V Evropě už jsou stovky bateriových úložišť, v Česku zatím čtyři. Nahradí je v budoucnosti vodík?

Česko má dnes jen čtyři bateriová úložiště elektřiny, Velká Británie míří ke třem stovkám. Největší baterii tam teď chce stavět česká firma.

Bateriové úložiště v C-Energy Planá, které využívá technologii Siemens Siestorage, má výkon 4 MW a garantovanou kapacitu 2,5 MWh po dobu 10 let a je tak největším bateriovým úložištěm v České republice. Tento týden projekt zvítězil v soutěži Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku 2018.
foto: Siemens

Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, nejvíc ve Velké Británii, vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech.

Největší baterii světa v Anglii plánuje vystavět energetická společnost Intergen, v níž má padesátiprocentní podíl také česká energetická skupina Sev.en Energy. Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.

Největší plány s ukládáním elektřiny zatím v Evropě představila Velká Británie. Celkem tam už běží nebo se připravuje 260 úložišť. Mezi členskými zeměmi EU je na prvním místě Německo se 115 zařízeními nebo projekty.

Stav úložišť shrnuje studie, kterou si loni nechala zpracovat Evropská komise. Podle ní Němci vedou i na počet zařízení, která jsou už v provozu, a také v instalovaném výkonu fungujících úložišť. Ten dosahuje na 7,5 GW, což přibližně odpovídá třetině instalovaného výkonu všech elektráren v Česku.

Přes 90 % instalovaného výkonu velkých úložišť zatím v Evropě tvoří přečerpávací vodní elektrárny. V Česku najdeme čtyři, přičemž nejvýkonnější z nich jsou Dlouhé stráně v Jeseníkách, které umí poskytovat i důležitou službu „startu ze tmy“.

V případě blackoutu mohou obnovit napětí v soustavě díky „nastartování“ elektrárny Chvaletice, která je na ně napojena. Podobně může zafungovat také přečerpávací elektrárna Dalešice propojená s jadernou elektrárnou Dukovany.

V Česku zatím rozvoj vázne

Na počet ale v Evropě vítězí menší zařízení, což jsou hlavně lithium-iontové baterie nebo další druhy akumulátorů. Zmíněná evropská studie jich napočítala více než 500. Přes 230 z nich funguje nebo se připravuje ve Velké Británii, kterou následují Německo a Irsko.

„V Česku jsou zatím čtyři velkokapacitní bateriová úložiště. Většímu rozvoji zatím brání legislativa, která pojem akumulace energie v podstatě nezná. Průlom by mohla přinést novela energetického zákona, kterou v současné době projednávají poslanci,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.

České firmy využívají příznivější situaci v zahraničí. Tuzemská skupina Sev.en Energy například společně s čínskými partnery plánuje prostřednictvím britské firmy InterGen vybudovat v anglickém Essexu největší bateriové úložiště na světě.

Projekt o 320 MW instalovaného výkonu už odsouhlasilo britské ministerstvo energetiky. „Jsme velmi rádi, že InterGen získal pro bateriové úložiště povolení. Pracujeme dále na výběru technologie baterií a jejich způsobu využívání. Pokud vše půjde podle plánu, mohlo by se začít stavět už příští rok,“ uvádí mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Patří budoucnost vodíku?

Úložiště elektřiny hrají v evropské energetice stále důležitější roli kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů, které závisí na počasí a jejich výroba není rovnoměrná. Dnes s rovnováhou v síti pomáhají hlavně uhelné a plynové elektrárny, které umí snižovat nebo zvyšovat svůj výkon.

Podíl fosilních paliv se ale sníží a obnovitelné zdroje naopak porostou. Během tohoto desetiletí budou ještě evropské země při vyrovnávání výkyvů využívat konvenční elektrárny a přeshraniční propojení. Do roku 2030 ale vzroste právě význam baterií.

Mezi lety 2030 a 2050 však evropská studie předpokládá obrat, na jehož konci budou s rovnováhou v síti pomáhat hlavně technologie založené na vodíku. Ty mají zároveň zajistit snížení emisí v dopravě nebo vytápění.

