označují částice s průměrem do 2,5 μm (PM2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Ve znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem v roce 2012 tvořila Česká republika společně s Polskem absolutní špičku. Hodnoty zamoření BaP na Ostravsku neměly v roce 2012 v západní Evropě obdoby, překonat je dokázala jenom nejznečištěnější oblast Polska (1). Celoroční koncentrace BaP by neměla překročit 1 ng/m3, ale Ostravě dosáhla 10,8 a v Petrovicích Karviné 8,2 ng/m3,“ uvedl Šuta.

„Přitom studie zdravotního stavu dětí v Ostravě prokázala, že děti narozené a bydlící po 6 let v nejznečištěnější oblasti Ostrava východ (Radvanice, Bartovice, Slezská Ostrava) měly třikrát vyšší výskyt lékařem diagnostikovaného průduškového astmatu a nejméně dvakrát vyšší výskyt atopického ekzému a alergické rýmy než děti narozené a žijící ve zbytku Ostravy,“ dodává Šuta.

tisková zpráva

32 Comments on “Špinavý vzduch zabíjí přes 400 tisíc Evropanů ročně”

  1. Ci uz kominy a auta maju
    Ci uz kominy a auta maju filtri alebo nemaju,je jedno,lebo tie filtri aj tak skoncia kdesi v zemi,kde nebudu na ociach a znepokojovat obyvatelstvo,sice taky odpad sa moze zabetonovat,co sa este vsade ani nedeje,ale uvolnovaniu a a teda neblahemu odkazu pre dalsie generacie sa ludstvo uz nevyhne,ide len o psychologiu ako to pekne ludom povedat ze vsetko je v norme,ved mame ucinne filtre ,nakoniec aj tak ludstvu nic ine nezostava,len drancovat zem na ukor pokroku a utesovat sa ze napreduje o) lenze taky pokrok,ktory ulahcuje ludom zivot do tej mieri ze doslova kysnu (tlstnu) autom idu aj na zachod,je len omyl prirody

  2. V příspěvkách přede
    V příspěvkách přede mnou jsou vyjmenovány skoro všechny zdroje znečištění u nás. Nemá smysl se hádat co má větší podíl, protože je to od města k městu jinak. Např. v Ostravě jsou to hutě, v Praze auta atd. Je třeba se zaměřit na všechny zdroje (i uhelné elektrárny). V Německu mají nové uhelné elektrárny, kde nemají klasický komín, ale vyčištěný odvod spalin jde přes chladící věž a účinnost tohoto zařízení je úplně jinde než v uh. elektrárnách u nás. Všechno je to o penězích a přístupu. U nás to jde taky, ale není vůle ze strany ČEZu.

    Dle mého skromného názoru rychlý odklon od čehokoli (v Německu od jádra) je špatný, pokud není dostatečná náhrada a za další je výhodnější řešit spotřebu (šetřit energií) než první řešit výrobu energie. Každá energie má nějaká negativa a negativum u každé výroby energie je jiné, bohužel.
    Ale je to tak rozsáhlé téma, že jeden člověk vidí pouze část problému.

    Dokud nebude výroba kontinuální čisté energie (např. fúzní elektrárny, nebo jiné mě neznámé) budou společnost rozdělena na zastánce OZE a takzvaně „nečistých“ „ekonomických“ zdrojů.
    Nechci říct že OZE je nečisté, ale není kontinuální (nefouká, nsvítí, neteče, kromě bioplynek.

    V mém komentáři pletu znečištění a výrobu energie do sebe a omlouvám se za to, ale patří to k sobě. I za překlepy a možné hrubky.
    Toť můj názor na toto téma.

