ČEZ chce zdvojnásobit počet svých rychlonabíječek v Česku

Síť nabíjecích stanic v Česku by se brzy měla zásadně rozšířit. ČEZ totiž konečně po měsících průtahů „vysoutěžil“ dodavatele veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily.

Rychlonabíjecí stanice ABB Terra v barvách ČEZ
foto:

Vítězem výběrového řízení na dodavatele veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily, které po celé České republice instaluje projekt Elektromobilita ČEZ, se stala společnost ABB Česká republika.

ČEZ tak v krátké době zdvojnásobí počet těchto zařízení schopných za necelou půlhodinu doplnit až 80 % kapacity baterií elektromobilu. Několik nových veřejných rychlodobíjecích stanic zlepší ještě do poloviny letošního roku podmínky pro cestování elektromobilem po České republice.

Projekt Elektromobilita ČEZ totiž dnes uzavřel šestiletý kontrakt s vítězem výběrového řízení na dodávku nových stanic, společností ABB Česká republika.

Ta je od nynějška novým dodavatelem a zajišťovatelem servisu rychlodobíjecích stanic pro síť největšího tuzemského provozovatele dobíjecí infrastruktury.

„Věříme, že s pomocí ABB rychle zdvojnásobíme rozsah naší stávající sítě rychlodobíjecích stanic v České republice a současně výrazně zvýšíme spolehlivost naší dobíjecí infrastruktury,“ řekl Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ČEZ.

Elektromobilita ČEZ momentálně provozuje v České republice 57 veřejných dobíjecích stanic (z toho 10 rychlodobíjecích). Aktuální mapa lokalit s dobíjecími stanicemi a komplexní set informací je k dispozici na www.elektromobilita.cz nebo na naší mapě.

„Ráda bych zdůraznila zejména oblast preventivní údržby, kde je ABB technologie schopna diagnostikovat sama sebe a díky unikátnímu řešení inteligentní predikce lze předvídat nestandardní události v síti ještě dříve, než k nim dojde, a ochránit tak nabíjecí jednotky před potenciálním výpadkem,“ uvedla Tanja Vainio, generální ředitelka ABB Česká republika.

Rychlodobíjecí stanice je standardně vybavena DC konektory s nabíjecími standardy CHAdeMO a CCS, které umožňují proces nabíjení s výkonem až 50 kW. Dále je k dispozici AC nabíjení se standardním konektorem (zásuvkou) Mennekes, který umožňuje proces nabíjení s výkonem až do 22 kW.

Nabíjení s pomocí DC konektorů umožňuje 80% dobití kapacity akumulátoru elektromobilu mezi 20 a 30 minutami. Uživatel se při dobíjení identifikuje jedinečnou ID kartou fungující na bázi paušálních plateb.

Měsíční paušální platba zákazníka za využívání sítě klasických stanic činí 150 korun a od druhého pololetí se bude vztahovat i na rychlodobíjecí stanice.

tisková zpráva

66 Comments on “ČEZ chce zdvojnásobit počet svých rychlonabíječek v Česku”

  1. Jen kratka uvaha k
    Jen kratka uvaha k potrebnemu vykonu na rychlonabijeci stanice a baterek pro auta na pohodlne dalkove cestovani:
    Auto stredni velikosti potrebuje cca 25kWh/100km pro udrzeni dalnicni rychlosti. Tzn aby bylo mozne cestovat po 250km skocich (cca 2 hodiny jizdy) mezi superchargery tak je potreba ca 65kWh – s ohledem na rychlodovijeni cca do 80% to vychazi na cca 85kWh baterku do auta.
    Co se tyce nabijeni, tak je potreba v co nejkratsi dobe dobit cca 70 kWh (pocitam odhadem 5kWh na ztraty). Aby bylo mozne dobit 70kWh za max 30 minut tak je potreba dobijeni konstatnim proudem 140kWh, s ohledem na to, ze nabijeci charakteristika ale neumi pouzit stejny proud po celou dobu nabijeni, tak to vychazi na teme 200kW nabijecku pro takoveto cestovani (na druhou stranu s ohledem na charakteristiku nabijeni by to mohla byt klidne treba 400kW nabijecka pro 4-6 aut soucasne, pokud by takove reseni bylo technicky realne resitelne (asi jo , kdyz toto tesla aplikuje u superchargeru – deleni na dve auta).
    Pokud by tedy byly na tranzitnich cestach dostatecne site takto vykonnych nabijecek v kombinaci s opravdu masivne rozsirenym destination charginegem (bezna vybava penzionu, placenych parkovist apod) tak bych rekl drtiva vetsina lidi uz nebude mit zadne relevantni agrumenty proti EV i na dlouhe cesty….

