Švédsko chce postavit 10 nových jaderných reaktorů

Švédsko v příštích letech postaví deset nových jaderných reaktorů. Skandinávská země tak názorně ukazuje rostoucí světový hlad po jaderné energii, který nezastavila ani havarie jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011.

Nejstarší švédská jaderná elektrárna Oskarshamns zahájila svůj provoz v roce 1972.
foto: Daniel Kihlgren, CC BY-SA 3.0

V současné době jaderné reaktory fungují v 31 zemích světa. Na prvním místě v počtu jsou Spojené státy s 99 reaktory, v závěsu je Francie s 58 reaktory a Japonsko s 43 reaktory.

Brzy se ale premiantem stane Čína, která nyní provozuje 33 reaktorů, připravuje stavbu 28 dalších a do budoucna má s jadernou energii velmi smělé plány. V roce 2020 čínské jaderné reaktory dosáhnou výkonu 80 GW, o deset let později 200 GW a podle současných představ v roce 2040 dokonce 400 GW.

Po havárii ve Fukušimě řada zemí, v čele s Německem, začala obracet svou energetickou politiku směrem pryč od jaderné energie. Avšak rostoucí světový hlad po elektrické energii ukázal, že opuštění jádra je zcela nereálné.

V současné době celý svět spotřebuje ročně 20 TWh elektrické energie. Podle londýnské nadace World Energy Council v roce 2030 pak více než 30 TWh elektrické energie a v roce 2040 dokonce 40 TWh elektrické energie.

Uspokojit světovou energetickou poptávku pouze obnovitelnými zdroji je podle všeho zatím nemožné. Důkazem toho je i ekologické Švédsko, kde jsou “zelení” součástí švédského parlamentu. V roce 2014 nová švédská vláda (sociální demokraté a zelení) dokonce pozastavila rozvoj jaderné energetiky v zemi a obrátila pozornost pouze na obnovitelné zdroje.

Jak se však ukázalo, nahradit jadernou energii obnovitelnými zdroji globálně nelze, a to i přesto, že Švédsko díky své unikátní geografii vyrábí asi 45 % elektrické energie ve vodních elektrárnách a cca pouze 10 % v elektrárnách na fosilní palivo.

Minulý týden proto švédská vláda (sociální demokraté a zelení) ve spolupráci s konzervativní opozicí přijala rozhodnutí pokračovat v modernizaci a výstavbě nových jaderných reaktorů.

“Ve Švédsku musíme mít robustní elektrické soustavy s vysokou úrovní bezpečnosti dodávek, nízkým dopadem na životní prostředí a také energii za konkurenceschopné ceny,” stojí ve společném prohlášení vlády a opozice.

“Tímto způsobem (dohodou – pozn. red.) máme zajištěno, že si Švédsko udrží v dohledné budoucnosti jadernou energii,” uvedl Lars Hjalmered, mluvčí opoziční konzervativní Umírněné koaliční strany.

Švédsko nyní provozuje 9 jaderných reaktorů ve třech jaderných elektrárnách, které pokrývají z 38 % roční spotřebu (rok od roku se přesný podíl poněkud mění) elektrické energie Švédska. Některé reaktory byly otevřeny v 70. a 80. letech a v následujících letech projdou kompletní modernizací.

Avšak část jaderných reaktorů bude muset Švédsko uzavřít. Konkrétně v letech 2017 až 2019 ukončí svůj provoz jeden reaktor v elektrárně Oskarshamn (první ze tří byl uzavřen v minulém roce) a v letech 2018 až 2020 dva reaktory v elektrárně Ringhals. Ostatní původní reaktory po modernizaci zůstanou v provozu do 40. let 21. století.

110 Comments on “Švédsko chce postavit 10 nových jaderných reaktorů”

  1. Nejlepší je kombinace
    Nejlepší je kombinace jaderných zdrojů a klidně i OZE, když na to máte vhodné podmínky, což ČR tak úplně nemá. Pro ČR je ideální FVE na střechách, větrníky mají v podstatě už místa vhodného využití zabraná, takže tam už nic nového nebude. Stačí se podívat na reálné využití VE v ČR. Je to bída a děs. Uvádí se, že instalace výkonu 1 MW ve větrných elektráren vychází zhruba na 1 milion Eur. Problém ovšem je, že v našich podmínkách je skutečná využitelnost těchto elektráren asi 20 %. Tedy v podstatě platíte milion Eur za nespolehlivý zdroj, který zhusta dodává, když to není potřeba a naopak, když to potřebujete, tak nedodává nic. Cenově dává smysl postupně OZE pokrýt v ČR tak kolem 40–50 % spotřeby, víc v případě nových objevů nebo levných baterií, ale zbytek bych nechal právě na jaderkách, které jsou ekologické.

    1. Spíše než „větrníky
      Spíše než „větrníky mají v podstatě už místa vhodného využití zabraná“ by bylo u nás vhodnější napsat „větrníky mají v podstatě už místa vhodného využití – s povolením okolních obcí – zabraná a jinde je místní nechtějí, ač by podmínky byly“. Bohužel. I když ani mně se krajina v okolí Vídně směr Brno a Bratislava nelíbí. Ty větrné parky jsou divné (asi něco jako u nás pole plná FVE) a opravdu většina vrtulí stojí.

        1. Nedávno jsem projížděl
          Nedávno jsem projížděl Německem z Rozvadova do Belgie a Holandska, a kousek za Rozvadovem jsou stovky větrníků a desítky ještě neosazených stožárů. Víte kolik se jich netočilo? Za 950 kilometru dlouhé cesty jen nekolik desítek. Odhadem tak 1 z 25. Pobřeží 800km daleko. Vítr nikde.

        2. Dal jste si práci a ze
          Dal jste si práci a ze stránek ČEPS si vyjel hodinová data za rok a spočítal si pro tyto dva zdroje, tedy VtE a FVE relativni využití? (Z minim dosažených v dané hodině) VtE na tom nejsou o moc hůř než FVE, jen je rozdíl že FVE se počítají z asi 2000MW a VtE asi z 280MW. Ano jsou tam výkyvy, ale jinak se hodnoty pro VtE drží v rozmezí 0,1-0,25, FVE mají proti tomu mnohem výraznější kolísání v průběhu dne a ročních období. Také je zajímavé sledovat že FVE dodávají přes den a VtE mají vyšší hodnoty v noci. Pak jsou období, patrně spojena s přechodem frontálního systému, kdy FVE i VtE dodávají 0,6 i 0,3 instalované kapacity.

          Pokud by VtE byly rozmstěny rovnoměrněj po republice, asi jako jsou nyní FVE, bylo by myslím možné dosáhnout rovnoměrnějšího rozložení výkonu.

          Sice nemůžeme zastavět všechno, to ani VtE či FVE, ale to co nám momentálně spíše brání v tom abychom potenciál využili naplno je momentální nedostatek akumulačních kapacit. Ten také brání tomu abychom využili možnosti importu levné energie (tedy krom přetoků SRN – Rakousko) Momentálně máme ais 1179MW v PVE, pro čerpání něco kolem 1050MW. Vím že se budu opakovat, ale máme tu možnost relativně rychle přidat pár MW v ex-PVE pastviny, to je něco co by se možná dalo udělat do roka, ale bylo by lepší jich mít mnohem více. Možná dvoj či trojnásobek, sice na tom nejsme tak dobře jako Rakousko, ale to neznamená že bychom neměli je kde postavit.

          Krom mnoha již existujících vodních děl, třeba Štěchovic, kde je, pokud se pletu, tak mne opravte, PVE napojena na zdrž VD Vrané, by bylo možná možné zkusit využít i nově připravovanou přehradu na Bečvě. Kolik by to bylo MW je otázka, ale myslím že je dost možné že by se mohlo podařit. Mimochodem je zajímavé že ČEZ navrhoval stavbu jaerné elektrárny za stovky miliard a vycouval z přestavby VE Orlík na PVE, která měla stát „jen“ kolem 2mld, což by bylo v podstatě nic. Ovšem je otázka jestli je neuvažoval jen kvůli blokům v Temelíně.

    2. Něco jsem na téma větrná
      Něco jsem na téma větrná energetika v ČR četl. Reálný potenciál větrné energetiky v ČR je okolo 20 GW (dost daleko od zastavěných území, mimo chráněná území, dobré podmínky) je cca 70x více než je využíván nyní. Další věc, kterou je třeba vzít v úvahu je to, že vašich 20% odpovídá instalacím z před 8-10 lety. Mezitím proběhlo několik kol technických inovací, takže už dnes existují typy VtE specializované na oblasti s horším větrem (třída 3 z 5, velký kus ČR), které už nemají problém s 30% koeficientem využití a výrobci slibují jít v příštích letech až ke 40%. Nehledě na trend dělat vyšší stožáry, tj. mít lepší větrné podmínky.
      „Hyzdění krajiny“ je věc dosti subjektivní a proměnlivá. Vím o obci, kde místní byli proti, ale proti být přestali, jak zjistili, že za tu vrtuli bude mít obec 200 000 Kč/rok. Dneska se k vrtuli chodí, jako k místní atrakci, na rodinné výlety a obec aktivně investorovi nabízí možnost dalších instalací.

      1. To je nesmysl. I v Německu,
        To je nesmysl. I v Německu, kde se staví nové instalace, nedosahuje účinnost přes 25 %. Vrtule navíc zabíjí hromadu ptactva. A účinnost nemůžete zvyšovat do nekonečna. Navíc životnost našich VE je max 25 let. Více jednoduše nevydrží mechanika a převodovka.

        1. Já psal o nových
          Já psal o nových instalacích (30+%), vy píšete o průměru celé „flotily“, tj. včetně 10,15,20 let starých kusů.
          Životnost VtE není 25 let. Je tak dlouhá, jak dlouho jste ochoten je generálkovat. Vodní turbína taky vydrží max. 20 let a nikdo nepíše, že životnost vodní elektrárny je 20 let.
          Jo, a dneska už se staví VtE bez převodovek.

