Pravdy a mýty o automobilech na CNG

Při nákupu nového vozu už zákazník nevybírá jen mezi benzínem a naftou. Po českých silnicích v současnosti jezdí více než 7000 vozů na stlačený zemní plyn CNG a také stovky elektromobilů a hybridů. Je ale již dnes CNG rozumnou alternativou běžných automobilů? Přinášíme přehled pravd a mýtů o tomto pohonu.

Volkswagen Passat TSI s pohonem na (stlačený zemní plyn) u plnící stanice
foto: E.ON

Alternativní dopravní prostředky už dávno nejsou jen vozy na fotografii, které v běžném provozu nepotkáte. V českých podmínkách jsou dnes běžně dostupné a široká je i nabídka modelů, které si můžete zakoupit v autosalonech. Přesto se o vozech na CNG stále šíří řada mýtů. Podívali jsme se na ně a zjistili, zda jsou pravdivé.

Mýtus 1: CNG je nebezpečné

Automobil na stlačený zemní plyn je zcela bezpečným dopravním prostředkem. Zatímco s vozy na si spojujeme určité riziko a nepohodlí (časté revize, problematické parkování, čekání na obsluhu pro tankování), u CNG žádná tato omezení neplatí.

Zemní plyn je tvořen z 98 % metanem (CH4), který je díky svým vlastnostem vysoce stabilní a bezpečný pro běžný provoz. Zároveň produkuje méně emisí a je ekologicky šetrnější než běžná paliva.

Bezpečnost byla při vývoji CNG vozů jednou z priorit. Tlakové nádrže uchovávající stlačený plyn nejenže procházejí přísnými kontrolami, ale celý palivový systém je vybaven řadou pojistných mechanismů.

„Automobily na CNG mají dnes sofistikované řešení pro případ úniku plynu. Ten se vždy chytře rozvolní do okolí a eliminuje jakékoliv riziko otravy. Díky tomu můžete svůj vůz s klidem parkovat v garáži nebo si sami pohodlně natankovat,“ vysvětluje Radek Patera, odborník na CNG ze společnosti E.ON Energie, a.s.

Mýtus 2: Se zemním plynem neušetříte

Rozdíly v ceně zemního plynu a klasických paliv (benzín, nafta) jsou dnes významné. Náklady na běžný provoz vozu jsou proto u CNG o 30 až 50 % nižší než u stejného automobilu poháněného benzínem nebo naftou.

Například u vozu Škoda Octavia ujedete na CNG za investovaných 1 000 Kč nejdelší vzdálenost – konkrétně přes 1 100 km. V případě benzínového motoru je to jen něco přes 500 kilometrů.

Mýtus 3: Chybí tankovací místa

K dnešnímu dni je v České republice v provozu celkem 50 plniček CNG vozů a dojezdová vzdálenost mezi jednotlivými tankovacími místy klesla na pouhých několik desítek kilometrů. Plniček navíc rapidně přibývá.

Společnost E.ON například plánuje jen v letošním roce otevřít celkem 14 nových tankovacích míst, podobně činné jsou také další firmy. Základním požadavkem při výstavbě je nabídnout řidiči komfort, který zná z běžné čerpací stanice, tedy například občerstvení nebo možnost zakoupit si příslušenství.

Do roku 2020 by mělo v České republice vzniknout kolem 200 takových plniček, což je počet totožný se sousedním Rakouskem.

Mýtus 4: Automobily na CNG jsou drahé

Kupní cena nového vozu na zemní plyn je dnes o zhruba 15–20 % vyšší než u automobilu se spalovacím nebo zážehovým motorem. Návratnost investice se však díky levnému provozu zkrátila na dobu několika let.

U automobilu Škoda Citigo s pořizovací cenou CNG vozu 257 900 Kč a kombinovanou spotřebou 3,2 kg se při ročním dojezdu 30 000 km vrátí vyšší nákupní cena již za zhruba 2,5 roku.

„Vcelku logicky platí, že čím větší počet kilometrů, tím rychlejší návratnost. Zejména u firem jsou často úspory na nákupu paliva CNG tak výrazné, že úspora pokryje vyšší leasingovou splátku za vůz a firma navíc zaplatí za provoz svého vozového parku méně než dříve,“ dodává Radek Patera.

Mýtus 5: Zásoby zemního plynu jsou malé

Zemní plyn sice není obnovitelným zdrojem, jeho zásoby jsou však i do budoucna více než dostačující. Prokázané (prověřené) zásoby, které jsou považovány za vytěžitelné současnou technologií, vydrží minimálně do roku 2060. Mezinárodní plynárenské unie pak dokonce uvádí, že lze počítat s životností zemního plynu pro příštích 150, podle některých údajů až 200 let.