  2. Dlouho očekávaná zpráva
    Dlouho očekávaná zpráva o konci nekonečného tendru je konečně tady. Výborně.
    Potěšily mne hned 2 věci:
    a) nikdy mne ještě za 2 roky ježdění elektromobilem nezklamala nabíječka ABB, vždy fungovala. Taky na rozdíl od DBT ukazovala čas, potřebný k rychlonabití auta a postupně ho odečítala. To je fajn, protože víte, za jak dlouho se máte vrátit k autu a odjet.
    b) doplnění připravených bodů by mělo být bleskové předpokládám, že ABB si dokáže držet zásobu nabíjecích stojanů a pouze je olepit designem ČEZ. Byť to tak dle map ČEZu nevypadá. Bavíme se konkrétně dle elektromobilita.cz v Čechách o Elektrárna Prunéřov Kadaň (Plánované spuštění Q4/2016), Elektrárna Ledvice Bílina (totéž), OC Galerie Teplice (Q2/2016, ovšem zde bych tipoval pomalý stojan, aby elektromobilista stačil v OC více utratit), Hrušovany Vysočany (Q4/2016), Elektrárna Mělník Horní Počaply (totéž), AUTO JAROV Praha (totéž), Burger King Praha 4 Michle (totéž) a AUTO JAROV Praha 4 Kunratice (totéž). Na Moravě JEREX Ostrovačice (Q4/2016), BMW Synot Auto Zlín (totéž)a Motorbar U Hanky Bravantice (totéž). Což je 11 kousků mínus OC v Teplicích 10 ks.
    Tak uvidíme, jak to nakonec dopadne. Máme konec dubna 016, čili část Q2/2016. Nerad bych se opět dočkal přepisování termínu u plánovaných nabíječek na rok 2017, jak to bylo obvyklé ve 2014 a 2015 na roky následující. Pokud by se přepisovalo opačným směrem a my se dočkali ještě před prázdninami (na většině míst jsou už betonové patky, základy, rozvody, namalovaná parkovací místa, jen stojany chybí), bylo by to super.

  3. Konečně! A hlavně, že
    Konečně! A hlavně, že už ne DBT, ale ABB.

    K těm spekulacím ohledně výkonu. Pokud vím, tak starší pomalé stanice ČEZ se alespoň v některých lokalitách stavěly tak, že stanice sice měla 22kW, ale přívod byl dimenzovaný na 50kW, tj. už s předstihem se počítalo, že jednou bude pomalá AC nahrazena výkonnější rychlou DC. No a nevidím důvod, proč to neudělat u nových stanic obdobně – DC stanice 50kW a přívod dimenzovaný na 100-150kW. Ono potom stojan v případě potřeby je možné vyměnit kus za kus, zvlášť když životnost nabíječky není neomezená. Jestli to tak ČEZ dělá, to netuším, ale logiku by to mělo.

    Co se týká zdvojnásobení počtu rychlonabíječek, podle mě dojde k výměně stávajících 10 ks DBT za ABB a instalaci 10 nových stanic ABB. Svědčí o tom mimo jiné i zmínka, že „uživatel se při dobíjení identifikuje jedinečnou ID kartou… a od druhého pololetí se bude vztahovat i na rychlodobíjecí stanice.“ Byl by nesmysl cpát čtečky RFID karet do stávajících DBT. A další nesmysl by byl platit i nadále drahý servis poruchových DBT.

