Fenomén elektrokola

Jan Horčík - 27 Říjen 2008

elektrokolo patentV ČR se v posledních let buduje stále větší počet cyklostezek, a to jak ve městech, tak i ve volné přírodě. Jízdní kola se z oblasti zábavy a sportu přesunují do oblasti osobní dopravy, viz .článek "Cyklistika vzpřímená" magazínu . Prudký rozmach zažívají . V následujícím článku se podíváme na jejich historii, konstrukci i praktické zkušenosti.

Trocha z historie

Jízdní kolo s pedály bylo poprvé představeno v roce 1862 ve Francii a už o 15 let později byla u amerického patentového úřadu podána přihláška na „kolo poháněné dvojitým elektrickým motorem“, který byl umístěn ve středu osy klikové hřídele (U.S. Patent 596,272).

Snahy o různou motorizaci provází celou jeho historií. Například v roce 1944 představil pražský konstruktér Ing. H. Fügner prototyp elektrokola využívající dynamo Sentuilla o výkonu 150W, které rovině kolo dosahovalo rychlosti až 36 km/h! Váha stroje včetně olověných baterií však byla neuvěřitelných 140 Kg.
elektrokola ekolo.cz

Vzhledem k investicím do výzkumu a vývoje spalovacích motorů se mnoho přestaveb kol uskutečňovalo právě přidáním benzinového motorku na zadní stavbu kola, což je ale doplněk značně podivný a užitná hodnota kola takového hlučného a páchnoucího kola je značně diskutabilní.
Elektrokola zaznamenávají skutečně masový rozvoj až s ovládáním točivého momentu elektromotorů, který byl objeven koncem 90. let 20. století. První komerční elektrická kola se na trhu objevila v roce 1992 a již v roce 1998 je na trhu 49 různých typů elektrokol a produkce roste rychlostí 8% ročně. Lze to nazvat obrozením elektrických kol, které se zrychluje se stále výkonnějšími a lehčími bateriemi. Pokud byla elektrokola před 15 lety běžně vybavena neskladnými olověnými bateriemi, dnes jsou k dispozici výrazně lehčí a cenově dostupné NiMH, nebo Li-Ion baterie s kapacitou dostatečnou pro ujetí vzdálenosti i přes 100 kilometrů.

Baterie

Právě baterie jsou alfou-omegou všech elektrokol, čím lepší baterie, tím nižší váha, delší dojezd, vyšší životnost a pochopitelně také její vyšší cena. Společně s vývojem trakčních baterií pro využití v hybridních automobilech a elektromobilech zažívá v těchto letech tento obor neobvyklý boom. Pokud přírodní zdroje pro výrobu baterií existují v dostatečném množství, lze předpokládat, že s masovou výrobou bude jejich cena dále klesat.

Elektrokola, vážící přes 40 kilogramů a která jsou vybavená olověnými bateriemi působí dnes už trochu jako anachronismus. Přesto se lze s těmito „silničními tanky“ u nás setkat v nabídkách na internetu stále poměrně často. Olověná baterie zde činí až třetinu váhy tak jako tak těžkého bicyklu a její životnost je omezena asi 300 nabíjecími cykly. Nehledě na relativní nebezpečnost vyplývající z chemického složení baterie obsahující kyselinou sírovou a její problematický proces recyklace.
elektrokola ekolo.cz
Generačně mladší elektrokola využívají akumulátorové články na bázi niklu a hydridu kovu (NiMH). Lze je najít v některých starších modelech výrobců elektrokol. Jejich nižší váhu i cenu než o olověné baterie kazí celkem nepříjemné vlastnosti – částečný paměťový efekt (menší než u NiCd baterií, ale při více krátkých dobíjecích cyklů patrný) a také rychlejší vybíjení při zátěži (tzv. měkkost baterie). Cenově se tyto baterie pohybují někde na středu mezi olověnými (gelovými) bateriemi a bateriemi na bázi lithia.

Lithiové akumulátory jsou aktuálně nejpoužívanějšími „schránkami na energii“ elektrokol, ale nejen nich, najdete je (ve výrazně nižších kapacitách) snad v každém mobilním telefonu, nebo přenosném počítači. Jejich cena jenom za poslední rok klesla cca o 25% a další snižování ceny lze očekávat. Z konvenčně dostupných baterií mají typy Li-Ion (Lithium Ionová), nebo Li-Pol (Lithium Polymerová) nejvyšší energetickou hustotu (až 3x vyšší než typ NiMH) a přibližně o 50% nižší hmotnost. Baterie o kapacitě 10 Ah (ampérhodin) která dodá elektrokolu energii na ujetí až 60 kilometrů tak běžně váží méně než 4 kilogramy. Takzvaný „paměťový efekt“ je u tohoto typu baterií minimální a je možné je nabíjet kdykoli se ocitnete u elektrické zásuvky. Životnost těchto baterií se udává v rozmezí 800 až 1000 nabíjecích cyklů, při běžném nájezdu elektrokola 50 kilometrů 3x týdně po celý rok vydrží tedy tato baterie cca 5 let.

