SkyOrbiter – portugalský stratosférický letoun

Stratosféra přitahuje. Portugalská firma Quarkson plánuje během několika let do svrchních vrstev atmosféry Země vyslat bezpilotní letadla s extrémně dlouhou výdrží jménem SkyOrbiter. Cíl je stejný jak u obdobných projektů firem Google a Facebook – rozšířit internet do nejzapadlejších koutů planety.

Stratosférický robotický letoun SkyOrbiter LA25
foto: Greg Mark

Planeta Země má jednu nepěknou vlastnost – je kulatá. Pokud chceme šířit bezdrátově data, jsme omezení horizontem Země, neboť elektromagnetické vlny se šíří přímočaře. To je také důvod, proč na každém větším kopci je stožár s televizními/rádiovými vysílači a proč se nad každým údolím tyčí stožár s přijímačem/vysílačem mobilního signálu.

Ne Zemi jsou stále stovky odlehlých míst s velmi slabou telekomunikační infrastrukturou. Lidé v těchto místech tak mohou zapomenout na výdobytky civilizace jako je mobilní spojení nebo internet.

SkyOrbiter

Podobnou scenérii možná uvidíme zanedlouho i u nás.
foto: Quarkson

Existuje řada firem, které to chtějí změnit. V tomto roce firmy Google a Facebook představily programy výškových letadel a balonů, které mohou v datové komunikaci zastoupit velmi drahé satelity.

Prim hraje především Google se svým programem výškových balónů Google Loon a také s výškovými stratosférickými letadly Solara od dceřiné firmy Titan Aerospace.

Vedle obou amerických gigantů se chce prosadit také portugalská firma Quarkson s bezpilotními letadly SkyOrbiter. Portugalci navrhují hned flotilu devíti letadel SkyOrbiter různých výkonnostních kategorií – šest pro lety v nízké letové hladině a tři výškové stroje.

SkyOrbiter

SkyOrbiter v plné kráse.
foto: Quarkson

Nejzákladnější model letadla SkyOrbiter je označován jako LA25 (Low Altitude 25). Letoun má rozpětí křídel 25 metrů a léta ve výšce 3500 metrů. Dolet je 42 000 km nebo výdrž ve vzduchu dva týdny.

LA25 dostoupá do výšky až 3500 metrů a propojí místa na zemi vzdálená až 425 km. Stroj unese náklad do hmotnosti 35 kg.

Vrcholovým modelem pro nízkou letovou hladinu je LA75 s rozpětím křídel 75 metrů. Dolet letounu je 150 000 km nebo výdrž ve vzduchu sedm týdnů. Stroj unese náklad o hmotnosti 130 kg.

SkyOrbiter

Řídící stanice Constellation Manager.
foto: Quarkson

Nejvýkonnější výškový model je pak označován jako HA75 (High Altitude 25). Letová hladina HA75 je 22 000 m, dolet 5 milionů km nebo výdrž ve vzduchu 5 let. Nosnost je 280 kg.

Pro letadla SkyOrbiter pro nízké letové hladiny se počítá s klasickými spalovacími motory. Pro výškové letouny pak elektrický pohon. Jako zdroj energie poslouží solární články na křídle a trupu letounu.

Letouny SkyOrbiter jsou především platformou. Záleží na zákazníkovi, jaký náklad chce na palubu umístit. Kromě datového přenosu je možné SkyOrbiter využít ke snímkování Země, sběru meteorologických dat, monitorování životního prostředí a zemědělství, nebo pro vojenské účely (např. ostraha hranic, protipiratské operace, apod.).

Ovládaní letadel SkyOrbiter se děje pomocí pozemní řídící stanice Constellation Manager. Letoun je schopen přímého rádiového spojení nebo také spojení přes satelit, pokud se pohybuje mimo přímou rádiovou viditelnost.

Quarkson

3 Comments on “SkyOrbiter – portugalský stratosférický letoun”

  1. Pokud by takovýto
    Pokud by takovýto bezpilotní prostředek způsobil havárii v leteckém provozu může být jeho pilot v klidu a užívat si doma svého kafíčka. Společnost ho nevydá (tak jako armáda nevydá své pozemní piloty).
    A kdo tedy za havárie bude postihován? Přece nikdo.
    Jen je potřeba změnit legislativu, aby i civilní bezpilotní prostředky mohly konečně do vzduchu.

    1. Těžko. I v těch státech
      Těžko. I v těch státech s dostatečně bohatým obyvatelstvem, aby si mohlo dovolit technické prostředky na příjem takovéto komunikace, budou lidi, ochotní takové informace (často ještě v cizím jazyce) aktivně vyhledávat a dávat si je do souvislostí, vždy v naprosté menšině. Stačí se podívat na současné Rusko.

Napsat komentář