Solární vzducholodě budoucností nákladní dopravy?

Jan Horčík - 08 Červenec 2010

V roce 1783 uskutečnili Jean-François Pilâtre de Rozier a markýz d'Arlandes první let balonem. Ve 20. letech minulého století podnikaly vzducholodě běžně cesty přes Atlantik. Počátkem 21. století by nová generace vzducholodí mohla přinést revoluci v nákladní dopravě.   
vzducholodě - Lockeed Martin - vzducholoď

Naše malá velká globální vesnice je životně závislá na dopravě zboží. Jedině díky extrémně levné lodní dopravě z Číny a dalších zemí Asie je možný dnešní globální ekonomický růst. Problém je v tom, že obrovské nákladní lodě jsou zároveň stejně obrovskými znečišťovateli moří a životního prostředí obecně.

Letecká nákladní doprava je stejně málo ekologická, navíc je mnohonásobně nákladnější. Má však výhodu rychlosti. Pozemní nákladní doprava, ať už železniční nebo silniční, je pomalá. Do centra pozornosti se proto po více než 70 letech dostávají opět vzducholodě.

V současné době má na jejich rozvoji eminentní zájem především armáda. Právě pro ni dnes letecké společnosti jako Boeing nebo Lockheed Martin vyvíjejí vojenské vzducholodě, které mohou sloužit jako suborbitální satelity. Výhodou vzducholodí je to, že jsou velmi levné, mohou vystoupat velmi vysoko, jsou snadno manévrovatelné a nepotřebují nijak velký prostor pro přistání nebo start. Navíc unesou nepoměrně vyšší náklad než letadla.

Všechno tohle je samozřejmě úspěšně možné využít také v nákladní dopravě. Že se tak stane je dnes podle sira Davida Kinga, bývalého vědeckého poradce britské vlády, prakticky nevyhnutelné. King předpovídá, že už během následucjíhío desetiletí budou heliem naplněné vzducholodě brázdit nebe po celém světě. Nahradit mají především současnou leteckou nákladní dopravu, ale částečně také lodní.

Výhodou nákladních vzducholodí je jejich rychlost, která může dosahovat až 125 km/h. To je výrazně víc než zvládne loď, na druhou stranu mnohokrát méně, než letadlo. Náklady jsou ovšem v porovnání s letadlem opět mnohonásobně nižší, a tím i ekologická zátěž. Narozdíl od letadla navíc vzducholoď nepotřebuje složitou letištní infrastrukturu.

O tom, že v oblasti vzducholodí se nyní neustále uskutečňují nové pokroky, svědčí i projekt Sol'r. V jeho rámci byla sestrojena vzducholoď Nephelios, první solární vzducholoď na světě, která se brzy vydá překonat Lamanšský průliv. Vzducholoď je zhruba 22 metrů dlouhá, solární články na jejím povrchu dokáží vyrobit 2,4 kW enegie. Dost na to, aby se mohla pohybovat rychlostí 40 km/h s jedním člověkem na palubě.

Guardian, Project Sol'r
Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Všetko pekné, pozrite si ale cenu hélia na takú vzducholoď.
Nehovoriac o tom, že to hélium, alebo vodík sa v obale neudrží večne - sú to veľmi riedke plyny.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Som si nacital nieco o nemeckych vzducholodiach a pisali, ze ten obal vyrabali z kravskych vnutornosti. Asi z creva, To vodik celkom dobre drzi. Ram bol z duralu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tak už vím co bych chtěl mít za budoucí práci, pilot vzducholodě, snad v tu dobu na to nebudu už moc starej :-). Jako jestli taková vzducholoď dokáže pelášit 120km/h, uveze 50t, tak to je přece paráda, to nahradí debilní kamióny po celý evropě... Jen si asi budem muset zvykat na nebe plný balónů :)

