Elektrická dovolená aneb 1179 km za půl euro, díl. 1

Přes Moravu, Rakousko a Slovensko vedla 1179 km dlouhá cesta elektromobilem za dovolenou pana Radovana Burkoviče a jeho rodiny. Cestoval elektromobilem Peugeot iOn a o své zážitky se rozhodl podělit se čtenáři magazínu Hybrid.cz.

Dobíjení elektromobilu Peugeot iOn u dobíjecí stanice v Ostravě
foto: archiv autora

Elektrická dovolená jsme nazvali naše 12ti denní srpnové putování na trase Ostrava – Prostějov – Brno – Vranovská přehrada Bítov – Vídeň – Bratislava – Žilina – Ostrava. Inspiroval nás k tomu projekt E.ON Na plný proud, slibující projížďky na elektrokolech, elektroskútrech a elektrolodích na Vranovské přehradě a v okolí, s přesahem do Rakouska.

Na Slovensku pak projekt GreenWay, slibující síť rychloobíjecích stanic u hlavních tahů napříč celou zemí. A také příklady kolegů, jako Elektromobilem 6.600 km k moři do Španělska a zpět za 1.300,- Kč.

Od dubna 2014 máme nový malý městský elektromobil Peugeot Ion od Peugeot Domanský Praha. Po 4 měsících od koupě má najeto 5.700 km. Dovolená by měla přidat dalších tisíc. Vůz je homologován jako 4místný, bude plně zatížen. Osádku tvoří 2 dospělí, 2 děti a plný kufr bagáže tak, že vnitřní zpětné zrcátko je k ničemu.

Podle dostupných informací o nabíječkách v ČR, Rakousku a na Slovensku se to jeví tak, že když přetrpíme střední Moravu, tak v Rakousku a na Slovensku by to mělo být v pohodě. Rakouské servery poskytují i mobilní aplikace, fungující buď s datovým připojením v mobilu nebo jako nahrané mapy jen na základě polohy přes GPS. Použijeme obě.

Je samozřejmě dobré zjistit předem, kudy pojedete a jaké druhy nabíječek potkáte. Zda pomalé běžné domácí zásuvky 230V 16A Schuco, rychlejší „chalupářské“ CEE zásuvky 400V 16A IP44 5 kolíkové (případně větší 32A), standard EU Mennekes Typ2 či přímo rychlodobíječky standardu Japonsko a USA CHAdeMO 500V 125A, dobíjecí stojan s vlastním kabelem a konektorem.

elektrická dovolená elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Výraz CHAdeMO pochází z japonského お茶でもいかがですか neboli „Oča demo ikaga desu ka?“, což v překladu znamená „Nedáte si čaj?“. Protože za dobu, kterou strávíte posezením u čaje, se vám auto nabije. Francouzsky „CHArge de MOve“, nabíjení pro pohyb. Dobíjení trvá různě, od 20 minut až po 6 hodin. Tomu musíte přizpůsobit i dobíjecí kabel k vozu nebo redukce k němu.

Jsme v elektromobilitě v roce 2014 bohužel ve stejné situaci, jako když se rodily mobilní telefony. Taky každý používal na dobíječce jiný konektor. Plus je dobré vědět, zda je dobíjení zdarma a bez omezení přístupu, nebo se něco platí a přístup je omezen.

Třeba vlastnictvím RFID karty (čipu) nebo znalostí PIN kódu, případně obojím. V neposlední řadě je pak třeba znát parkovací poplatky u dobíjecích stojanů, zvláště na podzemních parkovištích. Ty mohou být jak nulové, tak omezené časově. Např.3 hodiny zdarma v pracovní dny, o víkendech a svátcích bez omezení.

Nebo dokonce nesmyslně vysoké i o víkendu na skoro prázdném parkovišti, např. 4 EUR za hodinu u pomalé nabíječky. Což je horentních 24 EUR za 6 hodin dobíjení na plnou baterii. Za 150 km dojezdu zaplatíte 672,- Kč! To, že by jste narazili na obsazený dobíjecí stojan, zatím díky malému počtu elektromobilů moc nehrozí. My jsme potkali na nabíječce za 12 dní ve 3 státech slovy jeden elektromobil. Krásnou černou Teslu Model S v nákupním centru Eurovea v Bratislavě.

