Honda ukázala bydlení budoucnosti: se solárními panely a elektromobily

Automobilka Honda aktuálně v demonstruje své komplexní řešení pro bydlení budoucnosti. V kampusu Kalifornské univerzity postavila šetrný dům vybavený solární elektrárnou a přizpůsobený pro nabíjení elektromobilů.

Během jednoho roku vybudoval průmyslový koncern Honda v kampusu Kalifornské univerzity svůj šetrný dům budoucnosti
foto: Honda

Stavba šetrného domu v kampusu Kalifornské univezity začal už před rokem. Součástí domu je i elektromobil Honda Fit EV, který v současné době nabízí automobilka Honda k pronájmu v Kalifornii a na dalším místech Spojených států.

Honda v novém domě představuje především svůj pokročilý energetický management. Tzv. „Smart Home“ (Chytrý dům) spotřebovává polovinu energie než srovnatelně velké domy běžně stavěné v této oblasti Kalifornie. Poloviční je i spotřeba vody.

Dům je vybaven 9,5kW solární elektrárnou a a doplněn o 10kWh baterii, která je umístěna v garáži. Ta slouží jako úložiště energie a zároveň k .

Jinak dobíjení elektromobilu probíhá přímo stejnosměrnou linkou přímo ze skrze standard CHAdeMO. Tím se výrazně eliminují ztráty při převodu na střídavé/stejnosměrné napětí. Baterie v garáži využívá stejné li-ion články jako baterie přímo v elektromobilu Fit EV.

Dům je pochopitelně vybaven šetrným osvětlením. Kromě toho je navržen tak, aby maximálně využíval své polohy. Tzv. „pasivní design“ snižuje náklady na či naopak .

Během celého roku by měl Chytrý dům od Hondy vyrobit o 2,6 MWh energie víc, než spotřebuje. Srovnatelné „hloupé“ domy pak v Kalifornii pouze spotřebují asi 13,3 MWh.

37 Comments on “Honda ukázala bydlení budoucnosti: se solárními panely a elektromobily”

  1. Celkem se tu zrodila
    Celkem se tu zrodila zajímavá diskuse.

    Já beru celý dům jako „peníze“, které se nikdy nevrátí, protože ho neplánuji prodat, ale bydlet v něm. Proto nechápu když někdo říká, že se mu nevyplatí FVE, ale auto za 200, nebo 600 tis. ano?

    Kdybych měl počítat každou věc jestli se mi vydané peníze „vrátí“ vůči jiné věci, která bude levnější tak bych si nikdy nemohl nic koupit natož postavit dům, protože vždy najdu věc, která bude levnější. Postavit a vybavit dům, je hlavne o komfortu a ten vám nikdo nikdy nezaplatí. Dům Vás bude stát vždycky několik miliónů ať chcete nebo nechcete. Samozřejmě se dá postavit i dům za půl miliónu, ale prosím neberte mě v tomhle za slovo, všichni víme o čem je řeč.

    Takže když mám na dům nějaký rozpočet, tak z něho vycházím a co se mi do něj vejde to tam bude.

    Moje představa je: elektrické vytápění pomocí malých přímotopů, dále příhřev přiváděného vzduchu pomocí výměníku z akumulační nádrže na vodu. A jako doplňek krb, který ale bude spíš pro atmosféru. Budu mít dobře zaizolováno (pasivní standard podle české normy, podle rakouské to nevyjde, ale to už je detajl), takže energie nebudu potřebovat mnoho mám vypočteno něco kolem 4MWh za rok na vytápění! Samozřejmě větrací jednotka s rekuperací, bez které by to nedávalo smysl. Sice jak tu někdo vzpomínal vzduch je opravdu velmi špatný vodič, ale pro mé potřeby to bude naprosto vyhovovat.

    Dál jsem našel, že Dražice nabízejí i ohřev TUV pomocí FVE panelů, respektive je to jen dohřev, ale i to je dost zajímavé.