    1. Gratuluju k vyjímečně
      Gratuluju k vyjímečně rozumnému příspěvku. Tomu se prakticky nedá nic vytknout. Já to jen trochu doplním:
      Za posledních 30 let klesly emise prachových částic v ČR:
      – z uhelných elektráren cca 50x
      – z hutí cca 60x
      – z osobních aut cca 20x (vztaženo na vozidlo)
      – z nákladních aut a autobusů cca 40x (vztaženo na vozidlo)
      – z lokálních topenišť cca 10x
      Aktuální imisní limity pro prachové částice (PM10, PM2.5) by byly před 30 lety překračovány (snad kromě šumavských slatí) prakticky v celé republice. V Praze, v SZ Čechách a na S Moravě/Slezsku by to bylo odhadem 5-10x nad současné limity.
      To, že je to v současnosti nad (velice přísným) limitem jen někde, je obrovský úspěch.
      Průmysl je v ČR zkrocený a jsou na něj účinné páky. K dořešení zbývá doprava a domácí topení. Obojí je z politického hlediska dosti ošemetné a já velkou naději vkládám v obou případech do zvyšování účinnosti (zateplování a nižší spotřeba v autech) a do elektrifikace zbytku (elektromobily+tepelná čerpadla).
      I kdyby se v budoucnu mělo jet všechno na uhlí (o čemž pochybuju), tak to pořád pro problematiku čistoty ovzduší bude lepší a jednodušší k řešení (třeba ošéfovat relativně málo komínů, místo miliónů výfuků a motorů) než aktuální stav.

  3. No a pak přijde nějaký
    No a pak přijde nějaký ekologický koryfej a prohlásí, že spálením veškerých fosilních paliv se zvýší množství kysličníku uhličitého v ovzduší o jedno procento, což je přece naprosto marginální problém, který nikoho neohrožuje. Začínám trochu chápat jisté organizace, jako například Greenpeace, jen s tím rozdílem, že na komín by se měli přivazovat tito myslitelé v rámci veřejně prospěšných prací. Jako první by měl jít příkladem náš pan profesor Klaus.

    1. Za prvé by mě zajímalo
      Za prvé by mě zajímalo kdo a kdy prohlásil, že cituji … spálením veškerých fosilních paliv se zvýší množství kysličníku uhličitého v ovzduší o jedno procento …
      A za druhé, právě greenpiss a jim podobné organizace svými hysterickými a ničím nepodloženými útoky vůči jaderné energetice zapříčinily to, že se spaluje podstatně víc fosilních paliv než by bylo nutné. Jestli někde někdy dojde ke spálení veškerých fosilních paliv, tak to bude právě v „zeleném“ Německu.
      Je nepochybné, že jsou to právě greenpísáci kdo by se měl připoutávat ke komínům. Problém spočívá v tom, že nikoli k chladícím věžím, jak je zvykem, nýbrž tak aby se nalokali toho kouře za jehož velkou část jsou zodpovědní.

      1. Akce Greenpeace se nikdy
        Akce Greenpeace se nikdy pořádně neprosadily proti něčemu, co by reálně vydělávalo těžké prachy. Jadernou energetiku „zabilo“ to, že ty elektrárny jsou čím dál dražší na výstavbu a je čím dál těžší najít dostatečně blbou vládu, aby do výstavby jaderných elektráren cpala prachy.
        V Německu je situace zvláštní v tom, že oni si nikdy nezažili opojení zářnými zítřky jadernou elektřinou „tak levnou, že nebude třeba měřit spotřebu“. Nenáviděli je od samého začátku, protože je vnímali jako prostředek invaze bezohledných monopolů, které někam přišly a zlikvidovaly život ve svém širokém okolí (JE Temelín má „na svědomí“ likvidaci 6 vesnic).

        1. No, raději bych
          No, raději bych nerozváděl, kolik vesnic mají na svědomí stavby mnohých přehrad pro hydroelektrárny, ale jinak naprosto souhlasím, že rentabilita jádra je dnes diskutabilní a pokud po stavbě nových bloků nějaká energetická společnost tak hrozně touží, nemám námitek, za předpokladu, že si to postaví za svoje a bez jakýchkoli garancí od státu.

        2. To je absolutní nesmysl.
          To je absolutní nesmysl. Kolik vesnic zachránilo předčasné uzavření německých jaderných elektráren? Žádná. Tyto elektrárny už byly dávno splaceny a pouze vydělávaly, takže žvanit o nějaké „rentabilitě“ je holý nesmysl? Předčasným uzavřením těchto jaderných elektráren německé energetické podniky přišly o obrovské prostředky a dnes se s Německem o tyto prostředky soudí, přesto byl greenpiss (a další zelené organizace) se svými antijadarnými nátlakovými kampaněmi úspěšný. Naopak uzavření jaderných elektráren v Německu vedlo a vede k tomu že v energetice roste výrazně využití uhlí a tím pádem i těžba, která ty německé vesnice reálně ohrožuje.
          Co se týče rentability JE, tak ty jsou na tom pořád mnohem lépe než tzv. oze. To, že se do nich nevyplatí investovat, plyne jen a pouze z toho, že dotace do tzv. oze zcela pokřivily energetický trh a dnes se v energetice nevyplatí investovat (a často ani provozovat) do ničeho co by nebylo dotováno. V Německu musí být například dotován provoz některých plynových elektráren jejichž provoz se nevyplatí a kdyby nebyly dotovány tak jejich elektřina nemůže na burze konkurovat elektřině s dotovaných a uměle zvýhodněných oze zdrojů. Ovšem německá energetická síť se bez stabilizačního potenciálu těchto zdrojů (kvůli přílišným výkyvům způsobených tzv. oze) neobejde, takže se dotují i plynové zdroje.

