Švédská automobilka Volvo před pár lety představila koncept elektromobilu, u kterého karosérie slouží současně jako baterie. Základem karosérie měly být speciální kompozitní díly se zabudovanými akumulátory elektrické energie. Před pár lety sci-fi, dnes realita.
foto: Volvo
Kompozitní díly karosérie jsou v poslední době velmi populární, což ostatně dokazuje BMW se svým high-tech elektromobilem BMW i3. Volvo použilo pro své „karosériové baterie“ rovněž kompozitní materiály, avšak do kompozitu přidala něco navíc – nano-baterie a superkondenzátoy.
„Konvenční baterie jsou minulostí,“ dočteme se na stránkách Volva. „Materiál, který se skládá z uhlíkových vláken, nanostrukturovaných baterií a superkondenzátorů, umožňuje skladování energie při nižší hmotnosti a menším potřebném prostoru ve vozidle.“
foto: Volvo
Základem všeho je tkanina utkaná z uhlíkových vláken a speciální pojící pryskyřice (lepidlo). Celý díl se skládá z řady vrstev tkaniny, která se vylisuje do požadovaného tvaru a vytvrdí v peci. Do výsledného výrobku jsou pak zaneseny baterie a superkondezátory.
Nejsme ale u konce, ba spíše naopak. Ve výzkumu je podle Volva nutné postupovat krok za krokem. Švédové svou technologii předvedli na klasickém automobilu Volvo S80. Místo ocelového víka kufru a ocelové přepážky nad motorem získalo Volvo S80 kompozitní náhradu s baterií.
foto: Volvo
Cílem vědců bylo u Volva S80 nahradit klasickou 12V startovací baterií, což se s úspěchem povedlo. Navíc došlo k znatelnému poklesu hmotnosti auta. Na menší hmotnosti se podepsala jak absence klasické olověné baterie, tak skutečnost, že kompozitní díly mají dvakrát menší hmotnost než jejich ocelové protějšky.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Setrvačník KERS v automobilech Volvo
Pokud v nejbližší době uvidíme tuto technologie v praxi, bude to především u klasických automobilů. Odlehčení motorové části se odrazí na lepších jízdních vlastnostech a nižší spotřebě. Kompozitní víko kufru i přepážka nad motorem mají údajně dostatečnou kapacitu, aby zastoupily roli startovací baterie.
„Očekává se, že úplná náhrada stávajících komponent elektromobilů novým materiálem by mohla snížit celkovou hmotnost o více než 15 %, “ dočteme se na oficiálních stránkách. Elektromobil Nissan Leaf má hmotnost téměř 1500 kg, takže při aplikaci technologie Volva by při stejné kapacitě baterií měl hmotnost 1225 kg. Úspora 225 kg bude na dojezdu znát.
Netýká se to sice baterií
Netýká se to sice baterií pro elektromobily, ale rád bych dozvěděl a možná i další čtenáři, jak probíhá další vývoj (dobře nebo naopak nic moc) stacinární baterie, na které pracuje prof. Donald Sadoway. Poslední článek s názvem „Nové baterie z MIT ukládají elektřinu v tekutině“ jste před více než 1,5 rokem (přesně 20.2.2012) uveřejnili v Ekologickém bydlení v rubrice energie.
Děkuji.
A to se svorně vy odborní
A to se svorně vy odborní kritikové domníváte že takové věci navrhují a vyrábí naprostí pitomci?
Kde berete informace o použitém typu baterií (lithium) když je to ve stádiu pokusů a v článku se hovoří o něčem jiném?
V článku se jasně píše „nahradit klasickou 12 V startovací baterii“, tzn. cca 12 kg a přibližně 50 Ah.
Když si představíme, že se tato váha i energie rozprostře dle obrázku na šest míst (čtvery dveře, kapota, střecha), čili asi na dva čtverečné metry, jsou obavy o stabilitu vozu i o bezpečnost zbytečné.
A o tepelnou pohodu akumulátoru bych též neměl zvýšené obavy. Ve stejných podmínkách fungují akumulátory celkem úspěšně už asi 80 roků, tak proč by měl být najednou nějaký velký problém?
Máte naprostou
Máte naprostou pravdu.
Když mohou lidé létat v dopravních letadlech, kde jsou obklopeni leteckým palivem ve vzdálenosti několika desítek centimetrů, proč by nemohli sedět ve velké baterii ve tvaru kabiny osobního vozidla? Navíc by odpadl problém se zimním vyhříváním interiéru vozidla, protože jednotlivé díly karoserie by se při provozu samy ohřívaly.
Vše by bylo pěkně vlisované v rámci kompozitních materiálů karosérie, technologie článků baterie jakákoliv – nic nemá kam uniknout, kam se nafouknout, kde hořet. Jednotlivé sekce baterie by tak mohly být i výměnné – dveře, kapoty, střecha, blatníky apod.
Další možná technická řešení již budou dotahovat do konečného produktu jednotliví specialisté automobilek.
To je ale jejich problém,
To je ale jejich problém, že to neumí prezentovat a krmí nás obrázky klasických článků nalepených na kompozitový díl. Pokud to tak není, má to být jasně uvedeno. Že nejde jenom o startovací baterii (což byl první krok), ale o vozidlo s dojezdem 130km je tam uvedeno. A jaké jiné než lithiové baterie byste tam čekal? Leda tak NiMH, ale to se snad v tomhle provedení nevyrábí a že by Volvo mělo nějakou svojí zázračnou technologii článků jako nikdo jiný, na to snad nevěříte.
