Ovzduší v Praze a Brně poškozuje zdraví obyvatel

Počet aut v České republice, potažmo hlavním městě, již přes 20 let utěšeně roste. Celkem jich tu jezdí téměř pět milionů, z toho milion jen v Praze. Tento neutěšený stav se neblaze podepisuje nejen na kvalitě ovzduší v největších městech, ale i na zdraví jejich obyvatel.

Praha, Brno i další česká města dlouhodobě překračují hygienické normy určující limit polétavého prachu ve vzduchu. Limity přitom nastavila Směrnice Evropského parlamentu 2008/50/ES z roku 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší. Je proto závazná i pro Českou republiku. Nikdo zde ale až dosud její dodžování jaksi neprosazoval.

A to i přesto, že Český hydrometeorologický ústav (www.chmi.cz), který má měření kvality ovzduší na starosti, pravidelně publikuje podrobné zprávy. Kvalitu ovzduší měří po celé ČR automatizované monitorovací stanice a jejich výsledky lze dokonce v reálném čase najít na internetu, včetně přehledné mapy znečištění (http://goo.gl/fV3XWl).

Dlouhodobý problém

Na základě srovnání dat od ČHMÚ s daty od lékařů z celé ČR pak Státní zdravotní ústav (www.szu.cz) vydává každoročně odbornou zprávu nazvanou „Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší“ ve které jednoznačně identifikuje jednotlivé znečišťující látky a popisuje důsledky, které mají na zdraví obyvatel.

Například díky vysoké dopravě ve městech všudypřítomný oxid dusičitý (NO2) znamená pro děti zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci i snížení plicních funkcí. „Z hodnot zjištěných ročních průměrů vyplývá, že zvláště v pražské aglomeraci lze u obyvatel očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění, zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých,“ píše se v aktuální zprávě k roku 2013.

Netečnost ostatních státních úřadů a především radnic postižených měst k problematice znečištění ovzduší donutila nezávisle na sobě jednat několik skupin dotčených občanů. Už v roce 2009 tak vzniklo například Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ), občanské sdružení, které chce „expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.“

Experti z Dánska

Během uplynulých týdnů ve spolupráci s iniciativou Dejchej Brno, za kterou stojí šest mladých brněnských žen a matek, významně medializovalo problematiku kvality ovzduší v ČR, potažmo v Praze a Brně, kde je situace nejvážnější.

Na pozvání právě CpŽPZ a Dánského velvyslanectví v ČR provedl v Česku expert Dánské ekologické rady Kaare Press-Kristensen podrobná měření. Potvrdil to, na co už ČHMÚ i SZÚ upozorňují celé roky: v Praze i Brně je takové znečištění, že to pro místní obyvatele představuje významné zdravotní riziko.

Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají podle zprávy SZÚ největší význam prachové částice PM10, PM2,5 a aromatické uhlovodíky, což Press-Kristensen rovněž zmínil. Přitom překročení imisního limitu PM10 bylo za rok 2013 naměřeno na 43,6 % stanic, překročení hodnot doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací pro PM10 a PM2,5 bylo naměřeno dokonce na všech stanicích.

Může za to doprava

Zpráva dále potvrzuje, že hlavním viníkem tohoto stavu je doprava ve městech. Světová zdravotnická organizace přitom před rokem doporučila dokonce ještě zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů.

Press-Kristensen uvítal, že Praha konečně po vzoru západních metropolí začala s přípravou nízkoemisní zóny a doporučil její zavedení také v Brně. Zároveň upozornil na výhody cyklistiky, která nejenže přispívá k lepšímu zdraví obyvatel, ale navíc snižuje počet aut ve městech.

„Kodaň má ambici stát se do roku 2025 tzv. uhlíkově neutrálním městem v Evropě a systematické podpora cyklistiky je tedy jen jedno z mnoha opatření klimatického plánu, který kodaňská radnice přijala už před pěti lety,“ uvedl v této souvislosti Lars Kjellberg, zástupce dánského velvyslance v České republice. Dobré je všimnout si slov „systematická podpora“, což je zatím v českých městech spíš raritní úkaz.

Čeká se na změny

Doprava, která je dominantním a v podstatě plošně působícím zdrojem znečištění ovzduší ve městech, vyžaduje podle nevládních organizací v obou největších městech ČR zásadní proměnu. V Praze se proto s velkým očekáváním hledí na dokončení tunelu Blanka, které by mělo přinést zklidnění centra.

