Bruce Dickinson je lídrem britské metalové kapely Iron Maiden. Zároveň je ale nadšeným pilotem a úspěšným podnikatelem. Jeho společnost Hybrid Air Vehicle aktuálně představila nejdelší létající stroj, jaký kdy byl vyroben. Vzducholoď AirLander, která unese až 50 tun nákladu.
foto: Hybrid Air Vehicles
AirLander je podle společnost Hybrid Air Vehicles odpovědí na problémy dopravy 21. století. Mike Durham, technický ředitel firmy, věří, že AirLander je produkt, který dokáže změnit svět. Nový stroj totiž disponuje jak charakteristikami vzducholodě, tak letadla.
AirLander je dlouhý 92 metrů. To je víc, než kolik na délku měří třeba letadla jako Airbus A380 nebo Boeing 747-8. Přibližně 60 % vztlaku vytváří balóny naplněné héliem, 40 % vztlaku pak samotný trup. Díky tomu není potřeba AirLander kotvit, ale může volně vzlétat a přistávat prakticky na jakémkoliv alespoň trochu rovném povrchu. Ale i na vodě.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Nafukovací vesmírný modul Bigelow: kříženec mezi vzducholodí a vesmírnou lodí
Další výhody: nepotřebuje žádnou infrastrukturu. Může přistát prakticky kdekoliv, včetně pustiny. Ve vzduchu vydrží až několik dnů. Náklad 50 tun dokáže přenést i více než 1500 km daleko. Špatnému počasí se dokáže vyhnout díky palubnímu . Stroj lze navíc ovládat vzdáleně, bez kohokoliv na palubě. Když už posádka musí být přítomna, stačí pouze dva lidé.
Náklady na stavbu AirLanderu dosáhly údajně asi $100 mil. (v přepočtu téměř 2 mld. korun). Stavba probíhala v největších britských hangárech v Cardingtonu, kde se na počátku 20. století montovaly skutečné tehdejší vzducholodě.
Bruce Dickinson, který do vývoje Hybrid Air Vehicle taktéž investoval (vedle např. britské vlády), vidí v novém létajícím stroji čiroké možnosti. Přímo se pochopitelně nabízí armáda – ta americká ostatně už AirLander testovala. Zároveň může ale vzducholoď dobře posloužit také při přírodních katastrofách, případně těžařským a naftařským společnostem operujícím v nejodlehlejších, špatně dostupných koutech planety.
Vždyť to vůbec
Vždyť to vůbec neexistuje. Jsou to jenom velkohubé plány, jakých už byly tisíce. Nikdy to nepostaví, nikdy to lítat nebude, je to celé nesmysl.
Myslíte ? Kde berete tu
Myslíte ? Kde berete tu jistotu ? Přirovnal bych to k elektromobilům taky nebyly technologie a dnes už jsou dostupné proto můžeme oprášit zapomenutá technická řešení a udělat to lépe.
Masivní stroje Vzducholodě CZ Dabing SUPER DOKUMENT!!!
video
Pristávajúca vzducholoď v Turni
video 1
First flight of hybrid airship that can fly for 21 days
video 2
Los dirigibles del siglo 21
video 3
Zeppelin Eureka over Long Beach
video 4
Něco na pobavení.(horkovzdušný balon)
Top Gear : Airship Carvanning – Top Gear – BBC
video 5
Jsem slepý nebo jsem se
Jsem slepý nebo jsem se nikde nedočetl o nákladech na provoz…
To v článku skutečně
To v článku skutečně zmíněno není, nicméně podle informací z BBC mají být o 70 % nižší proti běžným leteckým dopravním prostředkům.
S letadlem – to má dolet
S letadlem – to má dolet 10x větší – a já právě nerozumím z jakého důvodu to je? Hmotnost paliva to asi nebude. Způsob přistání nemá přece s doletem co dělat….
An-124 Ruslan má dolet
An-124 Ruslan má dolet 16.500 km, s plnou zátěží 150 tun má dolet 4.500 km. Dokáže přistát i na letištích bez betonové dráhy. Proto také jsou všechny Ruslany 100% vytíženy a nestíhají náklady přepravovat. Letišť je po světě jako máku v makovicích – nejhůře je na tom Afrika a západní Asie. Tam by tyto letadlo – vzducholodě mohly být používány, nebo na krátké skoky pro přepravu všeho možného. Pro armádu to asi moc nebude, protože se takové přemisťovadlo bude proti sestřelení těžko chránit. Do vysokých letových hladin se asi nedostane a nikdo ho tam nepustí. Proto ten krátký dolet.
Můžete, prosím, jmenovat
Můžete, prosím, jmenovat státy „západní Asie“? Osobně si vzducholodě najdou širší uplatnění. Třeba v místech, kde je řídká železniční, nebo vodní doprava. Konkrétněji Nepál, Bhútán, nebo třeba státy Mexiko, Kostarika, Argentina, Brazílie, nebo třeba i Japonsko.
