VIDEO: fanouškovská reklama na Model S vás očaruje sluncem

Jordan Bloch, mladý filmař, který sám sebe označuje za „tvůrce obsahu a podnikatele“, aktuálně vytvořil ze své vlastní iniciativy video/reklamu na elektromobil Tesla Model S. Dříve pracoval pro zákazníky jako Nissan, NBC či British Railways. Jeho nadšení pro elektrická auta a zároveň filmařský um jsou patrné z každé sekundy videa.

Fanouškovská reklama na elektromobil Tesla Model S je americky kýčovitá, ale zároveň zcela profesionálně zpracovaná. Uvidí(me) ji někdy v televizi?
foto: Jordan Bloch

První oficiální televizní reklama na elektromobil Tesla Model S teprve musí vzniknout. Jordan Bloch si tímhle ale Tesle o takovou zakázku přímo řekl.

Facebook

23 Comments on “VIDEO: fanouškovská reklama na Model S vás očaruje sluncem”

  1. elektricka SIET k diskusii
    elektricka SIET k diskusii ohladom OZE a zabezpecenia energie pre ludstvo, uvedomte si ze elektrina je distribuovana pomocou SIETE a ta musi mat nejake parametre, takze zopakujem, regulacia regulacia a este raz regulacia, siet postavena cisto na OZE sa neda regulovat takze prevadzka siete na ciste OZE je fantasmagoria, pokial by nebola (nejaka forma akumulacie) tak by to bola sakra draha elektrina

    1. no a tu rou rovno z
      no a tu rou rovno z naleziska potom zadarmo teleportnete do svojej nadrze….:) vo vasom sne ste zabudli na to že ju musiťe vyťažiť prepraviť niekedy x tisic km znova precerpat vycistit /pouziva sa metoda pri ktorej sa minie naozaj slusne mnozstvo el energie/ znovu uskladnit znovu precerpat zohriat na bod varu – prebehne frakcna destilacia /inak tiež energeticky „nenaročný“/ potom prebieha zavečne čistenie a miešanie aditív.. Nakoniec znova uskladnit…A precerpat a zase previezť s rafinerie až do čerpacej stanice… zvovu vyprazdniť cisternu a uskladniť.. A nakoniešc vašu „ropu“ natankovať do nadrže..

  2. Ano, Magy správně napsal,
    Ano, Magy správně napsal, že ropa a její deriváty jsou prolévány nejen nádrží aut. Bude to ještě zajímavé 21. století.

    Jinak ale podpora Franitškovi ohledně 100 % energetiky na OZE. A to protože:
    1, OZE neznamenají jen FV panely (a k tomu navíc u nás asi záměrně zmršený dotační zákon, který bez problému funguje v dalších cca 45 zemích)
    2, dotována je i cena uhlí, plynu, jádra, protože jsou ve „státním zájmu“
    3, zejména pro zemědělství, krajinu a sepjetí s ní bude mít biomasa velký přínos – bez extenzivního využívání země lze zajistit kogeneračními jednotkami pro celé kraje bioplyn (i pro provoz aut, autobusů, ale též traktorů a jiné zemědělské technice), elektřinu, teplo, hnojivo

    Problém však je, že jádro se dá krásně zneužít pro válečné účely, takže se jej nikdo nebude chtít vzdát. Víc za tím není.

  3. cely je to moc hezky
    cely je to moc hezky nechapejte me spatne – fandim tomuto projektu. ale jeste furt se to bez ty ropy neobejde, jakkkoli se to prezentuje jako „ciste“. Tesla (a potazmo zadna automobilka) by nedokazala bez ropy vyrobit vetsinu dilu z toho svyho krasnyho vozu. Protoze plasty, protoze guma, protoze elektronika, izolace atd… Nekonecna rada soucasti, souvislosti a nasledku. Bez ropy by to bylo tak maximalne flinstonovo auticko na slapani.
    To, ze uz vyrobeno jezdi bez prispeni ropy, je hodne mala satisfakce. Vic nez dve tretiny elektriny jsou v u.s. vyrabeny z fosilnich paliv, zejmena uhli a plynu, coz sice dava smysl jako „bezropni energie“, ale jeste furt jsou to fosilni paliva a tedy zdroje energie s konecnou zasobou, ktera bude jednoho dne vytezena do posledni kapky a gramu.

