Česko chystá investice do vodíkové dopravy, chce mít pět vodíkových stanic

Pět nových čerpacích stanic na vodík, investice do výzkumu a vývoje nebo rozšíření flotily vodíkových autobusů. To vše patří mezi české plány na rozvoj vodíkového hospodářství v nejbližších deseti letech.

Vodíkové auto Toyota Mirai u vodíkové čerpací stanice
foto: Toyota

TISKOVÁ ZPRÁVA

Spolu s nejnovějšími trendy z Evropy se o nich minulý týden diskutovalo na mezinárodní konferenci Hydrogen Days 2016 v Praze.

Více než stovka odborníků ze třinácti zemí se tento týden sjela do Prahy, aby na konferenci Hydrogen Days 2016 posoudili aktuální vývoj v oblasti vodíku a palivových článků a možnosti jejich využití v evropských regionech.

Zejména v oblasti dopravy jsou vodíkové technologie již ve fázi, kdy vstupují na volný trh a stále více měst, států i výrobců automobilů s nimi počítá ve svých strategiích.

„Několik asijských automobilek již přikročilo k sériové výrobě modelu poháněného vodíkem. Na podobný krok v Evropě nebudeme dlouho čekat, zde se pozornost navíc zaměřuje i na zavádění vodíkových vozidel v hromadné dopravě. Na konferenci byl například představen koncept bezemisní MHD v Hamburgu, kde hraje vodík nezastupitelnou roli,“ říká Martin Fišer, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy, a dodává, že Hamburg deklaroval ochotu přizvat ke společným projektům i české partnery.

Klíčovým celoevropským tématem je v tuto chvíli infrastruktura. V Evropě je v provozu asi stovka vodíkových čerpacích stanic, přibližně polovina z nich v Německu. Plány jsou ale ambiciózní – jen Německo chce v příštích sedmi letech dosáhnout počtu 400 čerpacích stanic.

V Česku je dnes jedna čerpací stanice na vodík ve středočeských Neratovicích. Národní akční plán čisté mobility zatím počítá se vznikem pěti nových v příštích deseti letech, každé dva roky však probíhá jeho aktualizace a cíle tak zřejmě ještě narostou. Ministerstvo dopravy nyní chystá studii, která reálné potřeby zhodnotí.

Nedávno vypsaná výzva ministerstva pro místní rozvoj ze strukturálních fondů by zase mohla českým městům a krajům pomoci se zaváděním vodíkové hromadné dopravy.

„V Řeži jsme vyvinuli funkční prototyp autobusu s vodíkovým pohonem TriHyBus a doufáme, že se podobným vozem brzy svezou cestující v rámci běžné v severních Čechách, v Praze nebo na Ostravsku, kde bychom tak přispěli k čistšímu ovzduší. Jsou tu ale i jiné možnosti – v Hamburgu provozují vodíkovou loď, což by se hodilo třeba pro Prahu, kde je řeka hodně využívána. Číňané zase nedávno představili vodíkovou tramvaj, která vznikla i za přispění českých odborníků,“ přibližuje široké možnosti využití Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež a místopředseda představenstva platformy.

Intenzivní zájem o spolupráci na podobných projektech už projevila také společnost Unipetrol i někteří významní hráči ve strojírenství.

Podle Karla Bouzka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze přinese zavádění vodíkového hospodářství v dopravě České republice řadu pozitiv.

„V první řadě je to samozřejmě čistý, bezemisní způsob dopravy a vede ke snižování naší závislosti na fosilních palivech, zejména pokud bude vodík vyráběn z obnovitelných zdrojů. Sníží se také hladina hluku. Pro náš automobilový průmysl je tu pak přístup k inovacím a novým technologiím a pro celou společnost vznik tisíců pracovních míst,“ uvádí.

Konference Hydrogen Days 2016 proběhla pod záštitou ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a městských částí Praha 6 a Praha 7.

Co do účasti byla o třetinu početnější než v loni a stala se tak již stálicí v evropském kalendáři. V příštím roce se navíc na jaře můžeme těšit na hosty z celého světa, protože Praha získala pořádání největší světové vodíkové konference World Hydrogen Technology Convention 2017.

„Očekáváme okolo sedmi stovek účastníků z prestižních univerzit, velkých automobilek, energetických a strojírenských koncernů i reprezentanty státních institucí. Doufáme, že se Češi budou při té příležitosti moci seznámit s nejnovějšími vodíkovými modely některých světových automobilek naživo. Na nás nyní je zajistit pro to nezbytnou čerpací stanici,“ uzavírá Martin Fišer.

tisková zpráva

59 Comments on “Česko chystá investice do vodíkové dopravy, chce mít pět vodíkových stanic”

  1. Tak jsem poslal dopis na
    Tak jsem poslal dopis na Ministerstvo dopravy.

    Žádám v něm o sdělení počtu vodíkových aut v ČR k dnešnímu dni a zda / kdy bude doplněna zákazová značka pro vjezd těchto vozidel do podzemních garáží.

