Energie získávaná z vlnění oceánu by podle některých prognóz mohla do roku 2050 pokrýt čistou elektřinou až desetinu světové spotřeby. V současnosti je lídrem v oboru Evropa.
foto: AW Energy
Portugalský projekt realizovala finská společnost AW Energy. Jde o velkou desku, která se kymácí ve vlnách asi 800 metrů od pobřeží nedaleko portugalského města Peniche, přibližně sto kilometrů severně od Lisabonu.
Zařízení je ponořeno a ukotveno k mořskému dnu, pracuje v hloubkách 8 až 20 metrů, a má výkon v rozmezí 350 kW až 1 MW. Nyní AW Energy chystá poblíž Peniche výstavbu druhé vlnové elektrárny a další projekty rozjíždí v Mexiku a v jižní Asii.
Další finská společnost Wello úspěšně otestovala asymetrickou loď Penguin (Tučňák), jejíž princip spočívá v tom, že se houpe ve vlnách, a uvádí tak do chodu rotující zařízení uvnitř trupu.
Penguin je ukotvený ke dnu moře a v rámci zkoušek u skotského Orkney obstál ve vlnách o výšce až 18 metrů. Wello nyní pracuje u ostrova Nusa Lembongan v Indonésii na projektu o výkonu 10 MW, který se stane největším vodním vlnovým parkem na planetě. Záměr již schválily místní úřady.
Další projekty s plánovaným uvedením do chodu v roce 2023 a s kapacitou 20 a 10 MW společnost chystá v Indii. Jeden poblíž Bombaje a druhý na východním pobřeží země. Na konci loňského roku Wello uzavřelo dohodu také s místními orgány španělského Baskicka.
Týká se nasazení Tučňáka poblíž města Armintza. Finský nápad si ke spolupráci vybrala i Čína. Společnost CIMC OEI, která je součástí mezinárodní společnosti CIMC Group, podepsala smlouvu o testování jednotek Penguin v čínských pobřežních vodách v oblasti poloostrova Šan-tung.
Pozadu ve využití vlnové a přílivové energie nechce zůstat Itálie. Tamní energetický koncern Eni nedávno založil společnost, která vyvíjí komerční elektrárnu na bázi vlnového konvertoru ISWEC. Prototyp chce spustit už ve druhé polovině letošního roku na jihozápadním pobřeží Sicílie poblíž města Gela.
Strategickou dohodu o budování vlnových parků u pobřeží Spojeného království a Irska podepsaly také švédská CorPower Ocean a Simply Blue Energy. Elektrárny, založené na konceptu ukotvené bóje pohybující se ve vlnách, by měly začít dodávat elektřinu v roce 2024. Celkový výkon vlnových parků má být 10 MW.
Jiný italský energetický gigant Enel podepsal dohodu s Australian Renewable Developer Carnegie Clean Energy o vývoji vlnového generátoru CETO 6 o výkonu 1,5 MW. Roční testovací fáze by měla začít už v první polovině letošního roku u města Albany na západním pobřeží Austrálie. S nasazením jednotky CETO 6 se po dokončení zkoušek počítá hlavně v Austrálii a Evropě.
Energetika založená na oceánském vlnění je hned po klasických vodních elektrárnách druhým energetickým zdrojem s nejnižší produkcí skleníkových plynů po celou dobu své životnosti. Je spolehlivá a není závislá na výkyvech počasí známých u slunce nebo větru. Problémem je zatím financování.
Podle generálního ředitele Ocean Energy Europe Rémi Grueteho jsou státní pobídky nezbytné, celý sektor pak čeká velká budoucnost: „Poznatky, které jsme v posledních letech získali v oblasti technologií oceánské energie, jasně ukazují, že z moře je možné vyrábět velké množství elektřiny.“
První známky toho, že nové technologie vzbuzují důvěru, už se objevily. Na vývoj projektu Penguin dala Evropská komise v rámci programu Horizon grant ve výši téměř půl miliardy korun. Řádově menší částkou přispělo nedávno americké ministerstvo energetiky na zavádění vlnové energie do projektů na odsolování mořské vody.
Off.. VTE v USA předběhly
Off.. VTE v USA předběhly VE
https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vetrne-elektrarny-loni-vyrobily-usa-poprve-vice-energie-nez-vodni-elektrarny
Tento víkend Saúdská Arábie zahájila ropnou válku. Tato
Tento víkend Saúdská Arábie zahájila ropnou válku. Tato válka zatím pouze začíná , když by to dotáhli do konce tak jak říkají , výrazně klesne cena energií obecně. Uvidíme co to přinese .
Saudove chteli snizit tezbu ropy aby stoupla cena. Jakou
Saudove chteli snizit tezbu ropy aby stoupla cena. Jakou strategii maji ted? Mate nejaky zdroj kde to pisou?
Že by se snažili přinutit Rusko ke spolupráci?
Že by se snažili přinutit Rusko ke spolupráci?
Uz jsem nasel clanek od Bloomberg. Tak to vypada dobre. Uz se
Uz jsem nasel clanek od Bloomberg. Tak to vypada dobre. Uz se perou.
Strategie – levná ropa donutí těžaře v USA ke krachu. Oni
Strategie – levná ropa donutí těžaře v USA ke krachu. Oni mají s frakováním velké náklady. Nebudou mít na splátky úvěrů. Až zkrachují, tak si Saúdi myslí, že už těžit nebudou.
Pochybuji ze si USA nechaji zlikvidovat zlatou kravu. Docasne
Pochybuji ze si USA nechaji zlikvidovat zlatou kravu. Docasne zakonzervuji vrty, mozna nekdo krachne, ale rizikovych investoru je dost. Koupi vrty a budou vyckavat na lepsi casy. Ceny pujdou urcite dolu k 25 USD/barrel. To ani rusaci nerozdychaji. Tem to bude delat velke potize. To je sqvela zprava.
