Češi vloni vytřídili téměř 17 000 tun elektroodpadu

Lidé v Česku odevzdali vloni k recyklaci 16 672 tun vysloužilého elektrozařízení. Na jednoho obyvatele se tak vysbíralo přibližně 1,57 kilogramu nepoužívaných elektrozařízení, nejčastěji šlo o velké domácí spotřebiče a zařízení informačních technologií.Ve sběru elektra se Češi od roku 2017 opět zlepšili, vytřídili o téměř 1 400 tun více, což odpovídá asi 9% nárůstu. Údaje vyplývají z výsledků kolektivního systému provozovaného společností REMA Systém, který v tuzemsku zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení.

Ve sběru elektra se Češi od roku 2017 opět zlepšili, vytřídili o téměř 1 400 tun více, což odpovídá asi 9% nárůstu. Údaje vyplývají z výsledků kolektivního systému provozovaného společností REMA Systém, který v tuzemsku zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení.
foto: Wojmac

Celkových 16 672 tun vysloužilých elektrických a elektronických zařízení, které byly vloni v ČR odevzdány v síti REMA k recyklaci, odpovídá váze 222 kusů legendární české motorové lokomotivy řady 751, zvané Bardotka.

V rámci 10 skupin elektrozařízení se ze 44 % jednalo o velké domácí spotřebiče, jako jsou pračky, myčky, sporáky nebo varné desky. Více než 36% podíl na sběru elektru pak měla zařízení informačních technologií, jako jsou například telefony, počítačové myši, tablety, klávesnice či kalkulačky.

Množstevně nejméně se nashromáždilo světelných zdrojů, které jsou díky své jednotkové hmotnosti jedním z nejlehčích elektrozařízení. Z konkrétních typů elektra poslal kolektivní systém k recyklaci nejvíce tiskáren a kopírovacích strojů.

„Naše statistiky potvrzují setrvalý trend, který navazuje na předchozí roky. Nižší čísla sběru u malých a lehkých elektrozařízení i nadále potvrzují, že se lidé mnohem rychleji zbavují velkých nefunkčních přístrojů, pro které není u nich doma místo. Menší výrobky, jako jsou třeba mobilní telefony, elektronické hračky, žárovky nebo zářivky častěji schovávají doma v šuplíku, nebo mají stále tendence je vyhazovat do směsného komunálního odpadu. V této oblasti, byť se situace již významným způsobem posunula k lepšímu, je stále prostor pro osvětu, ale také spolupráci s obcemi, svozovými a třídícími společnostmi, i ministerstvem životního prostředí,“ hodnotí čísla za rok 2018 David Vandrovec, generální ředitel společností REMA.

Zlepšení ve sběru o 9 %

I přesto se však Češi v recyklaci elektra neustále zdokonalují. Oproti roku 2017 se vloni podařilo zrecyklovat o 9 % vysloužilých elektrozařízení více a v rámci meziročního srovnání v letech 2016 a 2017 se jedná o 5% nárůst.

„Zpětný odběr elektrického a elektronického zařízení se navyšuje zčásti díky pokračující intenzivní výchově spotřebitelů a vzdělávání ve veřejných i soukromých institucích. V poslední době je sice velmi často zdůrazňována problematika plastového odpadu, ale stejně tak i vysloužilé elektrozařízení získává na důležitosti. Zejména s ohledem na to, že se stává čím dál častější součástí každodenního života doma i v práci, a to napříč generacemi i společenskými poměry,“ komentuje ředitel kolektivního systému REMA.

Vysloužilé elektro pošlete poštou zdarma nebo si ho nechte bezplatně odvézt

Pomáhají však i moderní a zábavnější cesty, kterými se lze nepotřebných věcí zbavit. „Občané mohou dnes využívat kromě klasických sběrných dvorů a sběrných míst u prodejců elektra třeba i různé firemní nebo školní projekty, či zajímavé soutěže zaměřené na sběr vysloužilého elektra. Prostřednictvím našich projektů na podporu recyklace „re:Balík“ a „Buď líný“ mohou běžní spotřebitelé poslat vyřazené a nepotřebné elektro bezplatně poštou nebo kurýrní službou,“ doplňuje Vandrovec.

REMA loni překročila celkové cíle stanovené EU

Kolektivní systém, provozovaný společností REMA Systém, překročil v roce 2018 jako první kolektivní systém v České republice celkové cíle stanovené Evropskou unií, které jsou vytyčeny na rok 2020, pro ČR až pro rok 2021 (míra sběru ve výši minimálně 65 %).

V roce 2018 pro Českou republiku platila povinnost 50 % úspěšnosti ve sběru vysloužilých elektrozařízení vůči těm nově uvedeným na trh. Kolektivní systém REMA přitom dosáhl úspěšnosti více než 67% míry sběru a potvrdil tím svoji pozici úspěšného kolektivního systému. V roce předchozím, kdy republikový cíl činil 45 %, byla tato hodnota ve výši 61 %.

Nejaktivnější byli Plzeňané, nejhorší Vysočina

Nejaktivnějším krajem byl v roce 2018 v recyklaci elektra ten Plzeňský, stejně jako rok předtím. V průměru odevzdali Plzeňané 3,24 kilogramů na hlavu. Dobře si vedli také Středočeši (2,75 kg odevzdaných na obyvatele) a Pražané (2,73 kg na obyvatele).

Nejhůře sbírali v roce 2018 lidé na Vysočině, tam odevzdal průměrně každý občan k recyklaci jen 0,41 kilogramů elektrozařízení. Ač je pro rok 2018 Plzeňský kraj tím nejaktivnějším, oproti roku 2017 si pohoršil v průměru o 0,8 kilogramů elektroodpadu na obyvatele méně (vloni činil přepočet sběru na jednoho obyvatele 4,03 kg).