    Podlahové topení na vodu ani solární kolektory jsem nechtěl, nelíbí se mi trubky a kouhouty vodené po domě. Přijde mi, že je jednoduší natahnout na střechu kabel k FVE, která bude rovnou ohřívat vodu v akumulační nádobě, takže FVE nebude připojena do sítě ani zatím nebudu mít měnič na 230V, spiš počítam s tím že na to napojím baterky a přebytky z FVE pujdou do baterek a potom se z nich budou napájet spotřebiče přímo na 12V. Tj. bude to úplně oddělené od EONU/CEZů apod. A ty mě můžou víte co. FVE není žádný vysoko napěťový spotřebič a co si dám, nebo nedám na můj dům, do toho upřímě nikomu nic není. Když to ničemu nevadí a není to napojený do rozvodné sítě.
    A myslím, že i kdyby na mě poslali soudy, tak to musím u ústavního soudu, nebo u evropského soudu vyhrát, protože tím nikomu nic nedělám. Jde o ostrovní systém s malým napětím DC takže to nemůže ani podléhat žádným těm byrokratickym předpisum, jen at to zkusí.
    Nebo si myslíte, že kdyz si doma pustíte dynamo, které Vám bude dávat 100 V a budete si tím napájet zárovku, že k Vám přijdou a dají Vám pokutu, za výrobu elektřiny, na kterou „oni“ mají monopol? to bych rád viděl kdo si tohle dovolí. Švejk hadr. A nebo ještě lepší příklad, co taková UPS-ka u počítače? To je samostatný generátor elektřiny, který si může doma připojit každý a nikdo neřeší, že ta UPS dává 230V do sítě? Na ní také musíte být podnikatel? To by byl pěknej nesmysl.

    Sice mám „všechno na elektřinu, ale díky FVE budu mít alepsoň o 1/3 (zatím cca 12 panelů, které snad časem rozšířím) nižší spotřebu ze sítě, takže počítám že za eletřinu stejně zaplatím jako jiní s tepelným čerpadlem, nebo solárama. Akorát ja budu mít do budoucna vyhodu v o hodně menších provozních nákladech a údržbě, protože těch složitých systemů tam bude velmi málo. Jak se říká čím jednodušší systém tím lepší a méně poruchovější. Časem přidám více FVE panelů, a možná i ten měnič na 230V a víc baterek pro akumulaci a pak bude zase menší závyslost na EONu/ČEZu…

  2. Tak si to predstavujem aj ja
    Tak si to predstavujem aj ja už najmenej 4 roky. V našich končinách to TČ len lacné vzduch vzduch kombinované s klímou a ako lacné doplnkové topení/chlazení. Hlavné topení je peletkový krb s ohrevom vody a eletrické podlahové topení typu Ondolia ako duálny/terciálny systém. Samozrejme fotovoltika , batériový systém v druhej fáze budovania, časom možno niečo na štýl Fronius energy cell.

    1. Tvoje představa je hloupá
      Tvoje představa je hloupá z několika důvodů.

      1) Mít jako primární systém topení krb = spousta práce a nepořádku.
      2) elektrické podlahové topení hladce stačí jako primární zdroj (ale vodní je lepší z několika důvodů)
      3) TČ vzduch-vzduch spojený s klimatizací je snad nejhorší nápad. Vzduch je velmi špatné médium pro přenos energie/tepla, takže účinnost takovéhoto systému je opravdu špatná.

      Zkus se zamyslet nad sestavou, kde primární médium je voda. Takže jako zdroj tepla použít TČ vzduch-voda, při běžné účinnosti 300% (to jest na 1kW elektriky získám 3kW tepla) je to mnohem efektivnější, než topit elektrikou napřímo a nevyžaduje to obsluhu.
      Pro klimatizaci – ideální je rekuperační jednotka s externím chlazením. Dokonce se dá pořídit i drahé TČ, které má chladící i topící okruh – takže se dá současně použít pro chlazení vzduchu v rekuperaci a ohřevu vody v bojleru.
      Další výhoda je, že topný systém s vodou je schopen pojmout libovolné zdroje tepla, takže i kotel na plyn, na peletky atd…
      S fotovoltaikou bych počkal – současná legislativa v této oblasti je vražedná (automaticky se stanete podnikatelem, hasičům musíte dodat schéma bezpečného odpojení, mít pravidelné revize, pojistka domu nepokrývá požár z elektriky, jedná se o vysokonapěťové zařízení atd…