Rusko to zvládne určitě lépe než Saúdové, kterým
Rusko to zvládne určitě lépe než Saúdové, kterým ještě vypadnou příjmy z každoroční muslimské pouti do Mekky. Rusko není tolik závislé na ropě.
Možná jsou závislí o něco méně, ale stejně příjmy z
Možná jsou závislí o něco méně, ale stejně příjmy z ropy a zemního plynu tvoří většinu příjmů jejich exportu a ekonomická situace Ruska už tak není růžová.
Ono se jim to kdysi totiž opravdu podařilo v 80. letech.
Ono se jim to kdysi totiž opravdu podařilo v 80. letech. Saudi srazili cenu ropy a hodně amerických konkurentů zbankrotovalo a OPEC si držel své výsostné postavení a Saudové mu vládli. Jenomže teď nejsou 80. léta a OPEC už není takový monopol jako tehdy.
Něco podobného zkusili znova v roce 2014, když se rozjíždělo frakování. Nakonec toho sami hořce litovali. Američtí frakeři to nejenom přežili, protože se jim podařilo srazit náklady radikálně dolů, ale dokonce tímhle jejich pokusem srazili cenu permanentně a nakonec museli snižovat těžbu, vypisovat státní dluhopisy a rozprodávat Aramco.
Jestli se o to pokouší znovu, tak je to dost hloupý pokus bez šance na úspěch. Spíše bych řekl, že cena padá kvůli strachu z koronaviru a snižování poptávky když čínské továrny stojí.
A porad vic je bude nicit elektromobilita. 1,5% mensi svetova
A porad vic je bude nicit elektromobilita. 1,5% mensi svetova poptavka a ceny padaji jako hrusky.
Saudové teď, po ztroskotání jednání OPEC, naopak těžbu
Saudové teď, po ztroskotání jednání OPEC, naopak těžbu zvyšují a cena letí dolů:
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/cena-ropy-klesla-o-vice-nez-30-procent-jde-o-nejvetsi-propad/r~d35d25ec61c911eaa6f6ac1f6b220ee8/
Dnes jsem tankoval za 28,80 KČ/litr. Nebýt toho brutálního zdanění, tak se to hýbe podstatně víc podle ceny ropy. Ale i tak, s tím dnešním pokesem bude benzin za chvíli za 26-27. K tomu v budoucnu vzestup elektromobility, pokles poptávky po ropě a její cena a tím i cena PHM min. zůstane na dnešní úrovni 🙂 Což je pro motoristy fajn, jen to trochu nekoreluje s těmi představami, že ropa bude pořád dražší a dražší a že i to přinutí lidi sednout do EV, které budou mít nižší náklady. Zatím to teda spíš vypadá na masivní zlevňování ropy a naopak zdražování elektřiny, alespoň tedy na nab. stanicích. No uvidíme, kam se to pohne…
Ropné despocie budou krvácet prachy, státy, kde si lidé
Ropné despocie budou krvácet prachy, státy, kde si lidé vydělávají prací budou o to více vydělávat. Jak volají Sparťani: „Vaše bída, naše radost!!!“
Off.. 15MW na těžbu
Off.. 15MW na těžbu bitcoinu
https://www.svethardware.cz/elektrarna-v-new-yorku-si-privydelava-50000-denne-tezbou-bitcoinu/51478
k príspevkom „dolu“
– koľko energie sa „odoberie“ vetru,
k príspevkom „dolu“
– koľko energie sa „odoberie“ vetru, vlnám, prúdu vody za turbínou, prestabne rásť rastlinstvo pod panelmi/resp. opačne, na púšti vyrazí v tieni nový zelený príkrov, slnečné panely na obežnej dráhe dokážu znížiť „otepľovanie“ tienením/resp. zohrejú chladné mmiesta odrazom slnečných lúčov …
či vy na to odborní diskutujúci?
Tak třeba zrovna u VE se odebírá vodě polohová
Tak třeba zrovna u VE se odebírá vodě polohová energie…
A např turbíny typu Ossberger tu vodu okysličují, což není na škodu..
Jinak jasně občas to rozemele malé ryby které se dostanou skrze jemné česle..
Problém hlavně velkých VE na velkých řekách, vždy je to něco za něco…
Stejně tak VTE a ptáci + hmyzaci… Ale kočky a auta zabíjí více hmyzaku a ptáků..
Kolik lidí ale už zabily hlavně uhelné elektrárny netuším…
FVE taky netuším jestli něco nebo někoho zabíjejí…
Máme tu kousek FVE poli a kousek sportovní letiště –
Máme tu kousek FVE poli a kousek sportovní letiště – plachtaři tam pravidelně chodí nalétávat stoupáky, dřív tam nebyly – takže změna pro krajinu to bezpochyby je
Ad vlnolam – jo u přístavu fajn, tam se to hodí, zase jsou místa, že když člověk vytvoří vlnolam, tak se tam začnou usazovat rostliny a živočichové vyhledávající klidnou vodu, dále teplota vody stoupne a je větší náchylnost k přemnožení druhů plevelných + stoupá výpar – typické příznaky lagun a to často nebývá úplně žádoucí.
FVE, větrné, vodní i přílivové elektrárny můžou být super, ale zároveň bez naprosto citlivého zasazení do krajiny a bez důkladné znalosti kontextu místa kam přijdou mohou snadno nadělat víc škody než užitku a jejich přínos je pak jen placebo
Za sebe jsem číl dál víc přesvědčen, že celé oteplování, extrémy počasí a skleníkové plyny jdou primárně za tím, jak odlesňujeme a odzeleňujeme krajinu, měníme přírodní vodní toky a snažíme se poručit větru dešti. Velký podíl na tom mělo zlikvidování remízků a mezí mezi poli a dneska rozšiřování aglomerace a stavění hyper super a megatranzitních skladů
Ty remizky a jine drobnosti se v pomeru plochy zemekoule
Ty remizky a jine drobnosti se v pomeru plochy zemekoule globalne neprojevi. Lokalne tak na 200m to ano. Evropane maji mylnou predstavu o nasem kontinentu. Je to maly kousek pevniny. Obrovske plochy jinych kontinentu jsou rozhodujici. A ted si vemte, ze 2/3 plochy zeme jsou oceany. Ale tam vsude je v atmosfere CO2, methan, vodni para a ty nepropousti tepelne zareni pryc. To je ten problem. CO2 a methan pochazi z casti od lidske cinnosti a ten podil nas ted trapi.
