Toyota oficiálně: Baterie nechceme, vodík je budoucnost

V posledních měsících média přinášela informace o rezervovaném postoji japonské automobilky Toyota k čistým elektromobilům, resp. k bateriím. Nyní Toyota potvrdila své stanovisko oficiálně. Chce se soustředit výhradně na vodíkové palivové články.

Prototyp auta na vodík: Toyota FCV
foto: Toyota

Nejnovější pohled Toyoty přinesl Jim Lentz, generální ředitel Toyoty pro Severní Ameriku, v rozhovoru pro magazín Fortune. „Jsou vhodná (elektrická auta s bateriemi – pozn. redakce) jen jako auta krátkého dosahu, která překonají extra vzdálenost z kanceláře do vlaku, z domova do vlaku, nebo při přesunu ve velkých areálech. Pro dlouhé cestování jako hlavní vozidlo však máme pocit, že jsou lepší alternativy, jako jsou hybridy, plug-in hybridy a v blízké budoucnosti palivové články,„ pronesl vytříbeným marketingovým jazykem Lentz.

Problémem aut využívajících vodík, což nezakrývá ani Toyota, je nedostatečná vodíková infrastruktura. Nemluvíme jen o vodíkových čerpacích stanicích, ale např. i o dopravní, výrobní nebo skladovací infrastruktuře.

Jak jsme však napsali v článku „NÁZOR: Vodíkový byznys za miliardy“ neexistující vodíková infrastruktura může být pro řadu firem velkou příležitostí. Bude nutné proinvestovat miliardy dolarů a vybudovat vše od nuly. Ideální příležitost pro dravé firmy a vzpruha pro ekonomiky států.

Ostatně, také v Evropě se vodíková infrastruktura těší velké podpoře. Starosta Londýna Boris Johnson dva měsíce nazpět představil vodíkovou iniciativu HyFive. Cílem projektu je všeobecná podpora vodíkové ekonomiky a výstavba vodíkových čerpacích stanic v Evropě.

Na druhou stranu, podpora vodíku nemusí nutně znamenat hrozbu pro elektromobily s klasickou baterií. Vodíkové a bateriové automobily mohou existovat vedle sebe a ukusovat z prodeje vozů s klasickým spalovacím motorem.

Jak „souboj“ mezi vodíkem a baterii dopadne začneme poznávat již v příštím roce. V roce 2015 k prvním zákazníkům dorazí vodíkové automobily Honda FCEV a Toyota FCV. Toyota slibuje cenu kolem milionu korun.

Stejně tak se příští rok dozvíme, jak náročné je budování vodíkové infrastruktury. Modelovým příkladem se stane Kalifornie, která je známá svou rozsáhlou podporou čistých technologií.

Toyota společně s firmou FirstElement Fuel začne v Kalifornii v roce 2015 budovat první vodíkové čerpací stanice. O rok později najdeme v Kalifornii již 50 míst, kde si motoristé mohou doplnit do svých aut vodík.

20 Comments on “Toyota oficiálně: Baterie nechceme, vodík je budoucnost”

  1. Jestli někde vodík má
    Jestli někde vodík má budoucnost,tak je to v autobusové nebo železniční dopravě. Autobus proto,protože ještě dlouho nebude postaven autobus,kde by dojezd byl i se zapnutou klimatizací a vším možným nějakých 500 km……A co se týče železnice,tak vidím efektivitu tu,že by odpadla nákladná elektrifikace trati..
    Uměl bych se představit,že vodík by se naučili vyrábět zemědělci a především společnost Agrofert 🙂

  2. Jen jedno z řady PR
    Jen jedno z řady PR prohlášení. Navíc nedávající smyls.

    „Problémem aut využívajících vodík, je nedostatečná vodíková infrastruktura.“ Ale naprosto stejnej problém mají i elektromobily. Proč by tedy vybudování infrastuktury měla být výzva jen u vodíku. Když budete mít elektromobil s dojezdem 300km, dobíjením do 20ti minut a dobíjecí stanice stejně hustě jako dnešní pumpy, pak je problém elektromobilu čistá „nula“. Za takových podmínek budou diskutovat o nedostatečném dojezdu pouze ideologičtí odpůrci. V praxi to drtivé většině nebude omezovat. A takové elektromobily Tesla vyrábí již dnes, ostatní je budou mít v další generaci. Jen ta infra.