              1. Ok, tak tam není převod,
                Ok, tak tam není převod, je to tam napřímo v DC motoru. Stejně tam jsou mazaná ložiska, nějaká spojka apod. Tohle prostě neokecáte. Je mi jasné, že máte hrozně načteno a jste vzdělán v oboru, ale když to shrnete celkem a celkem, tak VE nemají bez dotací ani tu nejmenší šanci. A proto je nechci.

        2. Teď do toho taháte ještě
          Teď do toho taháte ještě ptáky, nenapadá vás, že kdyby to byl opravdu takový problém, že by se s tím něco už dělalo? Ono na plašení zvířat máme technologie poměrně slušné, instalace nějakého ultrazvukového plašiče by vrtulím nějak neuškodila.

          Zajímavé ovšem je že asi desetinásobné množství zabitého ptactva kočkami nikomu nevadí. A nikdo to nevyužívá jako argument proti kočkám, nebo pro zákaz jeich chovu. Což je s podivem, protože proti VtE je tento argument použitý celkem často.

          1. Tak to já se hlásím k
            Tak to já se hlásím k tomu zákazu chovu koček. Zabíjí to ptáky, odkládá mrtvé myši různě po terase a chodnících, mrouská se to pod okny když spím a navíc to dělá kupičky do travičky. Malé, nenápadné, brutálně páchnoucí. Po jejich rozstříknutí nožem sekačky horší, než biologické zbraně. Kočky zakázat 🙂

            1. Víte jaká byla ona
              Víte jaká byla ona dotovaná výkupní cena v posledním roce u nás? (Mimochodem dnes je 0Kč) 2Kč/kWh. To byla opravdu hrozivá dotace.

              Tady je trochujiný problém, momentálně se přesouvá z jednoho modelu na druhý (to jak se mění celá evropa a její hospodářství se může a nemusí jednomu líbit, ale co s tím? Diskutovat o tom jestli to je nebo není demokracie, to není na toto fórum) a nevíme co a jak přesně bude. Například se může, a mění, model dotací. Například zavedením aukcí.
              oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/aukcni-mechanismy-tlaci-cenu-energie-ze-solarnich-systemu-dolu/

              No a pokud, jak je uvedeno v komentářích, se v Německu u FVE podařilo vysoutěžit cenu 74€/MWh, u větru by to mohlo být ještě méně, začíná být otázka jestli náhodou tyto zdroje i s potřebnou akumulační kapacitou nevycházejí lépe nebo minimálně stejně jako JE.

              Pokud vzroste podíl OZE, pak vznikne i poptávka po akumulačních kapacitách, pokud zde opět zapojíte nějakou aukci, nebo podobný mechanismus, opět je šance že zdroj dotanete za celkem nízkou cenu.

              Nejspíš nikdo nebude chtít stavět naráz obrovský akumulační zdroj 5000MW, 1000MW, možná ani 500MW, ale je myslím dost obře možné že se začnou dělat akumulační zdroje modulární, je jedno jestli to pak budou baterie, teplo, nebo stlačený vzduch, díky modularitě ale pak budou stát méně – sériová výroba.

              Ale problém takových modulárních akumulačních zařízení je to že účinnost musí být vysoká -> baterie, eventuálně, jak jsem navrhl již, opravy a přestavby některých VD. (možné znovuobnovení provozu některých odstavených PVE) Případně nějaké malé standardizované PVE k rybníkům. A u baterií je zase problém s životností, tedy u těch moderních, takže by to asi skončilo iu nějakých starších typů, buď olověných, nebo Ni-Fe, vzhledem k určení pro statické použití by vyšší hmotnost asi nehrála roli.

              Nakonec snad, udává se jakési hrozivé číslo v ekvivalentech Temelínů, které by bylo týdně třeba spustit aby celá světová populace mohla spotřebovávat tolik proudu co průmyslový svět. V nejlepším se podařilo nainstalovat u nás asi 1000MW FVE ročně, to je asi jako 250MW JE, pokud se JE se dvěma reaktory staví 15 let, pak FVE za tuto dobu instalované produkčně odpovídají asi 3 700MW, to je skoro dvojnásobek a jsem si jistý, že by bylo možné toto číslo ještě zvýšit. A také kolik je na světě hutí a firem schopných vyrobit nejdůležitější části JE? Kolik firem na světě je schopno tyto stavět? Tam je obrovský limit. Taky limit kolik lidí je schopno taková zařízení obsluhovat a taky se získáním všech povolení.

              Proti tomu instalace a zprovoznění OZE a modulárních uložišť bude násobně rychlejší. A nejspíš i levnější.

              1. Upozorňuji, že starší
                Upozorňuji, že starší typy baterií mají mizernou účinnost, Ni-Fe kolem 80 % apod. Levnější to nebude do chvíle, kdy nastane průlom v bateriích. Do té doby je to mokrý sen ekologů a nemá cenu to řešit. Prostě to levné není a NENÍ. A můžete házet nápady, dělat brainstormingy, aukce a další pitomosti a stejně to nebude levnější. Třeba jednou, až budou baterie stát 1000 Kč za kWh s životností 50 let. To pak jo. Do té doby nic.

                1. Nevím co se vám nezdá na
                  Nevím co se vám nezdá na aukcích, pokud je někdo schopne postavit a provozovat FVE nebo VtE za cenu menší než jaká byla původní výkupní, pak je to podle mne krok správným směrem. A pokud někdo dojde s JE, která bude postavitelná a provozovatelná s nízkou cenou za MWh, pak klidně ať se taky zapojí. Co je teď pro energetický trh nuté je aby se přešlo na jiný, než původní model. A ten bude jiný než ten před garantovanýma cenama a jiný než s nimi. A nejspíš to budou právě aukce.

                  80% je pořád celkem dobrých, je to někde na úrovni PVE. U Pb se pro stabilní použití udává životnost 20 let, u Ni-Fe jsem viděl až 50 let. Cena za Wh u obou je asi 0.20$. Pokud by měla být opravdu 20 let, pak na 1kWh připadá, za cenu baterií asi 0,67Kč pokud se využije každý den jednou, to už by i u článků s asi 5000 cykly dalo slušnou životnost (nehledě na to že se tak uvádí pokles na 80% kapacity), na 1MWh pak 670Kč, v nejhorším případě se můžeme dostat někde na stejnou cenu jakou požadoval ČEZ jako garanci pro JETE II, a méně něž je cena pro Hinkley Point C, kde byla schválena (nebo minimálně požadována)garance 92 liber za MWh, což je asi 3100-3150Kč/MWh.

                  Cena elektroniky kolem baterií, vzhledem k tomu že kapacitu uvažuji desetinásobnou proti výkonu, je na kWh zanedbatelná, při předpokládané životnosti 10 let.

                  Elektrárny si tu příliš dlouho hrály na písečku do kterého nikdo moc nerýpal a všechny stačilo odbýt právě najakou energetickou bezpečností a podobně. V USA třeba tak elektrárenské firmy z některých spolkových států vytáhly neskutečné částky na vedení v podstatě od nikud nikam. Jenže to přestává platit, mezistátní sítě jsou více a více propojené, čeká se na propojení nadstátních (NORDEL etc.) a padla železná opona, bez toho by německá energiewende, protože by prostě přístup k Baltu byl nemožný, cena technologií klesla natolik, díky sériové výrobě a počátečním dotacím, že se o elektřinu začala zajímat stejná skupina lidí co dříve o ropu a akcie. Jinými slovy vznikla tu burza, řekl bych že velmi brzo tu vznikne velký trh právě pro akumulaci a ještě to urychlý vývoj baterií.

                  A pokud se budou často opakovat období s nízkou či zápornou cenou proudu, do začátku je jedno z jakých zdrojů, velmi brzo někdo bude investovat do akumulačních kapacit. Jednak tato mohou (třeba i s nuceným omezením emisí) vést k odstranění uhelných zdrojů, a tím vzniku období s vysokou cenou, protože bude existovat nedostatek proudu, nebo také se někomu vyplati spekulovat, koupí za 5€, rodá za 30€ a pod.

                  To samozřejmě stále bude nechávat dveře otevřené komukoliv kdo bude schopný postavit a provozovat JE v takových podmínkách. Ale zatím se nikdo takový neobjevil, ať to bylo v GB, nebo u nás, chtěli na to garance. Dokonce se může vtíra otázka, jestli by se nám nevyplatilo postavit HVDC, nebo UVN linku přes Polsko a vést sem energii přímo od Baltského moře.

                2. Problém s vaším
                  Problém s vaším nadšením je jediný. Co se stane, když opravdu nebude foukat a svítit a zrovna bude energie nutně potřeba a původní klasické elektrárny to už zabalily? To jako prostě večer neuvařím, nebo budu mrznout, protože ekologie a nadšenci? Já to prostě nechci! A nehodlám to platit.

                3. Ono to nebude zase tak
                  Ono to nebude zase tak rychle, takže času na odladění je dost. Stejně tak na to aby vznikly veškeré mechanismy. Hádám že podobně reagovali lidé v 50. letech když začínal mezinárodní obchod s ropou. Do záluží se také první ropa vozila vlakem a pak přišla družba. Teď je to podobné, kapacita pro obchod je omezená, 3000MW je celkem málo v porovnání s tím co k nám teče jednou trubkou.

                  To co budeme potřebovat je několik vedení HVDC nebo UVN, nejlépe raději každým směrem dvě, aby se Moraváci a Češi nehádali. (Ne, skutečný důvod je že by se s jedním mohlo něco stát). Pokud bychom měli tato vedení k Baltu, jsme schopni se spojit se sítí NORDEL přímo, nikoliv přes SRN. Zároveň nám to umožní přístup k oblastem s velkým množstvím zdrojů, jak primárních tak ukládacích. Jedna linka přenese asi 1800-2000MW. dvě přes polsko a dvě přes SRN dávají klidně 8GW.