      1. No ale moje riešenie
        No ale moje riešenie počíta ako 1.krok od začiatku s fotovoltikou „načierno“ a zariadením typu Wattrouter, ktoré úplne zamedzí únikom energie do ulice. Z prebytkov fotovloltiky vlete sa zabezpečuje ohrev vody a chod klímy. A na tom je postavené celé moje riešenie. Tepelné čerpadlá voda-vzduch, voda-voda, musia hodne zlacnieť aby sa vyrovnali mojmu riešeniu. Navyše ich údržba po 8 rokoch žiadna sláva. Uvidíme kam pôjde vývoj, ja hovorím že tam, kde píšem. Lacne TČ vzduch vzuch /klíma sa dá zohnať dnes pod 850€ s dph. Peletkový krb je pre šetrílkov a zabezpečuje dualitu. Keby všetci naraz v republike urobili moje riešenie, ČEZ zlacní elektrinu na faktúre na 40%. To som si istý.

        1. Souhlasím s vámi. Problém
          Souhlasím s vámi. Problém je v tom, že si to ČEZ, E.O.N. ap. tohle už dávno spočítali. Mají na to analytiky. Udělají a dělají vše pro to, aby takovému vývoji zabránili. Nevím jak na Slovensku, ale ČEZ je u nás vlastněn asi ze 40% státem, stát má z toho tunelu občanů nemalé dividendy. Teď ještě když si mohou občas přihrát nějakou malou korupcičku domů, například za přiklepnutí dostavby Temelína. Myslíte si, že se toho dobrovolně jen tak vzdají?

          1. No preto, že FVE na
            No preto, že FVE na strechách domov visia/budú visieť ako damoklov meč nad EON. Preto budú krotkí ale budú zarábať násobne viac, lebo sa to bude diať na úkor plynárov. Tí pravdepodobne zaútočia cez bridlicový plyn . Bude to veselé. Ak sa niečo ako Fronius energy Cell bude vyvíjať podobne ako fotovoltické moduly, tak EON si vylobuje daň z PV panelov na streche – niečo ako poplatok za zachytávanie daž’dovej vody.

          1. ????? a viete o čom sa
            ????? a viete o čom sa bavíme ? Wattrouter je absolútne nezávislý na akomkoľvek elektromeri. Rieši len jedno jediné , aby energie z FVE nedodišla von ale do domácich spotrebičov (ohrev vody, klíma..) a nijako to nesúvisí s tým , aký elektromer je na prípojke domu.

            1. Prostudujte si rozdíl mezi
              Prostudujte si rozdíl mezi tím jak měří 4Q elektroměr montovaný do výroben elektřiny pro které je také Wattrouter prodáván a jak měří klasický elektroměr pro spotřebitele.
              Když to uděláte tam pochopíte co jsem vám napsal.
              Ano Wattrouteru je jedno jaký je tam elektroměr na jeho funkci to nemá vliv, ale není to jedno elektroměru, každý z těchto typů měří jinak a částečně i něco jiného.

              1. tak ešte raz. Ak si
                tak ešte raz. Ak si Wattrouter nastavíte na riadenie vo všetkých troch fázach tak, aby ani v jednej z nich nedochádzalo ku akémukoľvek úniku z FVE do siete mimo váš dom aj za cenu mierneho posunu offsetu (manuál wattroutera) tak absolúzne ani len nemusíte skúmať, aký typ elektormera vám eon osadil/osadí.