Mýtus 6: Nekoupím si pěkné auto

CNG podporuje řada předních světových značek, mezi něž patří například Fiat, Škoda, Mercedes nebo Volkswagen. Ve verzi CNG si může řidič v České republice pořídit některé z nejprodávanějších vozů svých kategorií – k dispozici je například Škoda Citigo nebo Volkswagen Golf a Passat.

Myšleno je také na vozy do firemního provozu. CNG je díky svým vlastnostem vhodné pro užitkový nebo nákladní provoz, proto jej dlouhodobě podporují výrobci jako Iveco, Fiat, Opel či Mercedes-Benz.

Mýtus 7: CNG zdraží kvůli silniční dani

Pohled na zdanění zemního plynu je optimistický. Spotřební daň na CNG je pevně stanovena až do roku 2020, kdy bude tvořit 3,40 Kč za kilogram paliva. U benzínu se již dnes spotřební daň podílí na ceně částkou 12,84 Kč za každý litr, v případě nafty pak 10,95 Kč.

U obou těchto paliv je navíc možnost dalšího růstu daňového zatížení. Pro vozy na zemní plyn platí ještě jedna zajímavost: do váhy 12 tun jsou v České republice osvobozeny od silniční daně.

tisková zpráva

24 Comments on “Pravdy a mýty o automobilech na CNG”

  1. Pokud nebude dostatek CNG
    Pokud nebude dostatek CNG veřejných plniček tak se počet aut bude zvedat jen u firem, které si to dokážou natankovat ze svého plnícího bodu (pošta, MHD….). To samé platí i pro elektroauta.
    Auto za min 0.5M peněz s různým omezením si jako soukromník koupí málokdo ať už je to na CNG nebo E.
    Pokud z lidí chtěj dělat blbce prosím. Dle mého názoru je třeba tento článek přečíst…. zamyslet se…. a odhadnout výši obnosu za uveřejnění.
    Pokud by se šlo po praktičnosti, nehráli si zde na ekofanatiky a nekřivily prostředí jen aby se nám to vyplatilo (daně z paliv,pobídky na elektromobily, ekozony měst….) tak se tento pohon prosadí v okamžiku kdy cena litru benzínu bude snad někde nad cca 45 korunami za litr a pozor to tu máme ještě diesel 🙂

  2. Podle mne a mých
    Podle mne a mých zkušeností s CNG je tato forma pohonu zatím nejlepší. Kdo tento pohon nevyužívá, tak by do toho určitě neměl mluvit a hanit to… Každopádně s tímto článkem souhlasím! Na CNG jsem již najezdil cca 90 tis. km a určitě mé další auto bude také na CNG. Nevím teda jak vy, ale já na peníze koukám a tudíž tento pohon je pro mne „jasná volba“ 🙂 Jinak co jste zde v komentářích nakousli ohledně zdrojů ZP, tak věřte, že právě s ohledem na dnešní politické situace se dostává do popředí vyřešení jiného proudění ZP do Evropy mimo právě to Ruské…

      1. Česká republika nemá
        Česká republika nemá žádná významná ložiska zemního plynu. Těžba na jižní Moravě se pohybuje pod 100 mil. m3 plynu ročně a podílí se tak na celkové spotřebě necelým jedním procentem. Vytěžený plyn patří mezi plyny typu H.

        Hlavními dodavateli zemního plynu do České republiky jsou Rusko a Norsko. S producenty zemního plynu v těchto zemích byly ve druhé polovině minulého desetiletí podepsány dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu.

        Dodávky zemního plynu z Ruska proudí na naše území přes Slovensko a na naše území vstupují přes předávací stanici v Lanžhotě. Naproti tomu dodávky norského zemního plynu vstupují na naše území přes předávací stanici Hora Sv. Kateřiny. V současné době se složení zemních plynů dodávaných od obou hlavních dodavatelů prakticky neliší.

        Více viz. http://www.zemniplyn.cz/doprava/

    1. Zatím jsem nikde neviděl
      Zatím jsem nikde neviděl srovnání LPG/CNG, vlastním stařičkého formana z roku 92 (na LPG od roku 1996)(letos budu dávat nádrž číslo 3, poslední výměna nádrže za 3500,-)

      V čem je CNG lepší? 1.parkování v podzemních garážích
      2.“žerou“ to i naftové motory
      3.delší interval pro výměnu nádrže