                  Dále pokud v určitý moment dojde k tomu že se zvedne cena energie v dostatečně dlouhém období, mizení klasických elektráren na moment ustane, nebo se objeví takové, které jsou pružné a ne příliš nákladné, protože po nich vznikne poptávka. Dneska se prohlašuje že OZE způsobují růst uhlí etc. K tomu je jediný důvod to že USA uhlí nechtějí a došlo k přehlcení světového trhu, zároveň EU totálně nezvládla emisenky, což způsobilo že se vyplatí provozovat uhelné elektrárny, které ale nejsou natolik pružné jako plynové, z toho je snad i ta záporná cena.

                  Ale pokud chcete, nikdo vám asi nebude bránit v tom abyste si zainvestoval vlastní jadernou elektrárnu, případně s některými z dalších lidí, ale asi se budete muset obejít jen s cenou na trhu, ale kdoví, třeba když na rozdíl od ČEZu zvládnete cenu srazit na 50€/MWh, třeba ty garance dostanete.

                4. Ne. Mě je jedno, co mi bude
                  Ne. Mě je jedno, co mi bude vyrábět elektřinu, když to nebude uhlí. Takže uhlí zdanit až za hory, ale zbytek přestat dotovat a to kompletně a naprosto. Ať si poradí trh. A VE a FVE se rázem přestane vyrábět.

                5. Myslíte? To se jen tak
                  Myslíte? To se jen tak nestane, na to je v tom po světě zapojeno příliš lidí a příliš vlivných lidí v tom má investice.

                  Nehledě na to že jestli se s FVE dosáhlo už grid parity, v některých oblastech, pak s tím fakt nic nenaděláte, pojede to samo dál. Pokud to zkusíte zakázat, tak, protože ve zbytku světa nežijí Češi na kterých je možné špalky štípat, si vlády koledují o sesazení, nebo minimálně nezvolení. Myslíte si že byť byste nechal trh rozhodnout, tak že by třeba v Německu nebo Rakousku používali jádro? Myslíte si že se podaří v Japonsku spustit alespoň polovinu reaktorů nebo že by stavěli další? Asi ne.

                  Nicméně znovu zopakuji, pokud zvládnete energii z jádra dostat pod 50-75€/MWh, pak se do toho pusťe a brzo vám bude patřit skoro celý segment energetiky, pokud ale jádro není schopné jít pod 100-115€/MWh, pak nebude mít moc šanci ani bez dotací do jiných zdrojů. Pokud se tedy nebudeme bavit o velmi specifických případech jako jsou velmi odlehlé oblasti – Bilbino, velmi hustě osídlené oblasti s vysokou spotřebou – Emiráty, eventuálně oblasti s vysokou spotřebou a produkcí z velmi drahých zdrojů. V takových ale bohužel i VVER440 je příliš velký, větčinou.

                6. FVE ani VE se nejsou bez
                  FVE ani VE se nejsou bez dotací schopny dostat pod vámi uváděné hodnoty. Jak říkám. Započítejte do toho podmínku stabilních dodávek a VE i FVE je v řiti. Ale co už. Vy jste přesvědčen. Já ne. Vy to máte jako poloboha, já ne. Budiž.

                  A dodal bych, že pokud by to bylo tak super výhodné, nestaví se v ČR i tak nic jiného. Ale jelikož tu dotace nejsou, tak se za ta léta od zrušení dotace nepostavilo vůbec nic. Proč asi…

                7. Já žádného poloboha
                  Já žádného poloboha nemám, a pokud tak už by vůbec nebyl v podobě nějakých vrtulí nebo panelů na poli.

                  Pro inforaci jakýkoliv zdroj tu zůstává vždy jen v rovině úvah, nehledě na nedotace, stejně jako VRT, dálnice, průplav, možná je chyba někde trochu jinde.

                  Vy si zase do jaderek započítejte podmínku flexibilního reagování na základě zatížení sítě. Ta je zhruba tak nastejno. A teď jak to započítat, že?

                  Myslíte situaci kdy se až letos podařilo částečně odblokovat FVE pro vlastní potřebu kdy stejně skoro hned přišli se změnou plateb za jističe, které jsou momentálně u ledu? Mimochodem v původím draftu byla dokonce chyba kdy se cena za jistič napsala jako cena za 1A a tak se musela násobit ještě počtem amper, toho si naštěstí všimli, protože jinak to vycházelo ně několik set tisíc Kč.

                  Nehledě na to že po tom extempore se zpětným zdaněním sem asi nido investovat do energetiky jen tak nepřijde, nehledě na to co se o energetice tady ví ve světě.

                  Pokud má nějaká investice někde být něčím jiným než spekulací (což jsou všemožné automobilky a sklady), pak musí existovat nějaké stabilní prostředí, to tu v tuto chvíli není (a EET to asi jen zhorší). A nejsou tady ani pro jeho vytvoření mentální kapacity. To znamneá že zvenku sem nikdo do větrníků investovat nepůjde a zevnitř o to není jaksi zájem. Nedávno byl právě o podikatelích u nás zajímavý článek na blogu aktuálně.cz, doporučuji jej najít a přečíst (blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-kania.php?itemid=27517).

                  Nehledě na výš zmíněné, neumíme ČR propagovat jinak než levnou pracovní silou, pornem, natolik že o tom BBC natáčela asi hodinový dokument, průšvihy prezdenta a to je asi tak všechno. Už asi tak před půl rokem zazněl od některého z ekonomů názor že koruna je podhodnocená a má být někde na 20Kč k dolaru a nějakých 24Kč k euru. A pokud se tu takovým způsobem dělá všechno, pak výsledek je takový jaký je. Úplně stejně by dopadly v sučasné době JE, i pokud by dotace nebyly, výkonu totiž je a bylo i v klasických zdrojích příliš mnoho a v momentě kdy se na základě zásahu antimonopolních úřadů vznikly další energetiky (tj. ČEZ např. musel odpordat některé elektrárny), a havarovaly ceny uhlí a někdo začal dělat věci jinak (Nedováží nebo nedovážela EPH uhlí z Německa?) současná situace na trhu musela dříve či později nastat. OZE to maximálně jen urichlily

                  Nic jiného než se železnicí, tam taky služby ČD neodpovídaly cenou kvalitě, až soukromí dopravci a ÖBB byli něčím co pomohlo změny urychlit a něco tu změnit.

    3. Co dává cenově smysl je
      Co dává cenově smysl je taky dobrá otázka. Protože ceny OZE, a fotovoltaiky zvláště, velmi rychle klesají. Fotovoltaika má navíc potenciál být klidně 10x levnější, stačí když se chytnou perovskity. To jsou jednoduše syntetizovatelné sloučeniny, kterých vám v chemičce syntetizují kolik budete chtít.

        1. Já sám jsem hezký
          Já sám jsem hezký příklad, jsem oběť zlevňujících FVE. Dnes bych za 450 tis., co mne stálo 3,6 kWp FVE na rodinném domku před lety, pořídil daleko více. A co je bomba, tak už se nevyplácí ani ohřev vody solárně kapalinově, ale levnější z hlediska instalace i provozu je FVE a bojler s elektrickou spirálou. Tam jsem taky oběť 🙁

          1. Pane Radovane, trochu
            Pane Radovane, trochu mlžíte. Vím to, protože cena FVE panelů už posledních pár let stagnuje a nikam se ve skutečnosti neposouvá. Sám totiž FVE mám a používám. Jediné, u čeho by cena mohla teoreticky klesnout, jsou aktivní prvky. Ale ty opravdu kvalitní, které vydrží alespoň 15 let, budou stát pořád stejně. Takže ani, vy jste si tehdy koupil drahé FVE panely, ale dnes byste je rozhodně nepořídil o mnoho levněji než před 3–5 lety, protože stojí v podstatě stejně, ne-li více kvůli slabé koruně a clu.

  2. Konečně rozumný krok.
    Konečně rozumný krok. Pokud chceme plnit klimatické cíle, bez jaderné energetiky to prostě nepůjde. Před Švédskem bude těžká volba – koho zvolit za dodavatele. Jako první se nabízí „politicky korektní“ Američaní (Westinghouse) nebo Francouzi (Areva/EDF). Obě země ale měly více než dvacetiletou stavební pauzu a generace odborníků, která jejich jadernou flotilu postavila je už dávno pryč a ta nová nemá s takhle velkými projekty zkušenosti a podle toho ty projekty vypadají. Stačí se podívat do vedlejšího Finska, kde JE Olkiluoto se staví dvakrát déle a třikrát dráž než slibovali. V současné době je podle mého názoru takovou rozumnou volbou reaktory VVER od Rosatomu. Ty reaktory jsou léty prověřené, jsou to evoluční technologie, u kterých byly za několik desetiletí vychytány mouchy a hlavně, Rosatom staví průběžně a realizuje velké množství projektů, což se projevuje na jeho zkušenostech a na průběhu výstavby nových elektráren. Například v Běloruské jaderné elektrárně generální ředitel MAAE Amano ani nechtěl věřit, jak dobře výstavba pokračuje…

    1. Tak to ta jaderka nemá
      Tak to ta jaderka nemá šanci, do té doby se ani nekopne, ba ani vápnem neudělají čáru na zemi. Jestli jim síť začne blbnout, pak bude pro ně rychlejší natáhnout několik HVDC linek a jestli nebude pak se snad poškrábou na hlavě a vezmou si kalkulačky a začnou počítat znova.

      Kdyby nebyl rok 2016 tak řeknu že jim jde o plutonium do jaderných zbraní (mají je ještě vůbec??) ale obohacování uranu je tak jednoduché že to dělá každý druhý diktátor.

          1. Kontajment je betonova
            Kontajment je betonova schranka kolem reaktoru, zde spise betonove desky navesene na skeletu.

