Pandemie odstartovala diskuse o energetické soběstačnosti

Pandemie koronaviru, která zastavila téměř celý svět, odstartovala diskuse
o energetické, potravinové nebo farmaceutické soběstačnosti.

Jak poznamenal prestižní ekonomický magazín Forbes, v době krize mají lidé největší starosti o dostatek jídla a energie. Takže zatímco z obchodů mizely konzervy, prodej solárních spotřebičů, baterií i celých fotovoltaických instalací zaznamenal růst až o desítky procent.
foto: licence Pixabay, Andreas-Troll

Mezinárodní energetická agentura (IEA) konstatuje, že energetická bezpečnost je klíčovým tématem dneška. Dopady pandemie ukázaly, že zabezpečení dodávek elektřiny, odolné energetické systémy a energetická soběstačnost musí být základními kameny světových ekonomik.

IEA označuje pandemii koronaviru za největší šok globálního energetického systému za více než sedmdesát let. „Tato krize podtrhla hluboké spoléhání moderních společností na pravidelné dodávky elektřiny, fungující zdravotnické systémy, podniky a základní služby. Nic z toho by však nikdo neměl brát jako samozřejmost. Pro zajištění elektřiny budou zapotřebí velké investice a chytrá rozhodnutí,“ nabádá výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Současná krize se v energetickém sektoru projevila také dramatickými poklesy spotřeby elektřiny. V některých zemích se odběr propadl až o čtvrtinu, což ohrozilo peněžní toky energetických společností a po celém světě zpomalilo nebo úplně zastavilo investice.

Na dubnovém zasedání skupiny ECDSO-E evropští provozovatelé distribučních soustav vyjádřili také obavy o dostatek životně důležitých náhradních dílů, nástrojů, zařízení a pomůcek pro neodkladné opravy a údržbu sítí.

Pokud by krize pokračovala, distributoři sdružení v The Energy Community připustili, že existuje riziko nedostatečného zabezpečení sítí a bezpečnosti zaměstnanců.

Kvůli propadu výroby v Číně, která je hlavním světovým výrobcem solárních panelů, větrných turbín a baterií, se například jen v Indii zastavila výstavba nových obnovitelných zdrojů o celkovém výkonu až 3 GW.

Přední světový výrobce dobíjecích baterií BYD Company Limited kvůli pandemii nedokončil testy nových modelů, což vedlo ke snížení dodávek pro evropský trh.

Podle The Milken Institute by tyto negativní zprávy a celková nestabilní situace vyvolaná koronavirovou krizí mohly znamenat začátek nové éry vládních politik zaměřených na soběstačnost v řadě strategických odvětví.

Kromě energetiky, zemědělství a farmaceutického průmyslu může jít také o obranu, telekomunikace nebo dopravu. Během pandemie totiž mnoho států zjistilo, že stojí takzvaně až na konci pomyslné fronty, a nejsou schopné dostatečně zásobovat své obyvatelstvo.

To by mohlo vést ke změnám struktury národních ekonomik po celém světě s důrazem na soběstačnost a odolnost vůči globálním dodavatelským řetězcům.

Růst významu energetické soběstačnosti očekává také analýza mezinárodní poradenské společnosti Wood Mackenzie z května 2020. Studie představila tři scénáře vývoje energetického sektoru po pandemii.

Pracuje s variantou rychlého zotavení, rychlejšího přechodu k zelené energii a ústupu od globalizace. Realita pravděpodobně zkombinuje různé prvky ze všech tří scénářů, mnohé regiony se ale podle analýzy začnou více soustřeďovat především na rozvoj vlastních výrobních odvětví a ochranu svých výrobců energie.

Praktické dopady těchto trendů už hlásí někteří výrobci solárních a bateriových technologií. Sam Craft, provozní ředitel NRG Solar, prohlásil, že tato přední australská firma se nyní zaměří na vytváření soběstačných řešení pro domácnosti v podobě systémů o kapacitě 100 kWh a více.

