Archont Electro – elektrokolo jako mimozemské umělecké dílo

Nápad postavit elektrický cruiser s výkonem až 20 kW nevznikl kdesi uprostřed amerických solných plání, jak byste možná očekávali. Myšlenka se zrodila v hlavách zástupců značky Ono Bikes, která sídlí v srbském hlavním městě Bělehradu.

Pozornost na sebe strhává karbonová nádrž, která ve svých útrobách skrývá lithium-iontovou baterii. Když už hovoříme o bateriích, na výběr je mezi 38V a 72V článkem s kapacitou 10 Ah, respektive 20 Ah.
foto: Ono Bikes

Výsledkem je ebike Archont Electro, který, přestože vypadá jako umělecké dílo, umí uhánět až stokilometrovou rychlostí. Zanechat výraznou stopu ve světě elektrokol. Takový byl cíl, který si zástupci značky Ono Bikes při vstupu na cyklistický trh stanovili.

Jak se sami můžete přesvědčit, co si tito srbští vizionáři předsevzali, to také do posledního puntíku splnili. Jejich první počin, electrocruiser Archont Electro, má veškeré předpoklady k tomu, aby udělal pořádnou díru do světa.

Archont Electro je stylovým, do detailu propracovaným elektrokolem, které svým tvarem dává vzpomenout na legendární americké choppery. Jeho základem je na míru svařený ocelový rám doplněný o nerezovou vidlici, jež zvolna přechází v širokánská řídítka.

O pohon se stará v zadním náboji umístěný elektromotor, jehož výkon je odvislý od přání budoucího majitele. Zatímco dvojice krotších provedení nabízí 250 W a 300 W výkonu, nejvyšší specifikace se může pochlubit neuvěřitelnými 20 000 W. Bavíme-li se o nejsilnější variantě, maximální rychlost je stanovena na 100 km/h a stokilometrový je také celkový dojezd na jedno nabití baterie.

Výbava jak se patří

Z další výbavy zmiňme zapletená kola se 72 paprsky vzadu a 108 paprsky vpředu, čtyřpístkové kotoučové brzdy s 200mm rotory, nebo efektní kožené sedlo s nerezovými pružinami. Jednopřevodníkové kliky jsou spojeny s nábojovou převodovkou na přání se 7, 8, anebo 11 rychlostmi.

Ovládání pohonné jednotky je řešeno prostřednictvím chytrého mobilního telefonu, který je možné umístit do výklopného držáku na horní hraně nádrže. Se svou délkou přes tři metry není toto kolo určeno ke každodennímu proplétání se městskými uličkami.

Pokud však hledáte stroj, za kterým se ulici každý otočí, Archont Electro je tu právě pro vás. Pro úplnost doplňme, že cena tohoto ručně vyráběného skvostu se pohybuje vysoko nad hranicí 200 000 Kč.

Článek dodala redakce odborného magazínu o elektrokolech Electric Bike Action.

Electric Bike Action

18 Comments on “Archont Electro – elektrokolo jako mimozemské umělecké dílo”

  1. Prijde mi (podle designu), ze autor se trochu moc dival na
    Prijde mi (podle designu), ze autor se trochu moc dival na „American chopper“ (nebo jak se to jmenovalo, staveli tam tematicke motorky na zakazku). Na jezdeni to nejspis moc prakticke nebude, ale jako „dekorace“ do cyklistickeho bytu… 🙂

          1. O této „motorce“ je toho na webu k nalezení mnoho a často
            O této „motorce“ je toho na webu k nalezení mnoho a často se informace neshodují, netuším kde jste bral informace, ale z oficiálního webu ono bikes určitě ne. Navíc je článek doslovně zkopírovaný ze stránky, který uvádíte ve zdroji, takhle se to nedělá, tím spíš, když zde pak sou „práci“ hájíte v komentářích a ještě špatně…

  2. Off
    Takže právě proběhlo první soutěžní testování

    Off

    Takže právě proběhlo první soutěžní testování podů ve zmenšeným Hyperloopu a tady vo tom není ani Ň?!?!?
    Událost jak hovado, žádný fantasmagorie alá Praha-Brno, ale plno zajímavých strojů, videí, už samotná trubka postavená rovnou na silnici do provozu skrz semafory tak že zabírá celej jeden pruh je úlet a na Hybridu si tu píšou vo nějakým sranda kole :O
    Takhle ten socialismus nevybudujem soudruzi!

      1. Ale už! 😀 Bejt šéfredaktorem, tak bych stopnul vydávání
        Ale už! 😀 Bejt šéfredaktorem, tak bych stopnul vydávání všech článků dokavaz nevyjde tedle 😉
        Já na ty videa koukal jak z jara a potřebuju vysvětlit spousty věcí co se tam děje a vo co vůbec jde, tak ať je to pěkně informativní. 😉
        Speciálně jsem vůbec nepochopil co se to tam v těch tubusech děje, co vůbec testujou, v čem soutěžej a proč je to důležitý? A proč se vždycky objevilo tolik kouře nebo prachu?
        Taky ta instalace tubusu na veřený komunikaci mě rozsekala :)))
        Škoda že nikde nejsou vidět obrázky všech těch podů ve skutečný velikosti. To by bylo dost zajímavé porovnání protože někteŕ se vám vejdou do rukou a něteré jsou na jeřáb.

        Docela dost mi osvětlilo propagační video toho týmu z Delftu kterej to nakonec vyhrál.

Napsat komentář