Rozhovor: Jan Vejbor, ředitel občanského sdružení Elektromobily

Praha patřila posledních pár týdnů elektromobilům. Při té příležitosti jsme zpovídali čerstvého ředitele občanského sdružení Elektromobily, které v České republice dlouhodobě působí v roli propagátora elektrické mobility.

Občanské sdružení Elektromobily aktuálně zažilo nejbouřlivější období své historie. Personální změny vyústily ve změnu na pozici ředitele, kam nastoupil Jan Vejbor (26). Ten v současnosti dokončuje magisterské studium na katedře Západoevropských studií FSV UK. „V podstatě se jedná o studium politologie, která, ač by se to nemuselo z počátku zdát, má s tématem elektromobilů, a zejména pak elektromobility, mnoho společného,“ říká.

Zároveň je Jan Vejbor řadovým členem české odnože evropského hnutí Eurosolar, které má vytyčeno za dlouhodobý cíl 100% využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) v národních hospodářstvích po celém světě.

Co dnes vlastně Občanské sdružení ELEKTROMOBILY představuje a jaké jsou jeho cíle?

Občanské sdružení ELEKTROMOBILY (OSE) dokončuje fázi přerodu, která by se dala vhodně přirovnat k situaci polistopadového Občanského fóra. I z něj se v okamžiku, kdy padly hlavní obavy o budoucnost demokracie v tehdejším Československu, začaly odštěpovat plnohodnotné politické strany. OSE, které od roku 1980 fungovalo jako společný úkryt pro všechny nadšence i profesionály v oboru elektromobilů, prochází stejným vývojem. Elektromobily a elektromobilita, zdá se, jsou již na světové scéně pevně zakotveny a otevřel se zde prostor k jejich specializaci v jednotlivých odvětvích (tedy výroba, prodejci, uživatelé, a další). Jaké jsou v těchto moderních podmínkách nové cíle OSE? Budeme se aktivně soustředit na využití potenciálu občanského sdružení jako veřejné nátlakové platformy. Ta bude s podporou stovek, a do budoucna snad tisíců majitelů, uživatelů a příznivců elektromobilů, s to vytvářet podmínky ke vzniku tzv. „udržitelné elektromobility“ na území ČR. Cílem je motivovat a zajistit elektromobilistům všech stop možnost využívat k dobíjení energii výhradně z OZE, apelovat na rozumné využívání motorové dopravy, konat hromadné srazy a další body, na kterých pracujeme.

Kolik má sdružení členů a kdo jsou tito členové? Dají se nějak obecně charakterizovat?

Pevné jádro tvoří tři desítky denních uživatelů elektromobilů, na dalších 80 členů a příznivců po celé republice máme kontakty, které v současnosti zpracováváme. Budu rád, když se i s pomocí tohoto interview přihlásí nejen noví zájemci o členství, ale i ti bývalí, na které jsme za řádku let mohli ztratit kontakt. Naši členové představují širokou paletu profesí a zájmů, jednotným pojítkem byl vždy zápal pro elektromobily všech stop. Tento trend bude fungovat i v budoucnosti, byť charakter členství nabere masový ráz. S tímto však počítáme a hodláme na tom naopak pro dobro naší věci stavět.

Aktuálně proběhla po dlouhotrvajících sporech uvnitř klubu výměna vedení Občanského sdružení Elektromobily. Proč se tak stalo?

Jak jsem se již odpověděl, elektromobily v současnosti zažívají okamžik obrození, který je snad srovnatelný pouze se situací na počátku 20. století či později v 70. letech jako následek tzv. ropných šoků. Začaly se zde tvořit nové příležitosti a platforma občanského sdružení, která byla v dosud hubených časech elektromobilů dostatečně širokým útočištěm pro příznivce všech zaměření, začala být zejména podnikavým členům příliš těsnou. Bývalý ředitel, pan Ing. Jaromír Marušinec, měl vizi vytvořit z OSE technologickou platformu podnikajících subjektů. Z důvodu neshod i nad tímto směřováním se proto rozhodl sdružení opustit a založil asociaci právě tohoto zaměření. Myslím si, že takovéto řešení je nejlepším a navíc odpovídá přirozenému vývoji věcí. OSE se nyní může zaměřit na svou činnost občanského sdružení jako klubu majitelů a veřejné nátlakové organizace, nově vzniklá asociace výrobců elektromobilů zase na své vlastní cíle.