K větší odolnosti energetického sektoru vůči vnějším otřesům na regionální i národní úrovni vyzývá také zpráva Světového ekonomického fóra o přechodu na čistou energii z poloviny května 2020.

„Koronavirová pandemie nabízí příležitost zvážit neortodoxní intervence na energetických trzích. Tento reset nám dává možnost zahájit agresivní, prozíravé a dlouhodobé strategie vedoucí k diverzifikovanému, bezpečnému a spolehlivému energetickému systému, který v konečném důsledku podpoří růst světové ekonomiky udržitelným způsobem,“ uvedl vedoucí sekce energetiky a materiálů Světového ekonomického fóra Roberto Bocca.

tisková zpráva

23 Comments on “Pandemie odstartovala diskuse o energetické soběstačnosti”

    1. Ano, ČR nemá stabilní větrné proudění (příliš
      Ano, ČR nemá stabilní větrné proudění (příliš členitá krajina), proto postavíme větrné elektrárny a rozsekáme si mikroregionální proudění vzduchu (to, co jsme ještě nedokázali velkýma beton plochama)…a že je to něco hezkého? Stačí si projet severní Německo…neskutečnej hnus..hlavně jak se to v noci porosvěcuje..mnohem větší logiku má na každou volnou střechu dát nějaké soláry (ale určitě je nestavět na zemědělskou půdu). Jedině, kde jsem viděl šikovně zakomponované větrné elektrárny do krajiny bylo v Dánsku, ale o takové krajině si tady můžeme nechat zdát…tu už jsme zlikvidovali v rámci kolektivizace zemědělství

            1. Kdyz jsem jeste delal pacholka tatkovi, ktery hospodaril na
              Kdyz jsem jeste delal pacholka tatkovi, ktery hospodaril na dalku8 (90 km), tak ani pri 2,5 ha repky jsem si nepripadal sobestacne 🙂 To si vic pripad se zahonem cesneku, mrkve cibule a asi 20ti rostlinama rajcat a nejakou paprikou a okurkou. 🙂 Ale pravda, zahreje me to pouze na dusi a daleko na to taky nedojedu 🙂

              1. zelenina sa v tomto priestore „oplatí“ pestovať iba pre
                zelenina sa v tomto priestore „oplatí“ pestovať iba pre osobnú spotebu, inak je to vyslovene stratová záležitosť.
                na YB som posledných pár dní videl írske, holandské videá, kde idú autonómnym smerom. stroje, ktoré zbierajú/postrekujú amerického brouka a jeho medzičlánky, jabĺčka (rajské i stromové), jednotia rastlinky, … a to cielia na 9mld svetového zaľudnenia.

                1. Jsem zvědavý jak se tyhle hydroponické vertikální farmy
                  Jsem zvědavý jak se tyhle hydroponické vertikální farmy chytnou. Jejich výhodou oproti polnímu/skleníkovému zemědělství je podstatně nižší spotřeba hnojiv, obejdou se bez pesticidů, traktorů a kombajnů a bez dálkové dopravy zboží. A mohou nechat rajčata dozrát.

                2. Já spíše myslel něco jako cargo kontejner nebo i víc
                  Já spíše myslel něco jako cargo kontejner nebo i víc zaparkované někde za „Kauflandem.

    1. viac je to blábol, pretože nejestvuje SVETOVÉ
      viac je to blábol, pretože nejestvuje SVETOVÉ sebestačnosť! tá je iba lokálna, inak je to protimluv.
      na potravinovú sebestačnosť stačí osiať minimum plochy, teda potreavinárskymi zrninami. potom potreba zrnín stúpa v poradí hydina, hovädzí dobytok a bravčové. rovnaké je to aj v záťaži odpadom zo živočíšnej výroby.
      mimomisu – repka je v eko naj plodina, pretože z poľa sa odvezie iba semeno, slama i kkorene sa zaorajú.

Napsat komentář