          1. Staré elektrárny nikdo
            Staré elektrárny nikdo neřeší. To o tom růstu spotřeby uhlí je mediální bublina, která už dávno praskla (letos je spotřeba uhelné elektřiny nejnižší od roku 1990 a budou se zavírat gigawatty uhelných elektráren).
            Rentabilita JE je na tom tak, že bez obrovské státní podpory by dodnes nestála jediná a bez státních garancí za případné škody při jaderné havárii (vždy to nakonec má platit stát) by měly takové brutální pojistky, že by bylo hned po nich.
            Jen pro vaši informaci ještě dodám, že IEA nedávno zveřejnila údaje o dotacích v energetice. Fosilní zdroje (uhlí, ropa, plyn) dostali v roce 2013 na dotacích 550 miliard dolarů (6x více než OZE), podle Bloombergů (BNEF) je odhad externalit fosilní energetiky (společnské náklady) dalších 2000 miliard dolarů.
            Jinými slovy uhelná a jaderná energetika je masivně dotována posledních 50-60 let a teď její exponenti tvrdí, že jim OZE ničí trh. Zloděj křičí, chyťte zlodějíčka.

            1. Cucáte si z prstu nesmysly.
              Cucáte si z prstu nesmysly. To, že magoři vašeho ražení nereší předčasně odpojované jaderné elekrárny svědčí o tom, že neví zhola nic o energetice. Mediální bublina se nalézá tak leda ve vašem mozku (dejte si pozor ať vás nepostihne mrtvice). V Německu podíl uhlí na výrobě elektřiny od zahájení procesu odstavování jaderných elektráren soustavně roste, roste tedy i dovoz uhlí do Německa a zároveň těžba a tlak na rozšiřování stávajících a otevírání nových dolů. Nemluvě o tom, že nebýt vývozu jaderné elektřiny z Temelína do Německa, rostl by podíl uhelné elektřiny v Německu rychleji. Asi jste nezaznamenal nedávnou demonstraci proti plánu zlikvidovat ve východním Německu několik vesnic kvůli rozšíření povrchového dolu. Samozřejmě nikdo zavírat uhlené elektrárny neplánuje, protože by si němci museli svítit petrolejkama a místo bavoráků by mohli vyvážet tak maximálně kožené kraťasy. Naopak staví se nové uhelné elektrárny o celkovém výkonu 11 Gigawatt.
              Ty vaše hausnumera jsou samozřejmě naprostý nesmysl. Za prvé, žádná obrovská státní podpora jaderné energetiky neexistovala. Existoval státní jaderný výzkum, stejně tak jako existoval výzkum v oblasti aerodynamiky a fotovoltaiky bez kterého by neexistovala žádná větrná nebo fotovoltaická elektrárna, a na rozdíl od JE dostávaly a dostávají fve a vte i obrovskou provozní podporu. O nerentabilních investicích do čehokoli nedotovaného z důvodu pokřivení trhu jsem psal výše. Za druhé, jestli vám vadí podpora uhlí tak proč ta hysterie vůči jádru a podpora tzv. oze. Dnes je nad slunce jasné, že odstavování JE a podpora tzv. oze vede k nárůstu spotřeby fosilních paliv. A když jsme u externalit, tak by mě zajímalo zda se někdo ze zelených fanatiků namáhal spočítat extranality způsobené totální devastací životního prostředí v číně, způsobenou výrobou fv. panelů. Realita je taková, že oze magoři spočítali každý desetník který šel na vývoj v oblasti jádra ale většinu z toho co šlo do tzv. oze pominuli. A ano to o tom zloději na vás zelené platí jako ušité.

