Audi vyrobilo syntetickou naftu z vody a vzduchu

Automobilka Audi spustila v Drážďanech pilotní továrnu, která z oxidu uhličitého a vody vyrábí syntetickou naftu. Elektřina pro toto zařízení pochopitelně jde z čistých obnovitelných zdrojů energie.

Malá zkušební továrna na výrobu syntetické nafty v režii Audi
foto: Audi

Nové zařízení Audi extrahuje ze vzduchu oxid uhličitý pomocí „přímého zachytávání“, technologie vyvinuté curyšskou spolčností Climeworks AG. Za použití procesu vyvinutého německou společností Sunfire GmbH pak tento plyn reaguje s vodíkem při 220 °C a tlaku 25 barů.

Výsledkem je kapalina Blue Crude bohatá na uhlovodíky. Podle Audi je efektivita procesu až 70 %. Pilotní zařízení dokáže vyrobit 160 litrů Blue Crude za den. A až 80 % Blue Crude pak může být konvertováno na syntetický diesel.

Hlavní výhodou je, že syntetické palivo (které Audi nazývá „e-palivo“) neobsahuje žádnou síru ani aromatika. Má vysoké cetanové číslo (udávající kvalitu nafty), což znamená, že materiál snadno hoří. Podle Audi lze syntetickou naftu v libovolném poměru míchat s běžnou naftou.

tisková zpráva

37 Comments on “Audi vyrobilo syntetickou naftu z vody a vzduchu”

      1. Dobrý den, názor, že bude
        Dobrý den, názor, že bude nedostatek vody není jen můj názor.
        viz. níže uvedený komentář. My slíte si, že to postihne jenom česko?

        ČESKO V ROCE 2099: MÍSTO SNĚHU TEPLO, MÍSTO DEŠTĚ SUCHO
        10. LEDEN 2012 | RUBRIKA: CO BYCHOM MĚLI VĚDĚT O VODĚ , PŘEHRADY A VODNÍ DÍLA

        Čeští klimatologové předpovídají, že během příštích devadesáti let z Česka téměř zmizí zimy, jak je známe dnes – s výjimkou hor nikde nebude sníh. Píší o tom Hospodářské noviny.
        Píše se rok 2099. Letní měsíce v Česku jsou mnohem žhavější a sušší, když prší, deště jsou krátké a velmi silné. Stát se suchu a přívalovým dešťům musel přizpůsobit. Ve velkém se staví hráze a umělá jezera, aby země o vodu nepřicházela. I zimy se změnily. Jsou mnohem teplejší a sníh mimo hory je vzácný.
        To není úvod sci-fi románu, ale zcela reálný vědecký odhad klimatických změn, k nimž v Česku dojde v příštích devadesáti letech. Pracovala na něm téměř padesátka špičkových českých klimatologů, hydrologů, zemědělských a lesnických expertů i matematiků a statistiků, kteří se otázkami změny počasí intenzivně zabývali posledních pět let. Výsledkem je dosud nejrozsáhlejší studie o budoucnosti klimatu v Česku. Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Akademie věd a Univerzity Karlovy ji dokončili právě v těchto dnech a Hospodářské noviny exkluzivně získaly její výsledky.
        Vědci pracovali s daty o skutečném vývoji počasí za uplynulých 30 let a vzali v úvahu mezinárodně uznávané scénáře, které berou v potaz očekávaný vývoj počtu lidí na planetě, světový ekonomický růst, předpokládané využívání energetických zdrojů i vývoj celosvětových emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. „Jako podklad pro vývoj klimatu v Česku nám posloužil globální model současného stavu pro celou planetu, který zjišťují velká světová výzkumná centra. Při našich výpočtech jsme se pak zaměřili už jen na region Evropy a dále pak Česka,“ říká vedoucí výzkumného týmu Jan Pretel z pražského ČHMÚ. „Aby byly odhady vývoje klimatu co nejpřesnější, rozdělili jsme období příštích sta let do tří úseků po třicetiletích. Pro každý úsek jsme udělali vlastní scénář vývoje klimatu,“ dodává Pretel.
        Podle výsledků studie by se v příštích třiceti letech, tedy v období 2010–2039, mělo v Česku v průměru oteplit o jeden stupeň Celsia. Na celém území Česka se oteplí zhruba stejně, bez výraznějších výkyvů. „Nezdá se to, ale jeden stupeň oteplení, to už je dost výrazné. Dá se lehce vypočítat, že v příští dekádě se sněhová pokrývka v zimě posune zhruba o 150 metrů výše. Takže za třicet let může být sníh výše až o 450 metrů. Stavět lyžařská střediska bez umělého zasněžování například v okolí Špindlerova Mlýna je tak naprosto ztracený byznys,“upozorňuje Jan Pretel a dodává, že skutečné oteplování se začne „rozjíždět“ až po roce 2030.
        V dalším třicetiletí bude nárůst teplot ještě výraznější, nejvíc se vzduch oteplí v letních měsících, v průměru o 2,7 stupně. Zimy budou teplejší o 1,8 stupně. Na konci století, tedy v období let 2070–2099, se už v létě vzduch oteplí oproti roku 1990 o celé 4 stupně Celsia. „Samozřejmě že scénáře pracují s určitou mírou nejistoty. U scénářů teplot, které už nejméně padesát let stabilně narůstají, je ale tato nejistota nejmenší. Tedy: těmito výsledky si jsme jisti,“ dodává Pretel.
        Ze scénářů je také zřejmé, že zima, jak ji známe nyní, na konci století už běžně existovat nebude. Pod nulu průměrné teploty v běžných nadmořských výškách neklesnou v žádné části roku. I jaro a léto budou přicházet dříve. Kvůli vyšším teplotám se doba tání přesune z dubna na leden až únor a celkově bude přibývat slunečných dnů. Vyšší teploty a více sluníčka se projeví na životě rostlin. Jejich vegetační období, tedy doba, kdy kvetou a rostou, se v příštím třicetiletí prodlouží o 13 dnů, na konci století už o měsíc a půl. „Rostliny sice budou mít víc slunce a pokvetou déle, otázka ale je, jestli jim to prospěje. Kromě teploty a slunce totiž potřebují také vláhu,“ říká Pretel a poukazuje tím na fakt, že právě vláhy bude v Česku spíše ubývat.