    Už se těším na odpověď / jestli ji dostanu od ministerstva, které platím. 🙂

    Když vodík, tak pořádně. Žádný vyjímky!!

    TESLA RULEZ

  2. tak uz ta tlacenka na H2
    tak uz ta tlacenka na H2 bola spustena ? Trochu sa im to prelina s LPG. Ano, ide o planovany velkokorporatny super biznis, a tlacenka je objednany proces, siroko dohadovany na vyssich postoch a s vyrobcami produktov ktore dokazu H2 vyuzit.

    Nedari sa im to uz 20r.
    Nemyslim ze uspeju. Ludia nie su idioti, nebudu si kupovat drahy vodik do drahych aut, to radsej zacnu opat jazdit na svietiplyn.

    Je malo pravdepodobne ze dokazu precurat vyrobcov elektriny,
    patria medzi najmocnejsich, a na biznis im nepristupia.
    Skor budu radi ze sa zbavia plynarov.

    Toto len tak nepusia, staci ak sa aktivuju a zablokuju celu vodikovu loby len lusknutim prstov.

    Momentalne je to bremeno na Muskovi. Tuto jednu zasluhu mu uz nevezme nik a mucednika z neho neurobia, lebo ma momentalne za sebou privelmi velku a silnu skupinu zainteresovanych ludi.

    Staci aby povedal, „- Ohrozuju, ma, chcu to znicit, zajtra o 11h chodte do ulic a dajte na javo svoj nazor“. Podla mna, by bol schopny zhodit vladu mensieho statu, len vyhlasenim k veci.

    Zaujimalo by ma, ci on sam si teraz uvedomuje aku ma v skutocnosti silu.

      1. „vznik tisíců pracovních
        „vznik tisíců pracovních míst“ – je třeba vzbudit nadšení, slibem nezarmoutíš, i když nemáš ponětí, zda to opravdu tak bude.

        „Několik asijských automobilek již přikročilo k sériové výrobě modelu poháněného vodíkem“ – několik jsou 2 a série je desítky kusů za rok (vážné je to sérová výroba?) – je třeba věci formulovat mlhavé a používat termíny, pod kterými si člověk představí trochu něco jiného, než se děje ve zkutečnosti.

        „stále více měst, států i výrobců automobilů s nimi počítá ve svých strategiích“ – zejména formulace „stále více“ je mezi PR novináři velmi oblíbená. Podpoříte tak své tvrzení a ani emusíte říkat kolik. Dá se použít, už když se k jednomu subjektu přidá druhý.

        „Zejména v oblasti dopravy jsou vodíkové technologie již ve fázi, kdy vstupují na volný trh“ – opět hodně manipulativní tvrzení. Technologie vyvinuté a vyrobené se státní podporou, potřebující infrasturkturu budovanou se státní podporou a automobilky chystají v desítkách kusů poskytnout k testování vybraným subjektům. Opravdu je to vstup na volný trh?

        „Intenzivní zájem projevila také společnost Unipetrol“ – aha, no však.

        Když ještě uvážíme, že v článku není zmíněna jediná pochybnost, jediný problém, který je třeba vyřešit, myslím, že si zasloužil reakci takovou jaká byla.

      1. Nevím, ale v článku je to
        Nevím, ale v článku je to jen samé bla bla bla, co musíme a jak je to určitě budoucnoust a stát by se měl postarat atd atd. To zní jak bolševické utopistické proklamace o světlých zítřcích bez jakéhokoliv racinálního základu a tvrdých ekonomických čísel. Ale dokavad neřeknou z čeho to financujou, tak to pěkně smrdí.

  3. Chcelo by to nejaké
    Chcelo by to nejaké konkrétne čísla. Podla toho čo som našiel, jedna vodíková plnička ktorá dokázala natlakovať 15 áut denne na 700 barov, stála 2 miliony USD.

    Tesla S 90P má EPA 435 km. Tzn. 20,7 kWh/100 km.

    Ak by boli myslené tankovania úplne prázdnych Mirai s EPA 502 km, bolo by to zodpovedajúce 104 kWh spotreby TMS90P.
    Dobíjačka nahradzujúca túto čerpačku (15 áut denne) by mala zvládať dodať 1560 kWh denne.
    Vo výsledku sa to rovná jednému miestu na Tesla nabíjačke 😀
    Pri tej cene by to preplatilo aj baterky s celodennou rezervou, takže by ani nikto nemohol pindať na výkyvy v sieti 🙂

    … pravdaže, bez konkrétnych reálnych čísiel je to iba dohad.

    1. No a kdybychom zašli
      No a kdybychom zašli ještě dále.. tak u Modelu S můžeme měnit baterky…

      U jednoho auta lze vyměnit baterku asi za 2 minuty https://www.teslamotors.com/videos/battery-swap-event.

      Tj. 720 TESEL s plným dojezdem za den na jedné „čerpačce“. 🙂
      Vím, že tyto plány prozatím Musk zrušil, ale je to asi tak stejně aplikovateléné jako ten vodík.

      podVODnÍK.. nebrat.