              1. Letos za prvních 10
                Letos za prvních 10 měsíců poklesla výroba elektřiny z uhlí o 16.4 TWh a dalších -6.2 TWh bylo na vrub zemního plynu (http://cleantechnica.com/2014/11/20/germanys-renewable-energy-market-charts/).
                Ty nové uhelné elektrárny už jsou povětšinou postavené a nevyrábějí (koeficient využití 39% u elektráren na černé uhlí a 12% pro zemní plyn hovoří za vše). RWE, E.On a další na nich tratí kalhoty. Jejich blbost.
                Zaznamenal jsem snahu Vattenfallu zbavit se elektráren na hnědé uhlí ve východním Německu. Prd jim vydělají a jejich akcionáři (občané Švédska) jsou proti pálení hnědého uhlí.
                Zákon č. 18/1997 Sb. §35:
                Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě
                a) jaderných zařízení pro energetické účely, skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 8 mld. Kč,
                b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku 2 mld. Kč.
                Kolik by stálo postavit znovu a jinde Brno nebo České Budějovice i s okolím? Šance, že se to stane je každý rok asi 1:100 000.

                1. Takže odstavíme jaderné
                  Takže odstavíme jaderné elektrárny, výrazně zvýšíme podíl uhlí na energetickém mixu a když se podaří dočasně snížit spalování uhlí ve prospěch spalování fosilního plynu tak je to extra úspěch. Zajímavý postoj 🙂
                  Nikoli, blbost všech němců, protože situace na energetickém trhu v německu dospěla díky dotacím do tzv. oze tak daleko, že musí dotovat i spalování fosilních paliv jinak by se jim zhroutila síť.
                  neviditelnypes.lidovky.cz/nemecko-potize-plynovych-premiantu-d7g-/p_ekonomika.aspx?c=A130520_110453_p_ekonomika_wag
                  E.ON ani RWE neztratí kalhoty, kalhoty ztratí celé německo, až se odstaví všechny jaderné elektrárny a síťoví operátoři budou draze platit provozovatelům uhelných a plynových elektráren aby je udrželi v chodu a nezhroutila se jim síť.
                  Já jsem zaznamenal snahu Vattenfallu rozšiřovat povrchové doly v severním Německu a likvidovat vesnice ležící v okolí. O tom, že jim vydělají, případně jim dají vydělat němečtí daňoví poplatníci není pochyb, viz výše.
                  Nepochybuji, že stejně vehementně agitujete i za zákaz všech chemických, muničních a petrochemických továren nebo továren na výrobu umělých hnojiv, protože pravděpodobnost, že srovnají se zemí nějaké přilehlé město je asi milionkrát větší než pravděpodobnost, že se v okolí jaderné elektrárny bude muset něco přestavovat. Popravdě mi opět není jasné ze kterého prstu jste si vycucal to hausnumero jedna ku stotisícům.

                2. Tak to je již veřejné
                  Tak to je již veřejné zastrašování obyvatel měst Brna a České Budějovice, které doufám nezůstane bez odezvy!

                3. Třeba budou mít štěstí
                  Třeba budou mít štěstí a bude foukat jiný vítr a „odskáče si to“ Jihlava nebo Znojmo nebo Písek nebo Tábor nebo …
                  Nejspíše ovšem jen nějaká oblast na Vysočině, kde bude na příštích mnoho let uložen jeden z nejhorších odpadů, jaké lidstvo produkuje.

                4. mahdi, máte to dobre
                  mahdi, máte to dobre naštudované a s väčšinou plne súhlasím. Len pár poznámok. Pokles výroby z uhlia a plynu za rok 2014 ide predovšetkým na vrub teplého počasia na začiatku roka – cleantechnica to má v inom článku. Po Fukushime a zavretí jadrových elektrárni v 2011 a 2012 objem znečistenia v Nemecku narástol. Podľa mňa náhle zavretie už fungujúcich atómiek bola jasná chyba, ale to ani vy netvrdíte že bol správny krok.
                  Ale plne súhlasím a z môjho hľadiska absolútne nedáva zmysel pri nových zdrojoch rozmýšľať ani nad uhlím ani jadrom. Jadro je pri nových elektrárňach predražené a spolu s uhlím enviromentálne nepriechodné. Plyn máme drahý a ani nevieme, či ho budeme vôbec mať.
                  Nechce sa mi tu vypisovať, dal som to do inej diskusie tu: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7842&akce=show2&dev=1#diskuze, ale budúcnosť určite nie je vo fosílnych palivách a dnešnej generácii jadrových reaktorov.

