Británie otestuje silnice bezdrátově nabíjející auta

Bezdrátové nabíjení elektromobilů a plug-in hybridů je technologie, která se pomalu chystá do praxe. V Británii budou testovat dokonce celý silniční pruh, který dokáže elektroauta nabíjet při jízdě.

Kresba znázorňuje řešení infrastruktury pro bezdrátové nabíjení elektromobilů a plug-in hybridů na britských dálnicích a silnicích
foto: Highways England

Praktickou ukázku bezdrátového nabíjení elektromobilů jsme si na vlastní oči prohlédli nedávno v Amsterdamu při předváděčce plug-in hybridu Volkswagen Passat GTE. Bezdrátové nabíjení přitom testuje už i Toyota, Bosch nebo španělská Endesa.

Švédská průmyslová skupina Volvo Group a Švédská správa dopravy dokonce připravují pilotní projekt „elektrické silnice“. A přesně něco podobného teď začíná vznikat také v Británii.

Británie aktuálně zažila obrovský meziroční nárůst prodejů elektrických aut na baterky. A tamní vláda má eminentní zájem na tom, aby pokračoval. Proto už během letošního roku spustí testy technologie nazvané „Dynamic Wireless Power Transfer“.

Tamní ministr dopravy Andrew Jones potvrdil, že Británie na projekt vyhradila v přepočtu $550 mil., které utratí během následujících pěti let. „Možnost nabíjet nízkoemisní vozidla přímo za jízdy na nabízí úžasné možnosti,“ řekl Jones.

auto vyhrazený pruh pro bezdrátové nabíjení elektromobilů a plug-in hybridů Británie dálncici silnice indukční dobíjení

Vyhrazený pruh pro bezdrátové nabíjení elektromobilů a plug-in hybridů pomocí indukce
foto: Highways England

První testy bezdrátového/indukčního nabíjení by měly trvat asi 18 měsíců, prozatím mimo skutečné cesty. Tam by se mohly přesunout posléze. Britská správá dálnic, Highways England, se zároveň upsala k instalaci běžných nabíječek každý asi 32 km.

V Británii bylo za první čtvrtletí 2015 registrováno 9046 elektromobilů a plug-in hybridů. To je o 366 % více než za stejné období minulého roku. Británie si vytyčila, že do roku 2050 sníží uhlíkové emise o 80 %.

Highways England

51 Comments on “Británie otestuje silnice bezdrátově nabíjející auta”

  1. nejak sa mi to nezda,
    ale

    nejak sa mi to nezda,
    ale ked chcu do toho vrazat peniaze
    ktore nie su danovych poplatnikov ? nech sa paci.

    efektivita, narocnost, pomerne znacna elektromagneticka indukcia v ceste (to bude mat hdd v nb radost), cele mi to pripada

    ako rovnaka blbost spolu s fotovoltaickym chodnikom a syntetickym benzinom za par susnov. o tej fotovoltaickej elektrarni v pusti pre EU sa radsej ani nezmienujem.

    B U L S H I T

  2. Britum,Holandanům,
    Britum,Holandanům, Francouzům a prostě všem toto přeji. Je škoda, že něco podobného nemohu přát Čechům Moravanům! Díky permanentnímu rozkopávání a opravám komunikací se tyto technoloie ČR bohužel budou muset vyhnout. A to i v ČR využíváme v silničním stavitelství a udržbě stejnou techniku jako v jiných státech EU, vzdělání na fakultách dopravního stavitelství je též na srovnatelné úrovni, jen ti profesionální odborníci znalý problému zde stále chybí!

  3. Kam až nás ta honba za
    Kam až nás ta honba za individuálností dožene. Myslím, že podpora téměř jakékoliv technologie hromadné dopravy bude proti tomuhle znamenat mnohem efektivnější vynaložení prostředků(a tím nemyslím jen peníze).

    Co takhle nejdřív dokončit elektrifikaci železnic? To už i ten hyperloop dává větší smysl.

    Přitom kdy se tohle dá uvést v reálný provoz, a kdy se pro to objeví první vozidla? za 15-20let? To už tu ale budou bateriové elektromobily s dojezdem plně srovnatelným se spalováky.

    1. Nojo, dráha je svět sám
      Nojo, dráha je svět sám pro sebe, myslím že navíc ne všude se vyplatí provést elektrifikaci, navíc je i problém s tím že nejsou pro takové kroky vhodné lokomotivy nebo jednotky a nikdo se do jejich návrhu nehrne. Bylo by třeba něco jako elektrický motorák. Takovou věc naposledy myslím vyráběl u nás Fr. Křižík.