    1. Bez ropy je to horsie ako
      Bez ropy je to horsie ako popisujes. V momente by sme prisli uplne o vsetko. Hlavne by sme prisli o potraviny. Do 7 dni by sa doslova totalne zastavila krajina. Do pol roka by klesol ekonomicky potencial a vykon na extremne nizku uroven. Vychodiskom z toho mala byt atomova energia. Zatial a zrejme do buducna neuspesne. V realnom svete su eko zdroje len taky drobny pokus. Vodne diela su jedine ako este take pouzitelne ako ciastocna rezerva. Vid vedlajsi omnoho menej vyuzivany zdroj, zemny plyn, ked na ukrajine zavreli na par dni kohutik, takmer okamzite dochadzalo k nepriznanemu stavu nudze, neskor sa velmi rychlo minula rezerva a nastala politicka panika ked sa uz bez ohladov na mrtvoly ktore pri tom zanechaju zacalo tlacit na okamzite dodavky, obracanie dodavok z opacneho smeru a ine katastroficke scenare. Auta na elektrinu ? A co im tu elektrinu bez tazenia zasob zo zeme bude vyrabat bez atomoviek ? Slnecny panel ? haha, nedajte sa vysmiat.

      1. Proč si myslíte, že
        Proč si myslíte, že sluneční panely nejsou schopny zajistit dost energie pro lidstvo? Na zemský povrch dopadá ročně 4×10²⁴Joule sluneční energie. To je více než 3000 násobek celkových energetických potřeb celého lidstva. Jinak řečeno necelé 2% souše pokryté solárními panely s účinností jaká je běžná v současnosti, je schopno dodat dostatek energie pro celé lidstvo. Pro ty kteří si chtějí pohrát kontrolním výpočtem doplňuji, že jsem počítal 1000 násobek energetických potřeb ČR => cca 10 milard lidí.

          1. Pokud myslíte energetickou
            Pokud myslíte energetickou náročnost výroby, tak jestli přebytky z mojí FVE (cca 4 MWh ročně) vložím do výroby panelů a energii získanou z každého panelu, který se vyrobí z těchto přebytků použiji opět na výrobu panelů. Tak při energetické návratnosti výroby 1 rok se vyrobí z takto získané energie za 25 let víc panelů než lidstvo potřebuje. A to jsem startoval pouze z přebytků jediné FVE.
            Ostatně ta cena FV panelů, kterou jste tady napsal již taky neplatí a při skutečné velkoprodukci by zajisté ještě klesla.

        1. protoze za 1. je tolik
          protoze za 1. je tolik nevyrobis, presne jak pise normi. Za 2. jejich zivotnost je tak 20-25 let a pak je musis vyrobit opet a diky tomu, ze prakticky vsechny panely vyrabene v soucasnosti (a potazmo i blizke budoucnosti) NEJSOU recyklovatelne, (snad az na hlinikovy ram), tak v podstate kadych 25 let musis vyrobit komplet tuhle plochu. Za 3. pri vyrobe se pouzivaji produkty z ropy (polykarbonat a jine polymery).
          No a za 4. ve svy argumentaci pocitas se slunecnim zarenim tak mozna na pousti, bez zapocitani povetrnostnich podminek na vetsine jineho uzemi – zejmena zakrytu mraky. jakmile se ti jen trochu zatahne, vykon prudce klesa. A chci videt, jak budes resit dodavku elektriny v oblastech, kde je nekolik dni nebo i tydnu pod mrakem uplne bezne pocasi. Resit to bateriemi nema smysl – jeste stale jsou prilis drahe, tezke, a jsou to dalsi kvanta toxickych chemikalii s omezenou zivotnosti.
          Nejvetsi a stale nedoreseny problem fotovoltaiky (a vetrnych elektraren taky) je prave nekontinuita v dodavkach. Ne tehdy, kto to clovek potrebuje, ale kdy si priroda zmysli.
          Zkus neco jineho.

        2. Protože je neumíme
          Protože je neumíme vyrobit. Proto.

          To že slunce je dobrý zdroj energie je jasné, ale současné FV panely jsou technologicky příliš složité => pomalé na výrobu => drahé.

          Ideální pro pokrytí spotřeby by byl FV nátěr na domy s účinností 2%, cenou aplikace 100kč/m2 a životností 5 let. Teprve potom začne mít FV reálný smysl.