Jak jezdí elektrokolo

Elektricky asistované kolo je jízdní kolo. Zní to banálně, ale je to důležité, protože mnoho lidí, kteří se na něm ještě neprojeli, se domnívá, že je to „něco jako Babeta, akorát na elektriku“. A není! Když se zamyslíte nad jízdním kolem, zjistíte, že má spoustu příjemných vlastností – lze ho kamkoli odvést (autem, vlakem, městskou dopravou), je možné jej zaparkovat kdekoli i ve sklepě (pozor na zabezpečení), je možné na něm jet bez řidičského průkazu a bez jakéhokoli speciálního vybavení (i kdy helmu doporučujeme zvláště do města všem) a je možné jet kudy chceme, po silnici, po stezce, po chodníku, lesem.. Na kole můžeme jezdit ze dvou hlavních důvodů – abychom se projeli a zasportovali si, pak je kolo vlastně sportovním náčiním, nebo abychom se na něm někam dostali. Elektrokolo dělá z jízdního kola takřka dokonalý dopravní prostředek – zachovává všechny výhody mobility uvedené výše, ale odbourává fyzickou námahu spojenou s jeho pohonem.

Na elektrokole se jezdí jako na jakémkoli jiném kole – šlape se. U středového složení (mezi šlapkami) je umístěn senzor, který snímá frekvenci otáčení klik a někdy také tlak na pedály. Nazývá se to PAS – Pedal Assist. Tato informace je zaslána do řídící jednotky kola (stříbrné krabičky zvící obalu od sardinek), která ji vyhodnotí a dává pokyn elektromotoru, který je typicky umístěn ose zadního, méně často v ose předního kola). Díky energii z baterie dojde pak k odlišnému napólování v otočné a pevné části elektromotoru a tak se kolo uvede do pohybu.
elektrokola ekolo.cz
Účinnost asynchronního elektromotoru na elektrokole je asi 90%, jen deset procent energie je vyzářeno ve formě tepla, zbytek je přeměněn na pohyb. Žádné ztráty nejsou ani na převodech, protože je motor umístěn ve středu poháněného kola. Ve srovnání se spalovacím motorem, který má účinnost 25% (s turbem asi 35%) a se ztrátou na převodech pohonného ústrojí (například řetěz trpící značným třením u již zmíněné Babety) se nelze divit, že spotřeba energie použitá pro provoz elektrokola je celkem minimální. Vyjádřeno v měřitelných jednotkách, jedno plné nabití akumulátoru o kapacitě 10Ah vyjde na 1 KWh (kilowatthodinu), což jsou asi 4 Kč, nebo jedno chcete-li jedno spuštění myčky na nádobí.

Zázrak jménem rekuperace

Pokud existuje nějaký typický dotaz o elektrokole, pak tento zní: „… a dobíjí se baterie šlapáním?“. Ano i ne. Rekuperace kinetické energie, neboli regenerativní brzdění známá a používaná technologie u všech elektromobilů už pronikla i do segmentu elektrokol. Ale, na srovnáme-li odpor vzduchu a váhu jezdce na kole a automobilu, zjistíme, že co se energie týče, cyklista je na tom při jízdě z kopce asi 5x hůře než těžký, bateriemi napěchovaný, aerodynamicky tvarovaný, automobil. Především z tohoto důvodu bude za zcela ideálních podmínek energie vrácená do baterie rekuperací jenom 15% energie vydané. A to za cenu investice drahého zařízení - kapacitátoru. Některá stará elektrokola s olověnou baterií se chlubí také „rekuperací“, což je dáno možností nabíjet tuto baterii velmi nízkými proudy. Účinnost je zde ale na hranici měřitelnosti, cca 3%. Pokud tedy chcete na elektrokole dojet ještě dále, než je udávaný dojezd na baterii, kupte si jednu náhradní a vozte ji s sebou! Vyjde to laciněji a s lepšími dosaženými výsledky.
elektrokola ekolo.cz
E-kolo versus Motorizované kolo