    2. Kde berete že by čerpačka
      Kde berete že by čerpačka mohla obsloužit jen 15 aut denně? Jsem si jistý že pokud se podaří uchovávat bezpečně vodík v autě, s podobnou technologií nádrže je možné uchovat vodík klidně pro desítky či stovky vozidel.

      Zrovna dneskavyšel článek o kovových pěnách, ty by mohly poskytnout slušnou ochranu v případě exploze. Navíc pro lehkost vodíku by nejspíš pravděpodobnost nahroadění nebezpečného množství mimo uzavřený prostor byla nízká. Co se asi netestovalo je odlnost proti bombám, náraz, požár a průstřely se snad prý zkoušely.

      kovové pěny: osel.cz/8791-kovova-pena-rozseka-pruraznou-kulku-na-prach.html

      1. Tých 15 áut bolo v
        Tých 15 áut bolo v modelovom príklade konkrétnej čerpačky, ktorú som našiel za $2M. Po natlakovaní auta potrebovala niečo vyše 90 minút na obnovenie zásobníka. Tzn. aj keby mala väčšie zásobníky (investícia navyše), aj pri plnom využití generátora vodíka by proste obslúžila max. 15 áut denne.
        Ale ťažko povedať nakoľko to bol dôveryhodný príspevok. Nejaké oficiálne materiály sa mi k tomu nepodarilo vtedy dohľadať.

        1. Čili se jednalo o výrobu
          Čili se jednalo o výrobu vodíku na místě, tak to potom ano, zajímalo by mne spíše, bude to pravděpodobnější, jak by to bylo s modelem, kdy čerpačka má lahvové pole, to je plněno z nějaké cisterny jednou za čas a z tohoto se kompresorem odebírá vodík a vtláčí se do auta.

          Druhá možnos by byl výkonnější generátor vodíku, z uvedeného hádám jeho příkon na 160kW. Dále by byla třeba úprava vody/dovoz destilky, rafinace vodíku přes kovovou membránu, asi teoretický limit pro elektrolytickou vodíkovou stanici je 2x630KVA, tedy podle katalogu stožárových trafostanic, pak by byl denní limit kolem 100 aut.

          1. Otázne je, kde je tá
            Otázne je, kde je tá výhoda oproti priamemu dobíjaniu elektromobilu.
            Ak je vodíkový generátor s čerpačkou fakt tak nákladná technológia, prečo nedať radšej dať zlomok financií na AC-DC dobíjačku, prípadne aj s batériovým Powerpackom pre vyrovnávanie špičiek v sieti/na nabíjačke.
            Efektivita využitie elektrickej energie by tiež bola niekde úplne inde.
            Mať k dispozícií elektrinu, transformovať ju na vodík a ten naspäť na vodík nevidím zmysel. Jedine ak v obrovských a extra efektívnych vyrovnávacích elektrárňach, v ktorých by bola uskladnená elektrina z OZE na viac dní.
            Ale keďže nie som extra odporca jadra (až na dotácie, ale to je aj pri OZE), tak aj toto využite sa mi zdá zbytočné.

            1. Nevím, jak to mají
              Nevím, jak to mají vymyšlené, spíš bych hádal že to bude model s centrální výrobou a doplňováním do stanic z cisteren.

              Zájem na tom budou mít všechny firmy, celý řetězec, to si musíme přiznat, elektrárny prodají více proudu, to je v současné situaci žádoucí pro ně (a velká vodíkárna je slušně se chovající odběratel jedoucí podle diagramů, to elektrárny rády). Rafinerie, byť nedělají jen PHM, mají zájem na tom udržet si postavení na trhu (dále vodík je nutný pro více chemickcýh procesů, jakákoliv chemička vlastnící linku na vodík může mít zájem na jeho zavedení do dopravy), pumpaři mají samozřejmě zájem na své další existenci, ta by byla v případě EV silně ohrožena, automobilky mají zájem na pozáručním servisu. A na konci řetězce je člověk, tvor netrpělivý, který chce mít všechno hned, tvor uvnitř konzervativní, ale i tak mající zájem na čistším vzduchu. Jediný kdo nemá zájem na vodíku jsou ropné státy.

              Nevidím do kuchyně automobilek, ale je možné že všehcny ty současné elektromobily BMW, Nisan, Renault… jsou pouze testovací platformou pohonných systémů, v momentě, kdy se rozjede vodík, pak začnou montovat vodíkový článek místo baterie. (toto už ale opravdu jen hádám)

              Chápu že to zní trochu jako konspirace, ale dává to ekonomický smysl, jelikož účelem podnikání je generovat zisk.