    EDIT:
    V diskuzi na ČEZ fandí elektromobilům se píše:
    V první fázi (v řádu týdnů) půjde o osazení cca 10 již zasmluvněných a připravených lokací, jejichž zprovoznění bylo vázáno jen na dodávku nových rychlodobíjecích stanic.

    Z toho by se dalo usuzovat, že k výměně stávajících stanic dojde až v další fázi.

    EDIT2:
    A ještě citace z článku Nové rychlodobíjecí stanice ČEZ pro elektromobily dodá ABB:
    ABB Česká republika… je od nynějška novým dodavatelem a zajišťovatelem servisu rychlodobíjecích stanic pro síť největšího tuzemského provozovatele dobíjecí infrastruktury.

    Což napovídá, že DBT opravdu půjdou „do kopru“. Pochybuji, že by ABB udržovali stojany DBT.

  4. Já bych to viděl tak, že
    Já bych to viděl tak, že by všechny strategické místa měly mít 2 stojany pro rychlonabíjení 50kW. I za předpokladu, že by se výkon dělil mezi 2 auta. A jeden pomalý stojan. S možností rozšíření do budoucnosti. Pak na takovém místě je skoro jistota, že se nabiju. Nejhorší situace je, když ke stojanu přijedu a on z jakéhokoliv důvodu nefunguje. Stalo se mi to mockrát.

    1. Na to by byla daleko lepší
      Na to by byla daleko lepší fungující aplikace á la evmapa.cz. Tedy podívám se do mobilu/navigace v autě na nejbližší nabíječky k mé aktuální poloze a aplikace je nejen zobrazí, ale ukáže i zda nejsou náhodou v poruše nebo obsazené. A pokud obsazené, za jak dlouho nabíjení skončí. A je to.

  5. Tak se mi zdá, že už i u
    Tak se mi zdá, že už i u nás došla provozovatelům trpělivost s těmi nešťastníky od DBT a hromadně se přechází k ABB ikdyž je cca 2x dražší.

    Přitom on je prý problém jen s tím multistandardem od DBT. Samotné Chademo od DBT prý běhá spolehlivě (No ještě aby ne, když ho v podstatě vyvinul sám Nissan).

    Vzhledem k tomu že výkonová část je pro CCS i Chademo totožná, tak pravděpodobně zazdili pouze implementaci CCS kontroléru, což by mělo být relativně snadno řešitelné a o to větší ostuda je, že se jim to nedaří už takovou dobu.

    1. Ano, naplánovat si tendr,
      Ano, naplánovat si tendr, který se táhne rok a půl a zrovna dopadne tak, aby se to podepsalo ve chvíli, kdy ve Vystrkově kopnou do země, je docela umění 🙂
      Pokud by spolu ČEZ a E.On soutěžil, nebude to nakonec pro e-mobilitu jedině dobře?
      Je ale pravda, že bude zajímavé sledovat, kdo z nich postaví nové rychlodobíječky dřív… Aspoň bude sranda.
      Hlavně to nesmíte všichni tak zaníceně žrát, buďme rádi za každý nový dobíjecí bod na mapě v ČR…

        1. Děkuji za dotaz. DS dříve
          Děkuji za dotaz. DS dříve znamenalo Dobíjecí Stanice. Dnes uděláme upgrade – navrhuji Dual System. Vyjadřuje to princip či možnost něčeho stejně jako Super Charger.

          Zaveďme zkratku pro vyjádření toho, že v místě lze dobíjet obvyklým DC způsobem, tedy DS, k tomu i Mennekes (myslím, že vždy je/bude součást stojanů DC) a bude tam i SC. Prostě takový multi.
          SC je specifikace pro místo, kde běžný EV nenabije.