            Pokud byste vedel co to bylo za typ reaktoru, tak trubky s vetsi, nasobne, vetsi pravdepodobnosti poskodila prehrata para, kterou delalo asi 20MW zbytkoveho tepla. Mimochodem tam ochazelo k tepelnemu rozkladu vody.

            Toto byl tzv. BWR – Boiling WATER reactor, Cernobylsky РБМК byl grafitovy a v momente vybuchu bezel na asi 4TW, asi tisickrat vice nez bylo dovoleno. Diky obrovskemu teplu doslo k naslednemu pozaru, teplota byla natolik vysoka ze patrne ve spojeni s nejakym kovem pozar horel fialove.

            Proto takzy uniknuvsi isotopy maji zcela jinou povahu.

    1. Helemese, vylízaný
      Helemese, vylízaný internetový anonym má dojem, že je chytřejší než britští a švédští energetičtí a ekonomičtí experti. To je fakt srandovní. 🙂 Pro info, prostředků na pořízení JE je dost. Jde o ztrátovost a ziskovost, a problém je v tom, že dotace do oze parodií na elektrárny tak rozesraly energetický trh, že dnes v Evropě, žádná nedotovaná investice do energetiky nemůže být zisková, ani plynové elektrárny, ani oze. Přičemž GB musí urychleně přistoupit k náhradě řady zastaralých uhelných elektráren, a každému kdo není úplně vylízaný je jasné, že tzv. oze klasickou energetiku nenahradí ani za 50 let.

      1. No, britští energetičtí
        No, britští energetičtí experti jsou tak 50%:50% v názoru jestli je projekt Hinkley Point C blbost. Ekonomičtí experti mají jasno, je to blbost, je to jen projekt, který tlačí britská vláda bez ohledu na cokoli a kohokoli, včetně finanční smysluplnosti.
        Švédští ekonomičtí a finanční experti se nemají k čemu vyjadřovat, žádné plány na výstavbu JE ve Švédsku neexistují.

      2. Helemese, sprostý
        Helemese, sprostý internetový anonym se neumí chovat a uráží všechny s odlišným názorem má dojem že jen ten jeho je správný. To je fakt smutné 🙁 Pro info, to že někdo má nebo nemá papír nemusí hrát roli protože může být zaujatý. Jde o ztrátovost a ziskovost, a problém je v tom, že kolosy JE se odmítají přizpůsobit, že dnes jsou předražené, žádná taková investice do energetiky nemůže být zisková…

        A byl bych schopen ten váš komentář takto předělat až do konce. Teto přístup, jaký předvádíte vy, škodí jaderné energetice více než všechny dotace do OZE. Pokud se zeptáte lidí z takových energetik jako je ČEZ, pak ano řeknou vám že jedině jádro je to správné a že se máte vykašlat na všechno ostatní, že jen oni to umí. Diskutovat s vámi anglicky napsal bych jedno velmi pěkné a výstižné slovo. Takový výrok je od nich pochopitelný, protože OZE a nové firmy s nimi spojené jsou ohrožením monopolu a postavení těchto energetik.

        A teď popravdě řekněte, cožpak energetiky ve 20-30. letech když vznikaly neměly všemožné dotace a úlevy? Ale měly! A jako polostátní podniky likvidovaly třeba u nás konkurenci. V Británii ten moloch zase vznikl zestátněním různých společností. A proč? Jen aby teď dělal problémy. Ano různé společnosti měly třeba různé frekvence, mezi 40-60Hz a různá napětí od 220-240V, občas 110V (jejich sjednocení bylo také jedním z důvodů zestátnění), ale tento problém byl spíš umělý. Pro domácnosti jen tak u prvních televizí. Ale s tehdejšími regulátory a tolerancemi stejně brzy přešli na nezávislé časové základny v televizích. Pro průmysl možná větší, ale pořád řešitelný.

        A cožpak nedostávaly všemožné dotace doteď? Dostávaly, ale to energetika jako celek, provozovateli uhelných lomů počínaje, skládkami produktů konče.

        Až vy, nebo někdo jiný, ukážete ekonomickou bilanci jaderných elektráren typu gen. III+, nebo gen. IV, se všemi náklady na stavbu, provoz, odstavení a naložení s palivem, jakýmkoliv bezpečným způsobem, jedno jestli přepracováním nebo uložením, běžnými provozními výdaji a budete okolo 74€, což je cena proudu z větru v posledním dotovaném roce u nás, kdy to bylo 2000Kč/MWh, Pak se dá o tom že by se všechno postavilo na JE bavit.

        A ano vím že díky OZE cena lítá, ale jaksi pokud mám jeden den přebytek OZE že je cena 40€, pak druhý den může být cena 100€. A pokud OZE konstantně stláčí burzovní cenu na 30€, pak je proudu asi příliš. Až se ostrovní síť připojí buď pořádně přes HVDC, nebo lépe synchronně s kontinentem – UCTE (netvrďte mi že 50 – 100 km by nějak na 400kV stř. nešlo) Pak možná cena vzroste tak že se nové elektrárny vyplatí. Do té doby ale ne. A už ne něco čemu se konstantně prodlužuje doba stavby a cena jen roste. Každý se rozmyslí, uvidíme co zvládne Rosatom s VVER 1200, ale Areva se moc nepředvedla, jestli bude investovat do jaderných elektráren, kde jak jsem řekl je problém s dodržením termínů, nebo objedná v podstatě sériovou záležitost v podobě větrných elektráren.

        A pokud je koeficient využití u uhelných elektráren někde na 50%, pak je jich asi moc. Jedinou nadějí na to aby se JE znovu začaly stavět by bylo propojení UCTE a synchronizace, klidně přes transformátory s posunem fáze (mimochodem by měla být slušnost to mít na hranicích všech států, je jedno co mají za elektrárny, aby se omezily kruhové toky), s NORDEL a IPS/UPS, i s těmi ostrovy. Sice na daleko a proud z Prunéřova by dle pana Kirchohffa do Londýna či Moskvy asi nedotekl, ale umělo by to vyřešit problémy s cenami a dotacemi. A i ten Britský s nutnosti náhrady uhelných elektráren. Nehledě na to že se klidně Balt/Severní moře může velmi brzy stát oblastí s výraznými přebytky energie ne nepodobných ropným polím.

        Pak by byla velká hloupost místo toho se dělat s jádrem místo pořádné akumulace. Jedno jestli stlačeným vzduchem, nebo PVE, bateriemi, nebo i nejhorším, z pohledu účinnosti, možným způsobem a to teplem v roztavených solích.

        1. Pane Carlosi, ptá se
          Pane Carlosi, ptá se naprostá elektrická/energetická lama.

          Pokud vezmeme v potaz úplnou „ekonomickou bilanci jaderných elektráren“ o které píšete v 5. odstavci, a porovnáme cenu za megawatt s celkovou cenou OZE, a to VČETNĚ! nákladů na zálohování přebytků způsoby uvedenými v odstavci posledním, jak by porovnání dopadlo?

          Pokud jsem ve vašem povídání něco přehlédl, moc se omlouvám a klidně mi vynadejte dle libosti. Opravdu tomu nerozumím.
          Případnou odpověď prosím ne moc vědecky 🙂

          1. Píšete o zálohování,
            Píšete o zálohování, ale to je chybný termín, protože to je termín určený pro operativní situace, kdy se nepředvídatelně elektrárna pokazí a vy ji musíte fakticky v řádu zlomků sekund nehradit. Takže česká přenosová soustava musí být neustále připravená okamžitě nahradit zmizení největšího zdroje, tj. bez varování zmizí 1000 MW výkonu v Temelíně. Finta větrných a FV elektráren je v modularitě. 300 vrtulí nebo 4 000 000 panelů se najednou nepokazí, oni fakticky zálohovat nepotřebují.
            Ve skutečnosti jste ovšem psal, nic zlého netuše, o integračních nákladech srovnávaných technologií. Tj. jaká je cena toho, že tyhle neflexibilní zdroje dodávají do sítě.
            Tady se musí srovnat, jestli je levnější integrace gigantických, konstantně běžících uhelných/jaderných elektráren, které se ovšem kdykoliv mohou bez varování pokazit a musí se okamžitě nahradit. Nebo jestli je levnější integrace zdrojů s proměnlivou výrobou. Tam nepotřebujete zálohu, tam potřebujete dostatek pružného výkonu pro situace, kdy je tma a bezvětří.
            Praktické zkušenosti z USA ukazují, že třeba integrace větrné energie stojí asi třetinu toho, co integrace energie jaderné/uhelné.

            1. Hmm, zase průser; asi by mi
              Hmm, zase průser; asi by mi měli sebrat klávesnici pod pazourama. Já měl na mysli úplně něco jiného.
              Tím „zálohování přebytků“ jsem měl na mysli uložení do baterií momentálního přebytku proudu který je způsoben nečekaným foukáním větru a tím větší výroby proudu než síť momentálně potřebuje (je schopna pojmout).
              NE zálohování atomky/Temelína.

              Příklad:
              atomka běží na stálý výkon, OZE beží dle očekávání/potřeby – vše je v pořádku
              atomka běží na stálý výkon, OZE má momentální propad výroby – bere se z baterií
              atomka běží na stálý výkon, OZE má momentální nadvýrobu – přebytek se ukládá do baterií

              A právě cena těch baterií potřebných k uložení přebytků mne zajímala.

