Finsko, kde více než dvě třetiny řídce obydleného území zaujímají lesy, chystá velké změny ve struktuře své energetiky. Dosud v ní hraje s téměř 1/3 podílem na primární spotřebě energie prim ropa, dovážená hlavně z Norska a Ruska.
foto: tpsdave, licence public domain
Nyní vláda v Helsinkách určila cíl vyrábět v roce 2030 nejméně polovinu veškeré energie z obnovitelných zdrojů, včetně biomasy, kterou skýtají lesy.
Podíl ropy na primární spotřebě energie hodlá snížit alespoň o polovinu. A uhlí, jehož podíl nyní činí zhruba sedminu, má z energetické bilance během 15 let zcela zmizet.
Ropu a uhlí značnou měrou nahradí jádro. Finsko v současné době provozuje čtyři jaderné bloky s celkovým instalovaným výkonem 2741 MW a ve výstavbě je jeden s plánovaným výkonem 1700 MW.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Finové si mohou užívat elektromobilitu bez hranic
I Finsko má svou Teslu: jmenuje se Scarlet Motors
VIDEO: blázniví Finové závodí elektromobily na zamrzlém jezeře
Další o výkonu 1200 MW se plánuje. „Rozhodně se nebudeme pokoušet vyřazovat jaderné bloky předčasně z provozu,“ říká Jukka Leskelä ze Svazu finské energetiky (Finenergy). Jak dodává, Finové se jádra nebojí, neboť s ním mají dobré zkušenosti.
„Jistě, nikdo nebude jezdit za sluncem do naší země, jejíž nejsevernější oblasti jsou bez slunečního svitu jednapadesát dnů v roce. Ale o to déle tam svítí během léta,“ podotýká Leskelä.
Finsko hodně investuje také do rozvoje solární energetiky, jejíž podíl na výrobě elektřiny je zatím velice nízký – necelé 1 %. Velice rychle roste i výkon větrných parků, jejichž přínos k výrobě elektřiny představuje asi 1,5 %.
„Je dobře, že jsme se do výstavby větrné energetiky pustili později než třeba Němci nebo Dánové. Technologie během doby pokročila, takže větrníky, které nyní instalujeme, jsou schopny provozu i v drsných arktických podmínkách. Jejich rotory se mohou točit také vysoko nad rozlehlými lesy,“ konstatuje Jussi Vanhanen, šéf společnosti Cleantech, jež pomáhá v rozjezdu energetickým start-upům.
To bude tazke, take pokusy
To bude tazke, take pokusy tu uz boli, ale z ropy a uhlia (uhlovodikov) sa vyraba privela produktov kore su nezastupitelne. Nehovoriac zemny plyn.
Jadro nie je obnovitelny zdroj ! (ziaden nie je – ani nasa hviezda)
Mnozstvo je limitovane a na zemi ho je malo.
Treba sa zamerat vzdy na to co je dostupne, teraz je to ropa.
Vody a vodiku tiez nie je neobmedzene (na nasej planete).
Jedine rozumne riesenie je zamerat sa na ziskavanie prebytocneho zdroja (nezatienovanim zeme) priamo z hviezdy, a skreckovat jadro az sa budeme chciet od hviezdy vzdialit.
Technologia na prenos energie z obeznej drahy je znama.
JRD
Nesylšel jste o množivých
Nesylšel jste o množivých reaktorech na plutonium nebo uran? Pro zajímavost v USA před mnoha lety měly v provozu tlakovodní množivý reaktor s koeficientem rozmnožení 1,01, pracoval se vsázkou uranu a thoria, které měnil pomalu na U233, čímž produkoval pro sebe palivo. Letos byl spuštěn BN800, ve výstavbě by pomalu měl být BN1200, tyto reaktory by měly být sto produkovat spalitelné plutonium.
Vodík slouží jen jako přenosné médium, ztrácí se jen malé množství a to ztrácíme již teď, jako každá jiná planeta.