Zajímavou alternativou jsou takzvané motorizační sady, které obsahují řídící jednotku, ovládací páka řidítka a elektromotor. Po instalaci na kolo a dokoupení baterie výrobci slibují během 30 minut přeměnu vašeho kola na elektrokolo. Autor tohoto pojednání není příznivcem těchto na prvních pohled elegantních řešení a z jednoduchého důvodu – majitel většinou velmi dobrého jízdního kola (de-facto sportovní pomůcky) se stává rázem majitelem velmi špatného (co se parametrů týče) elektro-motorizovaného kola. Hlavními argumenty proti jsou problémy s umístěním baterie (klasický rám s ničím takto rozměrným nepočítá), přehršel kabelů (elektrokolo je má schovány v trubkách rámu), většinou absence PAS systému, takže motor je nutné ovládat ručně páčkou na řidítkách. A nakonec, skutečně kvalitní motorizační sady (například od výrobce Bronx) vychází cenově asi na 1,5 kusu celkem kvalitního kompletního elektrokola.

Šlápni na to, přidej plyn

elektrokola ekolo.czMetody, jak lze jezdit na elektrokole jsou celkem tři. Buď jezdíte jako na obyčejném kole – šlapete, řadíte rychlosti přehazovačkou, protože buď nechcete plýtvat energii v baterii, nebo vám baterie už došla, případně jste ji dneska nechali doma, protože si chcete zajezdit jen tak (ano, skoro každá baterie, pokud není schovaná v rámu se dá z kola jednoduše vyjmout a pak zase do kola zamknout). Druhá možnost je již popsaná výše: šlapete a kolo vám dle profilu terénu pomáhá udržovat konstantní rychlost. Do kopce motor pomáhá více, na rovině trochu, z kopce vůbec. Zákonný rychlostní limit asistovaných kol je v Evropské unii stanoven na 25 km/h a většina kol jej dodržuje. Třetí možností je otočné držadlo „plynu“, jak jej znáte ze skútrů či motorek. Díky němu se můžete na některých elektrokolech vozit i bez šlapání, nicméně síla samotného motoru stačí většinou jenom do mírného kopce. Při měření průměrné rychlosti dosažené na elektrokole se dostáváme přibližně 30 km/h, při průměru 23 km/h do kopce, 26,5 km/h po rovině a 39 km/h při jízdě z kopce. Průměrná rychlost klasického cyklisty v terénu je asi poloviční.

Pro koho jsou elektrokola

Počet kol, užívaných na naší planetě se pohybuje okolo půldruhé miliardy, zatímco automobilů je okolo 350 milionů kusů. Zdálo by se tedy, že na kole může jezdit a jezdí každý. Přesto, když přijde u nás řeč na jízdu na kole, místo cestování autem a městskou dopravou, má každý z nás mnoho argumentů proč to vlastně nejde. Jenom namátkou: Na kole se vždy zpotím, Je to od nás daleko, Jsem na to už starý, Bojím se aut na silnici, Vozím s sebou zavazadlo… Na všechny tyto argumenty Proti dává elektrokolo odpověď Pro. Chce to jenom chtít se začít dívat na kolo jako na osvědčený dopravní prostředek pro budoucnost a vyzkoušet si elektrokolo na vlastní kůži. Od čtvrtka 6. do neděle 11. listopadu k tomu bude jedinečná příležitost v Brně, na veletrhu Sport-Life. V pavilonu G1 zde bude postavena testovací dráha pro elektrokola a k dispozici bude nejvíce elektrokol dosud v Česku k vidění. Nenechte si proto ujít Electric Bike Brno 2008.

Autor článku: Jakub Ditrich, majitel společnosti Ekolo.cz

Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Uz dlouho pozoruju model Schwinn Speedster. Ma Li-Pol baterii, prijemny design a dost slusnou cenu 20000 Kc. Jenomze se bohuzel neda v Praze ohmatat tento stroj, a objednat ho prez webshop je pro me dost riskantni.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Zajimave ceny elektrokol maji treba na www.elektromotokola.cz .. ty ekola jsou celkem drahe

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Než vypadat jako místní blázen s elektrokolem z www.elektromotokola.cz (už ten design, který se hodí spíše do Pekingu než do Evropy), tak to radši budu škudlit dál na moderní (a lépe vypadající) kolo z www.ekolo.cz.
Sice je to PR článek jak vyšitej, ale z jejich nabídky bych si v případě mého zájmu určitě nějaké pěkné elektrokolo vybral a nestyděl bych se na něm jezdit i přes den.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

no nevim podle čeho ti připadá lepší design kol z http://ekolo.cz/

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To jo, to sou fakt fajn kola co si poslal, prima "sexy" design, oloveny akumulator, vaha 40 kilo, vyrobce Qunsheng Group Co... Nojo, uzij si to.


Sleva na profesionální nabíjecí stanici Webasto Livee-stationNabíječky elektromobilů CircontrolVOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.