Na cestu jsme byli pro přístupy vybaveni RFID čipem ČEZ k jejich dobíječkám v ČR (150,- Kč / měsíc bez DPH paušál bez ohledu na počet dobíjení a odebranou elektřinu), RFID kartou a PIN kódem VŠB-Technické univerzity Ostrava (v rámci projektu odborné skupiny Systémy s alternativními zdroji energie), RFID kartou Wien energie (vydání zdarma, smlouva o provozování) a PIN kódem k stanicím GreenWay (na základě zaslání kopie velkého technického průkazu dobíjení zdarma do konce životnosti elektromobilu).

elektrická dovolená elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Technicky jsme byli na cestu vybaveni standardním dobíjecím kabelem k Peugeotu Ion 230V 10A Schuco, dodávaným s vozem od výrobce, na klasickou domácí zásuvku. Dále 20m prodlužovacím kabelem 16A k němu a ještě redukcí z CEE zásuvky pětikolík 400V 16A na klasickou domácí zásuvku 230V 10A Schuco.

Peugeot Ion má 2 dobíjecí zástrčky, jednu na zmíněný standardní kabel, druhou na CHAdeMO. Mohli jsme tak cestou využít 3 typy zásuvek, od rychlodobíječky po domácí.

Plán cesty počítal s využitím pomalé dobíječky v Prostějově, hotel Tennis club a rychlodobíječky CHAdeMO firmy Netdata v Brně u BVV brány č.9. Na místě dovolené pak domácího dobíjení v Bítově, penzionu Chata Suzan. V okolí Vranovské přehrady dobíjení kdekoliv na pomalých stojanech EONu.

V Rakousku po cestě do Vídně dobít dle potřeby na pomalých nebo rychlých nabíječkách, zjištěných mobilními aplikacemi. Ve Vídni v době prohlídky města využít pomalých nebo rychlých nabíječek Wien energie. V Bratislavě při pobytu pomalu dobíjet v obchodních centech, hotelech, síti Východoslovenské energetiky nebo na některé rychlé nabíječce CHAdeMO, jsou tam nejméně 3.

Cestou domů přes Žilinu jet po dálnici a používat rychlé dobíječky CHAdeMO sítě GreenWay. V ČR po překročení hranic, v případě potřeby, využít krátce pomalé dobíječky ČEZu v Třinci, Havířově či Ostravě. Ale jen jako nouzové řešení.

Z Ostravy jsme vyjeli v neděli 10.8.2014 plně dobiti – 16 dílků baterie z 16 a 128 km dojezdu dle počítače auta – z nabíjecího stojanu VŠB-TUO po staré cestě mimo dálnici. Předpoklad 106 km, stoupání 1.562 m, klesání 1.592 m. Přes Fulnek, Odry, Libavou a Velký Újezd do Prostějova, Sportcentra Hotel Tennis Club.

Zde mají pěkné dobíjecí místo, stojan firmy MICOS na parkovišti, hned za závorou. 2x zásuvka 230V16A NON-STOP. Adresa Za Kosteleckou 49, 796 01, Prostějov www.hoteltennisclub.cz, recepce: +420 582 402 511. Paní z recepce nám dala klíček k zapnutí stojanu.

Do kopců jsme jeli rychlostí jen okolo 60 km/hod., kvůli úspoře baterií. Jinak na maximálně povolenou rychlost 50 či 90 km/hod.. Hojně jsme využívali setrvačnou jízdu na neutrál a při brždění nebo příkrých sjezdech dobíjení rekuperací. Zbylý dojezd dle počítače auta byl 32 km z původních 128 km, najeli jsme přitom 109,5 km za necelé 2 hodiny. 

