Povede místy kritický stav životního prostředí spolu s výdobytky vědy a výzkumu posledních desetiletí k nástupu nové průmyslové éry? Takové bylo téma včerejší diskuse na Institutu mezinárodních studií v Praze. Zúčastnili se jí zástupci akademického, neziskového i komerčního sektoru. Ani zvučná jména hostů debaty nedokázala přilákat mnoho návštěvníků. Přesto bylo možné dozvědět se zajímavé novinky.
Účastníky debaty byli ekonom Tomáš Sedláček (viz. jeho kniha Ekonomie dobra a zla, Radek Špicar ze Škody Auto, Milan Smrž ze sdružení Eurosolar a Jaromír Vegr, náčelník sdružení Elektromobily. Úvodem diskuse se promítal film Kdo zabil elektromobil po němž následovala moderovaná debata.
Elektromobily? Běh na dlouho trať
Ta se týkala nástupu elektromobilů – problémů, se kterými se toto odvětví potýká z ekonomického, politického a dalších hledisek. Tomáš Sedláček poskytl zajímavý ekonomický pohled na celou problematiku. Zdaleka nejcennější vhled ale nabídl Radek Špicar ze Škody Auto, který velmi realisticky zhodnotil současnou situaci i výhled do budoucna.
Související články
» Superbel – Škoda Superb na elektřinu, Roomster za pár let?
» Německo za 10 let – milion elektromobilů
Podle něj je nástup elektromobilů v masovém měřítku, tj. tržním podílu v desítkách procent, otázkou nikoliv let, ale desetiletí (alespoň 10-15 let pro začátek). Stejně tak ocenil přístup automobilek jako je Toyota nebo Renault, které zkoušejí jít příkladem a být první. Vždy se podle něj ale jedná o velký risk.
Zároveň připomněl, že při zavádění veškerých nových technologií takovéhoto rozsahu je vždy nezbytná spolupráce trojúhelníku výrobci – infrastruktura – vláda. V České republice podle něj věci postupně spějí kupředu. Sice nijak výrazně rychle, ale alespoň nepřešlapujeme na místě.
Škoda i ČEZ mají zájem, každý jinak
V publiku byl pak přítomen také Jaromír Marušinec, ředitel sdružení Elektromobily, který potvrdil to, co Špicar pouze naznačil, tedy že i Škoda Auto chystá kromě koncernového VW e-Up! vlastní elektromobil. Velmi pravděpodobně by mohlo jít o elektrický Roomster, který ostatně už letos předvedli na pražském autosalonu konstruktéři z EVC Group.
Související články
» Mitsubishi a Peugeot společně o elektromobilech
» ČEZ začne budovat dobíjecí stanice příští rok
» Autoshow Praha 2009: dva české elektromobily živě!
Marušinec také řekl, že během letošního února-března by měl definitivně ČEZ schválit podobu programu Elektromobilita, na který podle plánů zveřejněných v rámci programu FutureMotion vyčlení v prvních dvou letech 500 mil. Kč. Ty mají jít především na pilotní projekt budování dobíjecích stanic.
První by mohly vyrůst v rámci testovacího provozu v Praze u hlavní budovy ČEZu. Firma údajně jedná také např. se zástupci velkých prodejních řetězců. Další na řadě je region Vrchlabí, který byl vyhlášen za tzv. „smart region“, posléze i Ostrava, která je však sužována problémy severomoravské energetické sítě.
Vodík? Slepá cesta
ČEZ se také v minulosti pokoušel dohodnout se Škodou Auto na společném postupu ve věci elektromobilů. Tato jednání ale nedošla ke zdárnému konci, proto se firma místo toho obrátila na koncern PSA Peugeot Citroen. Ten své elektromobily „odebírá“ od japonského Mitsubishi.
Panel diskutujících se všeobecně shodnul také na tom, že vodík a vodíková ekonomika nejsou tou správnou volbou. Z energetického i technického hlediska vodík prostě „nevychází“ a je mnohem výhodnější pracovat rovnou s elektřinou.