              1. Obdobne sa to zobrať aj z
                Obdobne sa to zobrať aj z opačnej strany – v prípade plnej výmeny fosílnych PHM za elektro:
                Elektrárne by mali dopyt na približne o 30 % viac elektriny.
                V globále by výkyvy v sieti neboli dramatické. Pár desiatok tisíc áut by sa kontinuálne nabíjalo vždy, niektoré by sa pripájali, iné odpájali. V globále by nešlo o výrazné nepredikovateľné rázy ako v prípade napríklad náhleho závanu na veterníky v Nemecku.
                Väčšina spotreby by sa presunula do NT a prispela by tak tiež k stabilizácií siete, resp. lepšej využiteľnosti napríklad jadra.
                Rafinérie by mali smolu, obmedzili by sa na produkciu látok potrebných pre priemysel.
                Pumpári by na tom boli možno aj lepšie ako teraz. Teraz konkrétne ja natankujem LPG raz týždenne za cca 3-8 min., zaplatím a odídem. Na verejnej dobíjačke by som dobíjal ak som bez garáže, alebo pri dlhšej trase. Každopádne by som sa počas dobíjania aspoň najedol a pod. – tzn. využil služby čerpačky ktoré teraz nie je extra dôvod využívať.
                Záručný/pozáručný servis, ťažko odhadnúť. Všetko sa kazí. Elektromobil by mal byť menej náročný, ale napríklad Tesla si dáva za garančky slušne zaplatiť.
                Najväčší problém je netrpezlivý človek, ale to je pri bežnom dennom nájazde (menej ako kapacity plnej batérie) aj tak nepodstatné. Osobne by mi vôbec neprekážalo dobíjať auto vonku v noci z pouličného osvetlenia alebo bezdrôtovo na parkovisku pred bytom. Drvivá väčšina ľudí by pri vybudovaní infraštruktúry bezdrôtového dobíjania na parkoviskách nepotrebovala vyslovene čakať na dobitie takmer nikdy.
                Vo všeobecnosti by bola podpora bezdrôtového dobíjania napr. v Tesle 3 výborná vec. Viem si živo predstaviť na diaľniciach dobíjací pruh a tým prakticky neobmedzený dojazd. Podobne by to bolo relatívne jednoducho realizovateľné v mestách na najfrekventovanejších križovatkách. Účinnosť je vraj až 85% a to teda rozhodne nie je zlé.

                Ak by Ste mali pravdu s prípravou automobiliek na vodík, ešte viac by tým posilnili pozíciu Tesly. Žiaľ, nedostatok konkurencie by automaticky znížil množstvá inovácií a to by najviac poškodilo samotných zákazníkov.

                1. Vezmu oba komentáře
                  Vezmu oba komentáře naráz.
                  První byl přklad proč by se elektrárnám mohl více líbit vodík, pohnout s výkonem velké elektrárny vezme ještě více času než by vzala změna výkonu takévé 200kW lokomobily.

                  Další problém by byl nejspíš se rezervovavným výkonem, kdy by si instalace například SC mohla vyžádat nákladnou rekonstrukci vedení VN, to by byly desítky milionů až miliardy po celé republice, pokud uvážím stav některých vedení, kde dráty pamatují snad Masaryka. Naproti tomu výměna vedení 110kV do rafinerie může být pro ně finančně výhodnější. Pak také elektrolytická výroba vodíku by pro ně znamenala ještě více odběru.

                  O nějaké stabilizaci sítě trochu pochybuji, spíš by to vedlo ke špičkám udělaným lidmi, byť jenom hodinovým, ale vedlo, kdy by se vrátily z práce a začali doma nabíjet.

                  U bezdrátového dobíjení vážně pochybuji o tom že se to někdy stane, jednak jsou to výkony poměrně velké, nějspíš by to slušně rušilo elektroniku v okolí, docházelo by k indukování proudů v okolních kovových předmětech atd. Krom parkovišť by to pak nebylo také jak zpoplatnit.

                  Je otázka jestli by to pozici Tesly posílilo, rezervace sice vypadají pekně, ale je to jenom kapka v moři (v současnoti vdík tak molekula), proti celkovým prodejům. Pokud po otestování pohonných systémů na EV se rozhodnou automobilky k přechodu na H2, nebo pokud se podaří k tomu přimět vlády, pak jsem si jistý, že Tesla nebude sto konkurovat.

                  Někteří lidé tu rádi přirovnávají Teslu k Applu, je otázka jestli to nedopadne podobně, kdy Apple na roky vsadil na jiný procesor než zbytek světa.

                  Někdo tu udával roční produkci Toyoty před nějakou dobou, 10 milionů aut, pokud by byla slušná infratruktura na H2, což zase není takový problém asi udělat, pak pokud řekne že od 2020 do Německa jen vozy na vodík, Hyundai udělá to stejné, prodají licenci na palivový systém s článkem dalším automobilkám, třeba BMW, byť to možná pracuje na svém systému, pak nebude v silách Tesly udělat cokoliv, respektive bude rozvíjet svou síť SC a DC, jemožné že ten model by se jim i mohl vyplatit, udrželi by si status alternativy, přitom bych se vůbec nebál toho co by bylo s gigatovárnou Pokud opravdu výrazně sníží cenu baterií, udá ty články komukoliv. Navíc dojezd 600km dává slušný náskok před většinou EV, pokud tomu nic nebrání, žádné předpisy, umístěním druhé lahve lze dojezd zvýšit na 1200km. u EV by to znamenalo 240kWh baterii, ta sama by vážila více než tunu.