Využití jakéhokoliv tepleného stroje, což jaderný systém je, je probelamtický, ve vesmíru jste schopen chladit jedině zářením. To je problém, k tomuto by se hodilo mnohem lépe brát energii přímo z hmoty.
Pokud hodláte brát obnovitelnost takto, pak ano, ale při velikosti vesmíru nebo jen zdrojích, které máme kolem, spíše hrozí že se tu ubijeme pro nějakého boha, než pro nedostatek pohonné energie.
Přenášet energii z vesmíru je problém, laser se vám zastíní mikrovlny jsou lepší, ale nikdo si netroufne přenášet třeba „jen“ s intenzitou 300kW/m2, to by byla slušná mikrovlnka. Anténní pole pak vychází podobně jako u FVE. tedy je asi jednodušší verze s FVE na povrchu.
Pokud bychom neměli zatěžovat Zemi, pak je ale hlavní něco udělat se spotřebou vody, jejím čištěním, zemědělstvím atd. Jen za malou část problémů může přímo spalování paliv, nepřímo je za to průmyslová revoluce – J. Watt & Matthew Boulton a rozmnožení lidské populace do současných rozměrů. Respektive možná dokocne lidstvo, už jsme v historii udělali pár pouští a dalších. K tomu by ale muselo být zeměělství nedotované. Eventuálně vzniknout jedinný hospodářský prostor a to by byl dost problém, protože by to vedlo na několik desítek let k poklesu mezd v rozvinutém světě.
Zaujimala by ma realita pre
Zaujimala by ma realita pre ekonomiku postavenej na H3 zo Saturnu.
Ak to vyhodne je, nie je na co cakat. Principialne je to nevycerpatelna energia pre fuziu ako ju pozname teraz bez skodliveho ziarenia.
Teoreticky by malo ist o najlacnejsi „nevycerpatelny“ zdroj,
ktory zabije 2 muchy. Tym ze sa clovek odputa od zeme, primitivom co sa biju koli bohom lebo maju mozgovy deficit, necha ich plochu zem a zvysok s vyssim potencialom skratka pojde dalej.
Zo zeme tak uz zostane len osada s genetickym odpadom (chranena prirodna oblast so vstupom na vlastnu zodpovednost – kto vie, mozno nou uz davno je 😀 ).
Tritium je velmi vzácný
Tritium je velmi vzácný prvek, to že jej máme dost na hodinkové ručičky je jen zásluha jaderné energetiky.
Pro kosmický provoz je nejbezpečnější využít radioizotopových generátorů, ty se vám jen přehřejí, ale nevymknou se kontrole jako štěpné reaktory, nabízí se mnoho alfa i beta zářičů. Dostat na oběžnou dráhu zařízení typu ITER je skoro nemožné. JR jsme schopni ješte miniaturizovat, u fúzních strojů nevíme ani jak velké musejí být.
Pokud se bavíme o planetách, pak prozatím je lepší se spolehnout na kombinaci slunce/jádro.
V tomto případě zvažte kolonizaci Titanu, možná že řešit problémy gravitace bude snažšší odstředivou silou než problémy tlaku. Navíc Titan má tlak asi 1,5 atm s většinou dusíku, povrch je tvořen pevným oxidem vodným (Čti vodním ledem), takže kyslíku je habaděj, hádám že by mohl také obsahovat dost deutheria, lithia a podobných důležitých prvků. Tady bychom pálit mikrovlny i při 1MW/m2 mohli nebo více, nemusíme řešit bezpečnost tak striktně jako na zemi, i když i zde by snad šlo mluvit o nějakém umírnění limitů, kdyby někdo chtěl. Tam by i vzrostení teploty o 20°C njak neohrozilo povrch, pouze vypařilo methanové řeky a jezera, byť neznám křivku závislosti bodu varu na tlaku u methanu.
Pro zajímavost reaktory v
Pro zajímavost reaktory v elektrárně Loviisa jsou VVER 440 213 doplněné o některé věci jako Kontajment místo barbotážního systému.