Pomáhat by mohli i samotní spotřebitelé, kteří by v té době již měli mít k dispozici technologie, jež pomáhají pružně reagovat na situaci na trhu a v síti, a spotřebu elektřiny snižovat či zvyšovat. Mezi tyto technologie patří například chytré nabíjení elektromobilů, které se díky tomu mohou proměnit v pojízdné baterie.

tisková zpráva

29 Comments on “V Evropě už jsou stovky bateriových úložišť, v Česku zatím čtyři. Nahradí je v budoucnosti vodík?”

  1. Dokud budou legislativu v ČR dělat stávající posranci se
    Dokud budou legislativu v ČR dělat stávající posranci se svými lobbisty, tak žádná úložiště nehrozí. Viz aktuální projednávání novely energetického zákona. Poslechnout si co se dělo na hospodářském výboru sněmovny stojí fakt za to. To je jako kdyby jednali neandrtálci, co kromě otevřeného ohniště neznají nic jiného.
    A aktivní bránění v připojení stávajících úložišť s odkazem na neexistující legislativu je letitou realitou. Takže ne co není zákonem upraveno, je povoleno, ale oblíbené bolševické co není zákonem občanu výslovně dovoleno, to je mu automaticky zakázáno.

  2. Já bych rád viděl návrh technického řešení společně
    Já bych rád viděl návrh technického řešení společně s ekonomickou rozvahou řešení, kdy by vodík sloužil jako dlouhodobé úložiště přebytků energie z FVE na překlenutí období kdy slunce nesvítí. Něco takového bych si dovedl představit.

    1. Já si tu ekonomickou rozvahu před časem dělal a vyšlo mi,
      Já si tu ekonomickou rozvahu před časem dělal a vyšlo mi, že nemá smysl začínat dlouhodobým uskladňováním vodíku. Začít se má něčím, kde má vodík lepší ekonomiku.
      V první řadě se jedná o výrobu vodíku za účelem nahrazení vodíku ze zemního plynu, který se dnes používá v chemické syntéze. To je samo o sobě OBROVSKÝ trh a, podle chování velkých chemických společností, lze očekávat, že tohle se během 3-5 let opravdu rozjede. Rozjede se to nejspíše jako dedikovaná výroba navázaná na produkci (offshore) větrných elektráren. Pro účel zásobování elektřinou to může potenciálně fungovat tak, že když zrovna bude cena silové elektřiny dostatečně vysoká, vypnou elektrolyzéry a začnou dodávat do sítě.
      To by mělo zlevnit technologii výrobny vodíku, aby se mu otevřely nové trhy. Potenciálně jsou tam dva další – využití vodíku jako redukčního činidla (např. výroba oceli) a výroba syntetických paliv. Jako nejvhodnější syntetické palivo bych viděl methanol – snadno se syntetizuje, je tekutý, dobře hoří, je biologicky rozložitelný a rozpustný ve vodě. Tekutá paliva mají tu výhodu, že manipulace s nimi a skladování jsou úžasně levné a jednoduché.
      Abych to shrnul, vodík není (podle mých úvah) cíl, ale prostředek k dělání něčeho jiného. Na auta s vodíkovým palivovým článkem, ani na vodíkové záložní zdroje elektřiny bych nevsadil.

      1. To už jsem tady taky vymýšlel, že bych na zahradě
        To už jsem tady taky vymýšlel, že bych na zahradě postavil stožár 20 m a vytahoval závaží. Zkusil jsem to spočítat a rychle mě to přešlo. Pro uložení 5 kWh bych potřeboval závaží 110 tun. To by se ten stožár zarazil do země. Takže jsem radši zůstal u lithiové baterky. 🙂

                1. Ano, myslel jsem statické.
                  Ano, myslel jsem statické.

              1. Dobře ale jak by taková mechanická baterie vypadala aby
                Dobře ale jak by taková mechanická baterie vypadala aby utáhla celou republiku přes zimu? Nebo aspoň město? Dlouhé Stráně mají kapacitu 4 GWh. Moje domácnost potřebuje na zimu 4 MWh (netopím elektřinou) takže by to utáhlo tisíc domácností t.j. jedna větší vesnice. Ale museli bychom si tam dát menší trubičky protože ty generátory co tam jsou by se při pomalém průtoku ani nepohnuly.

                1. jak by vypadala, to netuším. jedno je jisté. Byla by velká
                  jak by vypadala, to netuším. jedno je jisté. Byla by velká jako prase. (fakticky o dost větší než průměrné prase) 🙂 Spíše by to asi musela být soustava mnoha podobnýchh baterií.