      Další problém je existence velkého množství napájecích soustav a z toho plynoucí nutnost vícesystémových lokomotiv. Vemte si třeba ten chuchvalec tratí mezi Prahou a severními Čechami, jakou soustavou elektrifikovat tam? 3kV DC, nebo 25kV AC? Co jižní Morava kolem Znojma? 15kV 16,7Hz, nebo 25kV 50Hz?

      Nemluvě o zranitelnosti závislé trakce. Námraza, spadlé troleje, zničené trafostanice, nezávislé trakci to nevadí. Možná by stálo zato se dívat po bateriových lokomotivách.

      Ale je tu jeden možná důležitý konkurent elektřiny v budoucnu. Opět vodík, bohužel.
      rt.com/news/312676-australia-artificial-leaf-energy/

      Současné postupy produkce s použitím elektřiny mají účinnost asi 40%, k tomu asi 20% solárních panelů, a k tomu 60% palivových článků, to je necelých 5%, cena takového pohonu by byla enormní. Ovšem pokud ten umělý list má nyní s nikelm přímou účinnost 18-20%, to je 5x více než klasický cyklus, pak, pokud by byla cena příznivá, by to mohlo znamenat problémy pro elektromobily.

        1. Principiáln ano, ale jak
          Principiáln ano, ale jak jste si mohl všimnout, reaguji na váš druhý odstavec, tedy spíše jednu jeho jedinou větu, která se týkala želenice.

          Počítejme že na 1MWh je třeba 10t baterie. Tendr lokomotiv řady 555.0 uvezly 30m3 vody a 10t uhlí, to by znamenalo že kdyby měl být naplněn baterií, ta by měla kapacitu 4MWh, při výkonu lokomotivy 1,5MW, by to bylo na asi 2,6h, tedy asi 260km. Pak se musí nabít nebo vyměnit.

          Pokud bychom měli mít vlakový supercharger, tak by musel být schopný dodat během půl hodiny asi 3,2MWh, to při 3kV DC představuje proudy kolem 2,2kA. Lze jít až na asi 6MWh ve voze, a něco na lokomotivě, ale to by zároveň znamenalo značný nárůst proudů nabíječe.

          Trasu Brno – Praha by ten vlak mohl zvládnout na jedno nabití, ale také nemusel 255km je to zhruba na hraně. S nabíjením v Č. Třebové ano, ale doba jízdy by byla asi 160 minut, to je 2,6 hodiny. Ovšem průnik technologií z automobilového průmyslu na železnici by mohl přinést značné změny.

          Ale tohle je už offtopic. Omlovám se.

              1. Off topic je to možná ve
                Off topic je to možná ve vztahu k původnímu článku, ale já bych si velmi rád přečetl článek o něčem podobném. Vždyť vlak uveze 10 tun baterií jako nic, a využití pro rekuperaci se tu doslova nabízí. A pokud jde o otázku elektrifikovat trať nebo zakoupit lokomotivu na baterie, je myslím jasné co je ekonomicky výhodnější. Když může být trajekt na baterky, proč by ne vlak?

                1. Těch 10 tun by asi bylo
                  Těch 10 tun by asi bylo málo, spíš asi 5-10x víc, ale ani tak v tom nevidím zásadní problém. Baterie by se daly doplnit superkapacitory pro vykrytí špiček rekuperace nebo využít pro stabilizaci sítě. Zajímavý článek jsem našel zde:
                  greentechmedia.com/articles/read/trains-supercapacitors-and-the-future-of-grid-services

                2. Však jsem o tom psal,
                  Však jsem o tom psal, počítal jsem to na 40t, ovšem ale superkondenzátory by byly asi příliš drahé, ale když si vezmu jako referenci nějakou tu lokálkovou 422, tak tam by se vlezlo (prosím bez odpočtu náhrady kotle atrapou atd.) asi 1MWh, výkon asi 420kW, to je asi 140 minut, tedy více než dvě hodiny jízdy, to dává dojezd více než 100km, pak půl hodiny na nabíječce a znova.

                  Článek jsem si přečetl, trochu o té elektrické dráze vím, a je to zase příklad amerického přístupu, který stojí i za tím nízkým napětím v rozvodné síti, vezme se to co je co vyhovuje bez nějaké vize do budoucna. Těch 110V byl limit který za Edisona, když začínal, platil, špatné materiály, nízká zátěž, ale už někdy ve 20. letech se začalo ukazovat že to je málo, objěvily se snahy o to aby se napětí zvedlo, ale překvapivě odpověď byla ne protože by to stálo peníze. Stejně tak SEPTA je zaseklá myslím na nějakých 12kV, ta instalace mimochodem vypadá hůř než Brno-Dolní nebo Odstavné koleje u přízřenic.