          Co třeba ChS4EV [Charging Station For EV] anebo lépe QChS [Quattro Charging Station] anebo česky NS4SE [Nabíjecí Stanice 4 Standardů Elektromobilů].
          Pište…

    1. A jak by se tomu podle vás
      A jak by se tomu podle vás mělo říkat? Resp. čemu by se mělo říkat rychlonabíječka? Předpokládám, že tím nemyslíte Supercharger. Nebo cokoliv co není spojeno s Teslou je automaticky na prd…?
      Uvidíme, jestli když se tak dlouho čekalo na to výběrové řízení, s sebou ČEZ hodí a ukáže, že za tu dobu jen neseděl s rukama v klíně. Některá místa ale ukazují, že se tam s rychlonabíječkou počítalo, tak snad se tam objeví skutečně rychle.
      A propos – ta citace v tiskové zprávě je, že se „rychle“ zdvojnásobí, což by doufejme mohlo znamenat, že se u počtu 20 ks nezastaví…

      1. Alespoň 100kW by to mít
        Alespoň 100kW by to mít mohlo, takhle to opravdu nic závratného není. A už vůbec ne s pohledem na budoucnost.
        S 135kW u superchargeru se to nemuze ani srovnavat…
        50kW může být teď dostačující, ale jakmile přibydou auta, tak to najednou stačit nebude a mohou se tvořit fronty.

        1. A co konkrétně byste
          A co konkrétně byste chtěl těmi 100 kW dobíjet?
          Ukažte mi auto, které 100 kW umí a výrobce, který dodává certifikovanou 100 kW dobíječku schválenou pro veřejné použití a vyšší.
          Koukám, že Tesla-mánie už ovlivňuje i zdravý úsudek, neboli selský rozum…
          Pokud se technologie tím směrem vyvinou, jako že zřejmě ano (potvrzují to jak ABB, tak i výrobci vozidel), tak to má smysl řešit, ale do té doby je to jen rádobychytrý plk…

          1. Technologie je dávno
            Technologie je dávno vyvinuta, jen auta kromě tesel nejsou schopna takovým výkonem dobíjet. A to je důvod to nenasadit? Nehlědě na to, že 1/8 aut v čr je schopná tím výkonem nabíjet (a to jsou auta, co stojí 3M) a s modelem 3 to číslo jedině poroste. Také budeme čekat, až budou mít všichni TV s DVBT2 a až pak spustíme vysílače?

              1. Se současnou technologií
                Se současnou technologií akumulátorů víme, proč nenasadit 500kW, ale nasadit 50kW v době, kdy se jinde běžně používá 135kW mi prostě zoufalé. Cena výkonové elektroniky jsou příznivé a 2x vyšší výkon neznamená 2x vyšší cenu.
                Jediné co chápu je, že jim jde o počet, protože to je pro ně zajímavé číslo, nikoliv už ne tak výkon. To si vyřeší pojmem „rychlonabíječka“.
                Prostě mě opravdu zajímá, jak jediná firma dokáže témě to, co zbytek světa…

                1. Celkem nedavno tu nekdo
                  Celkem nedavno tu nekdo psal, ze s temi 135kW to tak zhave neni diky jine (rychleji klesajici) nabijeci krivce. Ale hledat to fakt nebudu.

                2. Tohle není problém 135kW
                  Tohle není problém 135kW příkonu, ale to je charakteristika nabíjení, to stejné platí pro jakýkoliv příkon… Nabít do 80% trvá zhruba stejně jako z 80% na 100%

                3. Presna cisla fakt nevim,
                  Presna cisla fakt nevim, treba se ozve ten, kdo to psal (franta?) – ale bylo to neco jako ze (cisla jsou vymyslena, neberte me nikdo za slovo) pri 60% uz se nabiji jen 65kW (proste ze ta faze, kdy je to vyrazne rychlejsi nez 50kW je pomerne kratka)

                4. Ano, ale ani 50kW nebude
                  Ano, ale ani 50kW nebude celou dobu nabíjet tím stejným výkonem… prostě čím více se blížíte 100% tím pomaleji nabíjíte (menší výkon).

                5. Průběh nabíjecí křivky
                  Průběh nabíjecí křivky Tesla SC pro Baterii modelu S a modelu X

                  Z těch grafů je zřejmé, že Tesla nevyužívá klasickou metodu CC-CV, ale tzv. metodu AVC. Střední hodnotu nabíjecího výkonu si vypočítá každý sám ale nikdy to není víc jak cca 80kW, spíše tak kolem 60kW.

