Droni jako létající záchranáři

Při cestě městem vidíte padnout na zem staršího člověka. Pravděpodobně dostal zástavu srdce. Víte, že zde hrají roli vteřiny. Okamžitě voláte 112. Z nedaleké stanice startuje záchranný dron s defibrilátorem na palubě.

Dron doručil lékařské vybavení k místu incidentu během minuty.
foto: Delft University of Technology

Bezpilotní stroj s kolmým startem a přistáním je jedinečný prostředek pro rychlý transport užitečného nákladu skrze členitý terén. Slyšeli jsme již o dronech doručující poštovní balíčky, zboží nakoupené v e-shopu, zásilky, pivo nebo jiné pochutiny rychlého občerstvení.

Alec Moment, inženýr z nizozemské univerzity Delft University of Technology, ukázal před pár dny další možnou úlohu bezpilotních strojů – záchranu lidí se srdeční zástavou. Jeho kvadrokoptéra dokáže rychlostí 100 kilometrů za hodinu donést na místo incidentu defibrilátor a další lékařské vybavení.

Při zástavě srdce přitom rychlost pomoci hraje naprosto zásadní roli. Klasickou cestou pomoc postupuje nepřímo po zemi, čelí dopravním zácpám a jiným nástrahám silničního provozu. Naopak představený dron dokáže překonat vzdušnou čárou vzdálenost 1 km za pouhých 37 sekund, skrze domy, silniční provoz nebo vegetaci.

„Je velmi důležité, aby správná lékařská pomoc byla provedená v prvních minutách srdeční zástavy,“ říká Momont. „Pokud se nám podaří k pacientům dostat rychleji, můžeme zachránit mnoho životu a usnadnit zotavení pacientů. To platí zejména pro mimořádné situace, jako je srdeční zástava, utonutí, traumata a dýchací problémy.“

Záchranný dron v akci
video: YouTube

Podle vize Momonta záchranný bezpilotní stroj neponese jen lékařské vybavení, ale zprostředkuje také video a hlasovou komunikaci mezi zachraňujícím člověkem a profesionálem ve středisku. V současné době jen 20 % nekvalifikovaných lidí dokáže s úspěchem použít defibrilátor. Díky telemostu lze údajně dosáhnout úspěšnosti až 90 %.

„800 000 lidí trpí srdeční zástavou v EU každý rok, ale pouze 8 % přežije,“ vysvětluje Momont. „Hlavním důvodem je poměrně dlouhá doba reakce záchranné služby (cca 10 minut). Přitom mozek odumírá po čtyřech až šesti minutách bez kyslíku. Záchranný dron dokáže defibrilátor doručit pacientovi uvnitř zóny o rozloze 12 km2 do jedné minuty. Tato rychlost reakce zvyšuje šanci na přežití po srdeční zástavě z 8 na 80 %.“

Zatím rozšíření dronů do všech oblastí lidského života brání především právní překážky. Řada zemí omezuje používání bezpilotních létajících strojů, především z důvodu bezpečnosti. Očekává se však, že jednotlivé země začnou omezení pro provoz dronů postupně rušit.

Podle Aleca Momonta, záchranný bezpilotní stroj uvidíme v ostrém provozu již za 5 let. Údajně již několik zdravotnických orgánů o stroj projevilo zájem.

„Náklady nebudou problém. Spočítal jsem náklady na 15 000 euro za každý dron, což je přiměřená cena, pokud si uvědomíte, kolik životů může být zachráněno,“ říká Momont. „Doufám, že zahraníme stovky životů v příštích letech.“

12 Comments on “Droni jako létající záchranáři”

  1. Pokud se změní podmínky
    Pokud se změní podmínky Úřadu pro civilní letectví pro používání bezpilotních letadel v ČR (viz caa.cz/letadla-bez-pilota-na-palube) tak si hned také takového drona půjdu koupit. A pokud možno nějakého tichého na elektriku.
    A určitě najdu mnoho dalších možností jeho komerčního použití.
    Již se na to těším!

  2. Jak se ukazuje drony jsou
    Jak se ukazuje drony jsou užasným pomocníkem. Na hodnocení je samozřejmě ještě hoodně brzo!!! Otázkou z praxe je to, zda je v ČR dostatek ochotných zachráncu. Dron bez člověka je polovičním vítězem. Zeptám se obráceně pane Holčík a ostatní jste schopni poskytnout při podobných příhodách pomoc, nebo se spokojíte s 112! Jak je v dnešní době zajištěno na středních školách seznámení s poskytnutím první pomoci. Autoškolu jsem dělal ještě za minulého režimu, a otázka první pomoci spočívala v tom -přečtěte si- jsou na tom dnešní frekventanti a učitelé lépe. Z medií vídáme lhostejnost v metru nebo nástupištích MHD, a drony toto bohužel nezachrání. Ale jinak RZS bravo za tohoto pomocníka.

    1. Ano, máte pravdu,
      Ano, máte pravdu, bravo!
      Lehce tak přeneseme odpovědnost za lékařský zákrok na úplně neznámého člověka, který bude padlého (postiženého, zraněného) zachraňovat!
      Vždyť léky, zařízení i návody dron donese a lékař tak již bude zbytečný – lépe řečeno bude na dálku radit zachraňujícím co dělat s postiženým. A známe to – operace se zdařila, pacient zemřel! Bohužel neměl srdeční ale mozkovou příhodu.
      Takovo jakou mají i ti, kteří takové blbosti vymýšlejí!

      1. Kardiopulmonální
        Kardiopulmonální resuscitace není žádný lékařský zákrok. Tyto postupy, kdy se laik (kolemdoucí) navádí dispečerkou z linky 155 k postupu resuscitace využívají už léta, v Praze už minimálně 10 let. Na některých veřejných místech už je i dnes dostupný automatický externí defibrilátor, který se v takovýchto případech používá. A právě v holandsku je vybavenost AED (automatický externí defibrilátor) mnohem hustší. V čechách by byl jiný problém. Čech není často ochotný „riskovat“ a někomu pomoci. Zavedením těchto drohů v ČR by musela předcházet mnohaletá kampaň minimálně ve školách, aby byli lidé schopni ale hlavně ochotni pomoci úplně cizímu člvěku, ale často i svým vlastním příbuzným. Ale to už není tématem tohoto servru..

Napsat komentář