Švýcarsko buduje podzemní nákladní dopravu

Švýcarsko plánuje umístit část nákladní dopravy do podzemí. Cílem snahy je ulevit cestám a železnicím, kde neustále narůstá objem nákladní dopravy.

Designový návrh robotického vagónu pro systém Cargo Sous Terrain.
foto: Förderverein Cargo sous terrain

Cargo Sous Terrain

Na úvod několik statistických údajů. Na území Švýcarska leží 4641 km železnic a 72 000 km dálnic. V roce 2015 přepravní výkon švýcarských kolejí a cest byl dohromady 28,3 bilionů tunkilometrů (tkm, přeprava jedné tuny zboží na jeden kilometr), z toho přepravní výkon železnice byl 10,8 bilionů tkm, cesty 17,5 bilionů tkm.

Od roku 1980 do roku 2014 vzrostl celkový objem nákladní dopravy ve Švýcarsku o 94 %. Švýcarsko má také tu nevýhodu (resp. výhodu), že přes něj vedou všechny klíčové dopravní cesty spojující jih a sever Evropy.

Nezdá se navíc, že by objem dopravy přes Švýcarsko poklesl, ba právě naopak. Před několika lety proto asociace Förderverein Cargo sous terrain, sdružující švýcarské nejvýznamnější silniční a železniční dopravní podniky, za podpory švýcarské vlády, se začala zabývat myšlenkou vytvoření podzemního dálkového dopravního systému – francouzský Cargo Sous Terrain (CST) nebo anglicky jednoduše “Underground Cargo“.

Cílem asociace je vytvořit podzemní, robotický dopravní systém pro přepravu “euro” palet, ISO, kontejnerů, přepravních boxů, jednotlivých položek, volně vloženého nákladu nebo i sypkých či tekutých materiálů.

Simulace provozu CST.
video: CST

Technologie a cena není problém

V roce 2015 byla dokončena studie, která posuzovala technickou a ekonomickou reálnost projektu. Řešily se i právní otázky, společenský a ekologický dopad, ale i geologická vhodnost pro stavbu tak obřího tunelu.

Vybudování prvního úseku CST spojující Härkingen a Curych (66,7 km) přijde na 3,55 miliardy švýcarských franků (86,5 miliardy Kč) – z toho 71 % nákladů padne na stavbu tunelů. Studie na trase počítá s deseti nakládacími/vykládacími uzly, které propojí výrobní, logistická a distribuční místa s blízkostí městských center.

Na trase se počítá se stavbou tři tunelů o průměru 6 m ležící v hloubce 50 m. Dva tunely jsou určeny pro dopravu zboží v jednom a druhém směru, prostřední servisní tunel je určen pro údržbu a opravy, nebo řešení závad.

Dopravní tunely mají obsahovat koleje pro dopravu velkých robotických nákladních vagonů, ale i menších jednokolej umístěnou na vrcholu tunelu, pro velmi rychlou dopravu menších balíčků.

Robotické vagony budou pohánět podle prvních plánů elektrické motory. Elektrická energie má být “robovagonům” předávaná bezdrátově pomocí elektromagnetické indukce.

V takovém případě velké vagony v tunelu vyvinou rychlost 30 km/h a menší přepravní kapsle na jednokoleji 60 km/h. Pohyb zboží bude bez omezení 7 dní v týdnu, 365 dní v roce.

Hyperloop ve Švýcarsku?

V poslední době se ale o projekt zajímá firma Hyperloop One, která propaguje a vyvíjí technologii vakuových dopravních systémů Hyperloop představených minulý rok Elonem Muskem. Americký Hyperloop One se v tomto roce stal oficiálně prvním zahraničním členem konsorcia firem vyvíjející systém CST.

V další fázi Hyperloop One se švýcarskými univerzitami vypracují zprávu o možném využití technologie Hyperloop v programu CST, včetně dopadu na ekonomickou stránku projektu a následného obchodního modelu. Pokud vše dopadne dobře, zboží pod Švýcarském se může prohánět ve vakuových tunelech Hyperloop rychlostí až několik stovek km/h.

Podle současného modelu první trasa mezi Härkingenem a Curychem vznikne do roku 2030. Z finančního a technického hlediska se nejedná o problém. Otázkou však je, zda technologie svým investorům dokáže zaplatit vstupní a provozní náklady.