To drobnosti o kterých mluvíte imho jsou alfou omegou, jak
To drobnosti o kterých mluvíte imho jsou alfou omegou, jak udržet v naší krajině (čr) vláhu a úrodnou půdu – což je něco, co by nás musí extrémně zajímat, stejně jako se v téhle kotlině nezačít péct a jak známo zeleň planetu chladí a vytváří kýžený stín, když je stín není takový výpar
Ano máme mylnou představu o Evropě – myslíme si, že když si nastavíme extrémní emisní limity, že zachráníme svět, omezíme si tu výrobu, ale klidně se projedeme na lodi kolem Středozemního moře, nebo si dovolíme luxus, že místo, abychom odpadky nevygenerovali, tak je pošleme na výlet kolem světa. Pak si zaletíme na dovolenou, večeři, necháme dovézt cokoli lodí..přece kdejakou blbost z číny potřebujeme a kde co si necháme po celém světě vyrobit.
Ale alibi jsme si vytvořili – emise nevypustíme v Evropě a budeme na to koukat přes sklo elektromobilu a přitom se prsit, ja ho dobíjíme z FVE a plácat si jítra o uhlíkové neutralitě.
Cheme-li snížovat emise všude – omezme létání, snižme konzum a nadvýrobu a omezme lodní dopravu, nekácejme lesy, dobře hospodařme s půdou a vodou a nestavbe další betonové monstr věci a pokud už nějakou musíme postavit, tak ať má zelenou střechu v kombinaci s vlastním energetickým systém a hospodařením se šedou a dešťovou vodou. Překvapivě nic z toho nebolí a stojí nejméně ze všech možných cest – pořád nejvíc emisí ušetří to, co nevyrobíme a nepoužíváme
Nejvetsi namorni lode vozi ropu ktera se pak spali v milionech
Nejvetsi namorni lode vozi ropu ktera se pak spali v milionech jedovatych spalovnach/motorech. Pro predstavu si nechte pred ocima probehnout, kolik svinstva vznikne pri spaleni ropy z jednoho obrovskeho tankeru. A takovych nakladu se pali kazdy den stovky. A kazdy litr spaleneho benzinu/nafty vyprodukuje 10m3 vyfukovych plynu. Aby se clovek neotravil, musi se to zredit 1:100. Tak 1 litr Phm potrebuje 1000m3 vzduchu. A takovych ohnicku jsou miliardy po zemekouli. Ale vy to nechcete vnimat, protoze se bojite si priznat vas omyl. EV jsou jeste o trochu drazsi, ale neotravuji lidi. Kupujete prosle potraviny? Ty jsou take levnejsi a presto prezijete.
Ale já to vnímám a taky vím, že se nemýlím, když
Ale já to vnímám a taky vím, že se nemýlím, když tvrdím, že gro emisí lidstva nejsou z osobních aut a jde mnohem levněji a snáze snížit emise.
Pokud tak bojujete za elektromobil předpokládám že:
máte úsporný dům
máte doma hospodářství s šedou a dešťovou vodou
topíte tepelným čerpadlem
máte FVE s akumulací el en a ohřevem teplé vody.
Třídíte odpodad, kterého generujete minimální množství
Nelétáte letadlem
Nekupujete zbytečné věci
Věci opravujete než je vyhodíte
Pokud tohle doma nemáte a nemáte energeticky šetrný život, pak jste si koupil BEV dřív, než jste optimalizoval svůj život a mohl jste větších změn udělat za menší peníze
Teď jsem koukal na jedno z posledních videí od propagátora
Teď jsem koukal na jedno z posledních videí od propagátora elektromobility Elektrodad a zmiňuje tam nějakou zprávu podle které má doprava na svědomí čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU. Z této čtvrtiny mají auta, dodávky, autobusy a náklaďáky na svědomí 70%, to znamená celkově 17,5%. Otázka je, kolik z toho jsou osobní auta, to by se dalo zjistit podle ročního nájezdu u všch těch skupin – osobáky, dodávky, busy a náklaďáky. Odhadl bych, že to bude tak 10-20%? To by znamenalo, že osobní doprava se na emisi skleníkových plynů podílí 1,75 – 3,5 procenty!
Tady je to video, zpráva je cca. od 6:20:
https://www.youtube.com/watch?v=-7MJjboMS0s
To znamená, že i když by zítra začala jezdit všechna osobní auta na elektřinu, tak se emise skl. plynů sníží takřka neznatelně. Ale možná jsem udělal někde ve výpočtu chybu, kdo ví?
Jinak, samozřejmě, nezpochybňuji fakt, že EV neprodukuje žádné emise a je lokálně čistý. Jen při propagaci elektromobility by se mělo správně argumentovat právě tímto a ne snížením celkových emisí skleníkových plynů v globálu – tam to efekt nemá skoro žádný.
Znám nějak letem světem podklady, ze kterých vychází a i
Znám nějak letem světem podklady, ze kterých vychází a i video jsem viděl. Sám za sebe jsem kritičtější a zastávám názor, že třetina emisí EU je z dopravy a z této třetiny je třetina na vrubu osobní individualní přepravy.¨Nicméně je to tak – prostě BEV je pro běžného člověka ta třešnička na dortu skládačky chovám se k přírodě šetrně. A investice do něj by měla logicky následovat po vyřešení gro problematiky, jak už jsem tu opakovaně psal.