    Toyota jednoduše MUSÍ dávat takové hlášky, aby připravila půdu pro uvedení vodíkového vozu na trh, když už takové prachy investovali do vývoje. Takže na tento rozhovor můžeme klidně zapomenout a těšit se že budoucí plug in Prius bude mít opět větší baterii a postupným vyvojem Toyota k elektromobilu dojde, jako všichni ostatní.

    1. Souhlasím že jsou to
      Souhlasím že jsou to hlavně PR kecy, ale vize dobití auta za 20 minut je infrastrukturně extrémně náročná a zatím naprosto nereálná. Když budem počítat kapacitu Tesly S, tak výkon potřebný pro nabití za 20 minut je 255kW!

      Na transport takového výkonu navíc (při větším rozšíření e-cars) vůbec nejsou kapacity, a 1700 aut dobíjejících se takto najednou spotřebuje výkon jednouhu bloku JE Dukovany.

      Baterky můžou jít dopředu, ale nevěřím že elektromobily současné koncepce jsou dlouhodobým řešením, spíš je to jeden vývojový článek dlouhé cesty…

      1. Heleďte, když říkám,
        Heleďte, když říkám, že hlavní problém elektromobilů je infrastruktura, není to jenom tak, že současné pumpy se změní na dobíjecí místa a jinak vše zůstane stejné. Infrastruktura zcela mění i zvyky a způsoby užívání.

        Zcela zásadní je, že drtivá většina elektromobilů, se pak bude dobíjet doma či na parkovišti přes noc. A v nočním proudu je rezerva několik Gigawatů – jak ve zdrojích tak v přenosu. Těch aut, které bude třeba dobít přes den (jedou dál než řekněme oněch 300km) už je jen výrazná menšina. A tato menšina, jestliže máte dostatek dobíjecích stanic na každém rohu – na každé pumpě, supermarketu, na parkovišti u zaměstnání, nebo dokonce jestli se podaří zavést bezdrátové dobíjení třeba v silnici, či na křižovatkách, pak nepotřebuje při každé zastávce dobíjet plnou kapacitu. Zatížení sítě se pak rozloží v prostoru i čase.

        Infrastruktura zcela změní způsoby užívání a naše uvažování o tom musí tuto změnu zachytit.

      2. posledné štatistiky Tesly
        posledné štatistiky Tesly ukazujú, že len 5% všetkých nabíjaní sa deje na superchargeroch.
        Jednoduchý výpočet pre USA – ľahšie sa hľadajú údaje pre USA ako pre celú EU, ale budú porovnateľné:
        Supercharger spolu s 1MWh batériou a 200kW solárnym panelom stojí menej ako 1 milión USD. V USA je 120.000 čerpacích staníc. Ak by sme zobrali pomer nie 5% ale 10%, tak nám treba 12.000 superchargerov – čo je podľa mňa zbytočne veľa, ale nech. Za 12mld USD máš doriešenú nabíjaciu infraštruktúru, produkciu na úrovni jedného 750MW bloku jadrovej elektrárne na 20-25 rokov a záložné zdroje na vyrovnávanie rozdielov medzi spotrebou a produkciou a takisto tie batérie môžu pomôcť rozvodovej sieti.
        Vybudovanie len čerpacích staníc na vodík na dnešnej úrovni rovnocennej s benzínovými by vyšlo minimálne 120 mld USD a reálne 250 mld USA ( u nás jedna fungl nová benzínka stojí minimálne 1mil EUR – vodík bude určite drahší) a to ešte nemáš doriešenú produkciu elektriny na výrobu vodíka, výrobu vodíka, ani jeho skladovanie a prepravu. Vodíková infraštruktúra je 20-50 násobne drahšia ako infraštruktúra pre EV vozidlá.
        Pre EV potrebuješ vybudovať fabriky na batérie – 5mld na 500.000 vyprodukovaných vozidiel. Celková investícia v USA 150 mld USD. Čiže za 162mld USA, čo by stáli len čerpacie stanice na vodík, už máš doriešené všetky problémy pre EV infraštruktúru, investičné náklady pre zmenu výroby z benzínových áut na EV a aj časť produkcie elektriny. A náklady na 1 km budú oproti vodíku a benzínu 30%.
        Stručne povedané vodík je neuveriteľne drahý nemá žiadnu šancu proti EV. Tento prepočet si urobí každá banka, čo by mala vodík financovať a nikto na tom vo veľkom nedá peniaze.