              1. Co lze dělat z přebytky
                Co lze dělat z přebytky výroby? Než dojde na (zatím?) drahé baterie, existuje spousta možností. Jsou dobře prozkoumané, třeba ve Francii mají tenhle problém skoro každou noc.
                1) Energetická efektivita. Menší spotřeba znamená menší počet elektráren, míň problémů, relativně větší účinnost opatření, relativně větší volné kapacity v síti.
                2) Přesnější předpovídání produkce a spotřeby. Čím více času je na tu přípravu, tím je vše jednodušší.
                3) Poslat/prodat elektřinu tam, kde jí přebytek není.
                4) Demand response – uzavře se kšeft s majiteli spotřebičů se schopností pružného odběru. Dostanou možnost ušetřit spoustu peněz, když budou více odebírat podle potřeby „sítě“. V ČR je třeba k dispozici HDO s 200 signály.
                5) Uskladnění energií – snadno a levně se dají skladovat jiné formy energie, na produkci kterých je elektřina využívána – teplo, chlad, tlak, gravitační potenciál, …
                6) Tlumení výkonu – u jaderných a uhelných zdrojů je to problém, protože jim to výrazně zvyšuje opotřebení, JE to snižuje životnost palivových tyčí. Větrné a fotovoltaické elektrárny jsou schopny plynule regulovat svůj výkon, ale třeba v ČR, podle podmínek ERÚ (min. 10 MW, funkčnost vždy za všech okolností) nemají přístup na trh s regulací sítě. Tak s ní nepomáhají a radši vyrábějí naplno, co to jde.
                7) Uskladnění elektřiny – PVE, setrvačníky, tlakové zásobníky a akumulátory.

          2. No právě je problém že
            No právě je problém že nikdo nikdy nic takového asi ještě neprovedl, tak se nedá moc srovnávat. Podobně dráhy roky mlžily kolik jsou dotace na cestujícícho na jednotlivých trasách, pak se to jednou provalilo v nějakých novinách.

            Baterie se hádají těžko, ale dal by se spáchat odhad pro PVE, teď je ve výstavbě elektrárna Jixi v Číně s výkonem 1 800MW, cena je někde kolem 1,2mld dolarů. Tedy asi 0,7 milionů za instalovanou megawattu. Tedy asi 16,8 milionu korun.

            Hádat kolik by dneska stály další Dlouhé stráně je dost složité, protože nevím jak se pohla inflace atd. Ale co víme o nich, pak se zaplatily do sedmi let, I kdyby to mělo být do deseti, pak je to pořád asi lepší než JE.

              1. Projekt znám, ale nevím
                Projekt znám, ale nevím jak by se k tomu stavěli tvorové v Lipně, přecejenom dunajská voda má totálně jiný chemismus. Ale zase je to možnost, jak i zlepšít povodňovou ochranu, v roce 2002 by se to celkem hodilo, stačilo by tehdy pustit vodu do Dunaje.

                Ale nabízí se tu ještě jenda zajímavá možnost, pokud by na Vltavě a Labi byl celkový spád elektráren asi 1,43 spádu mezi Dunajem a Vltavou, tak se dá voda z dunaje čerpat a s energetickým ziskem pouštět do Vltavy, to by asi řešilo i problémy se splavností Labe.

                Momentálně je na Valtavské kaskádě nejvíce asi 350m spádu, PVE Lipno Asach by v nejhorším (z pohledu přepouštění vody) případě měla asi 284m, tedy na naší straně je třeba alespoň 406m. V nejlepším pak 373m. Nevím jestli někde na Vltavě a Labi dá nasbírat oněch sai 100m. Respektive asi dá, ale nikdo tato vodní díla stavět nebude, jsou v pdostatě politicky neprůchodná. a byť na Vltavě pod Kaskádou je asi 22m spádu na jezech, a pak ještě možná stejna na Labi, nevím jestli by se to vplatilo.

                Pokud ale budeme počítat s tím že elektřina bude velmi levná díky elektrárnám v Severním moři, pak takové přepouštění vody by mohlo vyřešit jak ji dovést a uskladnit, kapacita Vltavské kaskády je poměrně značná. Dále by se tak otevřela možnost obnovení průtoků pod VD Lipno a eventuálně i obnovení asi 15MW staré elektrárny ve Vyšším Brodě.

      3. jestli jsou Britsti a
        jestli jsou Britsti a Svedsti „odbornici“ co rozhodujou o investicich podobne talentovani jako ti co prosazujou dostavbu Temelina v CR, tak bych jim veril asi tolik co aninimovi v diskuzi 😀 ti „odbornici“ co to prosazujou jsou vetsinou lobbysti co maj z proinvestovane castky „procenta“, takze je jasne ze to chtej at to stoji cokoliv bez ohledu na potrebnost

        mimochodem odhadovana dostavba Temelina je 600-750 miliard a casove 10-15 let od prvniho komnuti, realne tedy totalni nesmysl a pokud by se dnes zacalo s pripravou projektu jakoze se jeste nezacalo, tak driv nez v 2035-2040 stat nebude, do te doby muze bejt vsechno uplne jinak

        zrovna u Britu a Svedu bych se nebal ze by jaderky potrebovali, obe maji more a boudou moci pouzit jak vetrne, tak vlnove elektrarny, ci novou generaci fotovoltaiky pro extremni prostredi s vykyvy

  3. Bez jaderné propagandy,
    Bez jaderné propagandy, lží a překrucování:

    Zástupci vlády a dalších hlavních politických stran ve Švédsku oznámili, že plánují do roku 2040 vyrábět veškerou svou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů energií (OZE) s dočasným využitím jaderných elektráren.
    Na rozdíl od Německa, které v brzké době zcela ukončí provozování jaderných elektráren, Švédsko hodlá také postavit 10 nových jaderných zdrojů, které by nahradily ty starší a dosluhující. V současnosti je v zemi provozováno 9 jaderných elektráren, které produkují cca 40% veškeré elektrické energie v zemi.

    Vláda a opozice se dohodly zatím bez upřesnění na nahrazení dosluhujících jaderných zdrojů a to ve stejných místech, kde už stojí starší zařízení. Postupné utlumování jaderných zdrojů začne v roce 2020. Čtyři nejstarší reaktory by měly být do konce tohoto desetiletí odstaveny kvůli stáří.

  4. To je keců vycucaných z
    To je keců vycucaných z prstu.
    Ministr energetiky prohlásil v rozhovoru citovaném Reuters, že (současná) vláda by asi nebránila výstavbě nových reaktorů na místě reaktorů současných. Tj. až se mezi lety 2020-2040 odstaví ty současné, všechno se zbourá a dekontaminuje, tak potom, pokud bude mít někdo zájem, by švédská vláda asi nebránila případnému investorovi ve výstavbě.
    A pak to začalo žít svým životem a ejhle ve Švédsku se bude stavět 10 jaderných reaktorů (protože tam teď mají 9 funkčních a 1 odstavený), nejspíše už příští týden.
    Realitou je ovšem to, že už teď mají obrovské kapacity vodních elektráren a v regionu jsou skvělé podmínky pro větrné elektrárny. Jádro zde jaksi postrádá ekonomické opodstatnění, když je daň 6 EUR/MWh určená na uložení jaderného odpadu nahnala do provozní ztráty.

    1. Pokud se dobře pamatuji tak
      Pokud se dobře pamatuji tak součástí dohody je že daň bude zrušena.
      Radiací je zamořená jen malá část technologie, nic nebrání tomu abyste strhl všechno krom reaktoru a součástí primárního okruhu. Takže teoreticky letos odstavíte, do pár let lze strhnout turbínovou halu, trafostanici etc. a začít stavbu nového bloku. Dále záleží na tom jaké si nastavíte priority, jaké jsou to vodní elektrárny, víte jestli jsou to elektrárny špičkové, nebo průtočné? U nás máme asi 750MW velkých hydroelektráren, ale pokud by měly běžet stále, tak jejich výkon je asi 1/5 instalovaného, tedy 150MW. Pokud si za prioritu vezmete odstranění fosilních paliv, pak nějakou dobu budete muset jádro tolerovat.

      Dále Švédsko Finsko a Norsko je v separátní síti NORDEL, ta je s naší UCTE spojena pouze 4 spojkami a se sítí IPS/UPS (ex-SSSR) dvěma spojkami. Jejich kapacitu neznám, ale řekněme že by měly stejnou kapacitu jako ty s IPS/UPS, pak máme asi 2800MW na UTCE, 1400MW na IPS/UPS. Celkem 4200MW. I kdybyste se postavil na hlavu i kdyby všechny z reaktorů měly 500MW, spojkami tam jejich výkon nedostanete.

      I když mají vhodné podmínky pro vítr, nejspíš není možné na něj spoléhat, neumím si představit následky selhání elektrizační soustavy v jejich zimě. To je nutné taky hodnotit, navíc díky značné izolaci sítě NORDEL nemá dostatečný přístup k levné energii z SRN. Cenové podmínky tam mohou být úplně jiné.

      1. Vodní elektrárny dělají
        Vodní elektrárny dělají přibližně polovinu švédské elektřiny. A vyváží skoro tolik jako ČR, i když mají spotřebu na osobu 2x vyšší než je průměr EU a 3x vyšší než v ČR. To je fakt dost flexibilního výkonu a skladování elektřiny formou vody v přehradě. Pak už jen záleží, co doplňujete. To, že se vítr „vypne“ víte obvykle nejméně 24 hodin předem. Když pokazí jaderný blok máte na reakci řádově zlomky sekund.
        Nebo by taky mohli začít dělat něco se spotřebou. Pravděpodobně by se mělo začít s přímotopy, tj. zateplovat a tepelná čerpadla.
        Oni ty jaderky budou odstavovat postupně příštích 25 let, jak budou dožívat. Čím je nahradí uvidíme, ale na nové jaderné bloky bych moc nesázel. Švédi mají přímo „před očima“ ten kontrast mezi fiaskem EPR ve Finsku i on- a offshore větrné farmy v Dánsku, kde se staví na čas, podle rozpočtu a každá další instalace je o kus levnější a má vyšší koeficient využití.
        P.S.: Momentálně se do Norska staví HVDC ze Skotska a z Německa a v nějaké fázi rozpracovanosti jsou tuším i linky do Polska. Balt je mělký a nežijí tam NIMBY.