                  POZOR! podívejte se na průběh napětí – pohybujeme se stále v ekvivalentu CC fáze. (Tesla baterie přechází do CV až při 403V, tj. oba grafy nabíjejí jen do 80-90% kapacity, tedy bez CV fáze!!!) Tj. nabíjecí proud je u metody AVC úmyslně limitován nabíjecí stanicí a nikoliv vlastnostmi článku. SuperCharger je s největší pravděpodobností schopen do baterie kontinuálně ládovat těch 135kW, ale to by vedlo k rapidnímu zkrácení životnosti baterie.

                  Lze předpokládat že to ohlášené 150kW CCS bude využívat metodu AVC také, takže střední nabíjecí výkon bude jen do 80kW. Prostě současné baterie by jinak velmi rychle degradovaly.

                6. Tak jak má Tesla nabíjení
                  Tak jak má Tesla nabíjení řešené nevím, ovšem z čísel je patrné, že prostě může dosahovat onoho maximálního výkonu. Že rychle klesá je jasné, to se bude dít všude.
                  Ono je stejnak zajímavé jak u elektromotorů se udává nominální výkon, ale jakmile to začali používat automobilky, tak ty to hned vzali marketingově maximální hodnoty.
                  Nicméně se stále pohybujeme reálně cca na 2x lepších hodnotách jak u 50kw.

                7. Co má armyk doma v garáži
                  Co má armyk doma v garáži a dá se to nabíjet?

                8. Zkusím to podat
                  Zkusím to podat jinak:

                  Když se Tesla baterie nabíjí z Chademo adaptéru, tak jede konstantním proudem/výkonem 44-50W od začátku nabíjení až po dosažení napětí 403V (začátek CV fáze), tedy střední hodnota mezi 0-80% kapacity je těch 44-50kW.

                  Když se Tesla baterie nabíjí ze SC tak začíná na 135kW, ale nabíjecí proud/výkon velmi rychle algoritmus AVC omezuje dle dané křivky. Tudíž střední hodnota mezi 0-80% kapacity je těch 60-80kW a víc to být nikdy nemůže.

                  Šlo mi o to říci, že ta rychlost nabíjení není u SC 2,7x větší než u Chademo, ale obvykle tak 1,5x pokud chcete nabít těch 80% kapacity.

                9. Máte pravdu, nedá sa
                  Máte pravdu, nedá sa nesúhlasiť. Je proste fakt, že čím menšiu dobíjačku použijete, tým bude jej výkon jednoduchšie využiteľný. To je pravdepodobne dôvod, prečo Tesla používa jeden stojan pre dve autá. Je to iba optimalizácia nákladov. Ešte lepšie by podla mňa bolo, ak by robili dve a dve miesta oproti sebe s jednou 270 kW nabíjačkou so 4 koncovkami. Prispelo by to k lepšej využiteľnosti dostupného výkonu.
                  10A zásuvku využije dokonca prakticky každý elektromobil vždy na 100% 🙂

                  Zoberte si celkom reálny modelový príklad – cesta z Bratislavy do Mníchova.
                  Idete Teslou S 90D, priemerná rýchlosť 120 km/h, vonku 0°C, kúrite.
                  Oficiálny dojazd 353 km – spotreba cca 25,5 kWh.

                  V Bratislave vyrazíte na 100% nabitej Tesle S z garáže.
                  1. zastávka – SC Wiener Straße 111, 4050, Rakúsko – po 280 km
                  Baterka je cca na 20%.
                  Pre dojazd na ďalší SC s 10% batériou, treba dobiť ~28,5 kWh – z 20% na 51%. Podla vami dodaného grafu to vyzerá na cca 17 minútovú zastávku s priemerným príkonom ~100 kW.
                  Ak by tam bola 50 kW dobíjačka, stálo by sa 34 min.