                3. No řekl bych, že místo
                  No řekl bych, že místo elektrifikace lokální trati koupit dvě lokálky na baterky může být řešení. Ale elektrifikovat trať kde toho jezdí víc bude asi efektivnější. Lokomotivy a tramvaje předci již dnes rekuperují, akorát to necpou do baterek ale do jiné lokomotivy, což je daleko efektivnější.

                4. Těch tun jsem počítal 40
                  Těch tun jsem počítal 40 a vzniklo to jen jako nápad při diskusi s mým známým, jediný problém na tom byl ten že ani jeden z nás nemá se železnicí, natož konstrukcí lokomotiv, nic moc společného, krom cestování. K něčemu zajímavému se nakonec podařilo dojít, ale to by bylo tak na to abych o tom napsal článek, na komentář je to příliš dlouhé. Nevím, jestli by tu redakcí prošel.

        1. Ano je, ale jde o to že
          Ano je, ale jde o to že pokd by se zdařil ten umělý list, což je jen destička s katalizátorem a dalšími věcmi, mezi jinými jakýsi typ solárního článku, vyrábět levně a pokud by byla opravdu účinnost tohoto procesu kolem 20%, což je 5x více než v současnosti, mohl by být v konečném důsledku vodík levnější než používání elektřiny, kde velmi brzy začnou roli hrát náklady na přestavbu elektrizačních soustav a akumulačních kapacit.

          Myslím že cena by mohla být v konečném důsledku menší než u modulů pro elektrárny. S Vysokou pravděpodobností totiž nebude muset mít atest ESČ nebo odobně, nemusí se řešit tak dokonalé kontaktování, článek bude možné udržovat v prostředí se skoro konstantní teplotou, bude samočinně chlazen. Nebude docházet k zatěžování soustavy, krom chodu kompresorů, což bude pár desítek kW.

          Navíc nebude limit jako u elektrizační soustavy, kde se nesmí připojit více zdrojů než kolik je vedení schopno snést, když si seženete louku o 10km2, což je elektrárna o výkonu 1GWp, tak vám, pomiňme ochránce přírody, patrně zavolá první někdo z elektráren, jestli jste se v té žádance o přípojku nesekli, když zjistí, že ne, tak se vám za pár dní ozve asi někdo z ČEPSu, jestli jste se opravdu nesekli, když jim řeknete že ne, tak asi se jim postaví vlasy na hlavě a protočí panenky když si představí jak jim bude v síti létat 1GW výkonu. Najspíš tu koncesi od ERÚ nedostanete.

          Když to zkusíte se systémem umělých listů, asi se vám ozve ERÚ, jestli jste se nesekli, chvilku budou pčemýšlet, možná si vymyslí že chtějí posudek od armády (přece jen vodík bouchá a 1GW vodíkárna na světě není), ale další obstrukce asi nebudou ze strany těchto institucí.

          Ale nejdůležitější asi je to že pro velké a zavedené firmy petrochemie to bude znamenat možnost jednoduchého zachování současného způsobu chodu trhu, jen vymění několik druhů benzínu a nafty za jeden univerzální druh paliva. Co se bude týkat automobilek tak vodík umožní jim zachovat teoreticky i současnou koncepci se spalovacím motorem a milionem těch věcí co kolem toho tak rády. Tady se točí velké peníze gumokolismu a byli by hloupí kdyby nechali trh jen tak plavat.

          Je to Spalování (čehokoliv) proti elektřině a všechny gumokoly proti železnici.

          1. mohl bych ti oponovat clanky
            mohl bych ti oponovat clanky kde se zase pise o lepsich a ucinnejsich fotovoltaickych clancich ktere jsou levnejsi na vyrobu, jsou pruzne a daji se nanaset na povrchy obdobne jako folie, takze by se dala s nima potahnout cela kastle auta a vyrabeli by cca 3-4kWh na primem slunci

            ale je to zbytecne, protoze nez tohle nebo ten list bude uvedeny do praxe a nekdo to pouzije na aute, tak ubehne jeste tolik let, ze vsechno muze bejt uplne jinak

            ta technologie s listem ma jeden hoodne podstatny problem, bez slunce by z takoveho auta bylo co? muselo by mit opet 2 typi zpracovani vodiku na elektrinu, jak list, tak normalni palivovej clanek, jaksi se obcas stava ze lidi jezdi i v noci

            1. Nehádám se. Také jsem je
              Nehádám se. Také jsem je asi četl.

              Nemyslel jsem to jako zdroj v autě, ale jeko zdroj, který by mohly použít rafinerie pro zachování statu quo, tedy jen pro změnu infrastruktury z uhlovodíkové na vodíkovou.