        1. Mám tu sice data za rok
          Mám tu sice data za rok 2007, ale tehdy jsme vyvezli 26.3TWh a Švédsko asi 14TWh, ve stejném roce dovezli 16.6TWh a ČR 10.2TWh. Ano čísla jsou to stará, ale nic lepšího tu teď nemám, pokud o nějakých víte, sem s nimi. Tedy se jedná o zemi která může v konečném důsledku být deficitní a exporty se mohou týkat právě špičkové energie.

          Co se týče spotřeb a průměrů, pak myslím že porovnávání se zbytkem kontinentu, který má ale třeba úplně jiný vztah k vytápění, nebo nebo není sužován tak krutými zimami, je trochu zvláštní, ale dobře. Ve Švédsku se příliš nemusí plynové a uhelné topení, takže to co u nás zastane přímý zdroj tepla, u nich buď jde z dálkového horkovodu, nebo z elektrických zdrojů, či z biomasy. To jak dobře jsou zateplené jejich domy nevím, ale hádal bych že budou na tom minimálně podobně jako je tomu u nás.

          Jenže od těch cca 50% je to k namíchání s ostatními OZE na 100%, zvláště pokud uzavřete i poslední tepelnou (myslím je dokonce na topné oleje), trochu dlouhá cesta. Ano uvidíme čím to nahradí, ale nemyslím že by se bez jádra obešli úplně, zvlášť pokud vzroste spotřeba elektrizací dopravy v sousedním, ale propojeném, Norsku.

          Problém nebude s tím že by se tresky daly na NIMBYsmus, ale s tím že by v nejhorší moment nebylo kde proud brát.

          Nicméně na to jestli by bylo možné to postavit jen z větru bychom asi potřebovali větrné mapy po nech či hodinách a rozložení větrných farem, tedy jestli se doplňují nebo ne.

              1. Já jsem asi před dvěma
                Já jsem asi před dvěma lety zažil takový „AHA“ moment, když jsem četl o výstavbě velké větrné farmy (tuším 300MW) v Portugalsku. Mezi dohodou o financování a plným provozem bylo 10 měsíců, do sítě dodávala výkon už po půl roce. Žádná velká věda, betonový základ, ocelový tubus a nakonec jeřáb vytáhne vrtuli.
                A to je tahle výstavba ještě pomalá proti fotovoltaice. Tam je to teprve lehké.
                Když si vezmu, že v případě JE Temelín trvalo fakticky 5 let jen než se s tím operátoři naučili zacházet a než celý provoz „debugovali“ …

                1. Nejspíš to bude tím jak
                  Nejspíš to bude tím jak se to celé dělá, když se dají vrtule, tubusy a všechno dělat ve velkém a zřetězeném provedení, pak se není čemu divit. u JE se to udělat asi ani nedá pokud je to celé originál. Mám podezření že ani turbíny nejsou stejné.

                  Spíš jsem byl překvapený že se se na to vrhli s takovou vervou, nikde se o nich nepsalo. Jo a jak rychle se montuje fotovoltaika víme tady všichni, cca 1900MW během tří let.

                  Temelín má dodnes zásadní problém a tou je prohnutý střed rotoru turbíny o 3000ot/min, místo alespoň občasného otočení jej nechali příliš dlouho na vagonu a on se zdeformoval.

      2. pracoval jsem na filmu o
        pracoval jsem na filmu o asanaci A1 na Slovensku a neni to tak snadne jak pisete, asanace je radove na 20-30 let a je z toho celkem dost odpadu ktery se musi skladovat stejne jako vyhorele palivo, asanace jedne jaderne elektrarny se dvema bloky se odhaduje na 25-35 miliard eur

        1. Vím že jste onom filmu
          Vím že jste onom filmu pracoval, 🙂 ale stejně nemůže být takový problém s nejadernou částí, tedy 2. a 3. okruhem (no A1 mohla být trochu oříšek protože byl po havárii kontaminován i ten 2. jestli se nepletu), případně jinými stavbami, které by na současné lokalitě zabíraly místo pro nový blok.

          1. ona je ale ta kontaminovana
            ona je ale ta kontaminovana cast celkem rozsahla, a jsou to dost slozite struktury ktere se proste musej pomalu postupne rozebirat, nejde to proste odstrelit a sut schrabnout na hromadku

            me samotneho prekvapilo jak slozite to je a jak pomalu se musi postupovat, prirovnal bych to k praci party 10 delniku co musej rucne rozebrat mrakodrap, vsechno dekontaminovat a jeste to projistotu naladovat do spesl sudu a uskladnit, ono to co je videt nad zemi z elektrarny je vpodstate to snazsi, horsi je to co videt neni, kilometry potrubi, milionu tun zelezobetonu a struktury treba z 10-20cm platu kovu

  5. dnes neni mozne nahradit
    dnes neni mozne nahradit jadro obnovitelnyma zdrojema (jak kde, nekde to lze jiz dnes) ale do budouscna to jiste mozne bude, otazkou neni vyroba elektriny, ale jeji skladovani na chvile kdy to obnovitelne zdroje sami nezvladnou

    obnovitelne zdroje vyroby elektriny se zdokonaluji a zdokonaluji a vyvyji se i uloziste elektriny, tak jako si pred 100 lety nekteri nedokazali predstavit ze jednou bude elektrina temer vsude, tak si dnes nedokazou nekteri predstavit ze jednou si budem elektrinu vyrabet lokalne pro svou potrebu a verejna rozvodna sit bude potrebna jen pro prumysl a dopravu 🙂

      1. Víte k čemu se uřezala
        Víte k čemu se uřezala hora v Jeseníkách? Proč byla postavena Vltavská kaskáda a proč elektrárna Dalešice? To jsou zdroje které mají za úkol právě řešit špičky a sedla spotřeby. Dále stojí asi 800MW PPE v Počeradech a 300MW PPE ve Vřesové. Tyto zdroje zapnuté současně umí odhadem dodat nějakých 2900MW. To je více než jakákoliv špička. Regulační výkon je pak ještě větší díky PVE, asi 4000MW!

        Podobně Slovenské má PVE Čierny Váh, celou kaskádu na Váhu, která z počátku byla snad primárním zdrojem proudu pro elektrifikaci, Tyto stavby mají za úkol řešit špičky a přebytky proudu.

        Není možné se neustále jen zaštiťovat ostrovními systémy domácností, ty tak jako tak tvoří malou část spotřeby, navíc jejich ostrovnost končí v momentě kdy bude týden škaredě. V každý moment jsou v pohybu po trati desítky elektrických vlaků, nemáme separátní soustavu jako DB nebo ÖBB, byť by to bylo řešení problémů, kdy by jednofázový rozvod napájený transformátory ve scottově zapojení, máme celkem slušný průmysl a i kdybychom se rozhodli přejít na moderní IT ekonomiku (což je myslím nesmysl pokud umíme věci dělat lépe než Čína, kde se na ekologii dost často kašle), pořád se budeme bavit o obrovském množství MW, bohužel nejsme horská nebo pouštní země kde by to až na pár dní v roce OZE utáhly.

        Stejně tak by asi šlo zvýšit množství hydroelektráren v síti NORDEL, ale začnete narážet na limity, tady se baví o nějakých 5-10GW, nemyslím že je možné tuto kapacitu najít. O tom jestli budou nebo nebudou problémy by v síti bez OZE rozhodlo nejdelší období s výpadkem OZE. Kdyby chtěli spoléhat jen na OZE bez fosilních paliv, tak problém nejspíš nastane v momentě, kdy vypotřebují zásoby ve svých PVE. Pak v závislosti návrhu sítě by muselo dojít k omezení spotřeby, jenže v momentě kdy pustíte akumulační elektrárny, začnou klesat hladiny v jezerech a klesat výkon. Je tu limit nejvyššího bezpečného průtoku pod kaskádou atd. Třeba denní provoz VD Lipno na plný výkon by mohl způsobit povodeň. Pokud toto všechno vezmete v úvahu, pak odsouzení jádra není tak přímočaré.

        Podle mne by se z jasných důvodů prvně mělo jít omezením fosilních paliv, jádro je myslím možné a dokonce vhodné tolerovat či opatrně rozvíjet.

        1. Téměř ve všem s vámi
          Téměř ve všem s vámi souhlasím.

          Nicméně podle mne by se dnes i ČR dala napájet jen z oze.

          Díval jsem se za kolik nabízí Tesla powerpack pro průmysl a cenu jsem našel cca 250$ za 10kWh = 6100,- Kč, zaokrouhlime nahoru na 7000,- Kč/1kWh.

          Potom vyjdou zajímavá čísla. Nová JE vychází na cca 300mld.
          Za těchto 300 mld by se dalo postavit cca 40gWh baterek! Podle mne by stačila i jen 1/10 pro vykryti špiček z VE a FVE, nebo ne?

          Ale přijde mi že kdyby se jen těch 300mld investovalo do FVE na střechy a do baterií tak je to rozhodně lepší než další JE, která navíc nejde VŮBEC regulovat. A když nyní máme v ČR 30% z jádra že další navýšení je nesmysl protože v noci by se vyrobený proud musel pálit v odporech nebo jak se to dnes dělá, protože by ho nikdo nechtěl.
          Kdežto FVE vyrábí proud ve dne tj v době kdy je nejvíc potřeba a VE se dají v případě potřeby vypnout/zapnout okamžitě.

