Čeští vědci zkoumali vliv asistenčních systémů na bezpečnost dopravy. Výsledek vás překvapí!

Najít nový prvek pro výcvik řidičů v době rozšiřování asistenčních systémů v automobilech si stanovili za cíl ve svém výzkumu specialisté z Univerzity Palackého v Olomouci a Akademie věd ČR.

Technologická agentura ČR (TA ČR) projekt, který se snaží popsat a uchopit tuto inovaci také z celospolečenského hlediska, finančně podpořila z Programu OMEGA. Výsledkem je celý tematický výukový systém.
foto: AV ČR

TA ČR podpořila ze státního rozpočtu 2,34 milionem korun výzkumný projekt s názvem ADAS, který je zaměřený na dopad moderních asistenčních prvků zabudovaných v automobilech na řidiče, potažmo bezpečnost v dopravě.

Tvorbou a rozšířením nových postupů a metod v rámci vzdělávání a výcviku řidičů se zabýval tým výzkumníků z Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.

Jejich cílem bylo dosáhnout většího počtu uvědomělých a informovaných řidičů, a tím na celospolečenské úrovni zlepšit dopravní kulturu v zemi. Výzkumníci mapovali, jaký pozitivní, případně negativní dopad mají asistenční systémy na dopravní bezpečnost. Popisovali proces a míru adaptace řidiče na tento inovační prvek v motorových vozidlech.

Asistenční systémy moderních vozidel

Asistenční systémy moderních vozidel
foto: AV ČR

„Asistenční systémy jsou extrémně rychle se rozvíjející fenomén automobilového průmyslu, který bude v budoucnu hrát zcela zásadní roli v užívání automobilů. Takovými inovacemi se musíme zabývat nejen po stránce vývojové, ale právě po stránce dopadů na člověka, protože jeho selhání stojí v pozadí až pětadevadesáti procent nehod. Z tohoto pohledu je státní podpora právě takovýchto výzkumů velmi důležitá,“ vysvětlil předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Mezi asistenční prvky patří například tempomat, systém varování před čelní srážkou či vyjetím z pruhu, hlídání slepého úhlu, detekce únavy řidiče, rozpoznávání a zobrazení dopravních značek, nebo automatická dálková světla, parkovací asistent a navigace.

Tým olomoucké univerzity pokryl problém jak z pohledu jednotlivého řidiče, tak z pohledu celé společnosti. Vyvinul nástroje pro prevenci i výcvik řidičů, které jim pomohou asistenční prvky přijmout, lépe pochopit jejich funkčnost a limity, a v konečném důsledku zabrání přeceňování jejich možností, nebezpečnému přenášení odpovědnosti na „stroj“ a snížení pozornosti při řízení.

Základem dotazníkové šetření

Tým využil poznatky z rozsáhlého dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo celkem 526 osob z celého generačního spektra oprávněných řidičů. Třetinu tvořily ženy. Předmětem dotazů nebyly jen samotné zkušenosti s asistenčními prvky, například ve smyslu:

Dovedete říct, jak se v určitých situacích bude systém chovat? Zažil jste někdy situace, kdy Vám aktivovaný systém naopak způsobil nepříjemnosti? Ale například i názory a postoje lidí na přijetí systémů mezi povinnou výbavu, výuku užívání systému v autoškole apod.

Výsledky výzkumu lze shrnout do několika závěrů a teorií. „Zjistili jsme, že ani nově vyvíjené inteligentní systémy dopravní bezpečnost nemusí zvýšit. Proč? Odpověď nabízí hned dvě teorie. Teorie kompenzace rizika hovoří o tom, že řidiči při jízdě počítají s určitou mírou rizika. Pokud je zavedeno nějaké bezpečnostní opatření, může se stát, že se řidiči přizpůsobí a začnou se podvědomě chovat více rizikově. Typickým příkladem je prvek ABS,“ vysvětluje vedoucí projektu Matúš Šucha z Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle Geralda Wilda, který je autorem Teorie homeostázy rizika, má každý člověk vrozenou stabilní hladinu přijatelného rizika. Pokud se míra přijatelného rizika v některé oblasti života jedince změní, má tendenci chovat se tak, aby opět nastolil rovnováhu.

„Informace poskytované inteligentními systémy mohou výrazně ovlivnit pozornost, která nám umožňuje získávat informace z vnějšího prostředí a správně na ně reagovat. Příliš mnoho informací z inteligentních systémů odvádí řidiče od řízení,“ dodal vedoucí projektu.

