V Evropě budou jezdit vlaky na vodík, vyvíjí je i Toyota

Toyota se bude podílet na vývoji prototypu evropského vlaku s pohonem na elektřinu a vodík.

Toyota se zapojila do konsorcia EU FCH2RAIL (Fuel Cell Hybrid Power Pack for Rail Applications) jako dodavatel palivových článků.
foto: Toyota

Vlak s nulovými emisemi bude kombinovat napájení z trakčního elektrického vedení a tam, kde trať není elektrifikovaná, využije energii z palivových článků a baterií. Projekt s rozpočtem 14 milionů eur za účasti partnerů z Belgie, Německa, Španělska a Portugalska byl zahájený v lednu.

Účastníci již definovali referenční trasy a provozní scénáře pro testování prototypové soupravy. Nový systém by měl být vyvinutý a schválený během čtyř let.

První prototyp vznikne přestavbou elektrického příměstského vlaku CIVIA od španělského výrobce CAF, do kterého bude integrovaná hybridní pohonná jednotka s palivovými články.

Jednou z ústředních součástí palubního energetického systému budou moduly systému palivových článků od společnosti Toyota Motor Europe, baterie a měniče energie poskytne firma CAF.

První testování bude ve Španělsku a Portugalsku

První testy a zkušební jízdy budou probíhat na španělských a portugalských tratích u španělského státního železničního operátora Renfe za podpory tamních provozovatelů infrastruktury.

Vodíkovou čerpací stanici dodá španělské centrum pro výzkum vodíku Centro National de Hidrogeno. Testy mají ukázat dopady systému na životní prostředí od jeho výroby, přes použití, až po jeho likvidaci.

„Chceme ukázat, že tento typ bimodového vlaku je konkurenceschopnou alternativou k dieselovému vlaku, a navíc šetrnou k životnímu prostředí,“ uvedl vedoucí projektu Holger Dittus z německého leteckého střediska Institute of Vehicle Concepts.

S vodíkem se počítá v osobní i nákladní dopravě. Projekt proto pracuje s různým počtem pohonných článků a bateriových modulů, které ovlivňují dojezd soupravy na neelektrifikovaných tratích.

Vodíkové mají být součástí evropské dopravy

Vodík má podle odborníků v železniční dopravě významný potenciál a vodíkové vlaky se mají stát důležitou součástí budování udržitelného evropského dopravního systému.

Evropská komise ve své vodíkové strategii uvádí, že vodík je slibnou alternativou tam, kde je elektrifikace obtížnější, například v konkrétních částech železniční sítě.

V Evropě je elektrifikovaná necelá polovina železniční sítě. Rozšiřování trakčního vedení je nákladný a dlouhodobý projekt, který navíc závisí na místních geografických podmínkách.

Alternativou jsou čistě bateriové vlaky, které však mají pouze omezený rozsah provozu mezi 30 a 70 kilometry v závislosti na profilu trasy a venkovních teplotách. Současné dieselové vlaky pak mají v porovnání s elektrickými nižší výkon i horší maximální rychlost a zrychlení.

tisková zpráva

42 Comments on “V Evropě budou jezdit vlaky na vodík, vyvíjí je i Toyota”

  1. Rozumne rozhodnuti, rozumna volba. Vodik ma logiku. Je lehky,
    Rozumne rozhodnuti, rozumna volba. Vodik ma logiku. Je lehky, lehce se skladuje a je ekologicky. V soucasne dobe jeste nejake problemy zustavaji ale ty se podari jiste vyresit. Toyota vi co dela. Nekdy je rozumne jit proti proudu tezkych drahych baterii.

    1. Nějaké problémy zůstávají jako třeba obtížné
      Nějaké problémy zůstávají jako třeba obtížné skladování a neekologie při výrobě z fosilních paliv. Při výrobě z OZE je zase nesmyslně drahý.

      Toyota ví co dělá, a proto jedná s Teslou o výrobě společného BEV. 🙂

        1. Pre železnicu je elektrická trakcia najlepší druh pohonu.
          Pre železnicu je elektrická trakcia najlepší druh pohonu. V spojení s baterkami je to takmer dokonalé (velké rozjazdové výkony a rekuperácie idú na vrub batérií). Aj keby to malo byť iba tých vašich, ironicky myslených, 50km.

            1. Jojo, kde jsou ty casy, co odpurci sebevedome tvrdili, ze EV
              Jojo, kde jsou ty casy, co odpurci sebevedome tvrdili, ze EV nebudou fungovat. Netrvalo dlouho a zbylo jen stydlive tvrzeni, ze bateriove vlaky nebudou fungovat. Jeste zbyla moznost toto tvrzeni uplatnit na letadla a namorni lode. Tak to jeste hojne pouzivejte, brzy to ralita take splachne. Jo, u raket to asi bude platit trochu dele.