Kromě oběda v hotelu (skvělá obsluha a jídlo), jsme stihli i místní aquapark (doporučujeme), než se auto za necelých 5 hodin nabilo na 16 dílků z 16 a ukazovalo dojezd 123 km. Parkování i dobíjení bylo zdarma a bez přístupových karet. Střed Moravy bohužel nemá žádný rychlodobíjecí stojan a i pomalé dobíjení zde nabízí jen pár míst. Velký to dluh nesplněných slibů ČEZu z roku 2011 o síti 150 nabíječek v ČR do 2 let.

Cesta do Brna vedla opět mimo dálnici, přes Drahany, Jedovnici a Bílovice. Kopce a serpentiny Drahanské vrchoviny kilometry dojezdu doslova hltaly. Ovšem na sjezdech rekuperací opět přibývaly. Předpoklad 71 km, stoupání 1.152 m, klesání 1.173 m. Ujeli jsme 68 km, zbylý dojezd byl 57 km ze 123 km. 

Rychlodobíjecí stanice CHAdeMO 50kW firmy Netdata, Výstaviště BVV Brno, brána č.9, Bauerova 491/10 (Scot sport), Brno-Pisárky, byla vynikající. Poprvé jsme viděli dobití za 20 minut na 80% kapacity baterií, 14 dílků z 16. Pokud bychom pokračovali v dobíjení další necelou hodinu, sliboval displej dobíječky 100% dobití. To jsme nevyužili, dojezd jsme měli i s rezervou 20 km. Parkování i dobíjení bylo zdarma a bez přístupových karet.

Následně nám už štěstí nepřálo. Předpoklad 101 km přes Znojmo k Vranovské přehradě, stoupání 845 m, klesání 940 m, nevyšel. Rovná pohodová cesta přes Ivančice byla uzavřená, čekala nás šíleně dlouhá, špatně značená objížďka, kde v kopcích a serpentinách všichni bloudili. Místo do Bítova jsme s bídou dojeli do Vranova nad Dyjí.

elektrická dovolená elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Ujeli 102,3 km, uviděli na displeji dojezd 0 km, který následně zhasl, a rozsvítil se symbol Želvy. Tedy dojezd 3-5 km omezenou rychlostí a s vypnutými spotřebiči typu klimatizace. Z donucení jsme proto vyzkoušeli projekt E.ON Na plný proud, dobíjecí stojan u Zámeckého hotelu. Ten však nefungoval, což, jak se později ukázalo, nebylo výjimkou.

Vyhazoval totiž pojistky hotelu už při nabíjení elektrokola či elektroskútru, natožpak elektromobilu. Jen díky ochotné obsluze Zámeckého hotelu jsme našli vedle recepce funkční domácí zásuvku a nabili za 1,5 hodiny dojezd 30 km, 4 dílky baterie z 16.

Parkování i dobíjení bylo zdarma a bez přístupových karet. Mezitím jsme tamtéž dobře povečeřeli a cestu 12 km do Bítova, penzionu Chata Suzan, Bítov – Horka č.195, stihli do 23.hodiny. Zbyl dojezd 12 km z 30 km. 

elektrická dovolená elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Celkem jsme ten den ujeli na trase Ostrava – Prostějov – Brno – Vranovská přehrada Bítov 292 km. Auto šlo v penzionu ihned na dobíjení z běžné zásuvky přes prodlužovačku, po nočním nabití hlásilo dojezd 141 km. Počítač vozu totiž posuzuje dojezd neustále dle stylu jízdy na posledních 25 ujetých kilometrech. A ty jsme jeli z donucení extra úsporně.

V pondělí elektromobil odpočíval, zato jsme strávili 2 hodiny (á 270,- Kč) v elektročlunu Holiday 390 pro 4 osoby na přehradě. Paráda, vnitřek je velmi variabilní, kromě sezení lze lavice sklopit na velkou polstrovanou palubu. Ovládání pro děti, jedna konstantní rychlost vpřed i vzad, volant. Jen je elektroloď na vkus elektromobilisty dost hlučná. Prý je to díky převodům a konstrukci trupu.