Výukové materiály k dispozici

Získané informace tým prezentoval při zkušebním workshopu. „Výsledkem výzkumu je efektivní, znalostní základ, který může stát, autoškoly či samotné automobilky využít k informačním kampaním, které masivní zavádění asistenčních prvků do systémů automobilů musí dle našeho názoru provázet. Tvůrcům těchto kampaní i všem ostatním je nyní k dispozici také unikátní interaktivní výukový software, příručka pro výuku v autoškole, informace pro prodejce automobilů, výuková videa k některým asistenčním prvkům a další výstupy,“ informoval Matúš Šucha. Software a další informace o ADAS naleznou zájemci na adrese www.adas.upol.cz.

tisková zpráva

20 Comments on “Čeští vědci zkoumali vliv asistenčních systémů na bezpečnost dopravy. Výsledek vás překvapí!”

  1. Autopilot v Tesle skoro nepouzivam. Je sice skvely, ale
    Autopilot v Tesle skoro nepouzivam. Je sice skvely, ale kazdych 10 vterin nesmyslne kroutit volantem a dat tim signal ze jeste ziju je pitomost. Kolikrat zakroutim vic nez treba a autopilot se vypne, protoze to vyhodnotil, ze chci prevzit rizeni. Ten cucurak ktery tech 10 vterin prosadil by mel prijit o koule a hlavu. Navic se ridic koncentruje na sledovani tech 10 vterin a vse kolem auta je az na druhem miste. Hezky to lobbysti Tesle zavarili. Jsem nadmiru nasr….

    1. Nie 10, ale cca 30 sekund (na TMX – ale nemam najnovsi
      Nie 10, ale cca 30 sekund (na TMX – ale nemam najnovsi softver) a samozrejme sa da oklamat pomarancom, alebo flasou s vodou.
      Ked som auto kupoval 3 roky dozadu nebolo ziadne obmedzenie a stalo sa mi, ze som v zapche v Nemecku zaspal a nevedel som ako dlho som spal, nebolo to dobre. Je spravne, ze tam dali obmedzenie.

          1. Jo, jo, specialisti jsou na to bolševici uvažováním, což
            Jo, jo, specialisti jsou na to bolševici uvažováním, což je některým národům tak nějak vlastní. Typicky Francouzi. Právě si nějaký kandidát na Darwinovu cenu vzal elektrickou kolobku na dálnici a světe div se, sejmulo ho auto. Takže Frantíci to už řeší na národní úrovni, zasedne parlament a vydá kolobkový zákon. A tohle s Němci vede EU 🙁

            P.S. tak mně napadlo, že to ale asi bude křesťanský přístup, neb blahoslaveni jsou chudí duchem :-))))

  2. Asistenty bych delil na dve skupiny..
    Prva tzv echt-assist (tj

    Asistenty bych delil na dve skupiny..
    Prva tzv echt-assist (tj nick) a druha tzv add-assist.
    Do prve suverenne patri: bezp.pasy, abs, samosterace, samodalkova svetla, esp, classic-tempomat. Patri sem takove, ktere si zijou samy a neprojevuji se nijak (krome indikace poruchy).
    Ta druha pak vsechny ty, ktere maji vizualni anebo zvukovy anebo oboji projev. Ty mohou vest k negativnimu odpoutani pozornosti. Př.: leaf neustale monitoruje, co se deje pred nim, hleda pohybujici se predmety ale i postavy; jsou nektere dopr.znacky, ktere pripominaji postavu (napr nekolika sipkova znacka v zatacce na vysku) a kdyz se mu tak jevi, tak zapipa, na displayi zavlika jakysi symbol. Poprve jsem nic nestihl videt a ta chvilka obhlednuti infotainmentu by mohla byt pru.erova. Dnes jiz je to takova rutina, vim co mi to chce rici a stihnu i ten symbol tak i „postavu“ na silnici.
    Tim chci naznacit, ze by mohla byt jakasi norma toho, jaky ten ktery asistent by mel mit projev (jako je napr norma, a neni to zakon, na to ze nulovy vodic v rozvodech nn je modry) a pak by to autoskoly mohly vyucovat. Jiste slysim namitky, ale tutovka v dobe prvnich aut na cestach nebyla norma pro dopravni predpisy. A toto s tim uzce souvisi.

  3. Tak to je zase průzkum na pytel. Nějaký dotazník je
    Tak to je zase průzkum na pytel. Nějaký dotazník je úplně k ničemu, když většina lidí v autě s asistenty nejela. Pokud už chtějí porovnávat, tak ať vemou statistiky nehod při zapnutých asistentech vs statistiky nehod bez asistentů.

Napsat komentář