          1. Věru snové parametry
            Siemens Desiro ECO
            Baterie 550kWh –

            Věru snové parametry
            Siemens Desiro ECO
            Baterie 550kWh – LTO
            Hmotnost baterie aktivní materiál, co jde o LTO dohledat 9- 10 t (max zatížení vlaku pod 17t na axle), tedy celé ESS bude někde kolem 13 – 15 t
            Na baterku snížená maximálka ze 140 km/h na 120 km/h (což vůbec nevadí na regio tratí jste rád občas za 100 km/h)
            Redukce startovního zrychlení na baterku z 1m/s2 na 0,77m/s2

            Dojezd cituji „Siemens předpokládá, že vlaky zvládnou na jedno dobití ujet zhruba 80 kilometrů.“ Všimněte si předpokládá

            https://zdopravy.cz/obb-v-pondeli-poprve-sveze-cestujici-vlakem-na-baterie-na-jedno-dobiti-ma-ujet-80-km-33571/

            https://assets.new.siemens.com/siemens/assets/api/uuid:b26911b1-2b0e-48b4-b593-81adbf032d75/db-desiro-ml-oebb-cityjet-eco-e.pdf

            Takže v reálu za horších podmínek a s jetou baterkou, to je trať mezi 50 – 60 km a pak šupky dupky pod trolej a dobíjet.

            1. Jakože spotřeba 1000kWh/100km a na kolejích? Vzhledem k
              Jakože spotřeba 1000kWh/100km a na kolejích? Vzhledem k maximálnímu výkonu 1,3 MW to dokáže vycucnou tu baterku nejdříve za cca 25 minut. Takže těch 50-60 km je opravdu snad nejnižší hodnota, na kterou se jde dostat.

              https://www.railjournal.com/fleet/obb-battery-electric-train-to-carry-passengers-next-month/

              V reálných podmínkách, kdy vlak staví každých pár km bych to viděl spíše na 80-100 km. I tak je to spotřeba 500kWh/100km, což mi přijde stejně poměrně dost. Pokud by celá souprava měla cca 50 tun, tak podle tabulky v tomto dokumentu ČD by měla být spotřeba spíš někde kolem 200-300kWh/100km.

              https://vts.cd.cz/documents/168518/195366/3110.pdf/8fedfdcd-ff89-43fa-b075-4d85fbbdab17

              LTO mají cyklovatelnost v desítkách tisíc cyklů, takže „jetá“ baterka by neměla být takový problém.

              1. Je hezké, že když vám člověk nasdílí podklady od
                Je hezké, že když vám člověk nasdílí podklady od Siemensu, že umíte polemizovat 😀
                Velice velkoryse jste zapomněl na drobnost – vlak klidně papá 100kW v pomocných pohonech, takže na každou hodinu si vyškrtněte 100 kWh, pak nikdo nedá DOD 100 procent, vyhoďte klidně dalších 100kWh na stárnutí baterky (DOD 80 procent BOL), Pak si započtěte rezervu na další drobnost a to, že vám na baterce pod zátěží nesmí klesnout napětí pod napětí, ze kterého střídač dělá 3x400V AC a už je to najednou jiná bilance. A to ještě musíte počítat s rezervou, že u vlaků neexistuje, že to při -20°C nebude fungovat a neujede to požadovanou trať. Takže proklamace Siemensu předpoklad 80 km je zcela správná a reálná. Bezpečná realita bude prostě těch 50 – 60 km.

                PS: jsem línej to hledat, ale mireo asi nemá na baterku výkon 1,3MW – mají omezenou akceleraci a celková spotřeba (trakce, pomocné ohony, vlastní spotřeba pohonu) 5kWh/km pro Mireo rozhodně nebude odhad mimo. LTO sice mají obrovskou životnost, ale i tak musíte hlídat trvalý proud co zvládají – i kdyby to bylo třeba 3C – tak každé větší zrychlení vlaku jsou minuty – má na baterku max 0,77m/s2, tedy limitované max trvalým proudem baterky, jinak na životnost šahnete.