Oproti roku 2017 si naopak polepšili lidé ve Středočeském kraji (o 0,7 kg na obyvatele), ve Zlínském kraji (o 0,6 kg na obyvatele) a v Praze (o 0,5 kg na obyvatele). Celkově obyvatelé České republiky odevzdali k recyklaci v roce 2018 o 9 % vysloužilých elektrozařízení více než v roce předchozím.

Baterie se nejvíce třídí na Moravě

Společnosti REMA zajišťují také zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů. Podle statistiky společnosti Rema Battery jich lidé v uplynulém roce odevzdali téměř 275 tun. Nejaktivnější byli přitom občané Jihomoravského kraje, kde se k recyklaci vybralo skoro 59 gramů na obyvatele, což odpovídá necelým 3 kusům tužkových baterií typu AA.

Recyklaci také aktivně podpořili Pražané, kteří v přepočtu na obyvatele odevzdali téměř 2 kusy AA baterií, a Pardubičtí, kde každý obyvatel poslal k recyklaci v průměru jednu a půl tužkové baterie.

Nejméně baterií se k recyklaci vysbíralo na Královéhradecku a na Vysočině (6,4 g na obyvatele). Míra sběru přenosných baterií a akumulátorů překročila hranici 68 % (v roce 2017 to bylo 53 %), přičemž cíl Evropské unie je stanoven v úrovni 45 %.

tisková zpráva

14 Comments on “Češi vloni vytřídili téměř 17 000 tun elektroodpadu”

  1. Když recykluju elektrozařízení tak to většinou rozeberu
    Když recykluju elektrozařízení tak to většinou rozeberu na plasty, kovy a elektroniku a každou tu věc hodím do příslušného kontejneru. Ani to nezabere moc času. Akorát jsem si to odpustil u CRT monitoru, nebo úspornejch zářivek.

  2. Mne by zajímalo, kolik procent sesbíraných baterií se
    Mne by zajímalo, kolik procent sesbíraných baterií se zrecykluje na suroviny a také přesně kde. Jinak bodejť by se tyhle věci neobjevovaly v odpadu místo vytřídění, když například „soláry a baterie se přece nedají recyklovat“. Alespoň to tvrdila paní na infocentru v JE Dukovany, když jsme diskutovali o OZE. Ale radioaktivní odpad mají v superbezpečných kontejnerech, v dočasném úložišti mají ještě cca 40% místa a na likvidaci plus trvalé úložiště se peníze ukládají od začátku provozu na jaderném účtu, takže žádný problém… Sem se díval na ten účet, existuje, a prý je tam 28mld Kč! Celkem flusanec, když dostavba Dukovan je naplánována za 200mld Kč. Druhá zásadní informace co jsem se tam dozvěděl, že elektrárna je dnes vpodstatě celá zrepasovaná, krom samotných reaktorů. Ty ale rozebrat nejdou, alespoň to ještě asi nikdo nedělal. Prý snad Slováci v Jaslovských Bohunicích se o to pokoušejí. Na Wiki jsem našel, že z havarované A1 bylo odvezeno jaderné palivo a „od roku 1979 probíhá likvidace“. Na V1 probíhá likvidace od roku 2012, naplánována do roku 2025 za 1,1mld Eur! Ale zatím „se likvidují nejaderné objekty“.

  3. A ted mi reknete, kolik firem to umi nejak smysluplne,
    A ted mi reknete, kolik firem to umi nejak smysluplne, ekologicky a rentabilne zrecyklovat.

    Roztridi se to na vnejsi plechy a motory, motory se prodaj za 5Kc/ kg a nekdo z nich pak vytrha med a necha schoret izolaci.

    O izolacich lednicek a naplnich chladicich soustav radeji nemluve

    Plosnaky z televizi a jine spotrebni elektroniky se trosku posroutujou a poslou do indie nebo kam, tam se to bud dostane k chemikum pokustonum, kteri z toho odleptaji vse az zbyde troska zlaty drti, kterou rozleptaj lucavkou kralovskou a pak vitezne ziskaji par gramu zlata a vedlejsim produktem je par se litru ziravin v rece.

    1. Nebuďte takový pesimista. Běžný občan může udělat
      Nebuďte takový pesimista. Běžný občan může udělat nejvíc tříděním a pravidelným chozením k volbám aby to tu fungovalo. To, že to teď nefunguje je věc dočasná. Příště volím Piráty. Líbí se mi jejich dotěrné dotazy na vládu.

      1. Zatím optimista, ale když se na Staromáku sejde 25 tisíc
        Zatím optimista, ale když se na Staromáku sejde 25 tisíc lidí, a večer na Nově ani slovo, tak už dost nahlodaný… S těmi Piráty souhlas, jen ať nezblbnou a neznemožní se jako Zelení, když byli u vesla. Nějaké skandálky už taky měli.

    2. V ČR jsou na to asi největší odborníci Kovohutě
      V ČR jsou na to asi největší odborníci Kovohutě Příbram, většina elektroodpadu z ČR skončí u nich. Vřele doporučuju exkurzi.
      Nevím jak jste přišel ke svým představám o odpadech z téhle výroby, ale firmy zabývající se extrakcí barevných kovů mají snad nejtvrdší limity na znečišťování jaké jsou v kraji k vidění.
      Víte co stojí taková lučavka? Byli by idioti, kdyby jí jen tak vylívali.

Napsat komentář