VIDEO: 167 elektromobilů Tesla Model s na letišti Schiphol

Kde mají největší flotilu elektromobilů Tesla Model S? V Amsterdamu, konkrétně na letišti Schiphol. Jezdí jich tam 167 a všechny je můžete vidět na následujícím videu.

Na letišti Schiphol v nizozemském Amsterdamu slouží 167 elektromobilů Tesla Model S jako taxi
foto: Schiphol

Automobilka Tesla Motors vozila své elektromobily Model S na amsterdamské letiště od června do poloviny října. Teď je flotila kompletní a auta tam slouží jako taxi vozy. Ve službě zůstanou minimálně čtyři roky, spíš ale osm.

Amsterdam samozřejmě není jediné místo, kde se elektromobily Tesla Model S využívají jako taxi. Luxusní elektrická limuzína si získává oblibu na celém světě. V Nizozemsku je však její nákup výhodný i díky tučným státním dotacím.

Schiphol

20 Comments on “VIDEO: 167 elektromobilů Tesla Model s na letišti Schiphol”

  1. V reklamním videu je
    V reklamním videu je bohužel vidět to, čemu já u Modelu S říkám „komplex oktáfky první generace“. Ta přišla s hodně malým prostorem na zadních sedadlech pro kolena. Ano, jak řekl kolega, on vzadu nejezdí. Ale občas tam jede někdo od 170 cm výšky a je problém. Podobně u Tesly Model S mne po usednutí překvapila hloubka, do níž jsem doslova zapadl, což je nepohodlné, dále krátké opěradlo, kdy se mi opěrka hlavy zarývala do spodní části krku a hlavně jsem musel sedět v předklonu kvůli sklonu střechy. A to mám jen 178 cm. Na videu vidíte, že jakmile jede žena, krásně si lebedí. Jakmile jede muž, stane se výše popsané. Už to tady v diskusi psal někdo z ČR, že to byl jeden z důvodů, proč s Teslou nerozjeli taxislužbu v ČR. Protože pracoviště řidiče je jedna věc a pohodlí zákazníka většinou na zadních sedadlech věc druhá, nejdůležitější. On tu službu platí, kvůli něj existuje. Tak držím letišti palce.

    1. Díky. Neveselé čtení.
      Díky. Neveselé čtení. Zajímavé je, že se všechno točí kolem CO2, ale kde je ten bordel z dieselů a přímovstřikových benzínů? Proč nikoho na vládě ještě nenapadlo, že by se to mělo začít řešit. Co třeba od roku 2016 zakázat prodej dieselů v osobních autech?

      1. 1) Protože vláda prozatím
        1) Protože vláda prozatím stále JEDE jak vlak V SYSTÉMU ROPNÝ ZAPRODANOSTI a podporuje bysnys soustružníky obráběče petrolejáře a veškerý ten svinčík co se kolem toho ropnýho sajrajtu točí
        2) Vláda si je vědoma že socialistický zdravotnictví se chýlí ke konci a důchodový systém je nad krachem a že s narůstajícím počtem DŮCHODCŮ, INVALIDŮ A KLESAJÍCÍ PORODNOSTÍ A práceschopného obyvatelstva se VZRŮSTAJÍCÍM VYSTĚHOVALECTVÍM NEBOLI EXODU INTELIGENCE ZA KOPEČKY NENÍ JINÉHO ŘEŠENÍ NEŽ NECHAT LIDI VYCHCÍPAT ABY TI CO SE CHYSTAJÍ NA DŮCHOD SE HO NEDOŽILI (TZN CELÝ ŽIVOT PLATILI A Z KASY NIC NAKONEC NEVZALI) A ZACÁLOVALI TU DÍRU V ROZPOČTU DŮCHODOVÉM. IDEÁLNÍ ZPŮSOB JAK BEZTRESTNĚ A KAMUFLOVANĚ TENTO PROBLÉM VYŘEŠIT JE NECHAT JE DÝCHAT ROPNÝ SAJRAJT A CHCÍPAT NA RAKA 😉

    1. Nevávno na to odpovídal
      Nevávno na to odpovídal Elon Musk na konferenci v MIT. Následující článek ze space.com se tím nechal inspirovat:
      What Commercial Aircraft Will Look Like in 2050

      Podle něj je jen otázkou času, než i tenhle způsob dopravy bude plně elektrický. Momentálně nejsou potřebné baterie (jen asi 300Wh/kg). Až bude energetická hustota kolem 400Wh/kg, bude možné postavit celkem slušné letadlo. Otázkou je, kdo se do toho pustí jako první. Boeing nebo Airbus určitě ne. Spíše to bude zas na nějakém outsiderovi jako momentálně na Tesla Motors, aby všem ukázal, že to opravdu jde.

      Cena paliv bude během tohoto století pomalu stoupat, cena elektřiny půjde časem stále víc dolů. Takže až tenhle ekonomický faktor nabyde na síle, je to jen otázka času a vývoje.

      1. to ale mluvil o malych
        to ale mluvil o malych letadlech, pro vetsi letadla typu boeing 737 a vetsi ani 500Wh/kg nebude stacit, protoze letecky petrolej ma priblizne 12,9 kWh/kg, tedy 13000Wh/kg, tedy skoro o dva rady vice Jejich motory maji neuveritleny vykon a take neuveritlenou spotrebu. podstatna cast letadla tvori palivo a tyto motory jsou pomerne ucinne pri jejich premene na tah.

        1. Podivejte se, ten samy
          Podivejte se, ten samy argument se objevoval v minulosti jako dukaz, ze elektromobily nikdy nebudou fungovat. Takze kdyz se zamyslite hloubeji, dalsi faktory zrejme taky hraji roli.

