Chemický pohon vesmírných lodí dokázal dopravit astronauty na Měsíc. Cesta dál už ale vyžaduje pokročilejší typy pohonů. Např. vesmírné sondy by mohl pohánět Stirligův motor. A k Marsu možná lidé poletí v hybridu. Ale co takhle jaderná fúze?
foto: University of Washington, MSNW
Problematika jaderné fúze, tedy slučování jader atomů při kterém se uvolňuje obrovské množství energie (podobně funguje slunce a jiné hvězdy), je na “pořadu dne” už dlouhá desetiletí. Stejně pravidelně ale slýcháme, že se jí nedočkáme dříve než za dalších 20 až 40 let.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Těžba nerostů na asteroidech už není sci-fi, americká firma se chystá dobýt vesmír
NASA hledá ekologické vesmírné palivo
NASA připravuje nová elektrická vozítka pro kolonizaci Měsíce
Přitom to každým rokem vypadá, že jsme k úspěšné realizaci jaderné fúze o krok blíž. S fúzní technologií experimentují dokonce i četní vědci z celého světa ve svých malých laboratořích. Pravdou ale je, že nikdo – ani malí, ani velcí – zatím nedokázal získat z fúze víc energie, než do ní vložil.
Přesto už dnes někteří vědci pracují s myšlenkou vesmírných lodí, které by poháněla právě jaderná fúze. Znamenalo by to totiž další výrazný krok kupředu v oblasti vesmírného cestování a umožnilo by to lidem cestovat prakticky po celé sluneční soustavě v řádu měsíců.
Pro srovnání, cesta k planetě Saturn dnes vesmírným sondám trvá kolem osmi let. Cesta na Mars, plánovaná na rok 2030 či později, by měla zabrat až dva roky. Zkrácení cestovních časů pro lety s lidskou posádkou s sebou přinese zásadní výhody.
Vesmírné koráby budou moct být vybaveny menším množstvím zásob. Kosmonauté budou vystaveni menšímu množství vesmírného záření. Jedna z pracovních skupin NASA dokonce spočítala, že fúzní pohon vesmírné lodi by dokázal dostat lidskou posádku na Mars za méně než 30 dní.
Lide poleti tak maximalne do
Lide poleti tak maximalne do ….. Rozpocet na vyzkum vesmiru se stale zkracuje. Misto toho lide davaji silu a prostredky do valceni a niceni prirody.
Jaderná fůze už funguje:
Jaderná fůze už funguje: E-Cat, Andrea Rossi
nebo článek
hybrid.cz/jaderna-fuze-driv-nez-si-myslite-diky-lockheed-skunkworks
Urcite ,,Ion drive,, pokud
Urcite ,,Ion drive,, pokud se tedy nekdy v blizke budoucnosti na mars poleti. Pro ted a blizkou budoucnost je to jedine pouzitelne zarizeni.
Pravde podobne vedci udelaji jeste nejaky podstatny pokrok v teto technologii a tim to bude jeste aktualnejsi.
Jsem skeptickej ohledne fuze a to v tom smyslu ze ciste pragmaticky nam ji proste nedaji, kazdej si sam dovodi proc.
Budou to zdrzovat co nejdal to pujde.
Mňa nedávno zaujala
Mňa nedávno zaujala studená fúzia.
Myslím že je (ak je) zaujímavejšia
Stirlingov pohon a takisto
Stirlingov pohon a takisto aj fuzia je pre pohon vesmirnych lodi uplne nevhodny.
Odhaduji ,že v roce 2023
Odhaduji ,že v roce 2023 nepoletí lidská posádka na Mars. Problém je s velkou dávkou kosmického záření.Dokud se nevyřeší technologie odstínění , tak se nikam moc daleko lítat nebude.
Anonyme, skuste si o tom
Anonyme, skuste si o tom precist primo na webu Mars-One a pak se budeme bavit dal:
http://mars-one.com/en/faq-en/19-faq-health/185-will-the-astronauts-suffer-from-radiation
„Dosud jsme měli jen
„Dosud jsme měli jen počítačové modely. Teď máme skutečná data a víme, jaké dávce radiace by byli astronauti vystaveni,“ shrnul to Guenther Reitz z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku.
Astronauti by během cesty tam a zpět absorbovali 0,66 sievertu, což je nepřijatelné. Za normálních okolností člověk za celý život absorbuje jen asi 0,2 sievertu.
Mars – one zapomněl
Mars – one zapomněl aktualizovat svoje stránky dle nejnovějších dat z Curiosity.
Projekt Mars One pocita s
Projekt Mars One pocita s cestou na Mars „uz“ v roce 2023. Cesta se da zvladnout za 6 mesicu se spravnou polohou Zeme-Mars.