Na závěr zazněla trefná poznámka o tom, že elektromobily jsou příliš dokonalé produkty na to, aby se vyplatilo je prodávat. Považte: spotřebují až 5x méně energie než spalovací motor. Čím budou úspornější, tím méně se vyplatí energetickým firmám investovat do infrastruktury. A když, nebude proud z rychlodobíjecích stanic zdaleka tak levný, jak si dnes možná představujeme.
Pozn.: Pořadatelem a moderátorem diskusního panelu byl student Jan Vejbor.
Zatím je cena za baterie
Zatím je cena za baterie drahá a mohli by být levnější. Konečně se začínají dávat baterie LiFeYPO4, které jsou bohužel zbytečně drahé, v tom vidím největší problém, proč se elektromobily budou těžko prosazovat na našem trhu.
Roomster elektro* – myslim,
Roomster elektro* – myslim, ze by mel sanci za nasledujicich podminek:
1) Cena max. 30% vyssi nez normalni Roomster vcetne baterii. Bojim se, ze to je zatim nedosazitelne?
2) Ne cisty elektromobil ale seriovy hybrid; t.j. kdyz dochazeji baterie pouzit na dobijeni baterii usporny spalovaci motor a se spotrebou 3l/100km dojet kam je potreba, treba do Alp nebo k mori. Druhy automobil jen do mesta si hned tak nekdo neporidi a obcas by clovek proste rad dojel dal nez 100-200km.
Rad bych ve meste „nesmrdel“ ale bojim se ze to hned tak nebude. Toyota plug-in je mozna nejblize, ale draha jako krava. Musi to proste i ekonomicky trochu davat smysl.
1) ta cena by nejspíš
1) ta cena by nejspíš opravdu byla mnohem vyšší, 30% je hodně střídmý odhad
2) je zajímavé, že k tomuhle kroku se odhodlali zatím jenom General Motors s svým Chevy Voltem
Ten bod 2 je zatial tazko
Ten bod 2 je zatial tazko uskutocnitelny. Dovod je ten, ze ked auto ide vyssou rychlostou na velku vzdialenost, tak sa baterie rychlo vybiju a mensi motor ich nestihne dobijat, Idealne by teda bolo mat benzinovy motor s rovnakym vykonom, ako je ten elektricky, ktory by mohol bezat v dvoch rezimoch:
1. Usporny-pri nom by sa priebezne dobijala bateria
2. Maximalny-ten by nabehol pri poklese vykonu elektromotora ked je treba maximalny vykon
K bodu 1)Roomster elektro
K bodu 1)Roomster elektro lze vyrobit o 30 % dráž, než normálně. Jenom chtít. Jestliže spalovač stojí 300 000 Kč, odpočítáte-li komponenty, které elektromobil nepotřebuje, tedy motor, převodovku, výfuk, katalyzátor a další blboviny, připočítáte-li elektromotor s regulací, nabíječku, BMS a ještě nějaké drobnosti, dostanete se v případě výrobce pod 300 000 Kč. A za zbývajících 100 000 Kč výrobce sežene akumulátory LiFeYPo4 na dojezd 150 km. (Vy asi ne, ale výrobce má jinou cenu, než konečný zákazník) K bodu 2) Já bych spíše čistý elektromobil, protože moderní akumulátor lze nabít do 15 minut.Trošku je problém v nabíjecí stanici. V případě, že auto bude mít dojezd 150 km, tak to většině lidí stačí a pokud výjimečně pojedu dál, tak zastavím na 15 minut na kafe, dobije se a jede se dál. A pokud by se jelo třeba na dovolenou, mohla by k tomu být přenosná elektrocentrála, která by již měla vyhrazené místo v motorovém prostoru, ale normálně by se sebou nevozila ale na tu dovolenou by se tam dala. Stačil by výkon 6-10 KW a v případě delší jízdy by se hned nastartovala a téměř by stačila dobíjet. Tím by se výrazně prodloužil dojezd.
Práve naopak, s trochou
Práve naopak, s trochou zručnosti a know-how môžete mať plug-in prius hneď a za výhodnú cenu. Istá americká firma predáva doplňujúce plug-in úpacky pre priusy ktorejkoľvek generácie. Najlacnejší je 2 kWh a dojazd takto upraveného priusu je 16 km. Pravda, nič extra, ale za 1990 USD je to viac, než dobré. Samozrejme, v ponuke sú aj ďaľšie packy, cez 4, 8 až po 10 kWh. Packy obsahujú Li-ion batérie TS, nabíjačku, BMS a menič. Prius 2001 kúpite v Nemecku za ceny od 5000 EUR. TO znamená, že ide o skutočne lacný plug-in hybrid.
