Nizozemské vlaky od roku 2018 jen na obnovitelné zdroje

Vzhledem ke krizi na Ukrajině se skloňuje ve všech pádech energetická bezpečnost Evropy. Jednou z možností je vsadit na obnovitelné a decentralizované zdroje obnovitelné energie. Ukázkovým příkladem chce být Nizozemsko, kde od roku 2014 elektrické vlaky pojedou jen na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

Železniční doprava tvoří důležitou součást evropské ekonomiky.
foto: Wesseltje14, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Nizozemští dopravci sdružení do společnosti VIVENS (Verenigd Inkoop en Verbruik van Energie op het Nederlandse S) ukazují, jak převést do praxe pojem „udržitelná doprava.“ Problém není v současné době zajistit dopravu prakticky čehokoliv kamkoliv. Otázkou je, zda to dokážeme díky klesající dostupnosti zdrojů také za 10, 20 nebo 50 let.

Teoreticky nevyčerpatelným zdrojem jsou obnovitelné zdroje energie a Nizozemci si jsou toho vědomi. VIVENS uzavřela s energetickou firmou Eneco smlouvu na dodávku 1,4 TWh elektrické energie. Výrobu elektřiny zajistí větrné farmy v Belgii, Nizozemsku a Skandinávii.

Přechod na obnovitelné zdroje půjde krok za krokem. V příštím roce nizozemské elektrické vlaky dostanou 50 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, v roce 2016 70 % a v roce 2018 100 % elektrické energie.

Důležitým krokem k přechodu na zelenou energii je i snižování spotřeby elektrické energie. Nizozemským železnicím NS (Nederlandse Spoorwegen) se údajně podařilo do roku 2005 snížit spotřebu na jednoho člověka a kilometr o 30 %.

Železnice tvoří důležitou dopravní tepnu nizozemské ekonomiky. Jen Nizozemské železnice přepraví denně 2,3 milionů cestujících.

Nizozemská iniciativa navíc kopíruje vzestup důležitosti železniční dopravy v Evropě. Vzhledem k neustálým tlakům ne ekologii a úspory elektrické energie, čím dál více států investuje do modernizace a posílení železniční dopravy.

„V Nizozemsku se železniční doprava potýká se špatným počasím. Přesto objem nákladní železniční dopravy v loňském roce vzrostl. Například v roce 2013 projelo mezi Německem a Nizozemskem o 4 % více vlaků,“ říká Wilma Mansveld, státní tajemnice pro infrastrukturu a životní prostředí.

„V loňském roce také o 10 % více vlaků překročilo hranice Nizozemska a Belgie. Každý rok využívá vlakový koridor mezi Rotterdamem a Janovem 130 000 vlaků. To je ekvivalent téměř 4 miliony kamionů,“ uzavírá Mansveld.

10 Comments on “Nizozemské vlaky od roku 2018 jen na obnovitelné zdroje”

        1. Protože je většina
          Protože je většina ložisek těžitelná tak je zájem zahraničních firem je těžit a odvézt z republiky, čemuž zatím stát úspěšně vzdoruje s tím, že pokud uranovou rudu přímo nepotřebujeme, pak je zbytečné ji i těžit. Máme tak zásoby na další stovky let provozu a výstavby dalších bloků JE, které budou v budoucnu rozhodovat o energetické soběstačnosti naší republiky. Určitě to nebudou stále dotované OZE, jejichž výstavbu všichni platíme v ceně drahé elektrické energie. A přitom Slunce svítí pár dní v roce a vítr skoro nefouká, řasy není kde pěstovat, zemědělství je zničené, tak i ten bioplyn není a nebude.

          1. Omyl, většina našich
            Omyl, většina našich ložisek je netěžitelná!. To, co bylo těžitelné (kolem 100 000 tun) spolkl Sovjéstkij sójuz respúblik. Dalších 100 000 tun je v Ralsku, ale neexistuje způsob, jak to ekologicky odtěžit a dalších 50-100 let asi ani existovat nebude. Zbývá pár tisíc tun, které jsou z celosvětového hlediska nezajímavé. Zapomeňte na to, uran musíme stejně nakupovat, nemáme zpracovatelský průmysl. Ten nejbližší je v Německu, ale tam jsou ekologové silně proti. http://www.calla.cz/data/energetika/ostatni/uran_brozura.pdf

    1. Jestli to nebude tím, že
      Jestli to nebude tím, že ve střední Evropě nemůžeme postavit větrné farmy na moři, ani tu nemáme dostatek slunečního svitu. Takže vítr a Slunce můžeme používat jen jako doplněk a hlavní zdroje musí být jaderné. Navíc se pořád vyplatí palivo dovézt. Až to nebude možné, pak je možné přistoupit k recyklaci vyhořelého nebo rozjet vlastní těžbu. Ovšem zatím k ní není důvod, i když podniknout první kroky k ní by vůbec neškodilo, aby zahraniční dodavatelé paliva viděli, že se můžeme obejít bez nich.

      1. Větrné elektrárny na
        Větrné elektrárny na moři sice postavit nemůžeme, ale můžeme využívat potenciál tranzitu elektřiny ve středu Evropy. Pokud bychom rozjeli nové technologie, můžeme elektrickou energii skladovat. Pokud se týče slunečního svitu, nejsme na tom o nic hůře než Německo. Takže se trochu vymlouváte. Rozhodně bych OZE nepovažoval za doplněk. Na druhou stranu, bez JE by to bylo hodně těžké. Pokud se týče těžby uranu, je to ekologická katastrofa už jenom při pomyšlení. Zatím máme kolem České Lípy sanační zakázku za miliardy. Do další těžby se nikdo moc nepohrne. Je to při dodržení rozumných bezpečnostních opatření skoro nerentabilní a místní budou silně proti. Co se týče recyklace vyhořelého paliva, zatím se o tom už asi padesát let jenom mluví. Jinak řečeno, bájí se o tom stejně dlouho, jako o jaderné fůzi.

Napsat komentář