Prohlédli jsme si v kotvišti větší Holiday 450 i luxusní SWT 1880 electric. Dobíjení bylo řešeno kabelem z nejbližší chaty na břehu do rozvodné skříně. Elektrolodí se dobíjelo v kotvišti jednotlivě vyvedenými kabely hned osm. Tady dobíjení, zřízené malým soukromým subjektem, fungovalo.

Od úterý do soboty jsme díky chladnému počasí podnikli mnoho výletů elektromobilem do okolí, znamenajících vždy několik desítek kilometrů jízdy kopcovitým terénem. Přehrada má totiž přes 30 kilometrů délky a my bydleli u jejího horního konce. Dobíjení v rámci projektu EONu Na plný proud nás velice zklamalo.

Unifikované dobíjecí stojany byly umístěny buď v nedostupných místech, jako např. hrad Bítov nádvoří se zákazem vjezdu všech vozidel, přesto tam dobíjel elektroskútr. Nebo hráz Vranovské přehrady se zákazem vjezdu všech vozidel a placeným parkovištěm několik set metrů před ním. Případně stojan vyhazoval pojistky v místech napojení a nefungoval.

elektrická dovolená elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Jako v Hotelu Zámek Vranov nad Dyjí v centru obce nebo na centrálním zámeckém parkovišti nad obcí. A do třetice nebyly v logických lokalitách dobíjecí stojany vůbec, jako v hotelu, restauraci a rozhledně Rumburak s velkým parkovištěm. Obrovským paradoxem pak byly 3 pomalé nabíječky EONu po 2 zásuvkách Schuco 230V 16A v areálu Vodní elektrárny EON Vranov nad Dyjí pod hrází, umístěné ovšem zcela bez označení uvnitř areálu, několik set metrů od zavřené vstupní brány, na zdi objektu u zatravněné plochy.

Co tím chtěl básník říci, těžko posoudit. I pracovníků elektrárny je méně, než dobíjecích zásuvek. Pokud to bylo myšleno interně. Ovšem podle vyjádření průvodců nikdo z nich nemá ani elektrokolo, natož elektromobil. Dobíjeli jsme tedy vždy po návratu v penzionu, přes noc, na běžné zásuvce, zdarma, v ceně ubytování.

Úspěch měl projekt Na plný proud snad jen u cyklistů a motocyklistů, kteří si vypůjčili nabízená elektrokola a elektroskútry. Tak, jako existuje „Tesla smile“ u řidičů vozů Tesla, potkávali jsme „electro smile“ u řidičů elektrokol a elektroskútrů. Předpokládáme, že šlo o jejich první dobrou zkušenost s elektromobilitou a ten úsměv byl nelíčený.

Jen tak na okraj, ve srovnání se službami pro turisty v sousedním Rakousku, je na Vranově obrovský rozdíl. Kupodivu ne v přístupu lidí, tady jsme byli až na pár znuděných brigádníků příjemně překvapeni, ale v možnostech placení. Bankomaty najdete ve Znojmě, Moravském Krumlově a jeden i ve Vranově nad Dyjí.

To jsou ovšem destinace vzdálené od sebe desítky kilometrů. Kupodivu, platební karty berou v ubytovacích, restauračních i památkových zařízeních jen velmi výjimečně.

Dokonce i pokud památky provozuje stejná instituce, pak v jedné vstupné uhradíte kartou, v jiné jen v hotovosti. Zvláštní. Vracíte se tak do středověku nejen díky památkám, ale i díky nutnosti tahat sebou neustále plný měšec peněz. Při platbách za čtyřčlennou rodinu totiž vždy vydáte jednorázově několik set korun.

POKRAČOVÁNÍ: Elektrická dovolená aneb 1179 km za půl euro, díl 2.