Ani se nedivím té
Ani se nedivím té aktivitě ČEZu, když odhadnu případnou spotřebu elektromobilů v ČR (samozřejmě v případě přechodu ze spalovacího na elektrický pohon) na několik temelínských bloků… A věc má ještě jeden zkrytý půvab: Tyto automobily, resp. jejich baterie, by při použití speciálních HDO tarifů mohly nakrásně vyrovnávat nesymetrie v současné době masivně nasazovaných a podporovaných obnovitelných zdrojů a to téměř zadarmo. Prostě kšeft jak noha.
A etse k tej ekonomike.
A etse k tej ekonomike. Plati jednoduche pravidlo, ze strata pre jedneho znamena zisk pre niekoho ineho. Co automobilky stratia na ziskoch to ostatne firmy a ludia ziskaju na nizsich cenach. Cize aj ked stratia niektori ludia v automobilovom priemysle pracu, tak sa na druhej strane vyrobky a sluzby zavisle na pouzivani aut o tuto cenu zlacnia.
Sorry, ale to je tak
Sorry, ale to je tak strašně zjednodušené, až to není pravda. Zisk=ztráta možná platí na burze, kde se jen vyměňují akcie, ale ne v reálném světě. Naopak kapitalistická ekonomika je postavená na modelu dobrovolné win-win výměny – obě strany obchodu něco získají, jinak by obchod neuzavřely.
To, co si napisal nie je
To, co si napisal nie je princip kapitalistickej vymeny, ale princip obchodu a to uz aj davno pred kapitalizmom. Je prevda, ze obchod sa uskutocni, len ked obidvaja nieco ziskaju, ale zaroven niekto ziska viac o to, co niekto strati.
No nezlob se, ale tohle mi
No nezlob se, ale tohle mi opravdu hlava nebere. „Je pravda, ze oba ziskaji, ale zaroven jeden ziska vic a druhy ztrati.“ Tak oba ziskavaji nebo jeden ziskava a druhy ztraci? Nejak nechapu, jak to chces dosahnout oboje zaroven.
Je to jednoduche. Obchodnik
Je to jednoduche. Obchodnik predava vec so ziskom (cena vyroby+cena materialu+obchodna marza). Clovek, ktory nakupuje od obchodnika strati teda oproti „realnej hodnote“ tu obchodnu marzu. Vsetci nie su obchodnici. Nakupujuci sice ziska za peniaze co potrebuje, ale strati tu obchodnu marzu. Makupujuci ziska peniaze „vseobecny ekvivalent“ v realnej cene toho co predal plus nieco naviac.
A proti čemu to ten
A proti čemu to ten kupující vlastně ztrácí? Proti nějaké teoretické velkoobchodní ceně od výrobce? A proč že to za ni vlastně tedy nekoupí, aby nic netratil? Protože by si to musel sám přivézt a zabalit a to by ho vyšlo dráž. To jsou nesmysly.
To co se snažíš zjednodušit na prodejní cenu mínus výrobní cenu je daleko složitější, musel bys do toho započítat všechny další související náklady – mzdu pokladní v supermarketu, všech lidí u dopravce, amortizaci stroje, který na to vyrábí obal atd. Skončíš s tím, že dojdeš přesně k prodejní ceně, akorát do ní po cestě započteš vliv celé ekonomiku celé planety.
Obchodník ztrácí rohlík a získává dvě koruny, což je pro něj výhodné, a proto to taky dělá. Já jsem zákazník a získávám rohlík, ztrácím dvě koruny. Protože má pro mne rohlík větší hodnotu než dvoukoruna, obchodem získávám. Získávají oba.
Vymýšlet nějaké kalkulace, že „spravedlivá hodnota“ rohlíku je 1.20 a tudíž jsem já ztratil 0.80 je blbost – pokud se mi zdá cena nespravedlivá, tak si rohlík prostě nekoupím nebo koupím jinde.