Pro toho od L.. – stačí pohledat, že jsem si to nevymyslel teď, jen ty třetiny již opakuji 😉
To pravido jedné třetiny znám. Rámcově to tak je. Další
To pravido jedné třetiny znám. Rámcově to tak je. Další třetina je pozemní doprava a ten zbytek, lodní a letecká (+ něco jsem zapomněl??), taky asi třetina.
Spotřeba ropy v EU 2015
Spotřeba ropy v EU 2015 https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/File:Consumption_of_oil_EU-28,_2015,_percentage.png
Děkuji, na tom koláči je vidět, jak obrovský kus spolkne
Děkuji, na tom koláči je vidět, jak obrovský kus spolkne pozemní doprava. Ale bohužel tam není rozlišená nákladní a osobní doprava, škoda. Pokud se vyloučí ty sektory, které nejsou přímo doprava, tak ten koláč bude mít v pozemní dopravě právě oněch 60-70%. Takže pořád to platí. 🙂
Budete se divit, ale osobní doprava dělá asi stejně velký
Budete se divit, ale osobní doprava dělá asi stejně velký objem, jako doprava nákladní (včetně vlakové). Aut je prostě hrozně moc. Ve městech je to pak problém, protože lokální emise jsou z osobní individuální dopravy asi 70%. Náklaďáky a dodávky jezdí přes a do města relativně málo.
Teď samozřejmě „vystřelím z čisté vody“ ale logika
Teď samozřejmě „vystřelím z čisté vody“ ale logika říká že i ty 3 procenta kumulativně mohou mít obrovský dopad když zároveň neřeknete jak rychle se tento bonus „vstřebá“.
Vše je otázkou rovnováhy a přidat byť sebemenší díl na jednu stranu ty váhy prostě vychýlí i když se zpracuje 1000 studií že je to tak málo že nemá smysl se tím zabývat.
Ty 3 % tak nejak odpovidaji tomu, co clovek prida rocne navic
Ty 3 % tak nejak odpovidaji tomu, co clovek prida rocne navic CO2 oproti normalu (palenim fosilnich paliv) no a ejhle, uz jsme z nejakych 280 ti na 410 ppm. Takze i tak mala cisla v dlouhodobem horizontu neco znamenaji. I z tohoto duvodu bych si nikdy nevzal hypoteku (obecne jakoukoliv (dlouhodobou) pujcku), i kdyz je na krasnych 3 %, tak stejne preplatim pulku a vice.
No jo, ale bydlet člověk někde musí, že? A pokud
No jo, ale bydlet člověk někde musí, že? A pokud nezdědí, tak může platit celý život nájem (což v důchodu nemusí být úplně jednoduché) a nebo si vezme hypo a když se daří, tak ji třeba splatí za 10-15 let a má klid 🙂
Mate pravdu, nekde clovek bydlet musi. V Japonsku a iu nas v
Mate pravdu, nekde clovek bydlet musi. V Japonsku a iu nas v minulosti, bydlelo vice fgenraci pospolu. Dnes chteji mit lide vse hned, co nejmene obetovat, co nejmene byt tolerantni, co nejmene pracovat a co nejvice si uzivat 🙂 No a pak nekdo beci, ze ho to zrujnuje. 🙂 Ma partnerka odesla od rodicu v 18ti (holt je docela netolerantni :-), ale beda jestli ji bonznete, ze jsem to o ni rekl 🙂 ) a pak se docela slusne zadluzila na hypotece. To ja zil u rodicu mnohem dele (neskoncil jsme skolu v 18ti) a pak v pracovnim procesu jsem kazdou volnou chvili stavel (neco jsme behem studii nasporil na stavebku a zbytek jsem zvladal z platu). BEV jsme taky nekoupil hned, jak me Michelin nechal ridit jeho TMX a ja se nadchnul, ale chvili jsem setril :-). Takze ve svem blizkem okoli vidim ten obrovsky rozdil. Holt se z zivota stala spotrebni vec misto dlouhodobejsiho planovani a premysleni.
Tak taky je to můj jediný dluh, hypotéka. jinak se dluhů
Tak taky je to můj jediný dluh, hypotéka. jinak se dluhů bojím jako čert kříže a vyhýbám se jim, jak jen mohu. Taky jsem žil u rodičů asi ještě 2-3 roky po škole, pak jsem bydlel v malém pronájmu, dělal práci i po večerech a za další 3 roky jsem si koupil a zrenovoval svůj první byt – za hotové a bez dluhu. Ale to je už tak 20 let a bylo to na malém městě 🙂 A svůj první vlastní dům jsem kupoval před pár lety. Ano, na hypo, ale čtvrtinu jsem měl a tu hypo jsem už za 8 let zpoloviny zaplatil (mimoř. splátky) a poslední roky to tempo splácení jde exponenciálně nahoru. A auta jsem vždy kupoval za hotové, možná proto to byly většinou ojetiny, ale stačí. A ostatní taky… nemám na to, nekoupím, nebo našetřím, dluh jedině na bydlení. Chci tím jenom říct, že nejsem člověk, co chce mít vše hned a je ochoten se kvůli tomu zadlužit, spíš jsem v tomto dost konzervativní.
Vetsinu bodu splnuji. Az na to kupovani zbytecnych veci si
Vetsinu bodu splnuji. Az na to kupovani zbytecnych veci si netrofnu odpovedet.
Neco opravim, neco vyhodim. Uz neletam, mam bazen a velkou zahradu. TČ a FVE mam. jen tu baterku ne. Ale vetsina jde do EV a teple vody nebo TČ. Trideni odpadu tak na 50%. Vodu sbiram a mam korenovou cisticku. Myslim si, ze nejsem ten nejvetsi znecistovatel, ale i tak vidim moje stopy. Treba sekani travy benzinovou sekackou a trakturkem. Ale hlavne nevypoustim z vyfuku karcinogenni latky.