        3. Jeste maly dodatek:
          K vyrobe

          Jeste maly dodatek:
          K vyrobe jednoho slunecniho panelu mezi 70-100W (dle pouziteho typu clanku), je zapotrebi jenom 180-230gr samotnych silikonovych waferu. dalsich 100gr tvori spoje a kovy, 250gr plastova krabicka rozvodu s diodami a asi 1.5kg hlinikovy ram (i to uz davam moc).
          k finalni vaze panelu stale zustava cca 5-7.5kg – a to jsou uz jenom polymery samotneho panelu. hadejte z ceho se asi tak vyrabeji? 😉

          1. Váš dodatek je z období
            Váš dodatek je z období před 6 a více lety. Současné panely se vyrábějí tenkovrstvými technologiemo přímo na sklo. Enegretická návratnost výroby = za jakou dobu panel vyrobí tolik energie kolik se spotřebovalo na jeho výrobu je 1 až 2 roky. Pokud by jste o to stál určitě by jste byl schopen dohledat, že polymerní plasty je možné vyrobit i bez ropy jako vstupní suroviny je to jen otázka spotřeby energie.

            1. Mě by to zajímalo.
              Pokud

              Mě by to zajímalo.

              Pokud mi najdete odkazy, rád si je nastuduji.

              Ale to omezení, co jsem psal dole stále platí – je to složité = drahé. Až někdo vymyslí 4 vrstvou nátěrovvou hmotu na zeď – jedna vrstva vodivá, druhá spodní půlka diody, horní druhá půlka diody a na to vrchní vodivá, to vše za pár korun a aplikovatelné na místě válečkěm, to teprve bude rozvoj fotovoltaiky

                1. Podklad = zeď a povrch
                  Podklad = zeď a povrch musí odolávat pír let povětrnostním podmínkám 🙂

                  Základním předpokladem je levná výroba a finální umístění. Pokud by FV šlo aplikovat jako nátěr (byť vícevrstvý), nezáleželo by potom na efektivitě.
                  Dneska mají panely účinnost do 20%, běžně mají 10-12 a jsou vyráběny ve vakuu v dokonale čistých provozech. To se potom projevuje na ceně, kde čtvereční metr takovéhoto panelu vychází na 150EUR a s instalací se na běžném domě dostanete na 200. V případě nátěrové hmoty, kde by nátěr stál 5 euro a dal by se použít jako vrchní omítka by efektivita 2% stačila. A ono stěn domů, protihlukových bariér, střech je na plochu tak obrovské množství metrů, že by nás (lidstvo) dokázala fotovoltaika zásobovat kompletně. A pokud by daná nátěr byl znovu aplikovatelný, tak máte dokonalé řešení fotovoltaiky. Za těchto podmínek by se nikdo nezatěžoval s panely i když jsou lepší. Nikoho by netrápilo, že je účinnost nízká.
                  Stejný trend je teď vidět ve výpočetní technice – ARM procesory, ATOMy atd. Malý výkon, ale zcela dostatečný pro 95 aplikací ze 100. A je to levné. FV by se potřebovala vydat podobnou cestou.

                2. Mě to připadá technicky
                  Mě to připadá technicky nemožné. Repektive jako nějaký proof of concept, kde se napatlají tři vrstvy přes sebe a změří se tam napětí je to asi proveditelné, ale prakticky se to podle mě nedá dotáhnout bez ohledu na technologii. Tam je tolik problémů (tloušťka, rovnoměrnost, nekvalita povrchu, spotřeba drahého materiálu, realizace sběrných elektrod, pracnost..), že to nikdy nemůže fungovat. Kromě toho nevím, jestli jste někdy natíral fasádu nebo střechu nějakého domku a máte představu kolik je to práce a příprav kolem toho (lešení) a co vůbec stojí ty barvy. Já jo a vůbec mě taková představa neláká. Instalace přivezených panelů je proti tomu selanka.

                  Budoucnost visím spíš v různých fóliích a průhledných panelech, které se budou montovat do oken, přes LCD panely spotřebičů a pod..