                5. Vidíme to stejně. S tím
                  Vidíme to stejně. S tím počasím je to tak, že když jsem argumentoval podobně na druhou stranu (zimy 2011/2012 a 2012/2013 byly nadnormálně studené a dlouhé), tak to bylo ignorováno.
                  Velice zajímavé bylo meziroční srovnání zimy 2013/2014 a velice podobné zimy 2006/2007. Je tam z toho patrná jedna důležitá věc, spotřeba elektřiny v Německu za posledních 8 let poklesla asi o 10%. Nevím jak slovenská, ale česká energetická koncepce předpokládá růst spotřeby. Osobně netuším proč.

                6. Ten pokles spotreby
                  Ten pokles spotreby elektriny v Nemecku po 2007-2008 sa dá vysvetliť poklesom produkcie v dôsledku hospodárskej krízy. Takisto dlhodobý pokles emisií súvisí aj s outsourcingom energeticky náročných a neekologických výrob do číny a iných krajín, kde nie sú také prísne ekologické pravidlá. Samozrejme podiel na tom má aj zvyšovanie efektívnosti priemyslu a domácností, ale nikde som sa nedočítal aký podiel má na poklese konkrétna zložka.
                  Myslím, že predpovedanie nárastu cien energií vyhovuje momentálne ako energetickým firmám – zvyšuje ich hodnotu, ako aj zeleným – argument investovania do vyššej energetickej efektívnosti a dlhodobých investícii do OZE má zmysel len vtedy, ak sa predpovedá nárast ceny energií.
                  Ja si naopak myslím, že s nástupom lacných batérií (a iných záložných zdrojov) a sústavným poklesom solárnej a veternej energie to až tak dramatické nebude, skôr by som čakal v horizonte 10 rokov pokles.
                  Čo sa týka spotreby – zmysluplný nárast v spotrebe elektriny sa podľa mňa v Európe dá očakávať len na základe elektrifikácie dopravy na úkor ropy. A možno o 15-20 rokov aj na základe výrazne lacnejšej elektriny či už z OZE, alebo niečoho iného, čo podporí jej spotrebu.

                7. Slavná „krize“ se na
                  Slavná „krize“ se na spotřebě elektřiny (a na výrobě) v celé EU projevila jen „zubem“ v roce 2009.
                  Energeticky náročná odvětví se naopak stěhují do Německa (velkospotřebitelé mají výjimku z placení příspěvku na OZE). Do Německa se stěhují hliníkárny, papírny, apod.
                  Deset největších firem vyrábějících elektřinu v EU ztratilo za posledních 6 let polovinu své tržní hodnoty (1000 miliard EUR => 500 miliard EUR). Nejvíce v háji je RWE. Ti vsadili na neúspěch Energiewende a růst spotřeby a nastavěli nové, krásné, efektivní uhelné elektrárny, které jim teďka stojí, ale oni je splácet musí.
                  Cena elektřiny by mohla stoupnot, ale až po uzavření dostatečně vysokého množství elektráren, aktuálně je trh přesycený, proto je cena nízko.
                  Ta elektrifikace dopravy může naopak spotřebu elektřiny snížit. Na transport ropy, její rafinaci, apod. jsou třeba obrovská množství elektřiny (3-6 kWh/litr). Leaf jezdí tuším za 15 kWh/100km.

                8. Máte nejaký link ku tomu
                  Máte nejaký link ku tomu poklesu v dôsledku krízy? Lebo ja som nič dôveryhodné nenašiel. Nemáte sumu za koľko sa vykupuje elektrina v Nemecku od uhoľných a veterných elektrárni? U nás sa vykupuje za 32-35 EUR/MWh, ale neviem ako sú pri tom jednotlivé elektrárne ziskové. Jedine čo som zachytil je, že výrobné náklady Bohuníc sú na úrovni 20 EUR/MWh – ale to je tým, že už sú amortizované. Zaujímalo by ma, za koľko sú schopné priemerne predávať veterné elektrárne elektrinu. V USA sú najnižšie spotové obchody na úrovni 40USD/kWh, čo už konkuruje lacnému zemnému plynu, ale to sú len spoty.
                  Tá energetická náročnosť ropy – to som čítal tiež, ale všetko, čo som našiel, boli len také divné weby. Nikde som to nevidel nejak presne vypočítané.