          1. jaderka se regulovat da, je
            jaderka se regulovat da, je to uplne stejnej princip jako v jakekoliv jine tepelne elektrarny kde para proste rostaci turbinu co vyrabi elektrinu, obe jaderky v CR maji moznost paru vzniklou v parogeneratoru proste odklonit od turbyny rovnou do kondenzatoru a tim snizit vykon turbyny nebo ji uplne zastavit, jedine co je u Jaderek jine je jejich nabeh, ten je mnohem pomalejsi nez u tepelnych elektraren

            Teslacke Powerpacky jsou drahe a plati se tam za znacku, dnes extra medialni znacku, jsou levnejsi prumyslova reseni s bateriema nebo solema na ukladani energii, ani bych se nedivil kdyby v tomto odvetvi svoje brzo rekla i jista ceska firma ktera se na takova reseni orientuje

            solar na strese a vitr na kopcich resenim je, ale pouze pro domacnosti, prumysl by to v soucasnem stavu nezvladalo zasobovat, ale jednou to jiste mozne bude, a ta doba je celkem blizko 🙂

            1. To jsem nevěděl. Takže
              To jsem nevěděl. Takže odpojit lze jednoduše, připojit už těžko. Z toho mi pořád vychází velmi špatná regulace. O proti větru, FVE, vody. No když tak nad tím přemýšlím, tak odpojit lze taktorychle asi jakoukoli elektrárnu od sítě. Spíš nějak inteligentně řídit se už asi dá jen některá.

              Ty Teslacké powerpacky jsem vzal jen jako příklad. Ano souhlasím že jsou drahé poslední dobou se objevují nové a nové firmy, které s začínají nabízet baterky. Takže bude určitě jít sehnat baterky s cenou klidně okolo 200$ za 1kWh. A to už potom vychází daleko lépe. Pak by za 300mld bylo cca 60GWh! A to už je docela
              No a kbydy chom vzali jen 1/10 z toho vyrobili za ně baterie ty rozmístili po republice, tak aby byly rovnoměrně v místě kde je spotřeba, tak by to nebylo vůbec špatné.

              Pak jsem ještě nekde našel, že máme v CŘ okolo 1,5 milionu obyvatelných domů. Dát na ně FVE panely, počítal jsem relativně malé, cca 20 panelů o 250Wp. Taková elektrárna vyrobí za rok cca 4 MWh. To dává na každém obyvatelném domě dohromady za rok cca 6,4 TWh za rok. To uz je 1/10 celkové výroby elektřiny v ČR. S tím, že je to podle mne hodně podhodnocené a těch elektráren na střeše by mohlo být daleko víc a větších. A to jsou jen obyvatelné domy, tj. rodinné baráky a bytovky, paneláky. Počet továren jsem nemohl dohledat, ale tech je jasně méně, ale zato mají daleko větší střechy a tak ty elektrárny na nich by asi dali i víc elektřiny, než na rodinných domech.
              No a ty baterie jsem myslel kvůli tomu, protože pořad v okolí slyším nadávat jak ty FVE panely ničí sít že kvuli nim potrebujeme tepelne elektrarny jako zalohy atd. Tohle by to bohate resilo.

              No podle mne máme na našich střechách rezervy, ktera by se dala vyuužít cca minimálně 10-30 TWh za rok.

              Škoda, že nedaji peníze na tohle, místo na novou JE, která bude stát daleko víc než 300mld.

              1. Predpokladam, ze ten pomaly
                Predpokladam, ze ten pomaly nabeh se tyka nabehu reaktoru, ne ze pustim paru mimo turbinu a zase zpatky – tam neni duvod, aby to bylo pomalejsi.

                Jinak u baterek nezapominej, ze pokud je budes kazdy den cyklovat, musis je pomerne brzy (jednotky roku) vymenit; nebo jich mit vyrazne vic, aby nemely tolik cyklu.

                1. A co se dneska po záruce
                  A co se dneska po záruce nemění?
                  Každá druhá věc co koupím má nějaké vady.
                  Přijde mi že ty firmy to ani ne zkouší.
                  Boty který nebyli od Vietnamců v obchodě seděli jako ulity, po jednom dni totálně zničený kotník, protože okraj je nějaký tvrdý a nádraží do klubu že zdola a jde to do celého klubu. Ale to by ani nevadilo na to se dá zvyknout. Ale to že jsem zjistil že jen co lehce zaprší tak ty boty jedou jak po ledu to už je o zlomenou nohu.
                  Další pěkná zimní bunda a oni se úplně rozdrbou vnitřní strany rukávů tím jak člověk při chůzi hejba dopředu dozadu. Musel bych chodit jako Rambo s rukama od sebe aby se to nestalo.
                  A spousta dalších věcí. Problem je že fakt nemám čas řešit reklamace. Už to ty firmy ani netestuji rovnou to vyrábějí a doufají že reklamací se většina zabývat nebude.
                  Další náramek na počítání kroků. To dělá celkem dobře akorát se nedá synchronizovat s telefonem. Teda dá když u toho člověk stráví hodinu přidávání a ubirani z Bluetooth, pak se to náhodou chytne, ale po druhý už to zase nejde. A tak bych mohl pokračovat, už mě to strašně unavuje.
                  Když chce člověk najít nějaký dobrý výrobek co mu bude fungovat tak jak má, tak zase stráví hodiny a dny čtením informací na webu tříděním co je správný a co je podvrh informací od přátel atd. A stejně to není 100%,že vybere správně.

                  Ach jo, tohle vidím jako jeden z velkých problémů dneška. Bohužel. Psychicky mě to přímo ničí.

                  Až džbán přeteče tak všechno zahodim a půjdu do lesa žít jako poustevník. – :)))

                2. Bohuzel tak je nastavena
                  Bohuzel tak je nastavena ekonomika dneska, dava to, kdyz se na to podivate z pohledu vyrobcu, smysl. Najdete si kartel Phobeus.

                  U velmi drahych celku, coz by tato akumulacni zarizeni byla, je ale takovy stav nepripustny. Bohuzel co se tyce zivotnosti nejlepsi by na tom byly Ni-Fe akumulatory a motorgrnerator + primitivni regulator, ale to je drahe i zadarmo, cca 40-50% energie to vytopi. Ale zase s muzete byt jist ze s trochou destilky a mozna vym2nou tranyistoru/diod/kondenzatoru, vetsinou do 500Kc vam to pobezi klidne pul stoleti.

              2. 200$ je tak na hranici toho
                200$ je tak na hranici toho za co se da bateriovy system poridit, pocitejte alespon o 100$ vice a to je jenom o bateriich, musite zapocist jeste menice.

                60GWh je nic. Zivotnost takoveho systemu tedy nebude velka, jen nekolik let. 60GWh je jen asi pulka denni spotreby v lete. V zime bychom se bavili jeste o mensim case.

                To uz by vetsi kapacitu melo spojeni Orliku a Slapu. Mozna ne do vykonu, ale do poctu GWh jiste.

                Voda nam tak trochu z jisteho duvodu vzpovida sluzbu. Pokud se neco nezmeni, jsme ve velkem problemu.

                Co by vydrzelo dele by byly PVE, tam by mela byt minimalni zivotnost soustroji 20let.

                1. Poprvé jsem počítal 250$
                  Poprvé jsem počítal 250$ na 1 kWh, pak mi Saman napsal, že to je drahé, že se dají sehnat levněji, tak jsem započítal 200$.
                  Tak se dohodněte kolik mám vlastně počítat :-)))))

                  Mě nepřijde 60GWh málo. Pro vyrovnávání špiček by to mohlo stačit. Navíc pro větší projekt by cena mohla být menší.

                  Prosím už toho nechme, já to nadhodil jen jako zajímavý výpočet.

                  Jinak si myslím, že PVE je podle mne lepší a musí být levnější. Teda nepřijde mi to technicky, bezpečnostně ani jinak moc složité.

                  Dlouhé Stráně vyrobili v r. 2014 540GWh.

                  Osobně bych viděl rád kdyby se raději postavili klidně 4 další Dlouhé stráně, než jedna jaderka.

                  Podle mne snad nikomu nemůže vadit oříznutí kopce a vytvoření nádrže, když navíc to nemusí být přeci zrovna špička kopce, mohlo byt o být někde „mezi“ kopci, nebo jinak. rozhodně to je lepší než zatopení mnoha km2 pro vodní nádrž s elektrárnou.

                  PVE podle mne má minimální vliv na životní prostředí snad ve všech směrech o proti všemostatním elektrárnám. Tak bysme měli postavit to co nám přeci nejméně vadí, ne? To podle mne PVE splňuje.

                2. Ty jo. To mě přijde, ale
                  Ty jo. To mě přijde, ale jako vyloženě dost dobrý nápad. Jen houšť. 🙂

                3. Spis si nekdo vytahl nejaky
                  Spis si nekdo vytahl nejaky prastary casopis, o cemsi podobnem ale snad ve slovenskem dole se psalo kdysi davno.

                  Nebo by se mohly poradne oprasit Pastviny (sveho casu nejvetsi v Evrope, udajne, mozna i a svete), nebo udelat dalsi PVE jako Cerne jezero, mista na takove je dost.

                4. Nejlepsi by asi bylo
                  Nejlepsi by asi bylo postavit PVE u soucasnych VD.Ty vase 4 Dlou Strane by asi snedno prekonalo spojeni Orliku a Slapu, to jsou nadrze tak velke ze takova PVE by se snadno zaradila po bok tech nejvetsich.

                  Pokud bychom nechali hladinu ve slapech kolisat o metr, pak pri hodinovem provozu lze pustit 3200m3/s. Pokud bchom vodu nechali kolisat o 5m (lze jeste odladit), a nechali ji v provozu 8h, pak muzeme dosahnout vykonu 1300MW. (spad se ztratami 70m). Nebo se muzeme nechat limitovat kapacitou rozvoden jedne ze stavajicich elektreren a mensi vykon vyuzit ji k prodlouzeni provozni doby.

                  Ale to pak zaleyi na prioritach, jestli ji je vykon nebo dlouhodoba stabilizace site.

                5. Kvalita pridej se tak nejak
                  Kvalita pridej se tak nejak kolisala dil od dilu, zejmena „krajinarka“ kolem 5. minuty, nevim o co pani jde, ale v Jesenikach jsem byl X krat a ze by tri male vetrniky nejak narusovali pohledy, to se mi nezda, kdybych nevedel kam se divat a ze tam jsou, tak bych je sadno proti nebi prehledl.