      3. Současný Supercharger umí
        Současný Supercharger umí až 120kW, takže to už jsme na polovině této hodnoty a v praxi za jízdy přece nikdy nebudete dobíjet z nuly na 100%. Tudíž 20 minut na dobití je reálné již dnes.

        S transportem taky nemáte úplně pravdu. Čím rychlejší dobíjení, tím je zase kratší a tudíž se zatížení rozprostře v čase. Kromě toho Superchargery mají svoje akumulátory na vykrývání špiček.

        Taky by mě zajímalo, jakou koncepci byste si do budoucna představoval a co by mohlo nahradit pohon s více než 90% účinností. Podle mě dokud se bude jezdit po silnici, je elektromobil v podstatě konečná bez ohledu na to, jestli v té bedně v podlaze budou chemické články, palivové články superkondenzátory nebo cokoliv jiného.

        1. Já to nezavrhuju uplně,
          Já to nezavrhuju uplně, jen upozorňuju že všechno není uplně růžové..

          90% účinnost je super, ale dokud se většina elektřiny vyrábí z fosilních zdrojů s průměrnou účinností kolem 40% tak to zatím ve výsledku oproti pálení paliva přímo v autě není až takový rozdíl.
          Až se začne většina elektřiny vyrábět v ekologických (=jaderných) zdrojích tak už budu skeptický jen ohledně článků/superkapacitorů/…

  3. S elektrolýzou máte
    S elektrolýzou máte bohužel pravdu. Její efektivita je cca 50%, a i profesoři na chemické technologii pochybujou že kdy bude výhodné používat ji na výrobu vodíku. A ta technologie power2gas má efektivitu 60-80%, takže nakonec cca 65% ztráty 🙁 A to nepočítám dost špatnou účinnost samotných palivových článků…

    Vodík ale jde vyrábět dost efektivně několika termochemickými cykly, vysokoteplotní jaderné reaktory příští generace budou schopné dodávat teplo pro takové cykly, to by mohlo hodně pomoct eventuálnímu vodíkovému boomu.

    Prozatím to ale vidím stejně jako vy na metan(=zemní plyn). Nároky na skladování a transport podstatně menší, dostupnost podstatně větší, LNG nebo CNG už dnes je docela zavedené…

  4. „Problémem aut
    „Problémem aut využívajících vodík, což nezakrývá ani Toyota, je nedostatečná vodíková infrastruktura.“
    Kecy a výmluvy, vodíku i kyslíku můžu mít habaděj. Marně čekám na něco v čem bych jej zužitkoval.
    Jenže ve vodíku je malá energie na jednotku objemu, to už lepší metan (zemní plyn). Takže vozit sebou dostatek energie (vodíku) vyžaduje velké zásobníky a tlaky.
    Audi to vyřešila asi nejuniverzálněji a nejlépe, z vodíku vyrobeného z přebytečné energie vyrábějí metan a ten mohou tlačit jak do aut, tak do plynovodu:
    youtube.com/watch?v=RPTjxW4dQEw

    1. Vyroba toho e-gasu se muze
      Vyroba toho e-gasu se muze rozjet jen pokud bude levnejsi nez jeho tezba konvencnimi metodami o cemz dost pochybuju, kdyz vezmu do uvahy ze se tam dela elektrolyza vody…
      Jinak to opet nema smysl a bylo by jednodussi tu vyrobenou elektrinu rovnout nabit do baterie a rovnou spotrebovat na pohyb. Pripominam, ze vodik se vyrabi hlavne rozkladem zemniho plynu a ne elektrolyzou.

      Pokud by to melo slouzit jako uskladneni vyrobene elektriny, pak je otazkou proc po elektrolyze z toho jeste delat ten e-gas a nenechat to ve forme vodiku? O kolik je snazsi skladovat a prepravovat metan nez vodik?