Autor článku: Ing. Radovan Burkovič

12 Comments on “Elektrická dovolená aneb 1179 km za půl euro, díl. 1”

  1. Naštěstí se mi ještě
    Naštěstí se mi ještě ale nestalo, že bych měl s nabitím problém. Stačí kdekoliv zazvonit a slušně požádat a domácí zásuvka se rázem promění v nabíjecí stanici :-). Většinou za to mohly ty nečekané objížďky. Ty sice už dávno měly být hlášené systémem tmc-rds, ale řešitel shrábnul dotace a vytvořil pouze stránku http://www.tmc-rds.cz, kde jenom sliboval, jak to bude bezva šlapat – při plánování cesty hned uvidím, kde číhá překážka. Dodnes nic takového (narozdíl od zahraničí) nefunguje, časem zmizel i ten planě slibující web a v 21.století jsme pořád kdesi v době informačního temna. Ta podobnost se 150 nabíječkami ČEZ je samozřejmě čistě náhodná :-). Tak by mne jen zajímalo, kolik budižkničemů v ČEZu bere peníze za tuhle podporu elektromobility.

  2. Díky za vyčerpávající
    Díky za vyčerpávající popis cesty a seznam nabíječek! (doplnil bych ještě pluginmap.cz). I když bych mnohem radši, kdyby seznam byl jeden, ale pořádný a průběžně administrovaný, s mobilní verzí. Bohužel, i v tomto ohledu jsme ve stejné situaci, jako s nabíjecími standardy pro auta a nedávno mobily. Je udivující, že na takovou pidizemičku, kde navíc elektromobily nikdo nepodporuje jinak než hubou, se ještě najde tolik partiček, vytvářejících svoje vlastní mapy nabíjecích stanic. Není to náhodou o neschopnosti se domluvit?

    Ono totiž, mnoho zajíců – myslivcova smrt :-). Nemluvě o tom, že tyto výtvory jsou často mizerně udržované a údaje v nich neodpovídají. Například jsem psal autorům, že v Olbramovicích už vás s nabíjením bez skrupulí vyhoděj, ale v mapě jsou pořád.

  3. Elektro dovolená
    Elektro dovolená popisovaná panem Burkovičem mi sice trochu připomínala reklamní spot VŠB-Ostrava, i s fundovaným popisem vybavení. Vlastní popis cestování a zážitku se mi líbil. A připomínal mi legendární „Srpen s Bejbinkou“ v podání 21.století. K připomínce pana Vladana by jsem možná měl jednu, dovolenou si člověk plánuje aby si ji prožil a nikoli závodil. Myslím, že čtenáři Hybridu.cz budou rádi když se podělíte o vaš popis zažité dovolené s elektromobilem od vás. Již se těším.

  4. Úprimne za mna nie. Určite
    Úprimne za mna nie. Určite nie takto. Presne takéto kraksne ako je i-on odsúvajú elektromobilitu zo sféry normálneho použitia do sféry absolútneho „nepouzitelna“. Budem sa opakovať. Min kapacita baterky 35-40 kWh pre autá do mesta 80 kWh pre autá určené na normálne medzimestske použitie. A ideálne niekde nad 100 kWh

    1. Suhlasim. Tieto auta ani
      Suhlasim. Tieto auta ani netreba velmi prezentovat. S tou kapacitou trocha prehanate. Podla mna mozme autu hovorit elektromobil, ked ma kapacitu od 50kWh. Vsetko pod su iba hracky. Doteraz to splnaju vsetky tesly. Take auto je schopne dojazdu 200km ale za kazdej poveternostnej situacie a papierovy dojazd by malo mat tych 320 km. To je podla mna hranica, za ktorou sa uz da elektromobil pouzivat.

    1. V tomto ohledu se jednalo o
      V tomto ohledu se jednalo o dovolenou, kde „Cesta je cíl“. Takže s časem jsme počítali a vše si užívali, i ty kopečky. Ano, v koridoru dálnice jsme mohli trasu Ostrava-Vídeň projet za pár hodin, jako když jsme na jaře absolvovali spalovacím autem Ostravu-Mnichov a zpět. Ale chtěli jsme to jinak. P.S. zde bych chtěl panu Vladanovi veřejně poděkovat, je jedním z nadšených elektromobilistů, který nám hodně pomohl s výběrem elektrovozu a obětoval svůj čas na předváděcí cestu svým Zerem do Ostravy a zpět.

Napsat komentář