Stejně tak plánovaná Hanhikivi by mohla být vybavena reaktorem VVER 1200 (AES-2006), tedy to co se uvažovalo i v Temelíně a co bylo spuštěno v Leningradské elektrárně a který byl před pár dny přifázován do sítě.
Co vím, tak ve Finsku není problém o půlnoci přes léto nesvítit pro množství světla, je to zvláštní poněkud nad tím takto uvažovat, ale při pořádné síti by se daly solární elektrárny instalovat, možná s dobrou předvídatelností i zde a tím sloužit jako základ nějaké extra velké propojené soustavy. Vůbec NORDEL je asi nejlépe připravený ze všech „elektrizačních svazů“ v Evropě na produkci velmi čisté energie.
Bude zajímavé srovnávat jak se prodraží a dopadnou stavby reaktorů spolku Areva-Siemens v elektrárně Olkiluoto a Fennovoima (34% má Rosatom) v elektrárně Hanhikivi.
Možná že by mělo být načase i u nás uvažovat o tom že by se stavba JE dala jako otevřená možnost. Ve Finsku se mluví nyní o ceně asi 50€/MWh práv z elektrárny Hanhikivi, kdyby se potvrdil, mohl by to být zajímavý impuls. V tento moment se spoléhat jen a jen na ČEZ je nesmysl, firma je asi poněkud neefektivní.
Ovšem nevím jestli je dobrý nápad při všem odlesňování, které se na světě děje, aby další země zvyšovala využití dřevní biomasy. Pokud chtějí nahradit topné oleje v odlehlých oblastech, kde se jedná o malé množství lidí, pak to problém být nemusí, ale pokud chtějí dřevo pálit v elektrárnách…
Snad si všechno dobře spočítali. Nebezpečí bych viděl v tom jaký tiátr teď začnou tropit Němci, Zelení a ekoteroristické organizace typu Greenpeace.
Na co budou ekoteroristické
Na co budou ekoteroristické organizace křičet více, na jádro nebo velkotěžbu dřeva? Tipuju jádro.
Vsadil bych se, ale tip je
Vsadil bych se, ale tip je stejný.
Místo toho aby se vázali k dálnicím v Brazílii, vážou se ke kolejnicím v USA a Evropě. (Popravdě se jím ani nedivím, Ziku ani Včelku od vlkodlaka bych chytit nechtěl)
Myslím, že Finové jsou
Myslím, že Finové jsou vůči ekoteroru poměrně odolní. Moc tyhle výkřiky neposlouchají a zkrátka dělají si věci více po svém.
Jinak je ale jistě rozumné, když se v typické finské vesnici, obklopené dokola hlubokými lesy, přestane topit uhlím (převážně dováženým z Polska) nebo plynem či naftou až odněkud ze Sibiře. Není jistě třeba je nahrazovat rovnou fotovoltaikou. V tomto ohledu je mi velmi sympatické sousední Rakousko, kde lze vidět v každé vesnici racionální využití dřevního odpadu po těžbě. Dosahují nízké náklady na topení a ohřev TUV, a navrch mají čisté lesy.
Nějak neumím pochopit, jak
Nějak neumím pochopit, jak by pomohla výstavba jaderných reaktorů se spotřebou ropy. Ta se na výrobu eelktřiny nepoužívá, na to je moc drahá.
Jediná šance je elektrifikace dopravy, snižování spotřeby aut a snižování potřeby dopravy, ale o tom v článku není nic.
„Podíl ropy jako primární
„Podíl ropy jako primární zdroj energie…“ – evidentně ropu (zemní plyn) používají na výrobu elektřiny.
Z našeho pohledu to
Z našeho pohledu to není zřejmé, ale topný olej je častý druh vytápění v západní evropě, 1/3. Např. Němců topí ropou a pak se utopisticky snaží nahradit ropu v dopravě kde je to mnohem náročnější než ve vytápění. Finové chtějí nahradit ropu patrně tepelnými čerpadly, podobně to dělají Švédové a poslední dobou i Norové. U nás se ropou fakticky netopí a její spotřeba je proto citelně nižší.