                  2. zastávka – SC St2092, 84513 Erharting, Nemecko – po 147 km.
                  Baterka na 10%.
                  Pre dojazd na ďalší SC s 10% batériou, treba dobiť ~18,36 kWh – z 10% na 30%.
                  Podla grafu to vyzerá, že pri 30% sa dobíja príkonom aspoň 110 kW. Strop je asi pri 125 kW – stredný príkon 117,5 kW.
                  Po 10 minútach je možné odísť.
                  Ak by tam bola 50 kW dobíjačka, stálo by sa 22 min.

                  3. zastávka – SC Schwalbenstraße 8, 85622 Feldkirchen, Nemecko – po 72 km.
                  Baterka na 10%.
                  Do centra Mníchova zostáva 15 km. Pre príjazd s 10% batériou stačí dobiť ~4 kWh.
                  Dobíja sa plným príkonom 125 kW. Do 2 minút sa môže ísť preč.
                  Ak by tam bola 50 kW dobíjačka, stálo by sa 5 min.
                  V Mníchove zaparujete v hoteli a dáte auto pomaly dobiť v hotelovej garáži.

                  Vo výsledku:
                  Dobíjanie na SC zabralo 29 minút.
                  Dobíjanie na 50 kW dobíjačke by zabralo 61 minút.

                  Nie len že je majiteľ auta spokojnejší ak nezabije dvojnásobok času na nabíjačke, ale okrem toho takáto infraštruktúra dokáže obslúžiť 2x toľko zákazníkov s tými istými priestorovými nákladmi – s polovicou stojanov.

                10. pekne ste popisali ako
                  pekne ste popisali ako funguju auta Tesla. Navigacia sama vypocita trasu a kolko treba nabit po najblizsi SC. Vdaka tomu vyuzijete maximalneho vykonu SC a preto porovnanie s 50kWh nabijackami dostava naprdel. Je vidiet ako si Tesla dala zalezat na kazdom detaile. Presnost vypoctu spitreby elektriky za jazdy. Spolahlivost nabijania na SC. Optimalizacia nabijania a casu straveneho na nabijackach. Ostatny su a este dlho budu v plienkach prave pre to to.

                  inak tu podlednu zastavku by ste v reali asu vynechali a pri druhej zastavke nabili o trosku vuac ne?

                11. .. jasné, reálne by som ju
                  .. jasné, reálne by som ju vynechal, ale nechcel som v modelovom príklade meniť algoritmus 🙂

                12. To mám i u stařičkého
                  To mám i u stařičkého Peugeotu Ion. Akorát se ta navigační aplikace jmenuje Radovan+mapy.cz+mnoho různých map nabíjecích míst 🙂

                13. Kde jinde se běžně
                  Kde jinde se běžně používá 135kW?
                  Jediný, kdo stojany s tímto výkonem používá, je Tesla a to pouze pro svoje vlastní vozy.
                  Tak co to tady melete o běžném používání?
                  A argument, že sice nejsou auta, co to umí ale není důvod to nestavět myslíte vážně? To, že to auta neumí jaksi JE argument to nestavět… To jsou mi rozumy.
                  Tohle poměřování elektromobility podle Tesly už je otravné, nezlobte se… Co dělá Tesla a jaké používá technologie Tesla je svaté, ostatní jsou debilové…
                  Ale SC u Humpolce se zrejmě stane moderním svatostánkem. Majitelé netesly tam budou jezdit obdivovad dobíječku o výkonu 135 kW, zatímco si budou dobíjet na 50 kW…
                  Koukám, že zavděčit se elektromobilistovi je dost těžké, všechno (co není Tesla) je špatně…

                14. Neříkám, že všechno co
                  Neříkám, že všechno co není tesla je špatné, ale to je jak v době kdy se začíná uchycovat UHD jste přišli s krásným prohlášením, jak začnete vyrábět FHD televize…
                  Takže bychom měli zůstat u 50kW, protože víc vlastně nikdy potřebovat nebudeme a v životě se žádné auto, které zvládne víc nepostaví? Ty auta už jsou a není to pouze Tesla…