V Brně zase během příštího roku přibude 88 nových autobusů na stlačený zemní plyn (). Celkově je dnes podpora této alternativy v Česku na vzestupu, a to jak v hromadné, tak osobní dopravě.

Pochopitelně je to dobře vzhledem k tomu, že emise takových vozů jsou výrazně nižší ve srovnání s diesely nebo benzinovými auty. Na druhou stranu, aktuální geopolitická situace na východ od nás znovu ukazuje jak nebezpečná je závislost na dovozu fosilních paliv. A naprostá většina zemního plynu v ČR pochází z Ruska.

Zastaralé vytápění

Zvýšené hodnoty arsenu, prachu a dalších látek jsou podle zprávy SZÚ nalézány i v lokalitách s majoritním zastoupením malých zdrojů na pevná nebo fosilní paliva. V této souvislosti lze proto ocenit pravidelné vypisování regionálních dotací na výměnu starých kotlů za nové, o které je vždy velký zájem.

Naposledy ve Středočeském kraji projevilo o dotaci zájem přes 1500 lidí. A stejně tak si zasluhuje uznání i státní program , který přímo přispívá taktéž na nové typy .

Teď je ale možná nejvyšší čas vymyslet podobný (třeba i dotační) program také pro dopravu. Už léta se mluví také o přesunu nákladní dopravy na železnici, ale v podstatě nic se zatím neudálo. Stejně tak u nás dosud stále neexistují žádné dotace pro nákup osobních automobilů s alternativním pohonem.

vlastní

12 Comments on “Ovzduší v Praze a Brně poškozuje zdraví obyvatel”

  1. PRO PANA OSVĚTA
    PRO PANA OSVĚTA BRŇÁ!
    Neni tu jen jedine město v čechách…smutný je , že se vždy najde chytrolín…
    No jeden příklad, proč ve městech od roku 89 neklesá CO2?
    Katalyzátory 90 let sou na nic, řídící jednotky z roku 2000 sou také na nic, ano fáma mezi 90 a do dnesních let, že NAFTA není tak škodlivá je taky na nic!
    Zkuste přemýšlet, co je příčinou zvýšené osobní dopravy ve městech?
    1 příklad:obchoďáky a hypermakety, kam si osoba dojede autem pro jednu vodu nebo rohlík, a treba jen do fastfoodu…
    Tohle téma je bohužel zabité, kapitalista který chce vydělat, nebude bránit prostředku v osobním vlastnictví aby jej použil, on má z něj peníze.
    A tím pádem i město “ jakékoli“ není důvod zakazovat zvyšující a hustější dopravu 🙂

  2. asi je potřeba trošku
    asi je potřeba trošku větší osvěta. Třeba zítra se koná v Ústí nad Orlicí již několikátý ročník výstavy EKOMOBILITA o alternativních možností dopravy s výstavou mj i nejnovějších elektromobilů včetně prý i Tesly Model S atd. Na hybridu.cz ani zmínka… Možná se v budoucnu objeví článek, že akce byla a v reakcích se dočteme, rádi bychom se tam podívali, bohužel o tom předem nikdo nevěděl…..

    1. Mám z toho takový divný
      Mám z toho takový divný pocit. O víkendu jsem byl na Ezrazu ve Vysokých Tatrách Tatry nie chcú CO2 a v českých médiích ani ťuka. A to jsem sám posílal jak na sdružení Elektromobily, tak do Hybridu. Ano, nikdo nemá povinnost tohle uveřejnit, ale pak si nehrajme na média podporující alternativní dopravu, když si necháváme utéct propagaci takových akcí. Mimochodem na tom dvoudenním srazu byl vytvořen slovenský rekord v souvisle jedoucí řadě 38 elektrovozidel. Navíc jsme díky povolení kraje mohli propagačně vyjet na Hrebienok (2 km převýšení 600 m), kam jede jinak pro veřejnost jen lanovka. Blíže na http://teslaclub.sk/forum/teslaclub-spolo%C4%8Denstvo/ev-akcie/700-tesla-zraz-ezraz-19-20-9-2014-vysok%C3%A9-tatry