13 Comments on “Švýcarsko buduje podzemní nákladní dopravu”

  1. Já si myslím, že tento
    Já si myslím, že tento projekt má budoucnost, hlavně na místech, kde je pěkná příroda a není tolika prostoru stavět veliké dálniční sítě.

    Trochu mě fascinuje, že když je CH taková tranzitní země, že tento tunel nevyužijí i pro „autovlaky“, kde by kamiony mohli projet CH bez zbytečného vyřizování papírů na celnici, pouze tranzit.
    Ale toto samé mě fascinuje zkrz ČR s naší sítí kolejí a silného tranzitu Břeclav – Ústí nebo Ostrava – Plzeň.

    1. Mile rád vám prozradím
      Mile rád vám prozradím proč se neprovozuje ROLA (Autovlak je něco jiného, to je silný tahač a několik svěšených valníků tedy podobně jako vlak, taky potřebuje speciální infrastrukturu) v dané relaci, nejsou na to terminály. Když si zadáte do jakýchkoliv leteckých map Břeclav Nádraží, Břeclav Vlaková Stanice… A podíváte se kousek směrem na Brno, je tam takoá dlouhá červená střecha, proti rotundám DKV, a za ní je nákladiště. Pokud oddálíte pohled, zjistíte že jediný způsob jak se k němu dostat je projet městem, které je ale chronicky přetížené. Přednádraží vypadá velké, ale tam je akorát tak spádoviště, koleje pro odstavení vlaků jsou využity většinou skoro na maximum. Navíc musíte mít stále 4 koleje pro vedení vlaků z osobního nádraží.

      Takže ROLA by potřebovala nový pořádný terminál, který není v současném obvodu kam dát, druhé malé nákladiště je nedostupné pro kamiony od dálnice, podjezd neprohloubíte, o to se vám postará Dyje. Pokud byste chtěl termínal v Poštorné, nebo na bývalé pile, pak stejně jste u toho s dopravou ve městě, navíc pila je nedostupná pro kamiony od D2.

      Takže ROLA by musela být buď v Hruškách, Lanžhotě, nebo Podivíně.

      Lanžhot je z našeho území nedostupný pro kamiony, na druhou stranu LZE vystavět vlečku z nádraží do prostoru někdejší celnice. Ovšem došlo by k zátěži koridoru vlaky vezenými na seřazovací nádraží BV. Asi by šla celá sourpava s elektrickou lokomotivou posunout mimo troleje a tam naložit, a tím provozovat přímé vlaky.

      Hrušky jsou blízko sjezdu z dálnice, ale zase jsou zde stísněné poměry (1 vagon má asi 25m, vlaky o 20 vagonech nejsou výjimkami -> 500-600m pro vlaky systému ROLA) Na druhou staranu je tu možnost zapojení na výtažnou kolej nádraží BV -> přímé napojení na nákladní nádraží bez zátěže koridoru. Toto by ale vyžadovalo terminál při zásobníku plynu -> problematické napojení na dálnici, úrovňové křížení s koridorem (Pozor na polské řidiče!)

      Podivín má vlastní sjezd a nádraží bohužel je stísněno mezi město a silnic 425 -> problematické rozšíření. Současné nákladiště je od sjezdu přímo nedostupné, byl by nutný průjezd městem. Na druhou stran tu je tu možnost využít současnou vlečku, protáhnout ji a vybudovat terminál při vjezdu do města. Stále by ale byla problematická obsluha dlouhých vlaků.

      1. V Cesku je vse ponekud
        V Cesku je vse ponekud zabednene. Kdyz se neco stavi, tak to nema zadnou navaznost ani strategii do budoucna.
        Za komancu se vedeni strategickych komunikaci nijak neresilo ackoliv k tomu byly predpoklady. Vsechny pole patrily statu a optimalizace trasovani by byla hodne jednoducha. Oproti zapadnim statum, kde se moderni dopravni infrastruktura resila po valce zacala modernizace v CR az po 40-ti letem teroru rudych bezmozku. Dnes je vse o hodne tezsi. Zeleny teroriste spolu s restituenty zablokovali vyvoj dopravniho stavitelstvi. CR a ostatni postkomunisticke staty maji naveky pripoutanou kouli u nohou z dob bolsevickych kazisvetu. O moznostech zapadnich statu se nam muze proto jen zdat.

                1. ale ono to nastesti plati i
                  ale ono to nastesti plati i neironicky, viz treba Nuselak 😀 je to most s tunelem pro metro

Napsat komentář