                  Pokud umístíte vodíkovou stanici někde u Brna, je jedno jestli s vlastní výrobou nebo dovozem vodíku, pro většinu JmK je to zcela vyhovující mnoho lidí do Brna denně jezdí. Ze Znojma do centra je to asi 68km, pokud by byla u Modřic, pak je to asi 60km, takže z těch 590, abych byl přesnější, zbude asi 470km na proježdění. Dáte-li druhou do Olomouce, pokryjete i Zlín, další v Ostravě a skoro celá Morava je pokrytá. Možná tak bude zbývat dát jednu někde u Svitav a Jeseníku. Sice mají teď zpoždění proti EV, ale pokud budou chtít, toto mohou velmi rychle dohnat.

                  Tady je zajímavý text o vodíkovích stanicích: nrel.gov/docs/fy13osti/56412.pdf Neměl jsem teď v rychlosti čas jej celý pročíst, je sice 3 roky starý, ale pokud výjdu z těch čísel, energie ve vodíku a v benzínu, a z ceny benzínu, pak z 1Kg H2 získáme práce jako z 6,3l benzínu, cena z 1Kg by měla být někde kolem 170-180Kč. To je na úrovni 7$/Kg. To by už nemusel být takový problém.

                2. Vazne myslis, ze nekdo bude
                  Vazne myslis, ze nekdo bude dobrovolne jezdit 120km (2h samotna cesta plus neco naplneni) kvuli natankovani?

                3. V počátcích to myslím
                  V počátcích to myslím možné je, navíc zmíněné aglomerace jsou poměrně častým cílem cest obyvatelstva, nemá sice statistiku, ale poměrně dost lidí, řekl bych, do nich jezdí minimálně jednou týdně.

                  Neznám teď úplně přesně jaké s tím mají plány, jak se chová vodík při dlouhodobém skladování, ale řekl bych že je dost možné že by vznikly stanice podobné LPG stanicím. Na začátku to také vypadalo že to nebude nic moc běžného a dneska je skoro v každé horní dolní.

                  Ale je fakt že to bylo asi hlavně díky možnosti přestavby aut. Kdyby se našel způsob jak tuto udělat i pro H2, nejspíš by to vyžadovalo výměnu minimálně pístů za nějaké které nepotřebují mazání (nebo náhrada ropných olejů za nějaké nereagující s vodíkem ani za vysoké teploty), nebo rovnou celého motoru. A toto stálo podstatně méně než nová vodíková auta nebo elektromobily, řekněme cca 50-100 tisíc, je tu šance.

                  Pokud dojde k souhře několika faktorů, levných přestaveb, poklesu ceny H2, a opatření proti naftovým motorům, může dojít k rozvoji H2. Pokud někdo přijde s kitem za rozumnou cenu na přestavbu na EV, povede to asi na raketový rozvoj EV. Pokud ale při nejlepším dneska za 1USD máte 5Wh v baterce, pro nějaký rozumný dojezd je třeba 50-60kWh, se asi pod 250 000 Kč nedá jít. Na druhou stranu je to zase šance pro kohokoliv jiného, zkusit vyvinout a dodat takový systém. Jeden, nebo druhý.

                  Ohledně přechodu dopravy je teď asi míč na straně výrobců zařízení, zájem by byl, ale cena nových EV a FCV je pro mnoho lidí vysoká, respektive poměr cena/výkon není pro hodně zajímavá.

                4. Spalovat vodík v motoru je
                  Spalovat vodík v motoru je ještě větší blbost než palivový článek. Všichni co to zkoušeli, už to dávno opustili.

                5. U nového vozidla jistě,
                  U nového vozidla jistě, ale pokud bychom se bavili o přestavbě, otázka kolik by to stálo, minimálně nějakou dobu by to mohlo sloužit. Myslím že roli v rozhodování o novém zdroji energie pro dopravu bude hrát i to komu se podaří ukousnout si segment přestaveb. Prozatím to neumí ani jeden ze systémů.

                  V momentě, kdy bude nějaká levná přestavba dostupná, ať na jeden či druhý systém, nic nebrání tomu vytvořit legislativní tlak na omezení nafty a benzínu, například zvýšením spotřební daně na tyto PHM a z vybraných peněz financovat program „zelená přestavbám.“ Mělo by jít o to urychlit nahrazení fosilních paliv, ne snad ani tak pro nějaké CO2, ale pro bezpečnostní a zdravotní rizika, kdyby tato byla více medializována, pak by to třeba i s bojem proti fosilním palivům vypadalo jinak, než když se stále jen argumentuje ledovci kdesi v Arktidě.