Tak jsem si to vyhledal
Tak jsem si to vyhledal (zde). Na výrobu tepla+elektřiny se ve Finsku spotřebuje okolo 17 PJ. Přepočteno to je cca 0,4 milionu tun z 11 milionů tun celkem neboli necelé 4% celkové spotřeby. Pořád si stojím za tím, že bez vyřešení dopravy s ropou nic neudělají.
A zkoumal jste, kolik ropy
A zkoumal jste, kolik ropy vlastně jde na dopravu? Protože obvykle na dopravu jde jen odpad z ropy, tedy benzín a nafta. Zbytek, tedy asi 2/3, se používají na výroby plastů a mnoha dalších výrobků každodenní spotřeby.
To mě právě nemírně
To mě právě nemírně zajímalo jaké jsou v tomhle disproporce a jak se řešej přebytky jednotlivejch frakcí a zda se všechny zužitkují či zda se to někomu hromadí?
Ono není problém vyrobit
Ono není problém vyrobit něco na sklad. Navíc existují možnosti, jak ze složitějších uhlovodíků udělat jednodušší, jen je to energeticky náročnější. Ropa je prostě směs uhlovodíků z nichž některé jsou pro výrobu toho daného produktu výhodnější, to ovšem neznamená, že ten produkt nejde vyrobit i z těch ostatních.
Zkoumal a odnesl jsem si z
Zkoumal a odnesl jsem si z toho, že většina ropy je spotřebována energeticky, tj. spálena. Jsem rád, že mi Eurostat dává za pravdu. Spotřeba ropy v rámci primárních energetických zdrojů ~550 Mtoe, neenergetická spotřeba ropy ~84 Mtoe.
Nevím odkud to Vaše nepravdivé tvrzení pochází, ale jaksi neodpovídá realitě.
To je velmi zvláštní,
To je velmi zvláštní, protože ropa obsahuje zhruba 45 % frakce, ze které se vyrábí benzín a nafta. Neřeším teď mazut a další látky, to nemá s dopravou v Norsku a Finsku zhola nic společného. Do těch 45 % se ovšem počítá i topný olej, který nám ukrojí dalších asi 10 %. Takže na benzín a naftu skutečně padne zhruba 35 % ropy. Najděte si to, to jsou volně dostupné informace. Naprostou většinu ropy tvoří mazut, ten se používá pro pohon zaoceánských lodí, ale to už nemá s Finskem nic moc společného.
Není těch 10% jen extra
Není těch 10% jen extra lehký topný olej (či jaký je zákonný název), nebo jak se někdy říká topná nafta?
Ale mazut tankovaný ve Finsku bude do statistiky započítán jako spotřebovaný ve Finsku, nevím že by se vykazovala spotřeba pro mezinárodní vody, pokud tomu tak je, pak mne opravte.
Taky je fakt že mohou ve velkém používat krakování, tomu bych se ani nedivil, pokud se nepletu tak ropa je u nich dovážená, nebo svého času byla, hlavně z Ruska, pak by snaha o co nejefektivnější spotřebu byla na místě.
Mazutky neprovozují, to jsem si jistý, takže tu nic.
Zajímavé by bylo ale toto srovnat s exportem ropných produktů z Finska, třeba zjistíme že vyváží velké množství asfaltu.
Ještě jeden přídavek,
Ještě jeden přídavek, jestli jde na energetickou spotřebu 550MTOE, nebo kolik se tvrdí, pak roli mohou hrát elektrárny, mnoho je jich schopných spalovat jako primární palivo jak např. uhlí tak i topné oleje, nebudu se teď pouštět do dalších spekulací, neumím pořádně přeložit typy, pro podivné názvosloví a velmi kusí informace.
Pokud ale uvádí energetickou spotřebu, pak by se několik stovek MW v elektrárnách, hádám tak minimálně 1000, muselo projevit. Ale jen čert ví jak jsou data aktuální.