  1. Za to že odsávají CO2 z
    Za to že odsávají CO2 z ovzduší by měli dostávat odměnu z emisních povolenek. Bylo by to logické a správné a trh by se tak uzavřel. A ne jak je to teď, že na darovaných povolenkách, spekulacích a kupčení s nimi vydělá dotovaný a státem vydržovaný ČEZ.

  2. Nejjednodušší asi dlouho
    Nejjednodušší asi dlouho ještě bude nafta z ropy.
    Jako konkurence ale zajímavé, hlavně jako konkurence biopaliv.
    Auto přímo na baterky je sice účinnější, ale zkuste to s 30 tunovým kamionem nebo traktorem. To jde zatím jen s prodlužkou.
    Diesel je a hodně dlouho bude nenahraditelný.

    1. Oteplování planet
      Oteplování planet „řeší“ především Slunce…
      U synt. paliva je především důležitá celk. energetická bilance, aby to nebylo podobně nevýhodné jako s řepkou petrolejkou, kdy by se bez dotování daňovými poplatníky produkt nedal kvůli ceně vstupních a zdrojových energií prodat.
      Pokud je na vstupu u výroby synt. uhlovodíku zapotřebí CO2, tak proč by to nemohla být přidružená výroba u tepelných elektráren nebo tepláren? Ale intuitivně mi vychází, že když spálím uhlík z uhlí nebo zemního plynu (na CO2) a následně ho budu chtít opět redukovat (na ten uhlovodík), tak při tom procesu spotřebuji (minimálně) tutéž energii, kterou jsem získal jeho oxidací. Navíc tam budu muset dodat vodík z vody, což je další extrémně energeticky náročná operace. Takže bychom si nepomohli, protože ke spalovací elektrárně by bylo zapotřebí nejspíš ještě jaderné, aby to dotovala další energií. (za 2. sv.v. Němci vynalezli konverzi uhlí+vodní pára na uhlovodíky – synt. benzín – muselo se ale spálit víc uhlí, než se využilo na chem. reakci, z důvodu výše uvedeného. Což fungovalo.) Perpetuum mobile v praxi jaksi nefunguje. Takhle na papíře to ale vypadá moc hezky, když se nenapíše, kde a jak vezmeme tu energii na syntézu uhlovodíku.

  3. Kazdopadne zaujimavy napad,
    Kazdopadne zaujimavy napad, za predpokladu, ze tato nafta neobsahuje pevne castice, teda decht. Co asi neobsahuje. Jednoduchsie by bolo vyrabat vodik, ale ten ma zase problem so skladovanim, pokial sa nevyraba priamo namieste v aute.
    Vyznam by to mohlo mat hlavne z hladiska kolobehu uhlika vo vzduchu.