Lodě jsou samozřejmě to největší peklo. Jezdí na odpad
Lodě jsou samozřejmě to největší peklo. Jezdí na odpad z rafinace topy a jiná podřadná paliva s velkým obsahem síry. Vědci tvrdí že jedna obří zaoceánská loď vyprodukuje tolik splodin jako 50 milionů aut. Navíc znečišťují i vodu v oceánu, protože ji používají k filtraci paliva. Jediná výjimka jsou lodě které sem z USA vozí vozy značky Tesla. Protože ty znečišťování prostředí bohatě vykoupí zeleným bezemisnín provozem těchto výjimečných vozů.
Vědci nic podobného netvrdí. Je to Hoax vzniklý buď z
Vědci nic podobného netvrdí. Je to Hoax vzniklý buď z nevědomosti, nebo jako úmysl. Správný text je, že jedna zaoceánská loď vyprodukuje tolik emisí SO2 jako 50 miliónů aut při spálení stejného mmožství paliva. Jinými slovy se tím říká, že v palivu pro spalovací motory je asi daleko menší obsah síry. V ropě je v průměru kolem 1% síry z celkového objemu produkce ropy (0-4%). V naftě je 10mg/kg, tj. asi 0,01%. Je to dáno tím, že palivo do spalovacích motorů se odsiřuje, protože síra, potažmo oxid siřičitý tento typ motorů ničí, resp. ničí katalyzátory.
Pokud se týče produkce CO2, tak vzhledem k tomu, jak dlouhou vzdálenost lodě urazí a jak dlouho motory pracují, není to žádná sláva, ale není to zase ani nic tak tragického. Přesné údaje neznám, ale bude to někdo kolem 5-10% z celkové spotřeby paliv v dopravě. Je to srovnatelné s leteckou dopravou (kolem 7-15%).
Máte na to nějaký důvěryhodný zdroj?
Máte na to nějaký důvěryhodný zdroj?
https://www.quora.com/Is-it-true-that-the-15-biggest-ships-in-t
https://www.quora.com/Is-it-true-that-the-15-biggest-ships-in-the-world-produce-more-pollution-than-all-the-cars
Pane Veselý, děkuji. Jako obyčejně, s mojí angličtinou,
Pane Veselý, děkuji. Jako obyčejně, s mojí angličtinou, bych to hledal dlouho. Něco nosím v hlavě, ale předpisy se pořád mění, normy také, takže výpočty také, jen hoaxy jsou (skoro) věčné. 🙂
Ještě bych doplnil, že ta moje citace: „Správný text je, že jedna zaoceánská loď vyprodukuje tolik emisí SO2 jako 50 miliónů aut při spálení stejného mmožství paliva.“…,
taky nedává smysl, protože to by té síry muselo být v palivu jen něco kolem 1/50 000 000, a to není pravda i když jsem ve výpočtu uletěl o řád (má být 0,001%). Nejspíš bylo původní znění produkce SO2 za rok, při průměrném nájezdu 50 mil aut a 1 maxi lodě. Jenomže není uvedeno, jakou ta loď má spotřebu (tj. jak je velká, a jakou spotřebu mají motory), a kolik hodin (km) má roční nájezd, stejně tak u aut, tam se ale dají dohledat nějaká data mnohem líp (spotřeba, roční nájezd). Jakkoli, je to prostě Hoax.
Emise CO2 tvoří v Evropě (2016) doprava ze 30 % a z toho
Emise CO2 tvoří v Evropě (2016) doprava ze 30 % a z toho tvoří
lodní doprava 13,6 %
letecká 13,4 %
silniční 72 %
železniční 0,5 %
ostatní 0,5 %
Zdůrazňuji je to podíl CO2 a ne SO2.
https://bit.ly/2W96JMM
V lodní dopravě se na odsiřování používá takzvanej
V lodní dopravě se na odsiřování používá takzvanej scrubbing, ale jeho odpad je legálně dovoleno vypustit do moře což je naprostý zvěrstvo. Čili máme o kus čistší vzduch, ale o to víc zasraný oceány.
Mimochodem v lodích se nespaluje ani drahá nafta, ani drahej mazut, ale bunker fuel což je černé ropné bahno s vysokým obsahem síry. Prostě naprostej humus. Na mazut či ropu přejdou jen blízko pobřeží a v přístavech.
A teď ta největší pecka – skoro 1/3 lodní dopravy tvoří
A teď ta největší pecka – skoro 1/3 lodní dopravy tvoří doprava ropy…
Z 11 milionu tun v roce 2017 tvořily kontejnery 1,8 milionu tun.
Ropa tvořila 3,1 milionu tun.
Tolik tedy k 3. vejfuku spalováků.
Dokument o špíně lodní dopravy
Zděšení pro svět aneb
Dokument o špíně lodní dopravy
Zděšení pro svět aneb Skutečná cena lodní dopravy
Investigativní rozkrývání aspektů lodní přepravy vrhá temné světlo na jeden ze základních kamenů globalizace. Španělský koprodukční dokument
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11488194762-zdeseni-pro-svet-aneb-skutecna-cena-lodni-dopravy/21838256457
Každý rok ztroskotá 120 lodí delších než 300 metrů z čehož 60 lodí jsou ropné tankery!!!
Čili každé 3 dny ztroskotá jedna velká loď!!!
Každých 6 dní ztroskotá jeden tanker!
Ročne znečistí oceány 150 000 tun ropy!
Je to jen 2,5 % celkového znečištění moří.
O ropných haváriích slýcháme jen proto protože se nedají zamlčet.
Zbytek čili 1 800 000 tun znečištěné mořské vody je z vyplachování nádrží mořskou vodou, z odsiřovacích zařizení, čištení motoru, podpalubí, můstku,
Většina nehod se odehrává na volném moři daleko od objektivů kamer, takže známé nehody se zněčštením pobřeží jsou jen špička ledovce.
Ročne zahyne 2000 námořníků.
Voda napuštená do balstaních nádrží a vypuštená o tisíce mil jinde přináší invazivní druhy, které mohou zdecimovat lokální ekosystém s trvalým dopadem.