Je to prostě nesmysl, a navíc už i dost off-topic.
keby to bolo tak, ako pises,
keby to bolo tak, ako pises, tak by neexistoval zisk. Ak by obchodnik zapocital aj naklady na skladovanie, prevadzku a platy predavacov stale by tam nebola ta marza-teda jeho zisk. Logicky teda nemoze mat zisk aj obchodnik, aj kupujuci naraz. Kupujuci ho moze mat len za podmienky, ze pracuje vo firme, ktora ma zisky a firma mu dava vacsiu vyplatu, ako onj vykona pracu. Ale tak to v realnom svete nebyva. Ta teoria win-win je len teoria. Sa podivaj na USA, ktore sa stale riadi spomenutou teoriou. Nazyvaju ju udrzatelny rozvoj. Da sa to dosiahnut len za cenu, ze peniaze (zdroje/zisk) ziskaju od tretej strany.
A co je podle tebe ten zisk?
A co je podle tebe ten zisk? Zase to strašně zjednodušuješ. Počítáš do toho třeba daně? Ten prodejce je z toho přece musí zaplatit, takže pokud je počítáš do toho, o co se podle tebe „obohatil na můj úkor“, tak on vlastně prodělává, protože musí ještě platit daně. Myslíš tedy účetní „čistý zisk“? Ale i z toho zaplatí zase nějaké náklady (účetně nazývaně nedaňové). Takže zase – je tohle ještě jeho náklad, nebo už ta částka, o kterou se na mne obohatil? Co když jsou to reprezentační náklady – šel do restaurace na oběd a dal si to účetnictví. Je to jeho oprávněný náklad, nebo už jsou to „jeho“ peníze, o které se na mne obohatil, a které si pak pro sebe utratil? A co když šel na ten oběd jednat s klientem? Kde chceš stanovit tuhle hranici, co jsou podle tebe oprávněné náklady a kde už je to jeho obohacení na můj úkor? Protože z toho, co zbyde, musí ještě platit třeba úroky bance – jsou to oprávněné náklady, nebo už to platí „ze svého“, z toho, o kolik se na mně obohatil? A co dividendy? Ty jsou podle tebe oprávněné, nebo ne? Pokud někdo vložil do společnosti peníze, má právo za to dostat odměnu v podobě dividend, nebo už je to podle tvého zjednodušeného počítání to obohacení?
Prostě nejde dojít k nějakému závěru – VŠECHNY peníze, které zaplatíš za ten rohlík, někam odtečou. Kolik z toho je to tvoje „obohacení“ prostě není možné říct, protože každá část z těch peněz najde svoje určení.
Závěr – nic takového jako „správná“ cena produktu neexistuje, je jen prodejní cena. Chceš ho – zaplatíš – získáváš. Pokud se ti zdá, že bys obchodem nic nezískal – nezaplatíš nic. V žádném případě nic netratíš, ani nedáváš nějakou část z toho, co jsi zaplatit obchodníkovi „navíc“.
Povedal by som, ze zisk je
Povedal by som, ze zisk je vsetko, co nie je nejaky nevyhnutny naklad, alebo investicia. Ked to mam napisat zjednodusene, tak obchodnik, ktory jazdi na off-roade po rovnej asfaltke si to auto mohol kupit jedine zo zisku. Clovek, ktory byva v 10-izbovom byte, aj keby mu stacil 2-3 izbovy si ho takisto kupil zo zisku.
Jo, tak to vítej zpátky v
Jo, tak to vítej zpátky v komunismu – zase nám někdo (strana, nebo snad Fanda?) bude určovat, co je ještě „správné“ a co už je ten špatný „zisk“ o který jsme někoho obrali. Takže 3+1 je OK, ale 4+1 už znamená, že si žiješ na něčí úkor.
Tak si prosím správně nastav všechny ty hranice co je správná cena a co ne a počítej si, o kolik jsi koho obral ty a o kolik kdo obral tebe. A můžeš na to vydávat věstníky, kde budeš definovat, jaký má mít kdo byt, auto nebo telefon, a jestli to vůbec má mít nebo je to nepřiměřený luxus.
