Budoucnost nepatří jedinému pohonu, nýbrž jejich kombinaci; včetně vodíku, myslí si expert

Dr. Manfred Stefener, expert z firmy Freudenberg Sealing Technologies (FST) zabývající se vývojem palivových článků, se rozpovídal o mobilitě budoucnosti. Vodíkové technologii se firma věnuje již od roku 1995.

Vodíkový autobus, který vznikl spoluprací společností FlixBus a Freudenberg Sealing Technologies (FST)
foto: Freudenberg Sealing Technologies

Firma FST profituje především z chytrého získávání know-how. Akvizicí firmy Elcore získala pod svá křídla experta na palivové články Dr. Manfreda Stefenera, který se palivovými články zabývá už 26 let. Ten se v rozhovoru pro německý portál elektroauto-news.de vyjádřil k trendům budoucí mobility a strategii firmy FST.

V současné době dochází k velkému rozvoji technologie palivových článků v nákladní a hromadné dopravě, stále více firem představuje řešení pro oblast heavy-duty. To platí i pro FST, která připravuje řešení pro autobusovou a osobní mořskou lodní dopravu. V těchto oblastech vítězí vodík nad akumulátory z důvodu vyššího dojezdu.

„Výhoda palivového článku se projeví v dálkové dopravě. Pokud nelze např. při delší cestě autobusem rychle doplnit palivo či nabít akumulátory, přichází do hry vodík. Palivový článek prakticky pouze přeměňuje energii obsaženou v palivu. Proto je v dálkové dopravě možné dosáhnout neuvěřitelně vysokého dojezdu, jelikož záleží pouze na tom, kolik vodíku mohu doplnit,“ dodává odborník na palivové články Manfred Stefener.

Cílem FST je tedy vyvíjet systémová řešení technologie palivových článků pro dálkovou nákladní a osobní dopravu. V automobilové branži zůstává FST v rovině jednotlivých komponentů.

„Na rozdíl od výrobců osobních automobilů, nakupují výrobci nákladních vozidel a autobusů pohonné jednotky či agregáty jako funkční celek. Proto je pro FST absolutní nutností vyvinout tato řešení,“ dodává Dr. Stefener.

Možná nejvýznamnější oblastí vývoje palivových článku je lodní doprava, což už dříve zdůraznil Claus Möhlenkamp, CEO společnosti FST: „Pokud dokončíme pohon výletních lodí všech velikostí palivovými články, pak mluvíme o ekvivalentu 50 000 aut – na jedné lodi! To by nám umožnilo rychle dosáhnout úspor, které by nás učinily velmi konkurenceschopnými v segmentu osobních automobilů.“

Dr. Manfred Stefener se také zmínil o své vizi. Dle jeho názoru patří budoucnost hybridním nasazením: „Celkově jsem přesvědčen, že kombinace palivových článků a baterií nakonec zvítězí. Touto kombinací lze využít výhod obou technologií. Přesto věřím, že stále uvidíme kategorie vozů, kde dojde k použití čistě bateriového pohonu či elektrického pohonu s palivovými články. Na trhu bude řada různých pohonů v závislosti na nasazení,“ říká Dr. Stefener o budoucích pohonech. „Ani v dopravě, ani v energetice se nikdy neprosadilo jediné řešení. Na trhu bude vždy celé spektrum různých řešení,“ uzavírá Stefener.

Rozhodující faktorem pro budoucnost palivových článků bude infrastruktura. Výroba a skladování vodíku je oproti ostatním palivům stále v plenkách. Nejlevnější a nejúčinnější metodou výroby vodíku je v současné době parní reforming zemního plynu.

Vodík lze také vyrábět elektrolýzou vody, zplyňováním uhlí či zplyňování biomasy. I u vodíku stále zůstáváme závislí na fosilních palivech a problémem jsou vysoké emise a energetická náročnost popsaných způsobů výroby. I tuto oblast čeká dlouhá cesta a ani zde nebudeme svědky jediného řešení.

43 Comments on “Budoucnost nepatří jedinému pohonu, nýbrž jejich kombinaci; včetně vodíku, myslí si expert”

  1. „Pokud dokončíme pohon výletních lodí všech velikostí
    „Pokud dokončíme pohon výletních lodí všech velikostí palivovými články, pak mluvíme o ekvivalentu 50 000 aut – na jedné lodi!“

    Jako že přesuneme emise z moře na pevninu? To je geniální nápad hodný Nobelovy ceny.