V USA způsoběj invazivní druhy škody za 120 miliard dolarů ročně.
Invazivní druhy maj na světě úbytek 40ti % ohrožených druhů.
Námořní doprava způsobuje zamoření i akustické znečištenim pro živočichy, kteří byli zvyklí na ticho.
Oceán trpí akustickým poškozením.
⅓ kytovců trpí poškozeným sluchem.
Lodní motory jsou všežravci kteří zkomujou cokoliv jde zatomizovat a spálit. Při spotřebě 200 tun za den nemůžou pomýšlet na drahé palivo.
Lodní průmysl je likvidátorem ropných odpadů.
Teprve před 10ti lety se tím začali vědci podrobněji zabývat. (2009)
Lodní palivo vychrlí 3000-3500 ppm částic síry
Ppm je počet částic na milion
Auto v Evropě nesmí spálit víc jak 15 ppm částic na milion.
1 loď spálí stejné množství síry jako 50 milionů aut!
Oceány brázdí 60 000 lodí a produkují 4 % všech skleníkových emisí.
Tak to je fakt hnus, velebnosti !
Tak to je fakt hnus, velebnosti !
Proto je nutne rakovinomety sesrotovat a omezit spotrebu ropy
Proto je nutne rakovinomety sesrotovat a omezit spotrebu ropy jen na chemicky prumysl a kde to bude technicky mozne, tam ropu uplne nahradit a zakazat.
Kdybych to měl blíž, objel bych Tvůj barák Vendulí
Kdybych to měl blíž, objel bych Tvůj barák Vendulí každé ráno dieslem 20x kolem dokola, ať se zese.reš Ty hysterko. Čus, Dlaždič.
A k čemu by to bylo dobré?? Byl by díky tomu svět zase o
A k čemu by to bylo dobré?? Byl by díky tomu svět zase o trochu lepší??
Přesně tak. Tesat do kamene.
Přesně tak. Tesat do kamene.
A take kvuli tomuto poradu hradni zmerd nenavidi Ceskou
A take kvuli tomuto poradu hradni zmerd nenavidi Ceskou televizy. Kazi ruske zajmy. Ropna spina.
Ropný business môže fungovať len preto lebo sa neplatia
Ropný business môže fungovať len preto lebo sa neplatia všetky externality z toho vyplývajúce. Chcel by som vidieť ako by sa ortodoxní zadubení ropáci zastávali ropy, keby ich jazda vychádzala 5 krát tak draho ako teraz.
Scrubber je „pračka“. SO2 se ze vzduchu vypírá obvykle
Scrubber je „pračka“. SO2 se ze vzduchu vypírá obvykle pomocí vápenné vody, při čemž vzniká energetický sádrovec.
Na moři se na nějakou vápennou vodu můžou tak leda vy…t. Místo toho používá mořská voda, která se díky přítomným iontům HCO3- mírně zásaditá a s SO2 reaguje podobně.
Je to sice svinstvo, ale v tom bunker oilu není popelovina s vysokým obsahem těžkých kovů, včetně těch radioaktivních, jako u hnědého uhlí. Takže je to ještě relativně snesitelný humus obsahující saze, vyšší uhlovodíky a sádrovec.
Super! Takže to rámcově vychází podle toho, co píšu
Super! Takže to rámcově vychází podle toho, co píšu výše. Děkuji.
To odsíření se provádí v rafinériích pomocí kobaltu
To odsíření se provádí v rafinériích pomocí kobaltu „těženého malými dětmi v Kongu“ a spotřebuje se na to 9 % celosvětové produkce kobaltu. Dětem z Konga můžem poděkovat, že nám daleko míň čaděj naše spalovací popelnice.
Už jsem to taky někde četl. Daleko víc kobaltu se
Už jsem to taky někde četl. Daleko víc kobaltu se spotřebuje ale v metalurgii na zušlechťování ocele. Dělají se z toho například rychlořezné nástroje.
Pozor, někdo by vám mohl vyčíst argument že EV
Pozor, někdo by vám mohl vyčíst argument že EV neotravují lidi.
Politicky korektní je – neotravují lidi ve městech, znečištění sice nižší (i když se i o tomto vedou spory) ale neeliminují.
Elektrarny produkuji mnohem mene NOx, sazi, nespalenych
Elektrarny produkuji mnohem mene NOx, sazi, nespalenych uhlovodiku, dioxinu atd nez spalovaci motory. Navic existuji bezemisni elektrarny. Kupodivu odpurci EV jsou velkou mirou i odpurci FVE a celkove OZE. Asi se jedna o skupinu lidi, kteri jsou proti vsemu dobremu. Takovy kazisveti.
Proto jsem napsal nižší.
Navíc tu máme argumentaci o
Proto jsem napsal nižší.
Navíc tu máme argumentaci o energetivkém mixu jako důkaz spalování uhlí a uhlíkové stopě při výrobě a likvidaci…
Jo a v noci slunce nesvítí ;-p
p.s. já bych spíš řekl „sklenicopoloprádznisti“
Pozor někdo by vám moh namítnout, že spalováky otravují
Pozor někdo by vám moh namítnout, že spalováky otravují lidi nejen ve městech, ale i mimo ně komínem z elektráren a z rafinérií. A vždycky otravovat budou, ale EV dokážou jezdit i bez komínu za městem.
To s tou mylnou představou má i jinou úroveň – myslíme
To s tou mylnou představou má i jinou úroveň – myslíme si, že když si nastavíme extrémní emisní limity, že zachráníme svět, omezíme si tu výrobu, ale klidně si také snížíme konkurenceschopnost a až nás tu koupí Čína tak se na nějaké limity vyprdne a výsledek bude horší než si dát limity jen o kousek menší než ostatní abysme ekonomicky nevykrváceli.