Len som sa snazil vysvetlit,
Len som sa snazil vysvetlit, ze ziadna teoria win-win neexistuje. Politiku sem tahat nebudem. Jednoducho, ak niekto pri obchode ziska viac, ini musi na tom nieco stratit. Obaja na obchode mozu ziskat len vtedy, ak niekto treti na tom strati (v tvojom pripade vyrobca rohlikov ktore obchodnik predava, alebo nejaky iny zamestnanec).
Hm, takže znova od
Hm, takže znova od začátku? Já vím, co jsi se snažil vysvětlit. Já jsem se ti zase snažil vysvětlit, jak je tvůj pohled nesmyslný.
Skončili jsme u toho, že jsi chtěl „nějak“ určovat, co je spravedlivá cena výrobku a o co se prodává dráž, o to se obchodník obohacuje na úkor zákazníka. Tobe to nepřipadá nesmyslné?
Zoberme si napriklad cenu
Zoberme si napriklad cenu penazi. Ak by existovalo v obehu rovnake mnozstvo penazi, s vyssou hodnotou, ako je „spravodliva“ cena, tak by to znamenalo. ze si mozes za ne kupit viac, ako je cena, ktoru pokryvaju. Bol by to teda tvoj „zisk“. Ak sa teda vieme dohodnut na spravodlivej cene penazi, preco by sme nemohli dohodnut aj na spravodlivej cene veci, ktore su nimi kryte?
.
Podnikanie by malo svoj
Podnikanie by malo svoj vyznam, aj keby neexistoval „zisk“ a to v tom zmysle, ze clovek si moze urcit „spravodlivu“ hodnotu s ktorou naraba (zamestnancovi ju urcuje nadriadeny). Aj ked teda nema zisk, moze urcovat, ktore nevyhnutne naklady ovplyvnuje. Teda aj ked to nie je komunizmus, tak obchod bez „zisku“ moze existovat. Skutocnym ziskom je totiz len vynajdenie nejakej novej „technologie“ (v nasom pripade to budu lacne elektricke auta s vacsim dojazdom), ktora umozni to, ze sa nieco da vyrobit lacnejsie- napr. mensie mnozstvo penazi v obehu, bude pokryvat rovnaku hodnotu. V skutocnosti to znamena to, ze zisk moze mat len stat (s jednou penaznou menou), ako celok a nie jednotlivci.
Sorry, ale tohle už
Sorry, ale tohle už nezvládám sledovat, připadá mi to jako už jen lehce souvislé věci, převážně nesmyslné a zcela 100% odtržené od reality.
Jakou „spravedlivou“ cenu peněz máš na mysli? Copak něco takového existuje? To že se tiskne peněz čím dál víc bez ohledu na jejich „spravedlivou“ hodnotu se děje pořád, tak kde je jaká dohoda o hodnotě peněz? Zisk je jen nová technologie a zisk může mít jen stát? Asi používáš termíny dost volně, protože mi připadá, že myslíš různými slovy pokaždé jiné věci.
http://is.gd/7KB2d
Fandu neřeš.. Je to
Fandu neřeš.. Je to tipický „malý člověk“ žijící si ve svém ublíženém světě plném věcí, které „nejsou dost dobré“ protože nejsou předimenzované…
Viz moje diskuse s ním o potřebném dojezdu elektromobilu – pořád křičel po dojezdu přes 500 km, ale když jsem se ho zeptal, kolikrát za ROK ujede během dne více než těch 500 km, nebyl schopen odpovědět…
Je to prostě brouk-pytlíkovský troll…
Falko,
nepovazoval som
Falko,
nepovazoval som za potrebne na tvoje nezmysly odpovedat. Autom nemusis prejst 500km naraz ani raz za rok. Staci, ak to potrebujes raz v zivote v nejakej nudzovej situacii a ked nebudes mat pri sebe take auto, ktore by to zvladlo, tak si budes trhat vlasy, ze co za bludy si to vypisoval na internete. A teraz k tvojej otazke. Za minuly rok som potreboval prejst 500 km naraz asi tak 15-20 krat.
