Čína pracuje na nadzvukových ponorkách

Čína pracuje na koncepci vysokorychlostních ponorek schopných ve vodě cestovat rychlostí několik stovek kilometrů za hodinu. Některé prameny hovoří dokonce o nadzvukových ponorkách.

Klasická ponorka vs. Objekt využívající superkavitaci
foto: South China Morning Post

Koncept není nereálný, vždyť legendární sovětské torpédo VA-111 Škval dosahuje pod vodou rychlostí až 370 km/h.

Jak se ale pod vodou pohybovat velmi rychle? Vždyť odpor vody při vysokých rychlostech překračuje všechny meze.

Odpovědí je využití fyzikálního jevu “superkavitace,” čili plynové kapsy obepínající celý objekt ponořený pod vodou. Vytvořená plynová kapsa snižuje až tisíckrát hodnotu tření na povrchu objektu.

Ostatně, stejného fyzikálního fenoménu využívá i zmíněné torpédo VA-111 Škval. Pomocí plynového generátoru umístěného na nose torpéda vytváří plynovou kapsu, která obepíná celé jeho tělo.

Avšak podobnou technologii lze použít jen u malých objektů, které se pohybují vysokou rychlostí. I torpédo VA-111 Škval musí být nejprve raketovými motory urychleno na určitou rychlost, aby mohlo spustit plynový generátor a vytvořit plynovou bublinu.

Urychlit tak obrovský objekt, jako je ponorka, je však samozřejmě o několik řádů složitější problém. Také řízení plavidla není jednoduché, neboť nelze použít klasická kormidla. Škval například mění směr tak, že narušuje tvar plynové kapsy do určitého směru a tím mění vektor odporových sil vody působící na torpédo.

Stejně ta k nelze použít ani klasický lodní šroub. Škval například k pohonu používá raketové motory.

Čínští vědci však věří, že našli klíč, jak tato omezení obejít a využít superkavitaci u velkých podhladinových plavidel. „Naše metoda je odlišná od všech ostatních přístupů, například vektorováním pohonu nebo tahu motoru,“ říká profesor Li Fengchen z čínského technologického institutu Harbin institute of Technology Complex Flow and Heat Transfer.

Čínské řešení spočívá ve vytvoření tenké kapalné membrány kolem plavidla a tím dosažení nižšího tření. Ponorka díky membráně s nižším třením dokáže vyvinout rychlost až 75 km/h a začít využívat superkavitaci. „Tím, že kombinujeme technologii tekuté membrány a superkavitace můžeme výrazně snížit startovní problémy a zajistit jednodušší ovládání,“ říká Fengchen.

Avšak jak připomíná Fengchen, nadzvukové ponorky jsou „vzdálené ještě desítky let“. Jedním z problémů je například kontrola vzduchové kapsy. Pokud při vysoké rychlosti dojde k poškození kapsy a trup se dostane do kontaktu s vodní masou, bude to znamenat pro plavidlo i posádku naprostou katastrofu.

2 Comments on “Čína pracuje na nadzvukových ponorkách”

Napsat komentář