                  A byť to může být blbost a motor to zničit za pět či deset let, H2 group klidně něco takového bude podporovat, protože ví že se jít o v konečném důsledku vyplatí.

                6. To má plusmínus stejnou
                  To má plusmínus stejnou nebo podobnou logiku jako program „zelená přestavbám na LPG“… a že už takových programů máme x let za sebou. 😉
                  Podle mě je další příklad nenapravitelného idealismu… podobně jak tu před časem jeden pán chtěl vodík vyrábět fotovoltaikami na Sahaře a dopravovat ho do Evropy vodíkovodem pod Středozemním mořem. A že prý do toho budou investovat arabští šejkové, kteří prozřeli a uvědomili si, že donekonečna nelze drancovat ropná pole. 😉

                7. LPG nemá krom ceny myslím
                  LPG nemá krom ceny myslím nějaký moc význam, snad jedině že se udá odpad z rafinerií, ale toto by byl úplný přechod na jinou technologii. Pokud by se to udělalo podobně jako zelená úsporám,, mohlo by to k něčemu být.

                8. Pokud někdo přijde s kitem
                  Pokud někdo přijde s kitem za rozumnou cenu na přestavbu na EV…

                  Dnes jsem shodou okolností hledal nějaký kit pro mobilní CHAdeMO – skládačka ve vývoji min.5-6tis USD, sada vhodná na stůl do dílny 4tis.USD – tož to teda ku*va ani omylem. S kitem na přestavbu na EV to vidím ještě černěji. Vždyť i EVC nabízelo přestavbu Fabky na EV za 550tis.Kč + cena vlastního auta. To u nás není spousta lidí ochotna dát ani za hotový EV.

            2. P.S. k
              P.S. k elektrárnám
              Řekněme že mám klasický hnědouhelný zdroj, pro jednoduchost 200kW a rychlonabíječku 150kW, 50kW jde někam jinam, třeba na osvětlení divadla. Jenže je třeba dodržet napětí a frekvenci, jenže nabíječka nejede pořád, ale i tak musí být pořád kotel roztopený na 200kW výkonu tepelného motoru, většinu času jde tedy dopryč. Na druhou stranu by se mohl tento proud prodat vodíkárně s tím že celou dobu může jet soustrojí na 200kW.

              Vím že je to najivní příklad, ale doufám, že víte kam mířím. Pro elektrárny je lepší mít k síti připojenu 20MW vodíkárnu, než 200ks 100kW nabíječek.

              1. Chápem, ale vychádzate z
                Chápem, ale vychádzate z prakticky neexistujúceho modelu – ostrovného systému. Elektrická sieť je v skutočnosti rozložená cez mnoho krajín, s obrovským množstvom dodávateľov a ešte väčším množstvom odberateľov.
                V čase keď by bolo elektromobilov povedzme 20%, iba na Slovensku by to predstavovalo 400 000 áut. Z toho by bola väčšina stále pripojená na pomalom dobíjaní, resp. aspoň v noci. Nejaké tisíce by využívali aj rýchlodobíjanie, ale to je z pohľadu siete viac-menej taktiež kontinuálne zaťaženie.
                O kontinuálnom zaťažení sa pravdaže nedá hovoriť aktuálne v prípade, že sa zrazu koná pri Superchargri Tesla párty a všetky stojany zrazu začnú odoberať prúd naplno 🙂 To je žiaľ problém tohoto prechodného obdobia.

  4. Jsem ohledně vodíku v ČR
    Jsem ohledně vodíku v ČR klidný. Podobně vzletně mluvili v roce 2011 představitelé výrobců elektřiny o rozvoji elektromobility. Takže zhruba do roku 2021 bychom mohli mít v ČR skoro 10 funkčních vodíkových stanic, pokud se povedou výběrová řízení 🙂

    1. Myslím že vodíkáři by
      Myslím že vodíkáři by mohli být minimálně natolik schopní jako plynaři, nebo LPG. U elektráren mi přijde že je elektromobilita nezajímá rotože maj zato že to nebude pro ně ještě dlouho zajímavé a že i v případě jejího rozvoje, byť někým jiným, budou stále na proudu vydělávat, kdežto pro rafinerie je elektřina přímým ohrožením a tedy mohou být aktivnější.

      1. Bingo. Rozvoj technologie je
        Bingo. Rozvoj technologie je odvislý od toho, jak mocná korporace se sestaví na její podporu. Na naftová lobby, (podívejme o vodík má velký zájem Unipetrol) která ve vodíku vidí cestu pokračování ropné závislosti, je sakra mocné společenství. O elektromobily se globálně zasazuje pouze Tesla a v insrastruktuře dokázala víc než všichni bohatí výrobci elektřiny dohromady. Ale je jenom jedna. Nebezpečí,že mocným se ještě podaří prosadit vodíkovou závislost je stále ještě aktuální. Nevždy vítězí ta lepší technologie.

