Nejslavnější ponorka Alvin se do důchodu nechystá

Ponorka Alvin vyplula poprvé v roce 1964 a proslavila se zejména první lidskou misí k vraku Titanku v roce 1985. Ani po skoro 50 letech služby se však Alvin do důchodu stále nechystá. Díky poslední modernizaci bude ještě řadu let brázdit dna světových oceánů.

Slavná ponorka Alvin aktuálně získala pět zásadních vylepšení
National Oceanic and Atmospheric Administration

Ponorka Alvin za svou službu podnikla 4600 ponorů a dala vzniknout 20 vědeckým pracím. Mezí její nejslavnější mise patří například objevení jaderné bomby, kterou při srážce s tankovacím letadlem ztratil v roce 1966 americký bombardér B-52 Stratofortress nad Středozemním mořem.

Mezi nejslavnější vědecké úspěchy pak patří odhalení života na dně oceánů u horkých pramenů. Podle některých vědců je život ve věčné tmě na dně oceánů předobrazem životních forem na jiných planetách či dokonce klíč ke vzniku života na Zemi.

Americká ponorka Alvin (DSV-2) byla první lodí třídy hloubkových ponorek DSV (Deep Submergence Vehicle). Podobně jako sesterskou Turtle (DSV-3), Sea Cliff (DSV-4) a Nemo (DSV-5) postavilo americké námořnictvo US Navy. Ponorka Alvin však byla předána do užívání americkému Oceánografickému ústavu.

Za svou kariéru prošel Alvin řadou modernizací. Nadčasový design zůstal stejný, ale jednotlivé komponenty byly prakticky do jednoho vyměněny.

50 let služby ponorky Alvin
video: You Tube

V nejnovější modernizaci za 41 milionů dolarů ponorka získala zcela nový titanový kulový prostor posádky. To umožnilo zvětšit ponornou hloubku z původních 1800 metrů na současných více než 6000 metrů. Ponorka tak dokáže prozkoumat až 98 % dna oceánů.

Do hloubky Alvin vezme tříčlennou posádku (1 pilot, 2 vědci) až na 72 hodin. Na dně pak vědci dokáží pomocí robotické ruky odebrat vzorky a umístit je do nového koše o nosnosti až 200 kg.

Posádka také jistě ocení nová pozorovací okénka. Titanový prostor posádky získal pětici průzorů o průměru 25 cm. Původní Alvin měl pouze tři průzory o polovičním průměru.

Posádka se však především spoléhá na pětici HD kamer, které za asistence svítilen přenášející obraz na monitory uvnitř ponorky.

Při posledním testovacím ponoru se například ponorce Alvin pomocí kamer podařilo odhalit neobvyklého mořského červa pojídajícího kus zmrzlého metan hydrátu – to je tuhá bílá látka skládající se z krystalické vody a metanu. Metan hydrát je jedním z potenciálních zdrojů energie.

Alvin získal i zcela nový počítač pro řízení plavby. V různých hloubkách oceánů existují silné proudy, které unášejí ponorku. Dříve s proudy zápasil pilot. Nyní se o vše stará počítač ovládající vodní trysky a držící ponorku v přesně dané pozici.

3 Comments on “Nejslavnější ponorka Alvin se do důchodu nechystá”

Napsat komentář