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jde o to kolik Kg vzduchu se podaří vytlačit a jak lehkou "náhradou". Vzhledem k tomu že vzduch váží cca 1,2něco kg/m3 vodík 0,0něco kg/m3, hélium 0,2 kg/m3 a vákuum ideálně 0 ale i ocelová koule dokáže udržet vysáto jen 99% vzduchu, je vákuum kničemu. Rozdíl tedy nosnost jsou: vodík 1,22 - 0,02 = cca 1,2kg; hélium 1,22 - 0,2 = cca 1kg a 100% vákuum 1,22 - 0 = 1,22kg ..na m3. Poválečný německý zepelíny dokázaly odolat bouřím, obletět svět, doletět na póly, byť neměly nikdy hélium (kvůli válečným embargům) k dispozici. Nosnost kolem 50% výtlaku, tj Graf Zeppelin 100 tis. m3 dokázal unést 50 tun užitného nákladu. Amíci, britové atd - měli hélium, ale uměli kulový postavit, pořád se to ve větru rozpadalo. Jen u německý LZ127 - byla darována amíkům - bylo použito hélium, samozřejmě nezničitelná kombinace. Ti borci to ani nedokázali okopírovat, když se jejich další stroj opět rozpad. Dnes na starý zepelíny nikdo nevzpomene, nové společnosti (i německé) přicházejí jen s převratnými novinkami, ale pokaždý to krachne, viz nový obří hangár u Berlína od společnosti CargoLifter, je z něj teď aquapark.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Američané a Britové uměli vzducholodě postavit, jen neměli s jejich provozem žádné zkušenosti. Nic se jim ve vzduchu nerozpadalo, jen s nimi vždy práskli o zem. LZ 127 samozřejmě nikomu darována nebyla, když začala válka tak byla rozebrána kvůli hliníku. Britové hélium neměli, tím disponovali pouze Američané.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Měl jsem namysli LZ 126, ta bylo vrámci reparací 1svv. Většině amerických vzducholodí nejdřív vítr utrh nějakou část, pak sebou pochopitelně plácly o zem. Byť neschopná posádka udělala tektéž své. Britové si narozdíl od němců mohli hélium od američanů kdykoliv pořídit. Němci byli holt někde úplně jinde: před válkou uspěšně provozovali osobní dopravní společnost, bez nehod!, během války zepelíny vybombertovaly půl Evropy (vše na vodík). To se jim stalo osudný, jinak by brázdily nebe dodnes.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Mozno by ani tie vodikove vzducholode neboli az taky zly napad. Zaroven by sluzili, ako nadrze na vodik, ktorymi by sa pohanali nejake turbiny, alebo vrtule. Velkost vzducholode by urcovala zaroven aj jej dolet a klesanie by sa zabezpecilo jednoducho spotrebovanim vodika.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Kludne by to mohli pouzivat aj nejake nizkonakladove spolocnosti na dopravu vnutri statu, alebo aj Europy na kratsie vzdialenosti.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jo, to neni zlej napad, jet napr. na dovolenou vzducholodi, to bych si celkem nechal libit...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Mna by zaujimalo porovnanie s lodnou dopravou. Stacilo by zistit kolko krat je plyn vo vzducholodi lahsi, ako vzduch a tuto hodnotu porovnat s pomerom vahy vzduchu k vode. Tym by sme dostali o kolko musi byt objem vzducholode vacsi, ako objem klasickej lode. Keby tie hodnoty bolo porovnatelne, tak by nebolo o com premyslat. Otazkou by bolo len ako dostat vzducholod z oblohy naspat na Zem. Kto vie, preco sa nerobia vakuove vzducholode. Zaujimal by ma nazor nejakeho odbornika.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

na vákuum treba podtlak. a teda pevný (ťažký) materiál, ktorý by vákuum udržal. pri He stačí menej pevný (ľahší) materiál, lebo tam nie je žiaden pretlak ani podtlak. ale tiež sa rád nechám poučiť od odborníka.
ja by som radšej ako na dovolenku šiel so vzducholoďou na nejaký výhliadkový let.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ako to ze nie. U helia vznika takisto podtlak. Prave preto stupa vzducholod hore, az kym sa tlak nevyrovna.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

hélium je ľahšie ako vzduch. za to stúpa hore.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No tak by tej vzducholodi urobili dvojity plast (ako maju niektore ponorky). Medzi plastami by bolo mensie vakuum, ako vo v vnutornom plasti (tam by bolo maximalne dosiahnutelne vakuum). Tym padom by nemuseli pouzivat nejake specialne materialy. A velkostou toho vakua by sa dala v pohode regulovat aj vyska.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

dvojitý plášť je asi samozrejmosť kvôli bezpečnosti.
medzi plášťami si aj ja viem (menšie)vákuum predstaviť. resp. podtlak.
ale ak by vo vnútri bolo vákuum tak vnútorný plášť by musel byť dosť silný aby ho udržal. to, že má z druhej strany tiež vákuum by mu nepomohlo, lebo zase vonkajší by to celé musel držať.
kebyže máme pevný, ľahký materiál v prijateľnej cene tak to vákuum je dobré riešenie.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ten vonkajsi by musel udrzat len rozdiel medzi tym mensim vakuom a vzduchom. Ten vnutorny len rozdiel medzi mensim a vacsim (dokonalejsim vakuom.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

áno. ale koľko by muselo byť tých plášťov?
najvnútornejší plášť musí udržať rozdiel medzi vnútorným vákuum a vonkajším podtlakom dajme tomu 66 percent vákuuma. ďalší plášť by musel udržať rozdiel medzi 66 perc vákuum a dajme tomu 33 percent vákuum. a posledný medzi 33 perc a normálnym tlakom.
to len ako príklad. bohvie akú výslednú hmotnosť by mali, aby udržali to vákuum a tie podtlaky. 2 plášte je asi málo. museli by byť silné a teda ťažké. skôr tri, alebo ešte viac plášťov by bolo treba.
možno je oveľa lacnejšie, jednoduchšie a aj účinnejšie natrepať tam hélium prípadne vodík pri normálnom tlaku.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To by chcelo urobit nejaky vypocet. Lietadla maju vo vyskach tiez vo vnutri pretlak a vonku je velmi riedky vzduch. Material sa roztahuje aj o niekolko cm a je to len hlinik. Ta vzducholod by bola to iste, ale naopak.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

lietadlo drží vztlaková sila.
a ja nepoznám materiál čo by držal tvar, teda bol dosť pevný, aby udržal podtlak a zároveň, aby bol ľahký. ľahší ako balón napustený héliom či dokonca vodíkom.


Nabíječky elektromobilů CircontrolAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobil
O ČEM SE PRÁVĚ DISKUTUJE?