                  Tím nechcu říkat, že bychom se touhle cestou měli vydat a zastavit si republiku nějakýma monstrama. V současné době neexistuje způsob jak rozumně dlouhodobě ukládat energii a to je právě velký problém OZE.

                2. Já bych ten nápad Švýcarů
                  Vojtěch Mádr,2019-10-20

                  Já bych ten nápad Švýcarů

                  Vojtěch Mádr,2019-10-20 09:33:15

                  tak moc nezavrhoval. Mám doma švýcarské nástěnné hodiny po pradědečkovi. Když mám zrovna dost energie, tak je natáhnu a jdou pak tři týdny. Když si spočtu, kolik lithiových baterií by za ty tři generace na provoz hodin padly… tak je to pořádný kopec baterek, které je potřeba dovézt až z Číny. A taky kopec odpadu, kterého máme už taky všude dost.

                  praxe je praxe….

                3. To by byl kopec asi tak šesti monočlánků, nejspíš ani to
                  To by byl kopec asi tak šesti monočlánků, nejspíš ani to ne. V případě primárních článků tak 20 (beru dle výdrže v našich hodinách blahé paměti). Takovou hromadu jsem na střední protočil v kazeťáku za pár týdnů.

                4. Kde jsou ty zlate casy, kdy se dal budik nastavit jednim
                  Kde jsou ty zlate casy, kdy se dal budik nastavit jednim knoflikem i bez navodu. Dnes ma kazdy budik multifunkcni tlacitka a kdyz chcete nastavit jednou za par mesicu buzeni, tak musite nejdrive najit navod. A rano rozespaly a v seru vypnete tim nespravnym tlacitkem a pak potrebujete zase navod aby se dal vypnout. Skoda ze ty mechanicke uz zmizely.

                5. Cesky Pepici to svetu zase ukazali. Necetl jsem vse, nemam cas
                  Cesky Pepici to svetu zase ukazali. Necetl jsem vse, nemam cas cist vsechny blbosti. Asi si pockam na prototyp a jak to dopadne. Nicmene ne cele bloky musi byt betonove. Staci ocelovy kos a la gabiona a uvnitr velke kameny, nebo ocelovy srot. Nebo slisovane spalovaky. Tech budou brzo stamiliony. Vyska veze muze byt vyssi, nebo se muzou vyuzit vhodne kopce. Kyvani ve vetru lze eliminovat rotujicimi setrvacniky. Japonci si to asi nechali projit hlavou, kdyz do toho investovali. Ale kdyby si precetli diskuzi na ceskem webu, kdo vi jak by se rozhodli.
                  V Cezku vitezi samozrejme jadro. Lid je nadseny asi jako v 50tych letech na zapade. Tam je to preslo. Uvidime kdy to lidem dojde i zde.

                6. Jako dlouhodobé úložiště to nemá šanci, někdo tady
                  Jako dlouhodobé úložiště to nemá šanci, někdo tady dával Dlouhé stráně, a teď si spočítejte váhu té vody a převýšení.

  3. Otázka: V Evropě už jsou stovky bateriových úložišť, v
    Otázka: V Evropě už jsou stovky bateriových úložišť, v Česku zatím čtyři. Nahradí je v budoucnosti vodík?
    Odpověď: Nejspíš ne. Výhledově je může doplnit, protože se pomocí něj dají dělat s uskladněnou energií jiné věci.

      1. Kryptoměny jsou ekologická katastrofa už ve svém
        Kryptoměny jsou ekologická katastrofa už ve svém základním principu „Udělám tak složitý výpočet, že bude velmi složité (= energeticky náročné) ho udělat znovu a tím zaručím že nikdo nebude podvádět, protože by se mu to nevyplatilo“.

        Tj. mrhání výkonem a tedy i energií mají kryptoměny jako svůj základní princip funkce.

        1. No na druhou stranu mít pěknou FVE, svojí baterku, ohřev
          No na druhou stranu mít pěknou FVE, svojí baterku, ohřev vody a přebytky místo čezu cpát do těžení nemusí bejt blbý, otázka je, jestli to takhle na sebe vůbec někdy vydělá – neznám a v podstatě mě ani nezajímají ceny těžebních počítačů a kolik taková mašina žere – znám náklady výpočetních clusterů a tam už to tak někdy běží, že aspoň něco je z FVE

Napsat komentář