    1. Přesně tak. Pokud dobře
      Přesně tak. Pokud dobře počítám, tak těch jejich 70% (účinnost výroby) * 80% (výtěžnost paliva) * 40% (účinnost direct injection diesel motoru) = 22,4% celková účinnost přeměny elektřina -> pohyb.

      Oproti tomu Tesla Roadster má celkovou účinnost 88% (zdroj: http://www.teslamotors.com/goelectric/efficiency), čili Audi opět dostalo od Tesly na prdel 🙂

      1. Chlape jste slušné
        Chlape jste slušné demagog. Když u jedné technologie započtete účinnost výroby a u druhé ne, tak to nelze nazvat ničím jiným než úmyslnou lží…

        A když už, u této technologie jde primárně o „čištění vzduchu+snížení dovozu+čisté výrobě(obroti rafinérce)“. Tedy srovnávat to je další demagogie…

  4. Je to sice zajímavý
    Je to sice zajímavý projekt a kdyby to bylá malá krabička kterou by mohl mít člověk doma a čepouval by si naftu, tak by to bylo hodně zajímavý, ale od toho je to ještě hodně daleko.

    A hlavně dnes už máme jiné pohony a myslím daleko lepší pro auto než naftu. Proč používat elektřinu na výrobu něčeho dalšího když by se rovnou dala používat do auta, že?

    Navíc elektřina je „čístá“, při jejím pužívání se nevypouští žádné jedy do ovzduší jako při spalování nafty, nebo benzínu.
    Nehledě na vybrace a hlučnost.

    1. mobilnu elektrinu musis
      mobilnu elektrinu musis precerpavat a skladovat. zakladny problem EV je skladovanie, podruzny precerpavanie. vyries tieto 2 veci a vyriesil si cely problem. aktualne dostupne moderne skladovanie elektriny ide cenou do astronomickych vysok a predrazuje vsetky EV. podruzny nedostatok je iba otazka vole v spolocnosti ako celku. vodikovy system prenasa onen cas od zakaznika k vyrobcovi a uskladnenie je dobre izolovana tlakova nadrz, nie komplexna elektrochemicka suciastka. ci je tretia moznost a co z toho sa ukaze ako to co prezije sa odhadnut neda. Ja vsadzam na vodik (biznis velkych spolocnosti bude mat vacsi tlak na komfort a kvalitu sluzieb spojenych s mobilitou, nez urob-si-sam, kedze model Tesly ma len Tesla ako pilot ktory sa zatial podaril no zasa len pre Teslu).

      1. „Astronomická výška“ ceny
        „Astronomická výška“ ceny skladování elektřiny může být brzo minulostí – viz
        http://cleantechnica.com/2014/09/05/teslas-gigafactory-may-hit-100-per-kilowatt-hour-holy-grail-ev-batteries-report-predicts/

        Vodíkový systém je neekonomický a navíc špinavější než benzín a nafta – viz
        http://cleantechnica.com/2014/06/04/hydrogen-fuel-cell-vehicles-about-not-clean/

        1. Drzim sa zlateho pravidla,
          Drzim sa zlateho pravidla, neverim nicomu co sa pise na internete ( Kludne najdete Hviezdu smrti zo starwars natocenu na oblohe a natrikovanu tak dokonale ze nepoznate rozdiel o reality 😀 a 300 ludi Vas bude presviedcat, ze je to pravda ). Az si to osaham, vyskusam, zistim ci na to mam, ake to ma „ale“, pockam rok, a az vtedy sa rozhodnem, ci budem zvazovat ci je to skutocne tak alebo som nieco prehliadol (fans, emocie, trend, su moj triedny nepriatel).

  5. To by se mi hodilo k
    To by se mi hodilo k solárku. První jsem uvažoval o P2G, ale kapalné palivo je skladnější a bezpečnější.
    V létě na bych si na přebytky vyrobil dost energie na zimní pohon malé kogenrační centrálky a možná i auto by to sežralo, případně bych i něco prodal ( to se nesmí, takže směnil :-)).

    Kolik může stát takový menší „strojek“ na Blue Crude do příkonu cca 5kW?