                9. Výroba elektřiny v
                  Výroba elektřiny v Německu
                  FiT pro nové zdroje v Německu
                  Cena větrné energie v USA, tady je třeba vzít v úvahu, že to je cena za Power Purchase Agreement na 25 let, letos prý je to ještě nižší.
                  Výpočet spotřeby elektřiny na rafinaci ropy, je to údaj přímo od člověka z DoE (ministerstvo energetiky USA), těch 6 kWh je jen na rafinaci, asi jsem se držel moc při zemi. Kolik elektřiny spotřebuje ropovod Družba si netroufám ani odhadovat. A to číslo platí pro konvenční ropy, třeba ropa z břidlic nebo z ropných písků se musí nahřívat, aby vůbec tekla.

                10. Dik za super linky. Musím
                  Dik za super linky. Musím si ich uložiť:)
                  Hlavne tá prvá je veľmi zaujímavá. Ja by som na základe toho povedal, že politické rozhodnutie po fukushime sa ukázalo ako nerozumné, lebo je evidentné že sa urýchlil pokles výroby z jadra a ten bol do istej miery kompenzovaný aj výrobou z uhlia. Ale rozhodne to bolo len urýchlenie trendu. 20% pokles výroby z jadra od začiatku tisícročia do fukushimy je jasný trend.
                  Na druhej strane, keď padlo toto rozhodnutie v 2011, nikto nemohol tušiť, že cena uhlia celosvetovo poklesne tak výrazne a to v dôsledku lacného bridlicového plynu v USA, ktorý spôsobil prebytok uhlia na celosvetovom trhu, ktorý už čína nie je schopná a o ochotná spotrebovať. Takže v 2011 to nemali nemci zle spočítané. Uhlie narástlo aj vďaka fukushime – vytvoril sa priestor na trhu, ale podľa mňa hlavne kvôli nízkej cene od r. 2012. V 2011, keď jadro pokleslo o viac ako 30%, uhlie dokonca pokleslo.
                  Nikto nemôže na základe týchto čísel tvrdiť, že nemecký energetický mix je drahý, lebo vyvoz je najvyšší v histórii.
                  Ešte by ma zaujímalo, či je vo fotovoltalike započítaná aj domáca výroba – ale asi áno. Takisto nemáte nejaký komentár, čo sú to ostatné energetické zdroje na úrovni 4% celkovej produkcie? Je to veľká položka a pritom stabilná.
                  Čo sa týka spotreby elektriny pri rafinácii ropy, pri tých 6kWh, tak ako je uvedené v článku, je potrebné brať do úvahy, že pri nej sa vytvorí veľa iných produktov – to je častý argument proti tejto hodnote a otázne je koľko by nás stálo energie vyprodukovať tieto iné produkty, alebo ich substitúty.
                  Je veľmi zaujímavé koľko veľa, veľmi podrobných, štúdií sa objavilo o tom, ako veľmi zaťažuje životné prostredie výroba batérii, solárnych panelov, alebo veterných turbín a napočítali všetko od ťažby surovín až po recykláciu a pritom nikto nenašiel zdroje na podrobné zdokumentovanie energetickej náročnosti ťažby ropy podľa typu ťažby. Je podľa mňa neuveriteľné, že DOE takúto oficiálnu štúdiu nemá a vyjadrujú sa k tomu jeho pracovníci len ako súkromné osoby. Na to človek nemusí byť priateľ konšpiratívnych teórii, aby došiel k rovnakému záveru ako vy, že skutočnosť je ešte oveľa horšia.