            2. 6 a vice lety???
              Tahle se

              6 a vice lety???
              Tahle se delaji panely dnes!!!
              haqsolar tecka com lomitko 55w-100w-mono tecka htm
              poprosim link na konkurenceschopne tenkovrstve sklenene solarni panely jak je popisujete vy. hledal jsem, nenasel.
              nasel jsem flexibilne, semiflexi, (vsechno tak 2-3x vyssi cena) ale sklenene, jak to popisujete vy, ne.
              pokud sklo neprojde narocnou upravou, je lehce rozbitne. a to nerozbitne (jako gorilla glass), je na takovou plochu nenormalne drahe, takovy panel je neprodejny.
              o tom peri jsem cetl uz nekdy pred peti lety, to souhlasi. ale dodnes se neobjevila jedina fabrika, ktera by vyrabela byt i kelimky na kafe z toho peri namisto z ropy.
              phys tecka org lomitko news94384632 tecka html
              Pane Franta, uvadejte prosim neco, co je realne, konkurenceschopne a ma smysl, ne vyplody laboratornich techniku, ktere zapadaji prachem uz desetileti.
              ja temhle technologiim fandim, ale pokud nekdo rekne A, tak by mel dodat i to B, co se k tomu nutne vztahuje. A kdyz nekdo rekne, ze solarni panel resi problem ropy, i kdyz ze ze dvou tretin se bez ty ropy neobejde, tak me berou certi. nic ve zlym.
              poymery se daji vyrobit z mnozstva vseliceho, otazka je ale skombinovat zivotnost (25 let pro panel je nutnost, aby se ten bio-plast nerozpadl), pruhlednost (dalsi klicove kriterium pro solarni panel, jinak klesa ucinnost), pevnost (a opet nedosazitelna meta pri dodrzeni vseho ostatniho) a jednoduchost zpracovani (potazmo cena). to uz vubec nema smysl o tom mluvit.
              Nic ve zlym, ale zatim jsem nevidel na svete jediny(!) panel, vyrobeny uplne bez prispeni ropy, kdyz to tak prezentujou jako zelenou energii, tak by alespon par kousku na predvadeni vyrobit mohli, ne? Nedoslo ani na to. proc asi?

              1. Ono by bylo dobré důrazně
                Ono by bylo dobré důrazně rozlišovat ropu jako surovinu a ropu jako palivo pro výrobu energie. Problém přece není ropa jako taková a to, že se používá při výrobě třeba i těch FV panelů, ale pouze její spalování za účelem výroby energie, které je hrozně neefektivní a vznikají při tom jedy.

                Schválně někdo zkuste spočítat, kolik ropy je potřeba na výrobu jednoho panelu, který za svojí životnost nachytá X kWh energie a pak kolik energie se vyrobí, když stejné množství ropy spálíme v nádrži elektrocentrály. To bude rozdíl několika řádů.

              2. Ano dělají se, ale s
                Ano dělají se, ale s energetickou návratností cca 4 roky. U tenkovrstvých technologií (popis například na: http://www.votum.cz/Thin-film/) je energetická návratnost cca 1.5 roku. Mimo jiné potřebují méně ropy ke své výrobě.
                Vytrháváte moje příspěvky z kontextu. Původně jsem reagoval na příspěvek vysmívající se myšlence, že by panely mohly zajistit dost elektřiny pro elektromobily. Přičemž je snadno dokazatelné, že slunce dává Zemi víc energie než je veškerá energetická potřeba lidstva. Nepsal jsem, že fotovoltaika okamžitě nahradí nutnost použití ropy, ale vy jste mne stejně napadl, že FV panely nejdou vyrobit bez použití ropy.
                Tak jsem ve svém dalším příspěvku dokázal, že by vyrobit šly, ale netvrdil jsem, že se vyrábějí. Každopádně je opět snadno dokazatelné, že je mylná Vámi uvedená informace, že výroba panelů se ze 2/3 bez ropy neobejde.
                Taky jsem netvrdil, že polymery vyrobené bez použití ropy jsou již teď konkurenceschopné. Je jasné, že pokud je ropy dostatek tak se tyto metody nepoužívají. Ale předpokládám, že je každému jasné, že až jednou ropa dojde tak se podobné polymery uplatní.
                Každopádně jsem momentálně přesvědčen, že pokud se s přechodem na solární energetiku nezačne co nejdříve tak se pravděpodobně lidstvo dostane do slepé uličky a skončí to tím, že se porve o poslední zásoby energetických zdrojů. Přitom pod pojmem přechod na solární energetiku nechápejte pouze využití FV panelů tak jak je známe v současnosti.
                Taky souhlasím s názorem, že pokud někdo řekne A tak má dodat i to B. Ti co mne znají ví, že nezůstávám pouze u slepého vychvalování něčeho o čem nic nevím a osobně na vlastní kůži testuji možnosti přechodu na energetickou soběstačnost celé domácnosti včetně osobní dopravy. Nikoho však nenutím aby dělal to samé. Každopádně považuji za správnější hledat cesty jak by to mohlo jít ikdyž mne to něco stojí, než tvrdit, že něco nejde bez toho abych to zkusil. Když něco neumíme to ještě neznamená, že to nejde.

Napsat komentář