    Už to jde i bez elektrického mezistupně:
    .solarninovinky.cz/?zpravy/2014111002/vedci-zvladli-vyrobu-solarniho-kerosinu

  6. To zas nezní úplně
    To zas nezní úplně špatně, jako system ukládání energie dobré, vzhledem k jiným tech. jako výbušnému vodíku a náročným procesům výroby a likvidace baterii. Ale hlavně jim jde o to, aby to bylo eko a dalo se na tom rejžovat jako z PHM a dílů spalováku :). Ono co si budeme nalhávat automobilový průmysl s náhr. díly na spalováky živí moc lidí(vývoj, zhotovení, díly, prodej dílů, instalace dílů) a co by ti lidé dělali, kdybychom všichni jezdili na elektro? Elektromotor a baterie moc lidí nezaměstná. Zbylé díly ve vozidle jsou „stejné“, takže tam množství lidí zůstává přibližně stejné.

    1. úplně souhlasím. Je to v
      úplně souhlasím. Je to v pořádku, pokud palivo z tohoto zařízení bude např. spalovat elektrárna v době energetických špiček. Nazpět zařízení by spotřebovávalo proud v době tzv. nočního proudu, jako např. přečerpávací elektrárna a elektřinu by ukládalo do paliva. Jinak pokud z toho bude palivo pro vozidla, potom se na to napaří pořádná spotřební daň a budeme tam, kde jsme teď….

    2. Tak výbušný vodík, Audi
      Tak výbušný vodík, Audi dělá umělý metan=“zemní plyn“. Takže bych neřekl, že je to „nejlepší“, ale jedno ze dvou řešení které Audi nabízí, přitom „umělý diesel“ je závyslí na spalování přírodního dieslu, kdežto umělý metan neee. Logicky mi vyplívá, co je pak lepší volba pro budoucnost…

      1. Jen pro info mez
        Jen pro info mez výbušnosti metanu je ca. 5-15% a vodíku ca 5-75%. Takže pokud se z vodíku udělá metan tak je to jasné, tak je to lepší volba, ale tady jde o to, že pokud je účinnost systému 70% tak oproti PEM(50-60%účinnost) plus metanizace a stalčení další ztráta a potom to spálím v naftě nebo CNG, tak celková účinnost bude lepší u naftového řetezce „asi“, co se týče emisí, tak určitě na tom bude lépe CNG. Mám doma jak naftu, tak CNG, tak elektro a vodíkem jsem si prošel ve vývoji u solárů a jeden 4kW palivový článek by se ještě ve skladu někde našel, takže vim o čem mluvím 🙂 Jen to vše uskutečnit stojí peníze.

    1. Tady v tom projektu jde o
      Tady v tom projektu jde o něco jiného a to jak uložit energii z obnovitelných zdrojů a pak ji využít v době, kdy obnovitelné zdroje nepracují. Tudíž pokud se při tom nevyprodukují žádné (minimum) škodlivin, pak nízká účinnost tolik nevadí. Hlavně pokud technologie bude „levná“ a vydrží to alespoň 10let.

      Jinak spalování uhlovodíků není samo o sobě ekologicky problematické, pokud to dokážeme dělat optimálně. V současné době je řízení spalovacího procesu na tak slušné úrovni, že problém už představuje „špinavé“ palivo, tím je zejména myšlen obsah složitých uhlovodíků z rafinované ropy. Tyto je totiž problematické při spalování rozložit na neškodné plyny. Pokud budeme mít k dispozici čisté palivo, z jednoduchých uhlovodíků, pak je možné jej pálit na CO2 a H2O.

      1. Spalování probíhá ve
        Spalování probíhá ve směsi paliva a vzduchu. Podstatnou část vzduchu tvoří dusík. Při teplotách spalování ve spalovacím motoru vznikají karcinogenní oxidy dusíku a nic se s tím nenadělá. Můžete za motor připojit malou chemickou továrnu, která to bude eliminovat, ale to už jste zase v kolotoči opatření, protiopatření a jejich negativních důsledků. Čisté spalování na CO2 a H2O je dobré tak akorát do vzorečků z hodin chemie. Proto cokoliv spalovacího nemá budoucnost.

  7. Presne, parada. V novinach
    Presne, parada. V novinach to bude dobre zniet najblizsich 10 rokov.
    Ak by chceli urobit Spravne riesenie, tak by to dotiahli tak daleko, ze budu predavat skrinu, ktoru si doma napojim na elektriku a vodu a budem z nej tankovat diesel do auta.
    Rad by som pocul jeden jediny seriozny dovod, preco to neurobia.

Napsat komentář