    2. Žádná osvěta v Brně
      Žádná osvěta v Brně nepomůže.
      Je potřeba okamžitě :
      – zakázat do města vjezd všem vozidlům mimo elektrických vozidel MHD (tramvaje, trolejbusy), šlapacích kol a koloběžek a vozidel záchranného systému (hasiči, policie, zdravotníci) a vozidel pohřební služby a zásobování
      – zrušit spalovnu komunálních odpadů vybudovanou uprostřed sídlišť Černovice – Slatina – Líšeň – Vinohrady – Juliánov
      – pravidelně (alespoň 1x týdně) stříkat ulice vodou tak jako se provádělo ještě před cca 40-ti lety
      – pokutovat a postupně zastavit všechny výrobní podniky znečišťující životní prostředí
      – zakázat kouření osob na ulicích města a ve všech provozovnách
      – odsunout hlavní nádraží ČD a autobusové dopravy ven z města
      – vybudovat silniční okruh kolem města s odstavnými parkovišti pro všechna vozidla
      – zahájit výstavbu metra
      – a další k řešení (např. odsunutí letiště Brno apod.)

      K těmto úkonům žádné cizí odborníky a radílky v Brně nepotřebujeme!

      1. Ostravský radílek:
        1) To

        Ostravský radílek:
        1) To chce politickou odvahu = nebude to nikdy
        2) Spalovna odpadu má vysoký komín a podstatně přísnější emisní limity než elektrárny. Nemá moc smysl do nich kopat.
        3) Stříkat a čistit ulice jde. Od nás z Ostravy máme zkušenost, že čistící vůz dokáže posbírat z cest klidně i 1000 tun prachu, který se dále dopravou nevíří.
        4) Díval jsem se na průmyslové zdroje v Brně a ty emise jsou (proti Ostravsku nebo severním Čechám) směšné. Největší průmyslový zdroj prachu v Brně je sušárna mlíka (práší je jim mlíko 🙂 druhá je KPS. Obojí je prach z technologie, to se dá „zadeklovat“ a ventilaci prohnat přes filtr, otaázka je, jestli to stojí za to.
        P.S.: Za emise se platí (za tunu prachu je 1000 Kč/rok)
        5) S tím kouřením přeju hodně štěstí s hledáním politické podpory, i když já osobně souhlasím.
        6) Tím seberete hromadné dopravě její hlavní výhodu. Spíše bych doporučil elektrifikaci obojího.
        7) To bude drahé a stejně do nevyřeší ty hlavní dopravní toky (z Brna, do Brna, v Brně)
        8) Metro je ekonomicky nereálné.

    1. tak musíš se na to dívat
      tak musíš se na to dívat jinak, v diskusi pod jiným článkem, byl člověk co tvrdil, že než elektroautobus a zony bez aut radej vymenit kotle :D.

      Faktem je, z epokud se neudelá integrovaná doprava podle potreb lidí a ne podle potreb managerů co IDS řídí a tím myslím „dotovaná“, protože pak se nemusí dodovat za miliardy nové silnice a jejich opravy (=levnější).

      Ale ona ta volnáá ruka trhu to vyresi..

      1. Jako člověk, na kterého
        Jako člověk, na kterého se tu dělají anonymní narážky, si dovolím reagovat.
        Jsem všemi deseti pro elektrifikaci dopravy, ale ta prach z dopravy vyřeší jen částečně (asi jen z poloviny), emise oxidů dusíku a těkavých organických látek to ovšem lokálně vynuluje, část oxidů dusíku se přestěhuje do uhelných elektáren, ale zase ubydou v rafinérkách. Neboli těm částem Brna (a Prahy) kolem nejvíce frekventovaných cest to dost pomůže.
        Jenže Praha+Brno není celé Česko. Na obrovských lánech mimo nejfrekventovanější silnice dominuje znečištění z lokálního vytápění (a sem tam, třeba v Bartovicích, nějaký průmyslový zdroj). Nejhůře jsou na to MS kraj a Střední Čechy – kraje, kde má tradici topení uhlím.
        Řešení dopravy je problém na dlouho a bude stát moře peněz. Vyřešení výměny kotlů za moderní nízkoemisní by stálo okolo 20 miliard Kč za 5-10 let (o 9 miliard se aktuálně jedná v Bruselu, aby na to šlo použít prachy z OP Životní prostředí). Jinými slovy pro centrální vládu je to náklad na úrovni pastelkovného.

        1. Na severe Slovenska je
          Na severe Slovenska je problém rovnaký, v lete máme krásny čistý vzduch ale akonáhle príde vykurovacia sezóna tak koniec, človek aby sa zadusil, plyn je drahý alebo nieje ani zavedený a ľudia nemajú potrebu vymieňať ich prehistorické kotle na tuhé palivá za modernejšie, pretože kotol nieje auto a susedia ho nevidia.

Napsat komentář