                1. Wattrouter umí pouze
                  Wattrouter umí pouze pulzní regulaci. Když to zjednoduším, tak to funguje tak, že jeden kmit sinusovky pustí do sítě a jeden odebere. 4Q měří průměr v určitém časovém intervalu a tyto pulzy se v tomto měřeném intervalu vzájemně odečtou a 4Q elektroměr tedy nezaznamená výrobu ani spotřebu.
                  Ovšem obyčejný elektroměr (kromě mechanického bez zpětné brzdy) neměří v časovém intervalu, ale okamžitou hodnotu energie v průběhu jednoho kmitu sinusovky. Napočítá vám do spotřeby vše, výrobu i spotřebu i když v určitém časovém rozsahu bude energetický tok nulový. Ovšem okamžitý energetický tok nulový není a to je problém.
                  Aby to fungovalo i na obyčejném elektroměru, tak musíte použít fázovou regulaci místo pulzní.
                  Mám to ověřeno v praxi. Wattrouter musím vyměnit za jiný regulátor, protože je kompatibilní pouze ze 4Q elektroměrem. Jestli ho levně chcete, tak se můžeme domluvit.

        2. Vždy mě pobaví lidé,
          Vždy mě pobaví lidé, kteří neumí propojit A a B.

          Peletkový krb v případě výpadku elektřiny nemá funkční podavač, takže dualita = přikládat.
          Ne tohle měli před 60ti lety samotížné topení, to sice fungovalo na tepelném spádu 50 stupňů, ale pokud člověk naládoval kotel koksem, mohl topení ignorovat půl dne.

          Málokdo si dneska uvědomuje, že topení má oběhové čerpadlo na …, podavač peletek jede na … .

          Hledal jsem variantu jak udělat duální řešení – výsledek je tristní – musím mít ostrovní systém napájení. A to finančně prostě nedám.

          Takže zbývá varianta 2 – postavit nový dům a navrhnout ho tak, aby byl schopen fungovat bez elektřiny – ostatně parní stroje se používají už 300 let

          1. O malom zálohovom systéme
            O malom zálohovom systéme pre všetky malé čerpadielka som nehovoril ale je to ako súčasť FVE. Stačí 1000W menič a 2x 100Ah baterie. Je to potom vlastne buď jeden z riadených spotrebičov pre Wattroiuter alebo : niekoľko panelov + sa venuje cez regulátor len zálohovacím batériam. Aj keď už sú na trhu sofistikované Off_Grid meniče, ktoré v prípade nabitých batérií prebytky z regulátora panelov posielajú na svoj AC vstup a pomáhajú tak existujúcej FVE on-grid. Je to neskutočne krásne riečenie – OFF-Grid menič je typu OFF-GRID-TIE – so schopnosťou viazať sa na sieť. Realizuje sa to na jeho AC vstupe, ktorý musí byť pripojená cez kvalitný istič – ten je jediný ochranný prvok pri výpadku verejnej siete a zabezpečí odpojenie od nej, pričom spotrebiče na výstupe meniča – v tomto prípade hlavne čerpadlá – nerušene fungujú aj so skupinou PV panelov a batériami ako čistý ostrov.

      2. Souhlasím s body výše
        Souhlasím s body výše ,ale jak jste přišel na vše okolo FTV v poslední větě?
        Mám FTV na domě od r. 2007 a souhlasím s tím, že se bohužel stanete „podnikatelem“. Dále musíte splnit „jen“ tzv. připojovací podmínky distributora, hasičům nic nedáváte – stejně by jim takové schema v případě požáru bylo na nic. FTV systém je vybaven ochranou tzv. automatickým odpojením při přepětí nebo podpětí tzn výpadek sítě – elektrárna se Vám odpojí od sítě, revize jsou standartní, pojistka pokrývá všechna definovaná rizika tzn včetně požáru od elektroinstalace, úderu blesku atd. Pokud jste připojen na klasickou hladinu NN tzn 400V – což je každá FTV (pokud nemáte své vlastní trafo), potom se o žádné vysokonapětové zařízení nejedná. Ale jinak s Vašimi body výše souhlasím.