Jakým způsobem budete spolupracovat s nově vznikající Asociací elektromobilového průmyslu?

Na tuto otázku vám v současnosti nejsem schopný odpovědět, neboť samotný AEP se teprve konsoliduje. Naše nové stanovy a etický kodex, na kterých pracujeme, však budou jasně vymezovat naší práci a následně možnosti spolupráce se všemi vnějšími subjekty. Jakákoliv organizace, která bude svou činností podporovat vznik nikoliv bezhlavé a „hard-business“, ale udržitelné elektromobility, může počítat s naší podporou. A to jak formou spolupráce na jejich vlastních projektech, tak tvorbou projektů společných.

Uvnitř sdružení probíhá několik různých projektů, např. vývoj dobíjecí stanice, elektromobilu apod. Můžete nám o tom prozradit něco bližšího?

OSE vždy bylo a do budoucna bude občanskou platformou pro fandy elektromobility všech směrů. To, že mezi členy máme profesionální vývojáře nabíjecích stanic nebo dokonce v současnosti stavitele nového elektromobilu od píky, prezidenta sdružení pana Jaromíra Vegra, je příjemná skutečnost, která jako další bod činí OSE navenek přitažlivým pro veřejnost uvažující o vstupu. Všichni takto aktivní členové jsou příjemnými lidmi ochotnými se o svých projektech bavit a případným zájemcům poskytnout i potřebné rady. Toto je nakonec jeden ze smyslů sdružování, které je pro nás důležité, a kterým budeme navazovat na naši 30letou historii. Zároveň však od nynějška musíme rozlišovat mezi dosavadními „projekty sdružení“ a „projekty členů sdružení“. OSE, nově jako veřejná platforma pro vytváření podmínek k udržitelné elektromobilitě, zde již není proto, aby vlastními silami vyvíjela např. ony nabíjecí stanice. To však neznamená, že bychom se do budoucna vzdávali podpory chytrých projektů, tedy nejen těch zajímavých pouze z komerčního hlediska. Vlastní projekty OSE budou propagovat udržitelnou elektromobilitu v soukromých a veřejných institucích, budeme konat srazy majitelů a zajišťovat s jejich přispěním moderní zázemí tak, aby se udržitelná elektromobilita v Česku stala skutečností.

Jak se díváte na aktuální dění v oblasti elektromobility v ČR a ve světě? Který z připravovaných elektromobilů se vám osobně nejvíce zamlouvá?