Já bych řekl, že to není
Já bych řekl, že to není o pitomosti. Je to o tom, kdo rozhoduje o tom „co je správné“ a co je správné v kapitalismu znamená jen a pouze to co se ziskem prodává ikdyž to někomu může připadat z technického hlediska jako kravina.
Například podle TESLA je správně něco trochu jiného než pro BMW nebo pro Nissan a zdá se že dosud prodávají dobře všichni.
_____________________
Abych něco řekl ke konk0rétnímu problému pak
1) lithium proto, že to je z dosud známých prvků jediný s nejvyšším tzv. elektrodovým potenciálem (viz. Beketova řada kovů), tudíž v ideálním případě nelze sestavit lepší článek než na bázi lithia.
2) pokud bych měl přijmout teorii, že elektrochemický článek je tvořen pouze těmi kompozity tak jak to mají na obrázku špatně zakresleno, pak ale ten elektrodový potenciál vzniká mezi stejnými prvky? zde tedy uhlík v CFRP? a co tedy tvoří elektrolyt?
3) z fotky v článku je zcela názorně vidět použití 4x Li-pol pytlíku o kapacitě odhadem 40-60Ah, které následně zapojeny do série vytváří právě tu 12V/50Ah baterii o které je v článku řeč.
4) v případě použití Li-pol platí v podstatě všechny negativní vlastnosti, které jsou uvedeny v komentářích. Snad jen ta bezpečnost článků by měla být „dostatečná“ = rozuměj odpovídá stanoveným normám, např. KOKAM má u jedné své řady atest na použití v automobilovém průmyslu, kde články musí projít testem v peci tuším na 250°C, „nailing“ testem a „crunch“ testem, kde si články mohou ufouknout, ale nesmí začít hořet ani nijak jinak exotermicky reagovat.
Když bude stát na slunci
Když bude stát na slunci tak tam akumulátory budou mít i přes 60°C a v zimě se zase ani nezahřejí. Myslím že se to projeví na nižší životnosti akumulátoru.
baterie v streche? aby sa to
baterie v streche? aby sa to vozitko koli vysokemu tazisku v prvej zatacke prevratilo? 🙂
ta strecha kvoli tomu
ta strecha kvoli tomu neotazie o 20kg, takze to tazisko, aj vdaka celkovo nizsej hmotnosti ide dole… problem je inde, v bezpecnosti.
1. Úspěch je už
1. Úspěch je už vytvoření daného kompozitu. Předpokládám, že má stejné bezpečnostní vlastnosti jako ocel při úspoře 15% hmotnosti.
2. Vlisovat do tohoto materiálu baterii už je jen třesnička na dortu. 😉
Tak to je dost divné. Podle
Tak to je dost divné. Podle nákresu to vypadá, že úložištěm energie je samotný materiál – horní vrstva plus, dolní mínus, dávalo by to smysl. Pokud by se podařilo vymyslet materiál, který by byl zároveň pevný i měl schopnost akumulovat energii, takže by se použil místo stávající karoserie a stávající baterie, tak by to bylo opravdu super.
Ale podle fotek to tak už vůbec nevypadá – to je prostě jen baterka přilepená zespodu na kompozitních dílech karoserie. Čili jen nestandardní umístění standardní baterie, což je celkem o ničem.
Co to tedy vlastně vymysleli?
(Jinak popisek u obrázku „dojezd až 130 km při výměně dveří, kapoty a střechy“ je celkem vtipný – místo stanic na výměnu baterek jako mělo Better Place budou stanice na výměnu dveří 🙂
Přesně tak to působí i
Přesně tak to působí i na mě. Prostě klasické ploché články nalepené zevnitř karoserie. Navíc mi to nepřipadá moc praktické z hlediska elektriky, jen toho drátu co se musí natahat celým autem, tak z hlediska bezpečnosti. Proražením nebo propíchnutím libovolného místa s články může být zaděláno na velký problém.
naprosto souhlasím, z
naprosto souhlasím, z hlediska bezpečnosni nemá takový automobil na silnici co dělat 😀
jaký je rozdíl z hlediska
jaký je rozdíl z hlediska bezpečnosti? 24V olověná baterka blízko motoru, nebo 24V baterka na dveřích a střeše… Ta karoserie je z izolantu, takže při deformaci probíjet nebude, navíc 24V není nebezpečné napětí. 😉
24V nie je nebezpecne
24V nie je nebezpecne napetie, ale pri prerazeni lithiovych clankov dochadza k uvolnovaniu toxickych vyparov v tom lepsom pripade, v tom horsom ku skratu a vzniku poziaru. aby mi napr. pri prerazeni ostrejsim predmetom zacali horiet dvere… tak dakujem pekne. na to, aby sa vznietil motorovy priestor, alebo prerazila benzinova nadrz, potrebuje auto riadnu pecku, a taky poziar casto vznika aj dost daleko od vodica ci ludi, takze stihaju utiect. tu staci aj dobre mierena rana ostrejsim predmetom a ani dvere neotvoris, ked ti zacnu horiet.
Nemusí dojít ke zkratu.
Nemusí dojít ke zkratu. Lithium je silně hořlavé i za normálních podmínek. Pokud by se do baterie dostala voda, udělalo by to bác.
Pořád nechápu pointu
Pořád nechápu pointu rozdílu mezi tím, kdy obyčejnou baterku chrání půlcentimetrový plast a této technologie s vrstvou karbonu. Proč je ta klasická VÝRAZNĚ bezpečnější. Nalije-li se do obyčejné autobaterky voda, taky začne hořet. Poškodí se toho však mnohem více…motor, olej, atp.
Nalijete-li do klasické
Nalijete-li do klasické autobaterie vodu, nic se nestane. Proč by měla začít hořet? Olověné baterie se dolévají vodou běžně.