          Letadlo na kratke vzdalenosti paliva zas tak moc nespotrebuje. Nasel jsem par technickych informaci k boeingu 737-300. Spotreba paliva pri odletu/stoupani je 1,3t/15min. V letove hladine spotrebuje 2,5t/h letu. Sestup z letove hladiny na pristani – 0,3t/20min. Takze na typicky 2h let po Evrope v Boeingu 737-300 potrebujete cca 5tun paliva (energeticky obsah vyuziteho paliva je v prepoctu 65000kWh).

          Vetsina paliva je spotrebovana v letove hladine (cca 10km). Prave tento podil pujde v elektrickych letadlech snizit, protoze elektricke motory nebudou zavisle na obsahu kysliku v okolnim vzduchu a mohou letet jeste o dost vys, cimz se snizi odpor vzduchu.

          Prazdna vaha letounu 737-300 je 33tun. Maximalni vzletova hmotnost 63 tun. Kdybyste navrhnul hypoteticke elektricke letadlo podobne tridy jako Boeing 737-300 s vahou baterii cca 40tun – baterie 500Wh/kg – ziskate vyuzitelnou energii 20000kWh. Baterie by mely tvorit velkou cast hmotnosti celeho letadla (cca 75%).

          U klasickeho letadla je celkova ucinnost pohonu cca 20-40%. U elektrickeho letadla lze ocekavat vyssi ucinnost motoru, nizsi spotrebu pri letu v letove hladine. Pri pouziti nejnovejsich technologii, modernejsich materialu, je tohle letadlo velmi realne.

            1. Nemá cenu reagovat na
              Nemá cenu reagovat na nic.
              Žádné vrtulové dopravní letadlo současnosti nedosáhne letové hladiny 33000 – 38000 stop, protože nemá dostatečnou rychlost na to, aby jeho křídla měla dostatečný vztlak. A jen tak mimochodem – účinnost proudových motorů letadel je podstatně, ale podstatně vyšší, než píše dotyčný diskutér.

              Takže dopravní vrtulové elektroletadlo létající ve vysokých letových hladinách je pouze fikcí.

            2. To neni tak uplne pravda –
              To neni tak uplne pravda – napr. experimentalni letadlo Helios od nasa s elektr. vrtulemi letalo dlouhodobe v letove hladine 30km (ale beru, to srovnani neni fer). Pravdou je, ze by bylo treba vyvinout a otestovat zcela nove elektricke proudove motory. Soucasna civilni letadla vyuzivaji nejcasteji typ „turbofan“ – vnitrni spal.turbinu spolu s pomerne velkou vnejsi vrtuli (spravneji kompresorem). Pouze cca 20% tahu vytvari turbina, do ktere se vhani palivo. Vetsinu tahu vyviji ten vnejsi kompresor. Nevim, jestli je Elon Musk prvni, kdo si vsiml, ze tu vnitrni turbinu muzete uplne vynechat a pouzit misto ni ucinnejsi elektricky motor, ktery bude pohanet kompresory. V teto konfiguraci lze vytvorit i dostatecny kompresni pomer, aby motor pohanel letadlo v nadzvukove rychlosti ve velke vysce.

          1. bohuzel ucinnost modernich
            bohuzel ucinnost modernich velkych turbofan motoru, jake ma napr. A380, je priblizne 50-60%, mozna dokocne i vice v idealni letove vysce. Myslim ze rozumna hranice kdy zacne byt elektricka letecka doprava skutecne konkurencni pro bezne lety je neco jako 1000Wh/kg, tedy cca 1/13 energeticke hustoty leteckeho paliva. to samozrejme za predpokladu, ze zaroven ty akumulatory nebudou moc velke a ze je pujde relativne rychle nabijet a ze budou mit rozumnou zivotnost. S graphenem by to mohlo byt relativne brzy.

            1. Podle me mate pravdu v tom
              Podle me mate pravdu v tom pripade, ze by se design letadel vyrazne nezmenil. Ale pokud byste navrhl opravdu usporne civilni elektricke letadlo pouzitelne ve vyssich letovych hladinach (tady by byla potreba spousta vyvojarske prace, kterou se dnes nikomu nechce delat), pak byste nemusel na ty lepsi baterie tak dlouho cekat.

              Jinak mimochodem, to co uvadite jako ucinnost motoru, je tzv. tepelna ucinnost za optimalnich podminek (pri nasavani velmi studeneho vzduchu a vysoke subsonicke rychlosti). U nejmoderenejsich motoru je tohle cislo cca na 55%. Napr. pri stoupani do letove hladiny nefunguji motory optimalne – s elektrickym proudovym motorem byste tady usetril spoustu energie. Samozrejme neco jineho je celkova ucinnost pohonu, kde tepelna ucinnost motoru je jen jedno cislo v celkovem retezci. Uz jsem na to narazil driv, ze pro soucasna letadla se pohybuje celkova ucinnost mezi 20-40%. Viz clanek s hezkym grafem: US engine makers gear up for 2025 and beyo

    2. ja si umim predstavit ze se
      ja si umim predstavit ze se letecka doprava dost zasadne zmeni. zaprve to budou obnovitelna paliva, do kterych uz nyni hodne investije US airforce, protoze nechce byt zavisla na rope, dale pro kratsi vzdalenosti to budou solarne a hlavne bateriove napajena letadla, ktera na klasicke palivo pouze vyleti do potrebne vysky a pak se prepnou na elektricky pohon.

Napsat komentář