Větrná elektrárna z Tunisu nemá vrtuli, mává křídly jako kolibřík

Způsob, jakým využíváme sílu větru, se zatím poměrně striktně drží uniformního pojetí větrných turbín s předsunutými vertikálními listy. Společnost Tyer Wind (TW) v čele s tuniským návrhářem Anisem Aouinim posouvá tento koncept výrazným směrem.

Napodobení přírodních procesů je nejlepší cestou, jak se přiblížit vyšší účinnosti větrných elektráren
foto: Tyer Wind

Větrné elektrárny od TW totiž vypadají, jako by se měly každou chvíli vznést a odletět. „Dosavadní směr vývoje větrných turbín byl poměrně jasně limitován poněkud neefektivní jednoduchou konstrukcí,“ prozrazuje Anis Aouini, tuniský designér a autor skutečně netradičního konceptu větrné elektrárny.

„K vyššímu výkonu jsme se s tímto modelem mohli dobrat jen většími větrnými elektrárnami, instalovanými na stále výše posazená místa.“ Aouini se tím nechtěl nechat odradit. Klasický větrník není jediným způsobem, jak zachytit a využít potenciál síly větru.

Pro inspiraci se tedy vydal do přírody, kde podrobil detailní analýze pohyb křídel kolibříků. Tito drobní a lehcí ptáci jsou obecně proslavení především neuvěřitelným tempem, s jakým mávají svými křídly. Jejich velmi specifický pohyb jim umožňuje zdánlivě nehybně se vznášet.

Aouini se rozhodl pohyb jejich křídel zachytit a rozebrat s pomocí počítačové animace, a na základě této studie pak dále rozpracoval svou novátorskou vizi větrné elektrárny. Ta je vybavena nikoliv trojicí listů, ale dvojicí křídel.

Ty jsou umístěny v kyvné rovině s pomocí kloubu, který umožňuje zaujmout křídlu osm různých pozic. A když k tomu přičteme pohyblivé středové jádro turbíny a dvě vertikální osy pohybu křídel, vzniká před našimi zraky skutečně po krocích rozložený pohyb křídla kolibříků.

Stačí jen, aby proti těmto křídlům začal foukat vítr, a celá větrná elektrárna se rázem rozpohybuje krajně nezvyklým způsobem.

Rozpaky však nahradí údiv, zvláště když zjistíme, že „křídla“ prototypu dohromady pokrývají plochu 1,11 metrů čtverečních, a přitom generují 1 kW čisté energie. Hassine Labaied, spoluzakladatel společnosti Tyer Wind, si výsledky prototypu maximálně pochvaluje.

Testy v Tunisu totiž dopadly na výbornou, a nyní zbývá jen dořešit otázky vhodné skladby odolných materiálů pro výrobu kolibřičích větrných elektráren.

23 Comments on “Větrná elektrárna z Tunisu nemá vrtuli, mává křídly jako kolibřík”

  1. Vysvětlí mi někdo tohle:
    Nenašel jsem žádnou konvenční

    Vysvětlí mi někdo tohle:
    Nenašel jsem žádnou konvenční elektrárnu, která by měla alespoň 500w na 1m2. (většinou max. 400w)
    Vrtvé mají podle wiki účinnost max48%.
    Jak může tahle ta dávat 900w na 1m2? To má jako 100% účinnost????
    Díky.

    1. Ano, vysvětlím. Zde jsou stránky hybrid.cz a jejich
      Ano, vysvětlím. Zde jsou stránky hybrid.cz a jejich redaktorem je Jan Horčík, což je člověk s pouze humanitním vzděláním. Kopíruje tedy zprávy z jiných internetových stránek, aniž by posuzoval, co je skutečnost a co není.
      Tyhle elektrárny jsou jen blud, který si někdo vymyslel pro vlastní pobavení nad tím, jak se taková falešná informace šíří.

  2. No fungovat by to mohlo, před pár lety jsem viděl ve
    No fungovat by to mohlo, před pár lety jsem viděl ve slabém větru podobně se chovat list, takže teoreticky by to fungovat mohlo, ale je otázka, jestli se to finančně vyplatí a jaké jsou limity takovéhoto designu. Jak vypadá křivka účinnosti, jaké jsou minimální rychlosti větru…

    1. Ten 1 a něco m2 je plocha křídel. Na tu bude působit vítr
      Ten 1 a něco m2 je plocha křídel. Na tu bude působit vítr z plochy několikanásobně větší. Jako laik to nedokážu popsat správně, ale normální vrtule má plochu to, co tvoří listy, ale využívá vítr v ploše, kterou vyplní otáčením a ještě něco okolo.

      1. To jsi špatně pochopil.
        1058 W na 1 m2 plochy při

        To jsi špatně pochopil.
        1058 W na 1 m2 plochy při konkrétní rychlosti větru je ta energie.
        Plocha listů v tom nehraje roli.
        Pokud bude celá plocha kruhu vrtule 10 m2, pak máme na vstupu 10,58 kW mechanického výkonu větru a vrtule dále přenese na hřídel generátoru méně o ztráty, dané její účinností.

  3. Daleko lepší jsou elektrárny ROSWELL od brněnského
    Daleko lepší jsou elektrárny ROSWELL od brněnského vynálezce pana Jana Tauše – bezhlučné, pracující i při mírném větru. Navíc tyto elektrárny nezabíjí ptactvo a hmyz, a hodí se i pro výstavbu u každého domu. Dále ještě mohou nahánět radiové vlny pro rádio, TV a GSM. No, nekupte to!
    Kam se na ně hrabou ty ptačí elektrárny z Afriky!

    viz (včetně výživné diskuze):
    stavebnictvi3000.cz/clanky/vetrne-elektrarny-taawin/

Napsat komentář