        1. Problém je že
          Problém je že rychlonabíječky jsou pro elektrárenské firmy nezajímavé, je také málo EV, někde jsem četl že cena jednoho stojanu je kolem 100-250 tisíc, kdyby 100 tisíc, pak potřebujete prodat minimálně 100 MWh, to představuje při nabíjení 60kWh asi 1667 jednotlivých nabití pokud z každé kWh bude jedna koruna na zaplacení nabíječky. Bez dalších nákladů s provozem.

          Netvrdil bych že konkrétně ropné, ale jisté formy závislosti jistě.

          V tento moment je myslím ještě brzo tvrdit že jedna technologie je lepší než druhá. Navíc, vyjádřil jsem tuto domněnku již dříve, je vodík, konkrétně elektrolytický, v zájmu elektrárenských firem. Jednak vodíková rafinerie představuje velkého stabilního doběratele, ty elektrárny rády, jednak spotřeba proudu bude vyšší než v případě čistého EV modelu a u takovéhoto odběratele, který může tvořit zásobu produktů, lze snadno uplatnit regulační stupně, což by v příapdě EV nebylo možné, nebo by bylo třeba internetu věcí, či by byl třeba složitější systém HDO.

          Myslím že se o toto začne brzy zajímat i majitel elektrárny ve Vřesové, v současnosti běží na plyn z uhlí, vzhledem k tomu že při výrobě vodíku ze ZP vzniká spalitelný CO, mohl by tento nahradit současný plyn v turbínách.

            1. Díky, za čísla, tekže je
              Díky, za čísla, tekže je to na tom ještě hůř než jsem hádal, těch 60t Kč, ja navíc roční, byť by si je asi elektrárny sami sobě platit nemusely. takže moje kalkulace se musí hodit ješt x2 až x4 a přidat další 1000 nabíjení. Jinými slovy 5500 nabíjení po 60kWh.

              1. Napsal jsem to nepřesně,
                Napsal jsem to nepřesně, těch 60t je jednorázových za Ampérovné. NA 120A jistič vychází měsíční paušál jen kolem 2000kč. Cena za kwh při tarifu C27D je cca 3,5kč. Ale dále jsou poplatky evmapě nebo bankám za terminál a transakce. Ohledně poplatku za terminál je tady lehký nástřel: penize.cz/platebni-karty/310308-platebni-terminaly-pro-podnikatele-stale-dostupnejsi-na-kolik-vyjdou

                Jak jsem to počítal, tak při 9kč za kwhje návratnost ca do 2,5let.

                1. Pokud bychom se bavili o
                  Pokud bychom se bavili o stanici na staré D1 a D2 tak tam nemám strach že by bylo třeba nějaké zanášení do mapy. Ale to se pořád bavíme o cenách na 100km shodných s benzinovým autem. Bez osvobození od daně, nebo zvýšení daně na PHM se úspora neprojeví. Mám vážné podezření, že hodně lidí by stejně stále jezdilo na stanice pro nabíjení.

                  Popravdě si trochu za problémy s nabíjením mohou automobilky samy, pokud neosazují auta nabíječkou 3x16A nebo 3x32A 400V, nebo není pod kapotou bezpečný box pro externí, do kterého ji lze za provozu schovat a ven vést jen kabely. Nenechavci jsou všude a bylo by o strach nechat někde na parkovišti nabíječku jen tak. Přijít o 3f kabel, byť pětižilový, je přece jenom menší ztráta než o celou nabíječku. Platební nesmysl by byl asi menší problém.

                2. Návratnost 2,5roku?? Ja do
                  Návratnost 2,5roku?? Ja do toho jdu.
                  Kdo se ještě přidá?

              2. To není tak moc. 1 auto
                To není tak moc. 1 auto denně – návratnost 15 let. 5 aut – 3 roky. A to už je slušná návratnost. Každopádně pro 1 rychlonabíjecí stanici na D1 v půli cesty mezi Prahou a Brnem, která je klíčová pro rozvoj elektromobilyty v ČR, je to návratnost zaručená. Vysvětlení, proč ji ještě nikdo nepostavil musí být jinde, než je její cena.

                1. Praha-Brno a Praha-Ostrava
                  Praha-Brno a Praha-Ostrava by měla hlavně obsluhovat železnice tak aby byla cesta co nejpohodlnější a nejrychlejší. K tomu je třeba opravit znovu trať v Polabí a porovnat tu kolem Svitavy. Kapacitně je problém leda tak Č. Třebová, jinak nákladům patříval hlavně pravý břeh Labe.

                  Jinak máte pravdu, že tam by se asi uživila, ale třeba nevíme kolik je vůbec v ČR EV schopných tuto trasu vůbec ujet. A není taky levnější ekvivalent k nabíjecím stojanům, byť ne tak výkonný, který by byl výrazně levnější.