                15. Ten příměr s tím
                  Ten příměr s tím displejem moc nesedí teda.
                  Takže znova. Kdyby byly na trhu auta, co umí standardně dobíjet 100+ kW a výrobci dobíječek, co umí 100+ kW a někdo stavěl stojany 50 kW, tak ho budu mít za zpátečníka a budu se mu smát.
                  Dneska na trhu sériové auto (kromě Tesly), které 100+ kW neumí. Dneska na trhu není výrobce, který prodává certifikovanou stanici 100+ kW.
                  Tak mi řekně důvod, proč by někdo měl takové stanice stavět (pro koho je má stavět) a kde je má jako vzít?
                  To, že to je budoucnost vám nikdo nebere, ale až to bude, tak to bude, tak se to začne stavět…
                  Nevím, co je na tom k nepochopení…

                16. Kia minimálně umí
                  Kia minimálně umí 100kW… Tesla umí stojany vyrobit, ostatní ne?
                  Prostě jsou i jiná auta co umí nabíjet 100kW než Tesla a jsou výrobci co umí postavit 100kW nabíječku…
                  Už v roce 2014 Kia postavila 100kW nabíječky v Frankfurtu.

            1. Tomuhle teda nerozumím.
              Tomuhle teda nerozumím. Píšete, že 1/8 aut tenhle výkon umí. Tím předpokládám myslíte Teslu. Jak má ČEZ (nebo kdokoliv jiný) stavět dobíječku 135 kW, když to umí jen Tesla a ta má svůj vlastní konektor. To si jako někdo může koupit stojan od Tesly a nainstalovat si ho jako svoji stanici? Tesla takhle prodává svoje stojany?

                1. A tento odkaz je jako o
                  A tento odkaz je jako o čem? Já vím, jak stojan od Tesly vypadá.
                  Tesla je ale jaksi neprodává, staví si vlastní síť pro Tesly.
                  Srovnávat něco, co se staví pro širokou veřejnost s proprietárním řešením Tesly je jaksi z definice nesmyslné.

                2. Podle toho odkazu se dá SC
                  Podle toho odkazu se dá SC koupit.

                3. A stojí 2.500 USD a dá se
                  A stojí 2.500 USD a dá se to zaplatit Paypalem, že?

                  Kurňa chlapi, čtěte aspoň pořádně, když už se tím oháníte:

                  „Listing is to enable Supercharging capabilities on a Model S vehicle. This is not for the purchase a Supercharger unit.“

                  Tohle není prodej superchargeru. To je dokoupení možnosti u něj nabíjet. A ještě ke všemu v USA.

                4. Includes activation and
                  Includes activation and installation inspection by a service technician

                5. Přeloženo: Zahrnuje
                  Přeloženo: Zahrnuje aktivaci a kontrolu instalace servisním technikem.

        2. Tak ono asi 100kW nabijecka
          Tak ono asi 100kW nabijecka bude drazsi ne 50kW a mozna jsou tam dalsi problemy (nedostupnost, specifikace konektoru apod?)
          Mimochodem i ty superchargery maji „jen“ 63kW pokud jedou obe stojany vedle sebe najednou.
          Jinak jak psali jini – dneska to vetsina aut vyuzit neumi…
          A pokud se EV vice rozsiri tak bude potreba radove vice nabijecek a tak se pak budou stavet takove, ktere budou vyuzitelne…

          Jinak je treba vzit v potaz, ze dobijeni na verejnych stanicich nebude levny spas – tezko si predstavi realne ceny pod 10kc/kWh coz vam pri dobijeni v takove stanici provoz brutalne prodrazi (drazsi nez spalovak).