        1. Upřesnění. Pro hasiče je
          Upřesnění. Pro hasiče je nutné schéma bezpečného odpojení FTV

          pozary.cz/clanek/51437-jak-hasit-dum-s-fotovoltaikou-tezko/

          A klidně se vsadím, že v případě požáru, kdy hasiči nemají schéma bezpečného odpojení k dispozici a nechají dům raději shořet, tak bude pojišťovna krátit plnění. Neboť v pojistných podmínkách je jasně uvedeno, že majitel musí udělat vše pro minimalizaci následků, což poslání jednoho schématu jak bezpečně rozpojit FTP na hasiče, případně upevnění instrukcí v hlavním rozvaděči rozhodně splňuje.

        2. Převod FTV.
          Bavil jsem se s

          Převod FTV.

          Bavil jsem se s kolegou právníkem na téma FTV. A došli jsme k zajímavému závěru – že neexistuje možnost, jak zabránit převodu FTV na právnickou osobu, což by Vám umožnilo ukončit „podnikání“. Schválně se na toto téma zkuste pobavit. Protože být OSVČ jen proto, že máte FTV na střeše je „pitomé“.

      3. Názor do pranice
        1)Uvedený

        Názor do pranice
        1)Uvedený krb na pelety je řešení které vyžaduje minimum obsluhy (sám zapaluje a po dosažení požadované teploty vypne podavač pelet ) a když ještě použijete systém kdy je obsluhován(doplnování paliva,čištění) s vedlejší technické místnost tak to je úplně bez problémů.Vše je ale o ceně pelet a ty nejsou zrovna nejlevnější palivem.
        2)podlahové topení souhlas
        3)TČ vzduch-vzduch (multisplit) spojený s klimatizací je trend, když je ještě doplněn o rekuperaci tak zlepšuje ovzduší v domě .Tento systém se nejlépe uplatní v přechodných obdobích Podzim/jaro . Jsou i systémy z dvojstupnovou kompresí, které nahřívají bojler na 75C‘.fotovoltaika je také prosazována jako zdroj pro ohřev užitkové vody v bojleru není potřeba energetická koncese.
        Doma Mám solární bojler, který funguje jako průtokový ohřívač. Kdy uvnitř uložena měděná trubka ohřeje užitkovou vodu a nic se neusazuje.Výhoda je. Že se bojler velmi rychle nahřeje, není brzděn žádným výměníkem mezi kotlem a bojlerem.
        Vnitřní médium nahřívá elektřina, fototermický kolektor, tuhá paliva nebo plynový kondenzační kotel.
        Mezi nevýhody patří.Systém má teplotní spád kdy je voda protékající trubkou vždy o něco chladnější než v bojleru a její teplota závisí na průtoku proto je dobré použít směsovací ventil regulující teplotu.
        Také je nutno použít expanzní nádobu. Kdy na 100l bojleru je potřeba 10l expanzní nádoba.

        1. Tak se poperem 😀
          1) V

          Tak se poperem 😀

          1) V opravdu málo domech jsem viděl krb se vstupem z technické místnosti, na zámcích běžná věc, ale v současné moderní době je to považováno za přežitek. Dále propojení krbu a celoplošného podlahového topení je docela problém. Teplota hoření přesahuje 200 stupňů, kdežto podlaha nepřesahuje 28. Dochází k tím k lokálním excesům v distribuci tepla po domě (místnost s krbem 35, vedlejší má 21). Jediná vhodná kompenzace je silná klimatizace-rekuperace, která dokáže dané teplo „rozvést“ do zbytku domu. U domu s objemem 500m3 je tedy potřeba mít rekuperaci s výměnou alespoň těchto 500m3 za hodinu a i tak se lokálním excesům v distribuci tepla nevyhnete.
          Cena peletek je vysoká – to už je snad vážně lepší mít krb na plyn, lehká regulace, samozapalování, žádný odpad.
          2) 😀
          3) Docela drahý trend. No ale až mi odejde současný systém tak do něj jdu – v létě bych opravdu využil klimatizaci

          1. S tím vstupem z technicke
            S tím vstupem z technicke místnosti musím oponovat, protože to co vidím v okolí je právě to, že si téměř všichni nechávají dělat vztup do krbu z technické mistnosti, nebo alespoň přikládání z chodby.
            A soused který toto kvůli úsporám peněz oželel, tak po dostavbě hořce lituje. Už si mi stěžoval, že si přikládání z tech. místnosti měl udělat.
            Já to vidím tedy právě naopak je to trend, který se rozšiřuje teď poslední dobou.