      1. Ano, sníží, ale právě jen na tom moři. Při výrobě
        Ano, sníží, ale právě jen na tom moři. Při výrobě vodíku bude emisí úplně stejně (v místě výroby) jako na té lodi spalováním nafty. Výrobou vodíku samozřejmě myslím za použití zemního plynu/ropy/uhlí, elektrolýza z OZE je v takovém množství nereálná.
        Kupříkladu jsem si našel Oasis of the Seas hodinová spotřeba 5000 litrů nafty, tedy k nahrazení by byla potřeba asi tuna vodíku za hodinu, na jehož výrobu je potřeba přes 60 MWh, tedy skoro 1,5 GWh pro denní provoz, 20 GWh pro typickou 2týdenní plavbu, což polovina roční výroby našich největších FVE.

  2. Souhlasím s mixem pohonů. Podle mě taky není možné vše
    Souhlasím s mixem pohonů. Podle mě taky není možné vše prostě zabaterkovat.
    Ale nesouhlasím s vodíkem pro dálkovou dopravu. Tam lze využít baterie + trakční vedení nad dálnicema.

    Vodík bych viděl tam, kde jde o hmotnost a není to možné řešit jinak, protože prostě jeho výroba a uschování je silně energeticky náročná. Furt se vyplatí raději dobít baterky, jak se snažit elektrolízou vyrobit vodík.
    Pro dopravu vodík jedině někde mimo civilizace, kde není reálné stavět nějaké dobíjení. Ale to snad v evropě nehrozí. To je tak pro sibiř a opuštěné úseky USA.
    Ale i tam bude lepší prostě použit spalovací motor jak se trápít s vodíkem.
    A velké lodě? Insporivat se ponorkama a od určitého výtlaku prostě zakázat mazutový pohon a jezdit jen na jádro.

  3. Jen placený psychopat ropnými psychopaty…. každému je
    Jen placený psychopat ropnými psychopaty…. každému je jasné, že jediné řešení bude jen a pouze EV, což také dělá jen jedna jediná firma a za pár měsíců ovládla své tržní segmenty bez ohledu na palivo

    Budoucnost je jasná, když EV Tesly ovládají své trhy a cokoliv jiného jen klesá, nebo nikdo nechce (vodík, hybridy také klesají-Toyota díky M3 už pěkně trpí) 🙂

    Teď už jen čekat, až si Tesla vydělá tak, aby mohla prodávat méně luxusní auta za 600000 Kč, pak mají všichni utrum totální, ne jen luxusní či super auta, které Tesla velmi brzy ovládne všechny. Jenže to nebude dřív jak za 5 let 🙁

  4. vodik se prosadi urcite, je nejak potreba zuzitkovat NS2 z
    vodik se prosadi urcite, je nejak potreba zuzitkovat NS2 z Ruska do Nemecka, proto take Nemecko a EU prosazuji i vodik, protoze na nic jineho jim ten zemni plyn nebude a aby se ta stavba nejak vyplatila, musi ji vyuzivat viz nez jen na par procent kapacity

    u lodi bude vodik alternativou v pripade ze splni i castecnou „vyrobu“ vodiku na palube lodi, Maersk u nekterych kontejnerovek uvazuje o posuvne fotovoltaice, a na to by se dala vesmes vyuzivat velice dobre, ovsem porad by asi bylo lepsi tu energii vyuzivat naprimo pro pohon a ne skrze prevod na vodik a ansledne zase na elektrinu

        1. a kde že se dnes používá „vetsina vodiku pro dopravu“
          a kde že se dnes používá „vetsina vodiku pro dopravu“ vždyt nic vodíkovýho až na těch pár bezvýznamných drobných nejezdí 😉 NS2 je primárně pro německý elektrárny na zemní plyn současný a hlavně budoucí co budou dodávat elektřinu pro elektromobily 😉 Vodík ze zemáku němci přenechají maximálně na okraj EU bláznům prdelolezcům jako je čezká díra ale rozhodně si ho nebudou tahat do středu EU ;))

                1. elektrarna Porici Trutnov, umi spalovat jak hnede uhli tak
                  elektrarna Porici Trutnov, umi spalovat jak hnede uhli tak biomasu, asi neni potreba ani uprava, kdys jedu okolo, tak tam jsou jen haldy biomasy, zadne uhli jsem tam tak rok jiz nevidel, kdys jsem kolem jezdil do skoly tak tam byli jen haldy uhli

                2. Aha teď si vzpomínám že vlastně v Anglii taky spalujou
                  Aha teď si vzpomínám že vlastně v Anglii taky spalujou místo uhlí biomasu, čili dŕevo dovážený až z Ameriky nebo Kanady.
                  Asi ten pŕechod na dŕevo nebude takovej problém. Je tam jen jiná teplota hoření.