                1. LTO zvládajú minimálne 10C. Prečo je v tomto konkrétnom
                  LTO zvládajú minimálne 10C. Prečo je v tomto konkrétnom prípade obmedzené zrýchlenie, v porovnaní ak je napájený z troleja, neviem. Ale tým, že by to nezvládali články to asi nebude. Mimo to LTO má na dnešnú dobu už pomerne slabú gravimetrickú aj volumetrickú kapacitu. Do rovnakého objemu a hmotnosti by dostali kľudne 1MWh v nových článkoch 4680 so špičkovým výkonom 10MW.
                  Určite sa vás nemusím pýtať, čo znamená slovo progres a to, že to takto urobil Siemens (a použil LTO), ešte neznamená, že je to zlá cesta. Budem sa opakovať ale nič lepšie ako elektrická trakcia v doprave zatiaľ nikto nevymyslel. A v spojení s baterkami je to bezkonkurenčné. Za tým si stojím.

                2. Které konkrétní LTO články s 10C splní požadavky
                  Které konkrétní LTO články s 10C splní požadavky drážní specifikace a je to pro ně trvalý proud?

                3. A na čo vám bude trvalý výkon 5,5MW?
                  ES 499.0 mala výkon

                  A na čo vám bude trvalý výkon 5,5MW?
                  ES 499.0 mala výkon 4MW a využila ho iba pri zrýchlovaní, ktoré s takýmto výkonom trvalo relativne krátku dobu.

                4. Vy jste napsal, že jsou, tak jsem požádal o podklady..
                  Vy jste napsal, že jsou, tak jsem požádal o podklady..

                5. na je den z důvodů proč 80 procent jste si odpověděl sám
                  na je den z důvodů proč 80 procent jste si odpověděl sám svým odkazem a mimochodem jsem čekal datasheet, třeba na této úrovni:
                  https://altairnano.com/products/70-amp-hour-cell/
                  a ne obecnou stránku o nějaké značce.
                  Zbytek si promyslete, jak se baterka chová a o tom, jak je ekonomické dělat měniče.
                  mimochodem, když si za tím tak stojíte, tak všechny firmy dělající vlaky shání experty na baterky..tak pokud něco skutečně víte, tak se přihlašte, určitě vám dobře zaplatí 😉

                6. A vy tam pracujete? S vasim autohodnocenim byste byl nejlepsi.
                  A vy tam pracujete? S vasim autohodnocenim byste byl nejlepsi. Ale asi kdyz by vase schopnosti hodnotil nekdo druhy, tak by to stacilo asi na vratneho.

                7. Ja tomu ale uz vubec nerozumim. Hovorite zde o lehkych topnych
                  Ja tomu ale uz vubec nerozumim. Hovorite zde o lehkych topnych olejich?

                8. Moc tomu nerozumím – 5C a 50.000 cyklů… kde je ten vtip,
                  Moc tomu nerozumím – 5C a 50.000 cyklů… kde je ten vtip, cena ?

                9. Vtip je made in PRC. Nakonec jako řada před vámi přijdete
                  Vtip je made in PRC. Nakonec jako řada před vámi přijdete na to, že t dá 50 000cyklů, pokud jste do 1C, a krom toho to umí i 5C, ale samozřejm pokud to uděláte, nedá to 50 000 cyklů. Vlastně vám to tam i sami píšou:
                  Optimal discharge current (A) 40 = proud, kde lze uvažovat o nějaké životnosti
                  Max discharge current (A) 400 = až co z toho můžete na krátkou dobu za cenu snížení životnosti někdy vyždímat.

                  Datasheety snesou kde co a kdo nemá zkušenosti (evangelisté, tvůrci obsahu ve flow, nadšenci a manažeři), tak má radost, co už dneska baterky zvládnou a co je dneska možné… a běda, kdo takovým lidem si dovolí oponovat.
                  Pokud chce dělat nějaká firma baterky a nechce-li zbankrotovat, tak pro ně musí jednoduše platit, že co si sami neocyklují tak pro ně neexistuje – byť samozřejmě sledovat trendy a vývoj musí.

                10. jako vtipne jsem oznacil ten lehky topny olej.
                  jako vtipne jsem oznacil ten lehky topny olej.

                11. Vtip je v hmotnosti, respektive v hustotě energie, která je
                  Vtip je v hmotnosti, respektive v hustotě energie, která je 5-6 krát menší než u klasických BEV. U vlaků ale váha hraje minimální roli, a proto zvolili tuhle technologii.

                12. Tak vy jste začal s tou polemikou, protože 80 km je už na
                  Tak vy jste začal s tou polemikou, protože 80 km je už na tento typ použití naprosto dostatečných, což samozřejmě odpůrcům nevoní, protože už 20 let říkají, že BEV je nesmyls všude a vždy bude. 😀

                  Spotřeba 1000kWh/100km vám vážně nepřijde divná až nesmyslná? Aby to bylo úplně názorné, tak to je trvalý výkon 1 MW v průběhu jedné hodiny, při kterém ujedete rychlostí 100 km/h vzdálenost 100 km.