                11. Ten nárůst výroby z uhlí
                  Ten nárůst výroby z uhlí odpovídá poklesu výroby ze zemního plynu. Jádro už bylo bilančně nahrazeno OZE. To odstavení JE v Německu bylo v běhu od dávno před Fukušimou. Akorát, že energetické koncerny vždycky rozehrály svoji obvyklou písničku (tma a zima) a vyjednali si posunutí termínů. Jenže jak to v Japonsku bouchlo, tak bylo po prodlužování.
                  Uhlí je nadbytek, proto jeho cena klesá. A bude hůř, v Číně přestala růst spotřeba, v Indii taky, v USA už teď neví co s asi 100 miliony tun uhlí (2x těžba v ČR) a o dalších cca 250 milionů poklesne spotřeba v USA díky plánovanému odstavení skoro 80 GW uhelných elektráren (nevyplatí se je rekonstruovat na přísnější emisní limity) v příštích dvou letech.
                  Domácí spotřeba z fotovoltaiky tam nejpíše je, ale jistý si nejsem. Ty 4% jsou nejspíše „další věci, co jdou spálit“ – lignit, hořlavé břidlice, degazační plyn, konvertorový plyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, apod.
                  S těmi efekty konvenčních zdrojů souhlasím. S negativních vlivů těžby uhlí na životní prostředí jsem byl zkoušen u státnic, to téma za půl hodiny snad nejde ani probrat.

  4. Velký podíl jemného
    Velký podíl jemného prachu vypouští uhelné elektrárny. Takže zelení co jsou proti jaderné energii tím částečně zabijí Evropskou populaci.

    Spekuluje se že Francouzi jsou zdravější než odpovídá jejich životnímu stylu hlavně kvůli malému znečištění popílkem když mají většinu energie z jádra. Druhá nejpravděpodobnější varianta teda je že za to může resveratrol a další polyfenoly z červeného vína…

    Každopádně dobrý námět k zamyšlení, jestli chceme propagovat elektromobilitu tak bychom měli víc myslet na to jak elekřinu vyrábíme, dost často to totiž je z fosilních paliv..

    1. Lidi velice často dělají
      Lidi velice často dělají chybu v tom, že na základě emisí (co jde z komína) stanovují imise (co lidi dýchají). Je opravdu rozdíl, když to samé (jemné částice) jde z výfuků aut nebo v 200 metrů vysokého komína. V tom druhém případě máte zdroj, kde se znečištění rozptyluje do podstatně (100x,1000x) většího objemu vzduchu, během inverze jdou ty spaliny nad ní a máte dobrou šanci, že než se dostanou na zem a lidem do plic, tak je vymyje déšť nebo sníh nebo se shluknou do větších částic.

    2. Ve městech ohrožují
      Ve městech ohrožují zdraví hlavně automobily. Z celkového množství vyrobené energie (elektrická, tepelná ap.) jde 30% na dopravu. Z toho 70% jde na osobní (sic!) automobilovou dopravu. Ostatní dopravní prostředky (MHD, autobusy, železnice, lodě, letadla) spotřebují pouze 30%. Rafinérie spotřebují asi tak stejně tolik elektrické energie, než kolik by bylo potřeba na provoz elektromobilů. Závěr je jednoduchý. Přechodem na elektromobilitu (i při zachování neekologických elektráren), se pořád dá zlepšit čistota ovzduší ve městech mimálně o 70%, ale pravděpodobně více, protože letadla, ani lodě se ve městě po ulicích běžně nepohybují. 🙂

    3. Nejen Němci mají raději
      Nejen Němci mají raději emise z uhlí než ty daleko nebezpečnější a trvanlivější jaderné emise.

      Navíc ty jejich elektrárny mají v průměru na vyprodukovanou MWh nižší emise než ti ČEZké, to není žádný Prunéřov atd…

      Výroba uhelné elektřiny v Německu letos prudce klesla, za prvních 10 měsíců tohoto roku to dělá -16,4 TWh elektřiny, nejméně od roku 1990.

      Německo vyrábí více elektřiny s menší spotřebou uhlí
      Německý svaz producentů hnědého uhlí (Bundesverband Braunkohle) upozornil, že moderní uhelné elektrárny vyrábějí větší množství elektřiny z menšího množství hnědého uhlí. Přestože výroba elektřiny z hnědého uhlí v loňském roce stoupla o cca 1 % na 162 TWh, těžba hnědého uhlí klesla o zhruba 2 % na 182 milionů tun. Vyšší výroba elektřiny z hnědého uhlí tedy nemusí nutně znamenat vyšší emise CO2.
      energetika.tzb-info.cz/114032-nemecko-vyrabi-vice-elektriny-s-mensi-spotrebou-uhli

      Německo vyrábí více elektřiny s menší spotřebou uhlí
      Pozitivně se rozvoj obnovitelných zdrojů a zlepšování energetické účinnosti v Německu podepsal na dovozu a celkové spotřebě energií. Celkový dovoz fosilních paliv klesl o 26 miliard eur. Samotné obnovitelné zdroje se na snížení dovozů fosilních paliv podílely 10 miliardami eur.
      zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/obnovitelne-zdroje-v-nemecku-prestaly-vytvaret-nova-pracovni-mista-1076352