Aktuální dění v oblasti elektromobility na světové scéně je po více než dva roky bouřlivou událostí. Nakonec redakce Hybrid.cz a její čtenáři o tom vědí určitě sami nejlépe! Příchod elektromobilů jako jakéhokoliv jiného náhradního zdroje pohonu však nebude možný, dokud nebude vyřešen základní trojúhelník výrobci vozidel – legislativa – výrobci energie/energetického nosiče. Zatímco ve světě, a nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na projekty přes hranice v Německu a Rakousku, se postupně začínají dohánět mezery ve všech těchto odvětvích, situace v Česku je nekoordinovaná a připomíná známé přísloví „pod lampou je největší tma“. Máme zde vůči elektromobilům zatím skeptické vedení ve Škoda Auto, naše legislativa až na přílepek k neschválenému zákonu o šrotovném v podobě dvojnásobného bonusu pro elektromobily zaspala, a energetika v případě ČEZ a jeho královských peněžních dispozic se svými projekty spíše působí pocitem nesmělého přešlapování na místě. Netvrdím, že bychom v tomto ohledu byli jiní než řada dalších států EU. Stejně tak bych se nerad dotknul těch, kteří ve vyjmenovaných subjektech na elektromobilitě pracují a potýkají se opozicí skeptiků. Naopak, držím Vám palce a jsme tu proto Vám pomoci! Udržitelná elektromobilita však do světového hospodářství přináší bez ohledu na nás novou Schumpeterovskou tvořivou destrukci a není čas zahálet. Naopak, kdo včas naskočí, bude při sběru výhod mezi prvními. Z připravovaných projektů dvoustopých elektromobilů se mi nejvíce zamlouvá trojlístek elektromobilů francouzské automobilky Renault, který, doufám, vstoupí brzo do výroby. Mezi jednostopými elektromobily nemám žádného favorita, líbí se mi však skutečnost, že jejich paleta se vedle mrštných elektroskútrů a příjemných elektrobicyklů začíná rozšiřovat o plnohodnotné krosové a cestovní e-motocykly.

Myslíte si, že elektromobily budou mít v České republice úspěch? Případně v jakém časovém horizontu?

Určitě, nevidím důvod, proč by se u nás nemohl opakovat stejný scénář, jako je předpokládán pro ostatní průmyslově vyspělé země světa. Otázkou pouze bude, jestli tuto příležitost uchopíme v předstihu a pomůžeme tomuto sektoru vyvíjet se v první linii, anebo budeme sbírat drobky a následkem toho budeme například nuceni nakupovat elektromobily odjinud. Co se časového horizontu týče, pokud půjdeme jako celý shora zmiňovaný trojúhelník výrobci vozidel – legislativa – výrobci energie/energetického nosiče elektromobilitě vstříc, můžeme do 10 let očekávat značné rozšíření těchto vozidel na našich cestách, včetně vyspělé infrastruktury. Ta bude budována na úkor té současné pro „spalovače“. Bohužel zde není místo pro obě a udržitelná je jen jedna. V případě pasivní politiky nás všech se z elektromobilů a elektromobility stane splasklá bublina, což by byla velká škoda. Ještě jednou zopakuji, elektromobily přijdou, z geostrategického hlediska není jiného řešení. Nyní, kdy se sotva začínáme dostávat z vážné celosvětové hospodářské krize, tu je podle ekonomů skvělý okamžik k nastartování radikálních změn a vytyčení nových cílů. Elektromobilita je mezi těmito změnami jasným favoritem a země jako USA, Čína, Německo, Rakousko, Dánsko, Japonsko či Izrael to již pochopily.

Co vidíte jako hlavní překážku rozvoje elektromobility obecně?

Zatvrzelý přístup a následná nespolupráce shora zmiňovaného trojúhelníku. Je jasné, že zejména legislativní činitelé musí do svého rozhodování zahrnout všechny vlivy, včetně odrážení nátlaku rozličných zájmových skupin. Nelze si také představit, že s úderem dnešní dvanácté zavřeme všechny motorárny a než bude vyroben dostatek elektromobilů, tak že D1 obsadí koňmi tažené bryčky a povozy. Je však zapotřebí si uvědomit, a to je osvětová práce nejen pro OSE, ale i pro podniky, které budou na elektromobilitě přirozeně vydělávat, že se na pozici náhrady spalovacího motoru vedle plnokrevných elektromobilů derou i další alternativy. Ty mohou mít za zády silné finanční a politické krytí, pro lidstvo však znamenají turniket a návrat k dalším krizím spojeným se závislostí na neobnovitelných, znečišťujících, a na dovozu ze vzdálených oblastí závislých energetických surovin. Naopak, sluníčko (rozumějme nejen sluneční paprsky, ale i vítr a další sluneční aktivitou vyvolané jevy) žádný účet neposílá!