          2. 1)Technická místnost je o
            1)Technická místnost je o prostoru a nákladech s kterými se musí počítat už na začátku rekonstrukce/novostavby.Právě v té technické místnosti často stojí akumulační nádrže s kterých si
            topný okruh odčerpá kolik potřebuje .Soused například jeden den topí na max a druhý den temperuje s nádrží . Také jsme opomenuli takzvaná kachlová kamna mají velkou tepelnou setrvačnost.Jeden známý to má udělané tak že přikládá na chodbě. Má technickou chodbu pro zatápění, údržbu .Většina uživatelů opomíjí to že krbová kamna zvyšují prašnost v celém domě .Do krbu na plyn bych určitě neinvestoval mají nízkou účinnost.
            2)Ještě jedna důležitá poznámka k podlahovému topeni. Je to nízko teplotní systém s velkou setervačností, a když přijdete do objektu, který má jen podlahové topení a chcete zvednout teplotu. Tak to může trvat i několik dní než nastane tepelná pohoda. Proto je vždy nutné kombinovat s jinými zdroji vytápění .

    2. Máš nejaký výpočet
      Máš nejaký výpočet koľko by ťa ten systém stál? Pretože mne všetko iné ako plyn + podlahové kúrenie s vodou, vzhľadom na nízku energetickú náročnosť domu, vyšlo neprimerane drahé s návratnosťou nad 8 rokov. Plynový kotol tak, ako tu bolo napísané, stále môžem vymeniť napríklad za elektrický keď sa mi spolu s FTV oplatí. TČ má životnosť tak 10-15, keď kupuješ najlacnejšie, tak skúr tých 10. Navyše záruku viac ako 5 rokov nedostanem. Návratnosť investície 8-10 rokov sa mi zdá neprimeraná.

      1. Akú návratnosť
        Akú návratnosť investície má Tvoj dom ? Akú návratnosť investície mý kuchyňa, ktorú si vybrala Tvoja manželka ? Tu ide aj o vyspelosť technológie. Chod elektrického podlahového kúrenia Ondolia v každej izbe s termostatom – priestorové a podlahové čidlo – by som Ti prial vidieť. Nechcel by si iné. Dynamika riadenia, ktorá dokonale využije aj slnko svietiace do izby/izieb na jar/jeseň, perfektné účinky kostro-svalový systém, je to infra nízkoteplotený zdroj. Žiadne vírenie prachu, perfektná čistá inštalácia ako plávajúce podlahy (čistejšia). Dokonalá symbióza s krbom alebo lacným TČ vzduch vdzuch na jeseň/jar – žiadne starosti a pritom dokonalý komfort. Dynamikou riadenia a vlastnoťami vie ušetriť 25% oproti radiátorovému kúreniu. Ale tá čistota riešenia v súlade s fotovoltikou na streche – ešte čistejšie riešenie – a príprav aj na to elektro auto v domácnosti. Ohrev vody zabezpečený, klíma a topení do 2° vonkajšej teploty zabezpečené maximálne možne efektíne. To samé TČ v lete plní funkciu klínmy a je plne prekryté fotovoltikou. Všetko technoĺógie budúcnosti a s minimálnou údržbou oproti všelijakým trubkám, ventilom atď.