          1. Ano, popsal jste to
            Ano, popsal jste to přesně. Pro elektrokoncerny je násobně výhodnější dodávat elektřinu výrobcům vodíku, nebo ho dokonce sami vyrábět. (To vysvětluje proč se aktivita ČEZu v nabíjecích stanicích odehrává ve vydávání tiskových prohlášení). Pro stát také. Pro automobilky je to celkem jedno, ale řada z nich je pod kontrolou ropného kapitálu, takže je jasné co budou aktivně podporovat. Elektromobilita je výhodná jen pro drobné zákazníky automobilek a pro Teslu. A přiznejme si, Tesla je při troše zákulisní snahy snadný cíl. Zlikvidujte Teslu a nezbyde jediný výrobce, který by technologii aktivně prosazoval. Tím by byl elektromobil odsouzen do role minority trhu pro nadšence. Ještě zdaleka není rozhodnuto.

  5. Víte proč se ti slavní
    Víte proč se ti slavní odborníci nespojí s Elonem a nedělají jednoduchou a racionální elektriku ?? Protože potřebují nahradit svoje skomírající ropný koryta vodíkovým 😉
    1) Aby hoši EKO nemohli kecat nic o emisích
    2) lidi nadále cálovali na čerpačkách předražený zdaněný palivo

      1. Přetlak na trhu s
        Přetlak na trhu s elektřinou a existující monopoly, samozřejmě že se proto budou snažit udržet oddělený systém paliv pro dopravu a elektřinu.

        Myslím že je dost možné, že se z elektromobilů, po tom co ohlasila SRN stavbu několika set stanic pro vodík, everopských automobilek, stanou základy pro vodíková vozidla. Navíc další motivací pro ně aby protalčily vodík, bude vyšší potřeba autorizovaného servisu a tedy vyšší zisk automobilek.

        Obecně nás teď asi bude čakat období konce boomu přerodu energetických systémů a stabilizace, pokud jsem četl nedávno dobře, tak SRN třeba stanovila limit pro instalovanou kapacitu z VtE na asi 46% instalované kapacity všech zdrojů.

        Další věc je že automobily jsou spíše minoritní spotřeba pro rafinerie, jedna lokomotiva má hodinovou spotřebu asi deseti aut, u letadla jsou to ještě vyšší čísla, tam elektřinu jen stěží nacpeme, baterie by musely mít energetickou hustotu asi tak 10-20 vyšší, minimálně. Proti tomu vodík představuje úsporu, pokud má 1kg 33kWh, benzín má jen asi 8-10kWh. Takže pokud máme tuto vizi byť střednědobou, je vyzkoušení celého systému výroby a distribuce lepší „v malém“ na automobilech.

        Rozhodně bych vodík jako takový neodsuzoval, ještě se nám může dost hodit. Možná, nejsem chemik, je nějaká pevná eventuálně kapalná látka, která jej umí vázat a mohli bychom ji použít k dlouhodobému skladování energie a jednoduchou přepravu.

        Mimochodem, jestliže vezmu že na 100km je třeba asi 20kWh u standardního EV, Hyundai má nádrž cca 5,6kg H2 a dojezd asi 600km, pak máme účinnost kolem 64% na straně auta.

        1. Taky mám pocit, že vodík
          Taky mám pocit, že vodík není jen trucpodnik. Myslím, že je rozumnější podporovat víc alternativ. Elektrická auta jsou limitovaná bateriemi a jejich životností. U vodíkového auta je zas nevýhoda složitého skladování a manipulace. To rozdělení „baterie->auta“ „vodík->větší stroje“ má smysl. A proč by časem nemohl vzniknout i elektro-vodíkový hybrid? 🙂

  6. Vypadá to, že v naší
    Vypadá to, že v naší svým způsobem zaostalé republice ještě nepochopili, že pro osobní dopravu vodík nemá budoucnost…
    Chápu, že někde vzniká i jako „odpad“ při výrobě jiných produktů, ale spousta se ho vyrábí neefektivně elektrolýzou. Jeho skladování a přeprava je velmi náročná… Když už máme všude elektrické rozvody, ve kterých vznikají ztráty už jen pro pohodlí lidí,které si stejně nenechají vzít a nevzdají se ho, tak je rozumné je využít pro nabíjení elektromobilů..

    Vlastně je můj názor takový, že pro osobní dopravu je do budoucna jakékoliv palivo, které se musí přepravovat jinak než v už hotových rozvodech, krok zpět…

    Stále se najdou obory, jako např. vlaky nebo lodě, kde má smysl mít hybridy, ale osobní doprava do nich nepatří…

        1. Jenže z tohoto nepoznáte
          Jenže z tohoto nepoznáte jestli vybuchlo auto, nebo při přepravě nebo co se stalo, navíc je tam přímo psáno, (volný překlad) …zatímco v autě není vodík o nic víc hořlavý než benzín… Podle toho co je na fotce, bych to viděl spíš na nedodržení technologického postupu, muselo dojít k poškození buď potrubí, nebo tlakové lahve a zároveň k přeskoku jiskry. Proti tomuto se dá bránit uzemněním a rychlospojkami které nedovolí únik vodíku a zajistí také vyrovnání potenciálů.

Napsat komentář