Pusťte si Flightradar24 a
Pusťte si Flightradar24 a hned uvidíte, kde je letišť menší množství a jaké jsou mezi nimi vzdálenosti.
Nosnost 60 tun není žádný zázrak když německé vzducholodě měly nosnost až 300 tun a moc se neosvědčily.
Neosvědčily se, protože
Neosvědčily se, protože byly plněné vodíkem a ten jak všichni víme hoří. 🙂 Hélium němci neměli a amíci jim ho odmítali prodat.
Vodík sice hoří, ale
Vodík sice hoří, ale aspoň je všude okolo nás. O heliu toto říci nemůžeme – už nám ho na Zemi moc nezbývá. A tak větší nosnost znamená více helia nebo více leteckého benzínu, který také hoří a ubývá. Jsme v bludném kruhu a naši potomci budou muset používat na plnění takových vzducholodí osvědčený teplý luft.
Ale koho to vlastně zajímá?
Helia je v naší sluneční
Helia je v naší sluneční soustavě poměrně dost:-)
Máte pravdu.
Hlavně na
Máte pravdu.
Hlavně na Slunci je ho nepřeberné množství. Jen vyřešit jak ho na Zemi dovážet.
Lietadlo ma vyssiu nosnost,
Lietadlo ma vyssiu nosnost, lebo ma vacsi vztlak (ten je umerny rychlosti). Vzducholod leti pomaly, preto ma mensiu nosnost. Dolet vzducholode je prakticky neobmedzeny a zavisi len od mnozstva paliva, ktore je mozne odniest. To co je na obrazku je cista vzducholod. S lietadlom to nema nic spolocne.
Píšete: „Do vysokých
Píšete: „Do vysokých letových hladin se asi nedostane a nikdo ho tam nepustí.“
Jakýmpak asi vehiklem se dostal nahoru do výšky 39 kilometrů skokan Baumgartner? Domníváte se že vrtulníkem? Nebo že skákal z Anduly?
Nikoliv, byl to heliový balon. A mezi balonem a vzducholodí je jen jeden podstatný rozdíl – v řiditelnosti směru letu.
Tímto bychom měli ‚vyřešenu‘ letovou výšku.
Vaše poznámka „a nikdo ho tam nepustí“ např. pro armádu moc platit asi nebude.
Tak jako se na silnici může za jistých pravidel pohybovat obrovský nadměrný náklad, tak to bude asi platit i pro vzdušnou dopravu.
No a kdyby povrch ještě
No a kdyby povrch ještě osadil fotovoltaikou, tak by měl zase úplně jiné hodnoty doletu. Záleželo by na spotřebě motorů a elektroniky. Když vezmu cca. 80x20m = tak by to mohlo být tak 100kWp výkonu v tenkostěných amorfních lehkých článcích s váhou cca. 6,5Tuny by to furt jeste bylo dost pro přepravu.
1500km mi teda přijde
1500km mi teda přijde celkem málo….
A s čím porovnáváš?
S
A s čím porovnáváš?
S náklaďákem, který může jenom tam kde bude pevná silnice a
tím nemyslím okresky?
S letadlem, které přistane jenom někde?
S vrtulníkem, který s tím nákladem nedá 1500 km a manipulace je ne zrovna ideální v porovnání s autojeřábem?
S lodí (která skutečně může konkurovat), ale opět, řeky nejsou všude.
Ber to jinak, v Ostravě odlejí či vyrobí 50 tunovou věc a mohou to přenést v jednom zátahu 1500km, pak musí tankovat palivo.
Osobně si myslím pravý opak, 1500km je docela hodně a přitom levně a rychle.
Také si myslím. Není
Také si myslím. Není uvedená cestovní rychlost, ale rozhodně bude mnohem nižší, než u letadel, spotřeba paliva bude ale také asi někde úplně jinde. Dolet 1500 km je pro přepravu nadměrných nákladů dost. Chce to jenom dořešit problém, kam s nimi, když přijde nepříznivé počasí.
Tak jako s nafukovací
Tak jako s nafukovací matračkou v zimě mimo sezonu – vyfouknout a srolovanou pěkně pod postel a až do dalšího léta.
Hezký nápad, ale on je to
Hezký nápad, ale on je to opravdu problém. Je to dost pomalé na nějaký rychlý přesun z ohrožené oblasti, a hangáry pro letadla jsou často malé. Velké budovy chránící vzducholodě mohou být cenově srovnatelné se samotnou vzducholodí. Uniknout nad bouřku může být také riskantní, za prvé by musela být na to vzducholoď stavěná a za druhé i ve velkých výškách (až do 20 Km) může být pořád silné proudění. 🙂