                3. Proc, kdyz to neni problem, se kurovcove drevo vyvazi za
                  Proc, kdyz to neni problem, se kurovcove drevo vyvazi za hranice a v uhelkach neustale pali uhli? Nebo ono je to uhli stale lacinejsi jak to drevo, ktere nikdo nechce? A je lacinejsi i po zapocteni externalit?

                4. Tak jsem to nakoumal a na všech mapách od Seznamu, Gůglu i
                  Tak jsem to nakoumal a na všech mapách od Seznamu, Gůglu i Japka je vidět ohromná plocha s uhlím podél kolejí, hned vedle elektrány a plocha s biomasou je v nejjižnějším cípu areálu pod budouvou s modrou střechou odkud vede roura až ke kotlům. Asi tam biomasu svážej naftovejma tírákama.

                  No a na fotce od ČEZu je už vidět že část plochy kde bylo jen uhlí už zabírá i biomasa, ale vzadu je stále vidět uhlí a se to v textu i zmiňuje že pálej nízkosirný uhlí.
                  https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/uhelne-elektrarny-a-teplarny/uhelne-elektrarny-a-teplarny-cez-v-cr/elektrarny-porici-58181

                  U žádného ze zdrojů jsem však nenašel datum.

                5. tirakama urcite ne, vozej to tam po kolejich, naftove ano,
                  tirakama urcite ne, vozej to tam po kolejich, naftove ano, elektrifikova trat tu bohuzel neni

                  jinak videt na uhli je z Kout, ale zhruba pulka te plochy co je na fotkach uhli je dnes biomasa

  5. Tak prvně bych se bál dlouhodobé udržitelnosti. Vodík se
    Tak prvně bych se bál dlouhodobé udržitelnosti. Vodík se těžko skladuje a v principu vždy dochází k nějakému úniku do atmosféry. Náslendě pak k úniku z gravitačního pole země. Viz např. zde https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/zemekoule-hubne-kazdy-rok-shodi-50-000-tun-145189 Nicméně zatím je na Zemi vodíku dost. Pak bych se bál, kdy napadne nějakého teroristu jak pak asi udělat nějaký pěkný výbuch. Nádrže s vodíkem budou celkem sexy objekt pro umístění rozbušky, nebo nějaké menší iniciační nálože. No otázkou je, jeslti nedojde k nějakým výbuchům i bez teroristů. Ostatně vodíkové vzducholodě na to taky v minulosti doplatili. Přitažlivost takové technologi se pak bude limitně blížit nule. Hořlavost je problém i lithiových baterií, ale u toho vodíku budou výbuchy mnohem víc skandální. No a nakonec problém je stejně primárně v samotné výrobě energie. Pro průmyslové dlouhodobé – mezisezónní – uskladnění energie mi to přijde dobré, pokud ovšem budou účinnost výroby a náklady na skladování lepší, než třeba při výrobě syntetického methanu, který se skladuje líp, troufám si říct, že levněji, a jeho použití v energetice a dopravě možné už dnes, bez jakýchkoliv inovací. Navíc máme vybudovanou infrastrukturu pro jeho přepravu a distribuci. Tedy osobně bych se přimlouval, v rámci zelených investic, pro výrobu a uskladnění syntetického methanu z přebytků energie z obnovitelných zdrojů a jeho uskladnění v rámci strategických rezerv. Kde kýžený cíl bude energetická soběstačnost bez ohledu na dlouhodoběší výpadky slunečného a větrného počasí. A pokud se bavíme o palivových článcích, pak bych investoval do těch, které jako palivo používají methan.

  6. Tak jestli někdo vyvíjí palivové články, asi nebude
    Tak jestli někdo vyvíjí palivové články, asi nebude tvrdit, že nejlepší jsou baterky nebo nafta a že palivové články nejsou vhodné pro osobní přepravu už mu musí být taky jasné. Proto se snaží prosadit u dálkové, těžké nebo lodní dopravy. U těch lodí bych byl moc rád, pokud by se rychle našlo nějaké lepší řešení než to co se provádí teď. tj. buď plyn nebo vodík. Baterie do velkých lodí asi nebudou příliš vhodné.

Napsat komentář