        1. ja nespochybňujem komfort
          ja nespochybňujem komfort aký prináša elektrické inteligentné kúrenie podlahy. Len som sa zaujímal, či máš nejaké porovnanie ceny s klasikou plyn podlahovka s vodou. Takisto nespochybňujem ekologickú čistotu riešenia. Dlhší nábeh možno poriešim inteligentným termostatom buď Nest alebo Tedo. Nebude to celkom perfektné, ale sa mi to javí ako celkom rozumný kompromis.
          Určite rozmýšľam nad fotovoltalikou, mám ponuky, ale kým nebudem mať v garáži elektrické auto, tak sa mi to nevypláca. Aj tam bude potom otázka ako mi budú elektrárne preplácať dodaný prúd do siete cez deň a odobraný v noci. Momentálne by mi elektrárne predávali cenu za dvojnásobok toho čo kupujú. Záložné batérie ku fotovoltalike a EV podľa mňa musia mať aspoň 15 kWh a to o 3-4 roky (model E, alebo niečo na jeho spôsob, ak sa to niečo zázrakom objaví) v najlepšom prípade bude položka okolo 5-7000 EUR.
          V globále verím, že EU sa poučí zo situácie na Ukrajine a viac pritlačí na členské štáty aby podpora fotovoltaliky u koncových používateľov bola oveľa vyššia. Rád potom o 5 rokov vymením plynový kotol za elektrický aj s fotovoltalikou.

      2. No já mám vše na
        No já mám vše na elektriku, zateplení je běžné (takže žádný pasiv) a s tím TČ spotřebuju 10-13 MWh elektřiny za rok (podle délky zimy) ale to je celková spotřeba. Vytápěný objem domu je 600m3, teplota je všude v rozmezí 23.2-24.5, záruka na tepelné čerpadlo je 7 let, pořízeno v akci za 100 000.

        Takže i při započtení ceny toho čerpadla (a životnosti 10 let) jsem s náklady na vytápění a TUV pod 4000 za měsíc. Navíc největší cena mého čerpadla je hliníkový vnějčí výměník (typ vzduch-voda), který má šanci vydržet výrazně víc než 10 let a oprava/výměna kompresoru je za 12000, takže očekávám výrazně delší životnost než těch 10 let

        1. Ja mám naprojektované
          Ja mám naprojektované náklady na TUV a kurenie na 600 EUR ročne za 280m3 – nízko energetický dom . Ak by som aj mal o 50% vyššie náklady, tak som niekde na úrovni 75-80 EUR/mesačne. Plus budem mať krb s ktorým, ak sa mi bude chcieť môžem prikúriť v obývačke a kuchyni. Mne tá návratnosť nevychádza.
          Ty si pri tej spotrebe nerozmýšľal nad fotovoltalikou? Ja som mal ponuku na 8kW inštaláciu, ktorá vyprodukuje za rok približne 8MWh ponuku na úrovni 15.000 EUR, ale to som veľmi nezháňal, možno sa to dá zohnať aj lacnejšie. Tam by mohla byť návratnosť okolo 8-9 rokov, pri životnosti 20 rokov – nemá sa tam veľmi čo pokaziť, by to možno stálo za úvahu.

          1. No klidně to
            No klidně to přepočítám

            600 EUR = 16440 CZK na 280m3, já jsem v roce 2013 za 600m3 vytápěných zaplatil 33000 CZK, takze 1205 EUR = zcela srovnatelne náklady (teda pokud TUV spotrebovava 5 lidi jako u me 😀 a ja v tom mam i vareni, sviceni a server).

            O FTV jsem uvažoval a uvažuji. Jenže ta návratnost je mizerná. Aby to mělo smysl, stálo by to 300000 CZK. Tam je návratnost delší než 10 let (nemohl bych se odpojit od sítě, takže bych měsíčně stále platil okolo 1000 CZK). Navíc to není „bezúdržbový“ systém jak tvrdí prodejci. To by klidně nabídli údržbu zdarma v pořizovací ceně.

            A krb má kamarád, pěkný, moderní, ale má ho jen pro navození atmosfěry. Pro topení má podlahové topení :D.