          1. To je snad jasné že 100 kW
            To je snad jasné že 100 kW Nabíječka je dražší.
            Mimochodem stejně jako SC tak i CHAdeMO nejede naplno 50kW takže tahle poznámka je dost pitomá. Stejně tak se samozřejmě děly ten malý výkon 40 kW mezi 2 auta co jsou zapojeny na jeden stojan, když to Teda vůbec umožnuje.
            A to že do budoucna, která není tak vzdálená, je jasné že 50kW je žalostně málo není potřeba pořád připomínat Teslu protože to bylo jasný už před 5 lety, že je potřeba navýšit standard CHAdeMO a CSS na vyšší výkon. Taky se ten standard vyvíjí nebo už je? Nevím. Akorat jim to opět jako všechno trvá dlouho.
            Na rozdíl od všech, Tesla tohle pochopila už před 10 lety že 50 kW je málo. proto začala rovnou na 100kW.
            Na konci roku se začne prodávat Bolt pro který už „rychlonabíječka“ o výkonu 50kW bude „pomalá“ a už tam nebude platit pravidlo, že na rychlonabíječce se to dobije na 80% za 30 minut.
            A do 1 až 2 let přijdou Elektromobili s dojezdem 250 až 300 km a pro ně bude 50kW také zoufale málo.
            Takže já na rozdíl od vás vím co se myslí tím, že 50 je málo.
            To že se takové rychlonabíječky ještě nedělají jen dokazuje krátkozraky výhled do budoucna resp. zadny smysl pro budoucnost výrobců a firem co je objednávají.

            Je to podobné jako ty slavné české železniční koridory. Taky bylo jasné už v době plánování že rychlost 160km/h jen pro pár krátkých úseku je 100 let za opicema už v době stavby. A to ani po 20 letech nejsou dostavene a už je to vidět na plné čáře jak je to zastaralé. Rychlík do Plzně jede zavratnou rychlosti 100 km/h a to jen někde jinak jede 80, zatímco vedle auta jedou 150 až 180 km/h celou cestu!

            Tak tomu se říká pokrok. Staví se něco o čem každý ví že je to už v době plánování a stavby starý!

            Když už to ČEZu trvalo 5 let než se „snad“ už konečně k něčemu pořádnému rozhoupal, tak měl minimálně o 2 až 5 nabíječkách na 100 kW uvažovat.

    1. Pořád nevidím žádný
      Pořád nevidím žádný (ani šedý) bod u Olomouce ani u D1 mezi Prahou a Brnem.
      Jestli jen vymění staré stojany za nové(spolehlivější), a staré dají místo pomalých stojanů (nebo vedle nich), tak se v podstatě nic nezmění.
      Jediné co se za poslední rok na té mapě změnilo, je termín spuštění u šedých bodů z 2Q/2015 na 4Q/2016.
      Nebo mají opravdu někde hotové betonové podstavce i s přívodem a stačí stojan přivést, přišroubovat a připojit? Nemluvím o místě, kde teď stojí pomalý stojan a vedle opravdu je podstavec na druhý (pár takových existuje).
      Chtěl bych být příjemně překvapen, ale nevěřím tomu.

      1. Nesouhlasil bych, že se v
        Nesouhlasil bych, že se v podstatě nic nezmění. V podstatě se toho změní dost. Pomalá stanice je lepší než žádná, rychlá je lepší než pomalá, takže i prostá výměna stojanů pomůže, ne že se nic nezmění.
        Nová místa by to chtělo jako sůl, ale to je pořád to samé, co se diskutovalo i na Ampéru – jak ČEZ, tak E.On si stěžovali, že pokud to aspoň elementárně má dávat ekonomicky smysl (myšleno naději, že si to na sebe někdy i vydělá), je těžké takové místo sehnat a domluvit si tam podmínky.
        Uvidíme, jak se pochlapí E.On s dalšími místy – u Vystrkova má výhodu, že pozemek je jeho a staví se mu tam proto snadno, neriskuje, že ho odtamtud třeba někdo za pár let vykopne.
        Geograficky je to těžký. Když je někdo z Olomouce a okolí, tak nadává a tvrdí, že dobíječky na druhém konci republiky elektromobilitu nikam neposunou. Lidi z Plzně si zase totéž můžou myslet o dobíječce v Olomouci.
        Občas z toho mám pocit, že typický názor je, že jediná správná dobíječka je a) rychlá (pomalé jsou na prd) a b) v blízkosti mé garáže, případně ještě tam, kam často jezdím, (všude jinde je to na prd), c) ne tam, kde ji zrovna postavili (tam je to na prd), ale někde jinde.

Napsat komentář