Létající zásobovací robot ARES umí zachraňovat raněné

Americká agentura pro výzkumné projekty DARPA společně s Lockheed Martin pracují na robotickém konvertoplánu ARES. ARES má na bojišti zcela autonomně převážet zásoby, munici nebo zraněné.

Během misí v Afghánistánu a Iráku čelili spojenečtí vojáci improvizovaným výbušným systémům IED (Improvised Explosive Device). Výbuchy IED si vyžádaly tisíce obětí a obrovské škody na technice. Agentura DARPA nyní pracuje na zásobovacím robotickém systému ARES, jenž se nebezpečné zemi vyhne.

Program ARES navazuje na pět let starý program Transformer (TX). Jeho cílem bylo zkonstruovat lehké vozidlo schopné letu.

DARPA však nakonec změnila zadání programu. ARES nemá možnost pohybu po zemi a je schopen létat zcela autonomně. Odpadá tak zranitelný pilot, jehož výcvik navíc stojí miliony dolarů.

ARES je stroj kategorie VTOL (Vertical Take-Off and Landing), tedy stroj s vertikálním startem a přistáním. Dlužno dodat, že svou koncepcí připomíná spíše konveroplány, než klasické vrtulníky.

Klíčové částí stroje ARES jsou dvojice zapouzdřených rotorů, pohonná jednotka, senzory a letový počítač. Součástí stroje je také dvojice obřích přistávacích lyžin, mezi které se upevňuje přepravní modul.

V přepravních modulech lze přepravovat zásoby, zraněné nebo dokonce průzkumné a zbraňové systémy. Maximální hmotnost nákladu je vypočítaná na 1360 kg, což je více než 40 % hmotnosti samotného letadla.

Výhodou takového řešení je jak velké modularita, tak rychlá nakládka a vykládka. ARES pouze položí zásobovací modul na cílové místo a může hned letět pryč, nebo „přeskočit“ na jiný modul.

Pohyb všemi směry zajišťuje dvojice překlopných rotorů. Podobně jako konvertoplán, ARES používá k dopřednému letu tah překlopených rotorů. Rychlostí letu se tak blíží klasickým vrtulovým letadlům.

Zapouzdřené rotory navíc zabírají násobně menší plochu než jediný rotor vrtulníku. Není tak problém přistát na velmi malých prostranstvích, třeba v ulicích měst.

Počítá se s několika letovými módy. V prvním případě stroj řídí operátor na zemi. V druhém případě ARES létá pomocí GPS souřadnic. Precizní přistání pak ARES zvládne pomocí senzorů – např. výškoměru, stereoskopických kamer nebo „laserového radaru“ LIDAR (Light Detection And Ranging).

V posledních měsících a letech lze pozorovat velký rozmach automatické vzdušné přepravy, nejen ve vojenství, ale i v civilním prostředí.

Příklad? Amazon chce pomocí bezpilotních dronů dopravovat zásilky, Spojené Arabské emiráty naopak poštu. Ve Velké Británií jedna firma dokonce zkouší takto dopravovat pizzu zákazníkům…