Jasně…
V tom případě
Jasně…
V tom případě předpokádám, že s sebou neustále vozíš i svoji rakev – jednou v životě (mno spíš po něm) ji totiž budeš potřebovat, tudíž podle Tvé vlastní logiky by jsi ji měl už od narození mít vždy po ruce…
Pro jistotu: Těch 500 km bylo v osobním autě, že ano…?
Co to tu pyses za nezmysly?
Co to tu pyses za nezmysly? Rakva nie je vec, ktoru by clovek potreboval nosit so sebou. Alebo ty citis taku potrebu?
Ano. Bolo to osobnym autom.
Nehádajte sa, ja myslím,
Nehádajte sa, ja myslím, že pri každej dlhej ceste sa majú robiť prestávky po 2 hodinách jazdy aspoň na 30 minút. To je čas, za ktorý je možné rýchlonabíjačkou nabiť elektromobil. Ak by bola sieť čerpacích staníc na dobrej úrovni, stačil by autu dojazd do 300 km.
Vacsina tych dojazdov, co
Vacsina tych dojazdov, co vyrobcovia uvadzaju u elektromobilov su len nejake teoreticke hodnoty za idealnych podmienok, ktore auto v skutocnosti moze dosiahnut len velmi tazko. Jedna vec je, co vyrobcovia elektromobilov planuju seriovo vyrabat a druha je, ci sa elektromobil rozsiri. So sucasnymi parametrami asi nie. Naj prv by sa mali rozsirit hybridy, zaroven s pokusmi o znizenie ich spotreby. Benzinove auto by mohlo aj s dostatocnym vykonom mat spotrebu maximalne 3,5-4l/100km.Ked zoberieme, ze vyuzitelna energia z 4l benzinu je povedzme 16kWh, tak by pre mestske auto, ktore jazdi podla predpisov (aj po dialnici), malo stacit. Este nizsiu spotrebu by mohli mat hybridy typu Ch. Volt, alebo Opel Ampera v meste. Elektromobily by sa zatial dali presadit len ako male mestske auta (aj ked si neviem predstavit napriklad nasich politikov, alebo podnikatelov, ze by na niecom takom boli ochotni jazdit). Medzitym by sa politici mali rozhodnut za pomoci vedatorov, ake su dalsie moznosti. Ja by som povedal, ze idealne by bolo (ak sa to da realizovat) mat tie indukcne dobijacie pasy v cestach na priebezne dobijanie (v meste). Odpadol by problem s dobijacimi stanicami na parkoviskach atd. a nebolo by treba ani kompletne prerabat elektricku siet do domacnosti a obchodov (stacil by zdroj pre tie pasy). V mestach by potom mohlo platit, ze auta by bez problemov jazdili na elektrinu. Pre jazdu mimo miest by sa pouzil nejaky spalovaci motor (na viac druhov paliva), ak by este neexistovala nejaka bateria s dostatocnou kapacitou a rychlostou dobijania).
Indukční nabíjení je
Indukční nabíjení je zbytečně ztrátové…
U menších vozidel na delších cestách by bylo mnohem lepší využít výměnných baterek (systém propan-butanových lahví) a co se městského provozu týče, v každém větším městě stojí nějaký ten supermarket s velkým parkovištěm, nebo dokonce parkovacím domem – obojí lze přeměnit na obří dobíjecí stanice…
Vymenit pol tony baterii a
Vymenit pol tony baterii a prisposobovat auto tomu, aby boli vymenitelne sa mi nezda uplne idealny napad. Tie stanice pred obchodmi je tiez len utopia. Prides na parkovisko hypermarketu a nenajdes parkovacie miesto. Co urobis, ked mas vybitu baterku? Kto by sa staral o udrzbu tych dobijacich stanic? Vies, kolko by to stalo?
Proč půl tuny…?
Baterka
Proč půl tuny…?