      A dál? Kde je nějaký posun od roku 1996? Já za 750kč najedu 400km při spotřebě 9-10l/100km vozím náklad, vlečku atd…

      děkuji za odpověď

  3. Zemní plyn je pro dopravu
    Zemní plyn je pro dopravu pouze úzká ulička se stejným koncem jako časem pro naftové a benzínové motory v podobě spotřebních daní na paliva. Takřka nulové emise je podstatné plus zejména pro města. Nějakých 250 veřejných plniček v roce 2020 nic neřeší pořád to bude málo, veřejných benzínových stanic je 3650 a dalších 2600 neveřejných. Smysl v součásné době má pouze domácí plnička, tedy k ceně auto+60tisKč ještě přičtěte dalších cca 100tisKč za domácí plničku ZP. Dojezdy jsou malé a veřejné plnící stanice příliš daleko od sebe. Vyplatí se pouze řidičům ve městech dopravcům s velkými nájezdy a vlastním zázemím. Počítám že to samé bude umět do tří let elektromobil s 300km dojezdem, dobíjet můžete také doma a cena elektro-auta stejná jako auta na CNG s plničkou nebude nereálná. Náklady na provoz srovnané s CNG na 50%ceny, tedy 60,-Kč/100km při 17kWh/100km. Technicky podstatně složitější CNG bude mít i dražší servis a větší poruchovost. Probíhající reklama napříč českým internetem bude mít jistě jiné pozadí. Zdravím E-on.

        1. Tak to bylo míněno. Už
          Tak to bylo míněno. Už jsou takové docela i mobilní buňky, které se připojí k solární nebo větrné elektrárně a vyrábí vodík elektrolýzou. Má to vcelku velmi slušnou účinnost kolem 80-90%. Výroba metanu z vodíku má ale mnohem horší účinnost. Jenom něco kolem 50%. Zatím je to moc drahé, ale snad se na tom pracuje. 🙂

            1. Svůj význam to má. Dají
              Svůj význam to má. Dají se použít současné technologie jako jsou veklkoobjemové zásobníky, ventily, kompresory, potrubí. Metan není tak reaktivní a tak výbušný jako H2, dochází k menším únikům, manipulace, doprava atd… Dělat celou infrastrukturu pro hydrogen zabere hodně času a peněz. A pak se to dá použít v metanových palivových článcích a samozřejmě beze změn v automobilech na CNG a i všude tam, kde se používá zemní plyn, tj. na vytápění, v paroplynových elektrárnách atd. Pokud se ale podaří zemní plyn levně dovážet, tak se tato technologie může chytit jen pokud to bude dostatečně levné. A to je zatím problém. Celý cyklus, tj. elektřina z FVE – elektrolýza H2 – reakce na CH4 je drahý.

  4. Ja auto na CNG mám, a v
    Ja auto na CNG mám, a v zásade s uvedenými argumentami súhlasím. Bod 2 ste asi nepochopili – nie je tam že to musí prejsť naraz. Ja keď som auto kupoval, riešil som celkový dojazd. Dnes by to pre mňa nebol až tak významný parameter. Na CNG prejdem cca 300 km, a keď dovtedy nenarazím na kompresku tak idem ďalej na benzín. Po najazdení cca 40 000 km som spotreboval asi 1,5 nádrže benzínu. Mnou kalkulovaná úspora (len za palivo) je viac ako 55%. Návratnosť do CNG (rozdiel v cene identického auta) je do 60 000 km – závisí aj od značky.

  5. Reakce na předchozí
    Reakce na předchozí příspěvek:

    ad 1. do těch garáží, kam vjíždím já, je CNG, na rozdíl od LPG, povoleno. Drahá opatření? Nesmysl.
    ad 2. poznámku nechápu, nemá vztah k úsporám. Já jezdím VW Passatem za 1,- Kč na/km.
    ad 3. „pouze“ příslib? Prostě je to plán a ten se uskuteční. Vybudováni infrastruktury je dokonce nově podle EU komise povinné.
    ad 4. Na tohle se asi ani reagovat nedá – proč by někdo neměl chtáít jezdit v CitiGo?
    ad. 5 a tento nesmysl jste vyčetl kde?

  6. Nezlobte se na mě,ale to to
    Nezlobte se na mě,ale to to jsou z velké části tendenční a zavádějící odpovědi.

    1) Bezpečné ano, ale do podzemních garáží je vjezd nepovolen a ani o tom majitelé stávajících podzemní garáží neuvažují. Pro nové jsou opatření příliš drahé.

    2) Které CNG osobní auto ujede 1100km na jedno natankování?
    Průměrná vzdálenost k pumpě činní 50km, tedy do těch 1100km je to najet min.200km k pumpám.

    3) Pouze příslib.

    4) Kdo by chtěl najet v malé Škode Citigo ročně 30.000km dobrovolně v provozu jako druhé rodinné auto např.?
    PS: pořád se jedná o spalovací motor!!!

    5) Pokud nebudu počítat docházející zásoby ZP v Evropě(Norsko) jsou ostatní zásoby(Rusko) z neklidných regionů dlouhodobě nezaručené.

    7) Úvahy v tomto bodě jsou značně nepředvídatelné. Jenom DPH se v tomto státě vlivem ekonomické situace mění každý rok. Což teprve zdanění paliv.

    I přes toto vše jsem příznivcem i CNG ,ale prosím bez překrucování faktů autora.

    N.V.

Napsat komentář