Ono by stačilo na malou část oceánů okolo rovníku
Ono by stačilo na malou část oceánů okolo rovníku připevnit plovoucí zrcadla na hned by byla zima. Plovák třeba z recyklovaného plastu. Jenže co živočichové a rostliny v moři pod těmito zrcadly?
Nebo odpalit par atomovych nalozi. Rozvirilo by to tolik
Nebo odpalit par atomovych nalozi. Rozvirilo by to tolik prachu do atmosfery ze by nastala nuklearni zima. Snezilo by i na rovniku.
Zrcadla na mori by moc neprinesly, protoze pri kolmem dopadu slunecniho zareni na vodni plochu je pomerne hodne reflektovano. Stacilo by par bilych prosteradel na tmave horniny, to by dalo vic.
Ale nejlepsi by bylo vyhubit lidstvo. Pak by byl raj na zemi.
Povrch vody (oceánu) má albedo nízké (pod 10
Povrch vody (oceánu) má albedo nízké (pod 10 %)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albedo
Atomovky bych nedoporučoval, nicméně ochlazení může vyvolat jakákoliv sopka, která vychrlí popel až do stratosféry. Od popela a aerosolů se sluneční energie odrazí zpět do vesmíru. Také jsou nápady, že by se aerosoly do stratosféry vypustily uměle.
V tom clanku o albedo me zamrazilo. pri bilych oblacich kolem
V tom clanku o albedo me zamrazilo. pri bilych oblacich kolem cele zemekoule by byla povrchova teplota -151 st. C. Jaka teplota by byla bez oblaku? nejspis +151 st. C.
Takových, dokonce i pohyblivých překážek je v moři
Takových, dokonce i pohyblivých překážek je v moři celkem dost. Někde, by tyhle hladinové wave elektrárny mohly působit i jako vlnolamy. No a nabezpečné to nebude ani tak pro rostliny a vodní živočichy, jako spíš pro lodě nebo nedejbože, pro plavce. Dostat deskou po hlavičce, asi nebude nic moc. 🙂
Ten ilustrační obrázek je podle mě zavádějící. Je
Ten ilustrační obrázek je podle mě zavádějící. Je výhodnější mít překážku permanentně bezpečně pod hladinou – vyrovnanější výkon a méně problémů s objekty na hladině, už jen takové plácnutí ze vzduchu do vody sebere hodně energie.
Čili podle mě to bude v bezpečné hloubce pod hladinou a jako vlnolam to bude fungovat minimálně (i když nějak přeci).
Na youtube zadejte Waveroller, AW Energy a podobna hesla. Na
Na youtube zadejte Waveroller, AW Energy a podobna hesla. Na nekterych zaberech je videt, ze cast toho aktivniho padla bude nad vodou.
Ved zariadenie prave vyuziva energiu vln, pod hladinou by vela
Ved zariadenie prave vyuziva energiu vln, pod hladinou by vela energie nenazbieralo.
Větrné, vodní, FVE samozřejmě mají vliv. Místo
Větrné, vodní, FVE samozřejmě mají vliv. Místo zastínění Země pomocí panelů na oběžné dráze stačí zvýšit odrazivost Země. Pokud sluneční energie dopadá na rostliny, tak se část energie přemění v růst rostlin, část se odrazí zpět do vesmíru a část ohřeje okolní krajinu. Krajinu jsme ale vybetonovali a vyasfaltovali. Asfalt má téměř nulovou odrazivost zpět do vesmíru a naopak teplo akumuluje. Místo panelů ve vesmíru stačí natírat na bílo, podobně jako stará města ve Středozemí, třeba Ostuni, Santorini. Arabové také dříve natírali omítku vápnem. Takže snížit teplotu planety lze celkem snadno – nastříkat hory na Sahaře na bílo, na poušť naházet zrcadla, vyrábět bílá auta, střechy natírat na bílo, zvýšit odrazivost asfaltu, apod…
Nicméně to by bylo příliš účinné a jednoduché, takže budeme snižovat emise CO2, u nichž nevíme jaký vlastně mají na oteplování podíl. Výsledek nejistý, náklady obrovské.
A černochy nepouštět přes den ven.
A černochy nepouštět přes den ven.
1*
Nebo je natřít na bílo aby odráželi sluneční
1*
Nebo je natřít na bílo aby odráželi sluneční záření zpátky do kosmu..
Máte tam zásadní chybu ve vstupní logice, čili ani
Máte tam zásadní chybu ve vstupní logice, čili ani vyvozený závěr nemůže být zcela správný.
„…část se odrazí zpět do (a zde nastává právě vliv toho CO2 resp. skleníkových plynů) vesmíru…“
Ale jinak máte pravdu, že když mi skleníkové plyny „zachytí“ třeba 25% odražené energie, tak stále záleží na množství „vstupní“ energie, která byla odražena. Viz třeba samourychlování růstu teploty na pólech (po záměně bílého povrchu za tmavý).
Takže my už máme na oběžné dráze tolik FV panelů, že
Takže my už máme na oběžné dráze tolik FV panelů, že nám významně zastiňují panetu?
opakovane prečítať – je otázka čobybolokebybolo. nie že
opakovane prečítať – je otázka čobybolokebybolo. nie že je.
Off… VESTAS stále
Off… VESTAS stále kralem
https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vestas-stale-vladne-trhu-vetrnymi-turbinami-dalsi-dodavatele-se-nej-dotahuji
Proč na obrázku vidím člověka ve skafandru? Servisovat se
Proč na obrázku vidím člověka ve skafandru? Servisovat se to musí a daleko bezpečnější a praktičtější je, mít u elektrárny šachtu s přetlakovou komorou. Vyřešilo by se i kotvení jednoho čepu.
Jako mít hned vedle obřího generátoru na turbulence komín
Jako mít hned vedle obřího generátoru na turbulence komín ?