                  Ano, ma samozrejme pravo vyjadrit svuj nazor, ale delala si pruzkum na reprezentativnim vzorku co lide z mesta od hor cekaji? Pochybuji, je to jedna z manipulacnich figur. Vystupovat pokud mozno za vetsinu a svuj nazor vydavt za jeji.

                  Po takovych poradech mne vzdy napada kolik z tech lidi nekdy opravdu zkusilo si neco o vyrobe a prenosu neco vic projit, prijde mi ze ze mnohdy rikaji to co se jim zrovna chce, co se jim hodi. FVE na polich jim vadi, ale ze je tak puda na desitky let chranena proti hnojivum a erozi, nepriznaji. Ze bez PVE DS bychom museli propalit dalsich 400 000t uhli rocne, to nereknou. Nevezmou si podklady k tomu jak a kde se daji elektrarny stavet a jdou na to pres NIMBYsmus. Ono to ze nekdo ma nekdo nejakou fci nebo titul neznamena jeho nezaujatost a totalni spravnost jeho usudku, to lze jen pokud je tento vysledkem matematickych a formalne overenych postupu, tedy velmi vysoke matematiky, jinak je to vzdy zatizeno subjektivni chybou. Na tyto veci ma byt prave institut referenda. Jenze to by muselo byt misleni lidi tady jine.

                6. Ano, že by navrhli, kde by
                  Ano, že by navrhli, kde by podle ochránců větrníky stát mohly to ne.

                7. Já vím, kde by si je
                  Já vím, kde by si je mnozí představovali, daleko a aby byly kouzelné. S některými se nemá cenu o tom bavit, protože něco pro prostředí je u nich až na druhém místě.

                  Bohužel cokoliv většího projektovat u nás je dost peklo, pořád je jeden v nějakém ochranném pásmu, nebo rezervaci a když už je tu potenciál objeví se nějaká skupiny z druhého konce republiky a začne do toho plést. U nás by se nikdy, ani kdyby k tomu byly podmínky, takový Gotthardský tunel nepostavil, možná ne ani pro korupci, ale protože by se objevil milion všemožných organizací.

                8. jj,taky jme měli mít tunel
                  jj,taky jme měli mít tunel pod červenohorským sedlem,ale
                  někomu se zdálo,že veškerá doprava plazící se 10 km v serpetinách do kopce je menší ekozátěž než výstavba tunelu
                  🙁

                9. J. ty serpentiny znam,
                  J. ty serpentiny znam, doufam ze uz tam alespon zakazali kamiony. Zajimalo by mne kdo je za to zodpovedny, to je tak cisarska cesta pro kone a ne pro modeni dopravu, osobakem jako vyhlidkove mozna, ale cokoliv vetsioho je ale nesmysl.

                  Ten tunel by myslim dovedl spojit Jeseniky v jeden celek. Ted jsou tak jaksi rozsekane, to neni dobre.

                10. No nevím. Nemám rád
                  No nevím. Nemám rád fanatismus z jakékoli strany, ale tohle je prostě moc. Ekoteroristy nesnáším, ale tohle je zase z druhé strany.

                  Vysvětli mi prosím jak škodí přečerpávací elektrárna přírodě?
                  Jestli jsem dobře pochopil ten dokument, tak škodí jen tím, že se jim nelíbí. To je to takový problém tam zasadit ty kleče znovu?

                  Přečerpávací elektrárna je podle mne naopak nejlepší co může být, přírodu prakticky jen minimálně narušuje a hlavně nic jedovatého nevypouští, přírodu dále neničí. Jen změní pohled. Sorry, ale to je je tak malicherný.
                  To už vůbec nic nepostavíš. Protože na každém místě, kde budeš chtít postavit jakoukoli věc se vždycky najde nějakej fanatik, který vytáhne nějakého broučka, rostlinku, nebo pohled, který je jedinečný na světě.

                  Mě se třeba větrná elektrárna líbí (samozřejmě když toho není moc), ale jedna, nebo 3 vrtule jsou naopak krásné.
                  Krásné jsou zevnitř. Jak kdysi řekl p. Král, designer Škodovky. Design se má správně vytvářet zevnitř auta. Podle toho co je uvnitř.

                  VE je krásná protože nijak neškodí, jen stojí, vrtule se pomalu otáčí, dnešní vrtule už nejsou ani slyšet, když jste i přímo pod nima a co víc vyrábí elektřinu, kterou všichni potřebujeme.

                  Zrovna tak přečerpávací elektrárna, jen tak stojí a vyrábí čistou elektřinu.

                  A ohledně vody podle mne není pravda, že potřebuje z té řeky. Přečerpávací elektrárna přeci tu vodu recykluje pořád nahoru a dolů, nahoru a dolů. To není přehradní nádrž.

                  Chceš radši místo toho postavit tepelnou elektrárnu v údolí?
                  Hlavně že ti nebude narušovat pohled na kopce že?

                  Chceš radši místo toho koukat z toho kopce do údolí, kde bude vysoký komín a z něho čoudit jedy do vzduchu, který potom pújdou na tebe a ty je budeš dýchat. A kvůli těm jedům ti shnijí všechny stromy na těch tvých kopcích? To chceš?

                  Jestli ano pak nebudeš mít ani ty stromy na kopcích, ani čistý vzduch.

                11. no nevím,to toho smajlíka
                  no nevím,to toho smajlíka na konci věty vidím jen já?
                  asi jo ,co
                  a když teda už,tak s tou klečí tos teda přehnal!:) 🙂
                  kleč

                12. K tomu 7 odstavci: Ta spodni
                  K tomu 7 odstavci: Ta spodni nádrž PVE vždy musí být přehradního typu, tj. musí mít přítok a odtok, aby si voda uchovala přirozenou čistotu. Jinak by z toho byl časem, tím neustálým přečerpáváním, hrozný brčal, což by hodně opotřebovávalo ty turbíny.

                13. napsal jsem min protoze je
                  napsal jsem min protoze je nesmysl stavet trakcni baterie pro prumyslove vyuziti na lionkach typu 18650 (nebo podobne), velke baterie kde je celkem fuk kolik vazej je lepsi stavet z jinych typu baterii, a ty levnejsi jsou

                  klasicke trakcni baterie se prodavaji okolo ceny 200 tisic korun za 40-50kWh, ale holt vazej jeden a ctvrt tuny, hehkym hledanim se daji najit maloobchodne 48V 1000Ah trakcni baterie za cca 200 tisic maloobchodne, cos pokud spravne pocitam je 48kWh baterka, to je 4166kacek na 1kWh, tedy necelich 180$ za kWh maloobchodni cena, u prumysloveho uloziste kde podobnych baterii bude potreba stovky az tisice bude cena pocitam mezi 120-150$ za kWh, + samozrejme dalsi elektronika okolo, prez menice az po trafacku, tazke cele to uloziste by se melo pak pohybovat cenou ta tech 180-200$ za kWh zcela pohodlne

                1. za to podekuj EU, to je
                  za to podekuj EU, to je totiz jeji vyhlaska a dan na OZE, CR nic takoveho samostatne neplanovala

                2. Za to můžeme poděkovat
                  Za to můžeme poděkovat bursíkovi a zrůdám z ksčssd, který ten hovadský zákon o podpoře tzv. oze prosadili. Co je ovšem klíčové, je to, že se jen u nás utratilo x stovek miliard korun na dotace do oze a přičemž uhlí ani jádro se nahradit nepodařilo. Naopak, stabilita sítě je ohrožena, v Německu se jak na běžícím páse staví uhlené elektrárny a ztrátové plynové elektrárny se dotují, protože jen ony mohou uregulovat zelenými nesmysly rozesranou německou síť.

                3. za to opravdyu Bursik a
                  za to opravdyu Bursik a kochsledi nemuzou, podpora OZE a odvadeni z nich desatku je vymysl EU a CR ho musela schvalit tak jak tak, a ted se nevstekej, ale schvalili ho v mekci forme a tedy s mensima castkama nez jake maji jine staty v EU

                4. Laskavě se tu vyjadřujte
                  Laskavě se tu vyjadřujte slušně, schvalování zákona 180/2005 Sb. mohla Strana zelených ovlivnit asi tak jedním hlasem v senátu. Opravdu velký podíl na tom, že?

                  Krom nějakých prohlášení tiskových mluvčích prosím nějaká data o ohrožení stability sítě. Studii, bakalářku, diplomku, disertačku, jestli něco takového máte, pak sem s tím, jsem si jistý že si to tu mnozí rádi přečteme.

                  Tady se laskavě podívejte na to kdy se o jednotlivých uhelkách v SRN začalo mluvit: duh.de/uploads/media/New_coal_plants_Germany_2012_DUH.pdf

                  duh.de/uploads/media/DUH-Liste_Kohlekraftwerke_Uebersicht_2013.pdf

                  duh.de/fileadmin/user_upload/download/Projektinformation/Kohlekraftwerke/New_coal_plants_Germany_2012_DUH.pdf

                  Po roce 2011 a jejich zaměření na OZE tam máte cca 4-5 elektráren, respektive elektráren kde k nějakým změnám povolení docházelo po r. 2011, tedy je to spíš náhodná korelace – dokončování starých projektů. A nedivte se, havarovala cena uhlí na burze.

                  Ano SRN nemá co pro svůj vnitřní přenos využívat naši soustavu, ale pokud ČEPS/ČEZ Distribuce nejsou sto zajistit aby DS 110kV udržela alespoň částečné zásobování regionu, pak je otázka jestli tam jsou kompetentní lidé. Apropos dnes by měla síť 220kV sloužit jako rezerva která je prý zralá na odstranění. Pokud hrozí že sít pro OZE v Německu padne, tak by i možná měli nechat a síť 110kV napájet z ní. Jaksi bz měla být odolnější proti tomu, není přímo spojena se SRN, což 400kV je.

                  A pokud by našich asi 2600MW ve větru a FVE mělo být schopno naši síť položit, pak asi její provozovatelé nedělají svou práci tak jak mají.

Napsat komentář