  5. Dámy a pánové proč tyto
    Dámy a pánové proč tyto oblasti Ostravy ?
    Vše souvisí s MITALEM. V tisku se holedbají kolik milionů investovali do odprášení , ale kdo si položil otázku co se děje s prachem , který je zachycen filtry ?
    Na huti jej nasají do uzavřených kontejnerů a jako nebezpečný odpad odvezou hlavně v noci jednak na svoji skládku ( haldu ) v Radvanicích a na bývalou haldu dolu Šverma , která leží z části na katastru Přívozu a Mariánských hor. Oba tyto objekty provozuje jiná soukromá firma. A teď to nejdůležitější , jako mávnutím kouzelného proutku se z nebezpečného odpadu stává surovina ze které se na odvalu Šverma vyrábí lisováním přísady do tavby železa a na haldě v Radvanicích se popílek míchá s vysokopecními kaly a vlastně se staví kopec. Popílek a odprašky ( nebezpečný odpad ) se volně vysypává na zem.
    Za větrných dní hlavně v suchém počasí nejde v těchto objektech ani dýchat a viditelnost je na 10m.
    Takže KDO je za to odpovědný ?
    Co dělá odbor životního prostředí Ostravy ? Je podplacen ?

    Promiňte ale muselo to jít ze mne ven.

    1. Co se děje s prachem,
      Co se děje s prachem, který je zachycen filtry?
      – Vrací se zpátky do výrobního procesu, je bohatý na železo a uhlík.
      Na haldu se vozí akorát vysokopecní struska, ze které se po vychladnutí dostane ven železo a zbytek se prodává do cementáren jako přísada do portlandského cementu.
      Nic jako vysokopecní kaly neexistuje.
      Odbor životního prostředí magistrátu na ně může akorát poslat ČIŽP, ale ta je v té fabrice tak často, že by si tam mohla klidně otevřít kancelář.
      Nehádám se, že ta výroba znečišťuje a v okolí několika km i dost hodně (na poměry roku 2014).
      Jenže třeba ve zmíněných Petrovicích je už situace docela jiná, ti mají hned přes Olzu Jastrebie Zdroj, město velikosti Pardubic, kde všichni topí uhlím a ještě blbě. Ony lokální topeniště na pevná paliva a s kotly s neúčinným spalováním jsou dokonalými zdroj B(a)P (spolu s koksovnami).

      Air Silesia

      1. Po nedávné dotované
        Po nedávné dotované výstavbě odprášení v Třineckých železárnách jsem viděl jak z Třineckých železáren vyjelo auto s nezakrytým kontejnerem plným černého prachu a sazí. Jel jsem kousek za ním kolem autobusového stanoviště a stěrače mi ten prach nestačili s oken stírat. Jel s tím zřejmě na haldu za Tesco kde to dále rozfouká vítr a bude po starostech. Když s tím jedou vnitřkem areálu železáren tak to nikdo nevidí. Takže asi tak nějak.

        1. Gratuluju, setkal jste se s
          Gratuluju, setkal jste se s aktuálně největším odpadovým problémem hutí – konvertorovou struskou, ta se opravdu vyhazuje, kvůli obsahu zinku se nedá vracet do výroby. Mimojiné kvůli tomuhle matroši v podloží jsou problémy s D1 přes Ostravu.
          Pokud jeli bez plachty, doporučuju příště vyfotit, či jinak zdokumentovat a poslat na ČIŽP, zcela určitě je to v rozporu s jejich IPPC.

    2. Do odprášení „naši“
      Do odprášení „naši“ továrníci neinvestovali nic, na vše mají dotace a úlevy od státu. Spíše na tom ještě vydělali. Dokonce ani nechtějí hradit provoz těch filtrů a ventilátorů.
      Byl jsem osobně u demontáže odprášení které bylo vybudováno v 90 letech za dotace a které nikdy nebylo uvedeno do provozu. Kabely nebyly zapojované jen nastrkány do vývodek motorů a rozvaděčů, ventilátory zarezlé a nikdy se netočily. Toto odprášení jsme museli demontovat, aby si mohli za nové dotace postavit nové odprášení.

Napsat komentář