                  Když to srovnáme třeba s řadou 854, tak ta má výkon necelých 600 kW a přesto dokáže jet stovkou úplně v klidu na půl plynu.

                  http://www.atlaslokomotiv.net/loko-854.html

                  Když to tedy dáme dohromady, tak s využitelnou kapacitou (při DOD 80) cca 400 kWh a při měrné spotřebě ať nežeru 400kWh/100km + 100 kW/h papání pomocných systémů (budiž) to kupodivu dává těch cca 80 km.

                  LTO zvládají trvale klidně 10C, takže 3C dávají s prstem v nose. O životnost se vážně nemusíte bát. Proto tam taky dali LTO a ne podobné jako jsou v BEV.

                  Závěrem bych jen dodal, že tu můžeme dělat „expertní“ odhady a kalkulace, ale dokud nevyjde nějaký nový článek, tak to bude k ničemu.

                  PS: Vážím si vašich reakcí, protože mají hlavu a patu a určitou odbornost. 🙂

                13. 80 km je otázka, záleží to na tom, kde a co chcete
                  80 km je otázka, záleží to na tom, kde a co chcete používat. Pořád je 80 km 40 km tam a 40 km zpět – vlakem moc nejezdím, ale co vím v okolí, kde je taková odbočka ze zatrolejovaného, tak by to bylo naknap a možná v zimě by to potřebovalo čuchnout ze zásuvky na konečné stanici před otočením – aspoň nějaké aktivní staničení pro topení. Nicméně moje zkušenost z nějakých tendrů je taková, že většinou při náhradě technologie je nejvíc rozežraný dodavatel a třeba nechce couvnout se zrychlením, vymýšlí si pro baterku nesmyslný parametr výkonu, životnosti nebo dojezdu atd.
                  K výkonu podle mě to nepotřebuje 1MW – ale ok, když to tak chcete, klidně, sice to tam nebude pořád, ale nějakej okamžik přetížení to možné je.
                  LTO – se kterýma jsem se setkal, tak 10C nedávaly, nebo dávaly v nějakém pulzu – reálně tak 3 -5 C trvale a ještě se to měnilo v závislosti na hloubce vybití – byť třeba ne nějak markantně – nicméně pro dlouhou životnost baterky – i LTO je jen doporučení hodné ji dimenzovat vůči odběrům tak, aby nebyl přesažený výrobcem doporučený trvalý proud.

                14. Takhle, nikdo netvrdí, že je půjde nasadit na všechny
                  Takhle, nikdo netvrdí, že je půjde nasadit na všechny tratě. I Rakušáci uvádějí, že to může být nasazeno „jen“ na 80 % tratí.

                  No podle mě taky nebude potřeba 1 MW. K udržování rychlosti cca 100 km/h je potřeba ustálený výkon něco mezi 150-300 kW. Proto říkám, že dojezd 50 km by snad nešlo ani dosáhnout. Nebo šlo, ale muselo by tam být opravdu značné převýšení.

                  I při plném výkonu to bude brát max 2,5C takže by s tím neměl být problém. Snad nejsou kluci ze Siemensu hlupáci. 😀

                15. Někde jsem četl, jaké plány mají čd – myslím, že
                  Někde jsem četl, jaké plány mají čd – myslím, že zmiňovali něco na Jižní Moravě a jak jste asi Vy posílal, tak kolem Pardubic. Takže tam myslím ok, pokud by to mělo jezdit nějaké tratě v kopcích, mohl by to být problém. V Rakousku si myslím, že jsou na to víc připraveni – mají tam i v horských údolí ledaskde vlaky prakticky v rovině a turisticky využívané a k tomu na nich omezenou rychlost – pro ty baterky čekám peklo, že se najde někdo, kdo bude chtít jezdit rychle. K té rychlosti 100 km/h – mají počáteční zrychlení 0,77m/s2, to půjde postupně do kopru, ale i kdyby bylo lineární je to na stovku něco mezi 35 – 40s, v reálu přes minutu, je otázka, jestli to tak někdo bude chtít trápit – tam je velká šance na úspory energie, kdyby jim na trati stačilo jezdit do 80 km/h.
                  Siemens rozhodně ví, co dělá – určitě to mají projednané s potencionálními zákazníky, akorát se od toho nesmí očekávat nesmysly a bude nutné to používat s respektování vlastností.

Napsat komentář