Ještě jste nezahrnul jedno stanovisko – levnější 😉
A co když budou vlny a příliš foukat? Potřebují se
A co když budou vlny a příliš foukat? Potřebují se někde ukotvit jak servisní čluny, tak i ten servisman se potřebuje někde připravit. A co náhradní díly? Ve skafandru je všechno mnohem složitější.
Pálení čehokoliv se začíná stávat ošklivým
Pálení čehokoliv se začíná stávat ošklivým přežitkem.
“ Finský nápad si ke spolupráci vybrala i Čína “ …
“ Finský nápad si ke spolupráci vybrala i Čína “ … Těší nás zájem čínských soudruhů, za pár let budou země EU nakupovat čínské elektrárny, aneb jak si pod sebou podřezat větev
Jistě, Čina se z toho poučí a začne vyrábět svoje
Jistě, Čina se z toho poučí a začne vyrábět svoje vlnové elektrárny relativně lacino. V tomto případě, je to ale vlastně dobře. Pokud to má mít efekt, vlnových elektráren bude muset být v Činských vodách velké množství a to kapacity v Evropě nezvládnou. Každá nevypuštěná tuna C02 se taky počítá, takže jen ať budují a hlavně, ať zmenšují uhlíkovou stopu.
Jenže se nesmí zapomenout před instalací takové
Jenže se nesmí zapomenout před instalací takové elektrárny prošetřit, jaký to má dopad na místní mikroklima, faunu a floru v moři, když se vodě odebere energie…stejně jako by se to mělo prošetřit před instalací FVE nebo větrníku, aby se zalepením jedné díry neudělaly dve až tři další
Jen technický dotaz co by se mělo prošetřit před stavbou
Jen technický dotaz co by se mělo prošetřit před stavbou FVE, jako kolik energie FVE odebere Slunci? Nebo té zemi ve formě vytvořeného stínu?
treba pri instalaci na strechu baraku, jestli nahodou ta FVE
treba pri instalaci na strechu baraku, jestli nahodou ta FVE nebude brat moc tepla te strese, co kdyby te strese pak byla treba zima 😀
Hezký…
Ale takhle bych si nedovolil se strefovat do
Hezký…
Ale takhle bych si nedovolil se strefovat do Peaka..
On uvažuje velice rozumně a vím, že určitě nemyslel, že bude střeše zima…
O to víc mě zajímá co konkrétně chtěl u té FVE prošetrovat
A co to třeba na tu střechu, když to není čistý jih a je
A co to třeba na tu střechu, když to není čistý jih a je to třeba jihovýchod a jiho západ, zkusit panely trochu naklopit, aby měly sice menší max výkon, ale vyšší průměr a ne to jen slepě na tu střechu naplácat (jo je to troška odborných znalostí a matematiky)…prostě udělat individální optimalizaci – podle sklonu a orientaci střechy dimenzování výkonu FVE podle reálné spotřeby domu, podle toho i dimenzovat baterku…prostě si s tím individuelně pohrát a dostat z toho maximum a ne jak je teď zvykem – barák 4 lidi, hm to máme v akci tenhle set..a dostanete dotaci..
Když jsem to tu navrhl a uvažoval o tom někdy před rokem – tak mi tu nejmenovaný expert řekl, že je to blbost, že je přesně jasné, jak v čr svítí sluníčko…no nic udělal jsem jako vždy podle sebe a zjistil jsem, že jako skoro vždy byl to odporník na slovo vzatý
1*
V cizině už dávno FVE na výrobních halách dávají
1*
V cizině už dávno FVE na výrobních halách dávají klidně na východ a západ… Vyrobí to sice min než na jih ale vyrábí to po celý den rovnoměrně…
Jinak nejlepší je samozřejmě natáčení panelů
Ale v čezku nemá cenu OZE řešit dokud to nedostane ČR rozkazem z EU
Na domácí FVE vidím největší problém v tom, že ceny
Na domácí FVE vidím největší problém v tom, že ceny materiálu jsou až příliš často dotační – tzn, po odečtení dotace je to tak přes palec rozumná realita – nicméně právě tomu může pomoci dneska začínající ekonomická krize – že ceny spadnou na rozumnější úroveň a pak je vhodné mít na to připravené peníze, projekt a lazení.
Moje zkušenost je taková, že než se někdo pustí do instalace, tak je to tak rok sbírání dat o vlastním domě – čímž mimochodem zjisti, kde může zadarmo ušetřit a kam může směřovat za pár korun s velkou změnou. Je to taky sledovat střechu kdy a jak je osvětlená a pak teprve přistoupit k realizaci, jinak je to s velkým rizikem na neefektivní investici a nespokojenost člověka…
Natáčení – to už je fakt technologická libůstka, co jsem počítal doma, tak ano přidalo by to, ale méně, než má smysl investovat a ještě si do toho zanést něco, co bude s největší pravděpodobní s včase nejporuchovější a nejhůře měnitelné.
Co třeba, jeslti se ta FVE necpe na nejúrodnější pole v
Co třeba, jeslti se ta FVE necpe na nejúrodnější pole v okolí? – což už se několikrát stalo, protože to byl jižní svah?
*když už připustíme, že mnohde krajinu tím plundrujeme*
u rodinného domu samozřejmě by měl být studie proveditelnosti
Díky..
To už si musí rozhodnout sám vlastník toho pole
Díky..
To už si musí rozhodnout sám vlastník toho pole jestli chce být hlavně zemědělec, nebo na nevyužívane půdě vyrábět elektřinu a vydělat si část peněz i jinou činností…
Navíc není problém už dnes skloubit FVE s něčím jiným…
Ale to ví nejlépe sami sedláci a já sedlák nejsem…
Na Moravě se pod tím celkem běžně pasou ovce. Je to
Na Moravě se pod tím celkem běžně pasou ovce. Je to výhodné i z toho důvodu, že kde jsou ovce, je i pes. Ohrazené to většinou je, takže ovčák zastane i funci hlídače, má u sebe i psa a pod panely se nemusí kosit. A ani používat herbicidy (řešení pro líné ekoteroristy).