      EDIT: Proste mi prijde jako volovina vyrabet metan z vodiku, ktery se obvykle vyrabi z metanu. Je to zacarovany kruh kteremu nevidim smysl.

      1. No to jsi to video asi
        No to jsi to video asi neviděl 🙂
        Tenhle paradox je ještě větší než bys čekal.

        Krok 1) vezmeme bioplynovou elektrárnu a vytvoříme metan.
        Krok 2) spálíme metan a vyrobíme elektřinu do sítě
        Krok 3) vezmeme jinou elektřinu a použijeme ji na výrobu vodíku
        Krok 4) vezmeme vodík a CO2 vzniklé spálením metanu a vytvoříme opět metan.
        Krok 5) vezmeme metan a spálíme ho v autě 😀

        No takže já bych si klidně ušetřil kroky 2,3,4 (s tím že elektřinu z bodu 3 bych poslal do sítě) a mám stejný výsledek jen mnohem levněji a jednoodušeji 😀

        1. Jenže jsi zapoměl,
          Jenže jsi zapoměl, původně měl být cyklus

          1)FVE nebo vítr nebo voda(ale zde jenom v noci?)

          2)voda–>vodík

          3)voda–>vodík

          4)vodík–>metan

          5)metan–>buď elektřina nebo topení nebo pohyb auta

          Takže nic nešetřit, vrátit se k původnímu cyklu co udělal němoc a vykašlat se na cyklus který che japonec…

      2. Píšu že můžu mít
        Píšu že můžu mít vodíku habaděj (je to nejrozšířenější prvek ve vesmíru) a nemám pro něj na rozdíl od metanu využití. Účinnost mne nezajímá, pořád lepší než ten vodík vypouštět do ovzduší nebo jím plnit balonky.
        Bohužel tu ale není nic co by vodík zužitkovalo.

        1. To je pekna blbost…
          Vodik

          To je pekna blbost…

          Vodik je nejrozsirenejsi prvek ve vesmiru, bohuzel ale ne na Zemi. Na Zemi je totiz vazan ve slouceninach a abyste ho z nich dostal, musite nejprve pridat energii.

          Ucinnost by Vas mela urcite zajimat, je to jeden z nejdulezitejsich parametru u kazdeho stroje. Jak by se Vam libil spalovaci motor s trojnasobnou ucinnosti, ktery by zral tretinu paliva? 😉

          1. Účinnost stroje do
            Účinnost stroje do kterého nemusím kupovat palivo je pro mne nedůležitá.
            Od března do listopadu mám spoustu přebytečné elektrické energie, kterou nesmím dodávat do distribuční sítě. A nikdo tady v blízkém okolí není komu bych energii dodal i třeba zdarma. Akumulátory mám nabyté a větší kapacitu bych nevyužil. Takže se „bavím“ tím že mám hozené elektrody v sudu z vodu a vodík s kyslíkem volně uniká. Tak bych to chtěl nějak rozumě využít.

            1. to môže platiť pre Teba,
              to môže platiť pre Teba, ale v globálnom merítku sa bavíme o obrovskom množstve energie. Pre EV by to bolo asi o 20-25% viac ako je súčasná spotreba – to sa dajú ešte celkom pekne využiť slabšie časy, ale pri elektrolýze, ako bolo uvedené vyššie by to bolo 70-80% dnešnej spotreby a to už voľnou kapacitou nevyrobíte ani náhodou.

      3. „Vyroba toho e-gasu se muze
        „Vyroba toho e-gasu se muze rozjet jen pokud bude levnejsi nez jeho tezba konvencnimi metodami o cemz dost pochybuju, kdyz vezmu do uvahy ze se tam dela elektrolyza vody“

        Jenže oni za tu spotřebovanou energii dostanou zaplaceno, protože to běží v době přebytků, tedy v době záporné ceny elektřiny a lze to tedy chápat jako systémová služba sítě.
        V Německu jsou tyto příspěvky za systémovou služby sítě možné i u elektromobilů a malých výrobců. A e-gas není nic jiného než pouhá akumulace energie, jen v jiné formě než v elektromobilu.
        A v konečném důsledku jsou systémové poplatky vybírané od spotřebitelů v Německu nižší než v ČR. A přitom tam mají větší zastoupení v „nestabilních“ zdrojích.

Napsat komentář