            1. Prepáč, zle som uviedol
              Prepáč, zle som uviedol m3. Celkovo mám vykurovaný objem 600m3, plus temperovaná zateplená garáž 150m3.
              V Tvojom prípade to tepelné čerpadlo samozrejme dáva zmysel, lebo bez neho by si mal 2 vyššie náklady. A návratnosť máš do 5-7 rokov. Mne by sa to vyšplhalo na 10 rokov a to nepočítam cenu peňazí.
              Súhlasím, že momentálne je FTV ešte drahá a bude musieť ísť dole aspoň o 40% aby sa to bežnému človeku vyplatilo. Ja platím dnes v 4 izbovom byte pri 4 ľuďoch 55 EUR za elektrinu a to varím na indukčnej a v lete nám ide klíma v celom byte aspoň 4 týždne a nemám jedinú led žiarovku – prakticky všetky sú halogénové, pár úsporných. V dome pôjdem pravdepodobne do lediek, takže nečakám nejaké výrazné navýšenie spotreby. To je návratnosť cez 20 rokov. Samozrejme s elektrickým autom by to bolo iné, ale tak ako som povedal elektrárne by museli zmeniť cenovú politiku pri odkupovaní elekriny od súkromných osôb. Dnes oni radšej dajú zvýhodnenú sadzbu a návratnosť je zas o niečo horšia.

              1. Ona projektovaná a reálná
                Ona projektovaná a reálná spotřeba se dost liší. U mě třeba projektovaná spotřeba byla o cca 20% nižší než je reálná ( projekt měl spotřebu počítanou na 21, já topím na 24). Reálně pak TUV a topení bere mezi 17-22 kWh za den (zprůměrován rok). Ovšem denně spotřebujeme cca 200 litrů teplé vody – takže na topení jde cca 10-15 kWh. Takže abys potom nebyl překvapen kolik vlastně stojí teplá voda.

                U tebe by se tepelné čerpadlo taky uživilo. To moje je projektováno na výkon 12,2 kW (BoxAir 30Z),abych zvládl i teploty -30. Ovšem zatím nejchladněji bylo -20 😀

                Osvětlení pomoocí LED je fajn, ale obávám se, že úspora je hodně popřená pořizovací cenou. Ovšem možnost zabudovat si LED pásky přímo do nábytku, nebo zaříznout přímo do sádrokartonu je skvělá.

                Rád si poslechnu reálné zkušenosti a rozdíl proti projektu až to nastane.

                1. Samozrejme, že skutočná
                  Samozrejme, že skutočná spotreba bude vyššia ako projektovaná, ale tak ako som to počítal ani pri 50% vyššej spotrebe sa mi čerpadlo neoplatí. Ale ako som písal systém s podlahovkou na báze vody je univerzálny a o 10 rokov to môžem vymeniť za takmer hocičo. Ohrev vody viem stále poriešiť solárnym ohrevom za 1000-1500 EUR.
                  LEDky sa mi páčia hlavne kvôli tomu, že by mali hlavne oveľa dlhšie vydržať a mne sa babrať s výmenou veľmi nechce, pretože dnes každé jedno svetlo požaduje iný druh žiarovky a iný systém inštalácie a doma mám také svietidlá, že ak chcem vymeniť žiarovku, tak to trvá 20 minút. Videl som svetlá s led, kde sa ani neuvažuje s výmenou a je tam životnosť 50.000 hodín. Uvidím to je ešte pár mesiacov ďaleko:)

                2. K tématu LED osvětlení
                  K tématu LED osvětlení domácnosti můžu doporučit české fórum na forum.fotonmag.cz. Dále můžu doporučit čtení na vaelektronik.cz (není to moje stránka ani reklama). Na obou se dá najít zajímavé informace, na druhé zmíněné stránce je i velice zajímavý návrh LED osvětlení napájené malým napětím (ELV, SELV, PELV).

                  Otázka životnosti záleží zejména na chlazení, ale také třeba na kvalitě svítidla. Diody LED renomovaných výrobců vydrží svítit velice dlouho a spíše než samotná dioda přestane fungovat napájecí zdroj. Mimo to je také otázkou vývoj, který je velice rychlý a je možné očekávat i výměny kvůli morálnímu zastarávání.

Napsat komentář