Baterka řekněme 4*25kg nebo 10*10 kg je vyměnitelná relativně bezproblémově…
Stanice před obchody nejsou utopie, nýbrž velmi levně zaříditelná realita – jednak proto, že samotné dobíjecí místo není nijak zvlášť drahé na vybudování (čistě nákladově, „zpětné provize“ v obvyklé výši 500+% neberu v potaz), druhak protože jich není potřeba moc – tak 2 na celé parkovací ploše…
(Vzhledem k charakteru zastávky by stačila obyčejná zásuvka a elektroměr + nějaké platební zařízení (možností je víc))
Nic drahého potřeba není…
Podobne funguje vela strojov
Podobne funguje vela strojov a dokonca aj vlaky (napr. MAGLEV)-ten ale nie je dobijany, ale priamo pohanany z takeho pasu (linearny motor). Realizovat sa to urcite da aj s dobrou ucinnostou do cesty, skor je otazka za aku cenu. Mohlo by to trebars fungovat podobne, ako mali kedysi auta Ziguli uzemnenie pasikom, ktory za sebou vliekli. Tak by mohli mat aj elektomobily nejaky pryzovy zberac s cievkou a vliekol by to po tom pase.
Rakev je STEJNĚ
Rakev je STEJNĚ užitečná, jako několik set kg baterií navíc, které daný řidič použije – STEJNĚ jako rakev – jednou za život…
Pocul si uz niekedy o
Pocul si uz niekedy o falsovani penazi, alebo o vymennom kurze?
Este aby som tu uviedol
Este aby som tu uviedol suvislost s danou temou clanku. Automobilkam tedea moze byt jedno, ci vyrabaju auta, ktore potrebuju udrzbu kazdeho pol roka, alebo raz za 5 rokov. Teoriu win-win to ovplyvni jedine tak, ze zakaznik, ktory neutraca peniaze za servis kazdeho pol roka bude trochu viacej „win“, ako bol doteraz. Este mi ta win-win teoria nie je jasna v tom, ze ako vyhrava zakaznik, ked musi utracat za udrzbu auta kazdy spominany polrok.
Neviem, ci to je s tym
Neviem, ci to je s tym Roomsterom dobry krok. Skoda, ze Skoda nebola ochotna predavat tej spomenutej firme len diely potrebne na vyrobu elektromobilu, ale clovek si musel kupit cele auto, ktore sa potom dalo prerobit na elektromobil. Keby aspon tie nepouzite suciastky Skodovka vykupovala za nejake rozumne ceny naspat, tak by nebolo preco vahat. Ako nejake mestske male dodavkove vozitko by to bolo dobre.
Elektromobil je dobrá vec,
Elektromobil je dobrá vec, politikov, ktorý váhajú je treba v najbližších voľbách vymeniť!!!
Zatiaľ nie je, dokiaľ sa
Zatiaľ nie je, dokiaľ sa nevyrieši problematika batérií. Pokiaľ viem stále majú problém so životnosťou, nízkymi teplotami a vysokou cenou. Až sa tieto problémy prekonajú, až potom by som zavrhol vodíkové hospodárstvo. Definitívne odsúdiť vodík ako neschodnú cestu sa mi dnes vidí jednoducho priskoro.
Vodik by sa dal skor vyuzit
Vodik by sa dal skor vyuzit pre male elektrarne, popripade cerpacie stanice, ako nejaky vyrovnavaci zasobnik. Najvacsia vyhoda vodika je ta, ze sa lahko a hlavne rychlo premiena na ine formy energie a to je zaroven aj jeho najvacsia nevyhoda.
Nebylo by ale používání
Nebylo by ale používání vodíku nebezpečné?
Jediným reálným
Jediným reálným problémem je vysoká cena baterií (cca 100-300k podle kapacity) a systému, který ovládá tok energie (cca 100k) + přestavby (cca 100k)
Udávaná životnost 10 let……a pak už „jen“ 80% je lepší než u spalovačů…
Pokud například budu mít v autě lithio-fosfátovou baterku, na kterou ujedu standartně 250 km + rezervní dojezd, a reálně s tím budu jezdit jen každý den pár (desítek?) km do práce a o víkendu 100 km na chalupu, nebo na hory, tak mi po deseti letech zkrácený dojezd „pouhých“ 200 km + rezerva rozhodně vadit nebude…
Vodík, to je druh baterie – baterie, která se špatně (s vysokými ztrátami) nabíjí
Ale oni se nechtějí nechat
Ale oni se nechtějí nechat vyměnit, aspoň ne dobrovolně…. Co by mnozí pak dělali? Vždyť nic jiného neumějí, než být politiky:-))))