              Vycházím z toho krátkého co se o tom listu dá najít. Litr benzínu má asi 9kWh, motor, má účinost, dejme tomu 40% (spíš 30%), tedy efektivní práce máme asi 3,6kWh, cena litru benzinu je asi 33Kč, tedy 1kWh práce stojí asi 9Kč. (Pozor s daněmi a dalším balastem)

              Elektrobil ptřebuje možná tak 1,3kWh na 1kWh pohybu, bavíme se o tom co jde ze sítě, tedy elektřina nesmí stát přes 6,90Kč/kWh. Celkově musí být ale rozdíl vyšší aby se umořil i rozdíl ceny vozu. Pro vodík, kde se na 1kWh práce spotřebuje 2,5kWh práce, musí cena na 1kWh být 3,6Kč. Spíše méně. Ale je důležité s čím dojde, minimáně na několik dalších desetiletí, automobilový průmysl, Jestli bude dostupný elektromobil s dojezdem 400km a cene fábie, výjde elektromobilita, jestli něco takového nebude a automobilky během krátké doby zbastlí vodíkový systém se spalovacím motorem a cenou fábie, byť by byl vodík jen o pětikorunu na litr (90% uživatelů aut nevysvětlíte že smysl dává cena na kWh), nebo na co se budue prodávat (možná dojdou i s přepočtem že litr nebude litr SI ale litr benzinářský), výjde vodík.

              Nebylo by to poprvé v historii. Kdybych měl jmenovat, tak Kaplanova turbina a z ní odvozená Dériazova mají mnohem lepší křivky účinnosti než francisova větší plocha pod křivkou znamená větší produkci. Kaplanova pracuje od asi 2 do asi 70m (Orlík), Dériazova do 100m, přesto ve světě se používají jen do asi 20m (Kaplan), Dériazovu nevím, neboť není rozšířená, nad tím to nechávají na Francisově, která má pod 50% průtoku účinnost bídnou. Ale zato se cpe všude, občas mi příjde že na západ od nás jinou ani neznají. Z videa je to případ Beta a VHS, Beta měla lepší vlastnosti, ale VHS lepší marketing, no tak vyhrála VHS. Žárovka vs. Výbojky. Vyvinuto nedlouho po sobě, ta bitva skončila porážkou výbojek.

              1. 6,90Kč/kWh je celkem
                6,90Kč/kWh je celkem silena, takovou cenu nekde maji? v CR se pohybujeme od 2 do 4 korun podle tarifu v domacnostech a pak pausaly za dobijecky kde to dela 450 na 3 mesice a dobijej si zakazniku kolik je libo (coz neni dlouhodobe udrzitelne, ale cena bude i po zpoplatneni tak 1-2 kacky za kWh max)

                take litr vodiku neni za 5 kacek, vodik se jaksi pocita na kg, pro auta je potreba krapet cistsi vodicek aby se ti neznicil palivovej clanek (kazdorocni udrzba palivove soustavy Mirai se odhaduje na 1-2 tisice eur, holt je to celkem slozite a nachylne ustroji), kde 1kg vodiku dnes stoji cca 130-140 korun, na ten 1kg ujedes cca 80km, ekonomicky by tedy vodikove auto davalo oproti elektromobilu smysl jen pokud by bylo stejne drahe a melo stejne drahej provoz, prozatim je ale provoz vodikoveho auta mnohem drazsi

                dulezitym aspektem vodikoveho provozu jsou take cerpaci stanice, kdy jedna vodikova cerpaci stanice prijde na cca 3-4 miliony euro, navic v obydlenych oblastech takova stanice nesmi mit vetsi kapacitu nez 50kg vodiku (natankujes 10 aut a muzes objednavat novej vodik) a za tech 3-4 milionu eur postavis asi 400-500 rychlonabijecich stojanu typu Supercharger (v Nemecku ma vzniknout behem 5 let 12 tisic dobijecich mist ve spolupraci s VW a na kazdem odpocivadle a stravovacich mistech na dalnici maji vzniknout vzdy minimalne 3 rychlonabijeci mista) cims Nemci asi +- davaji najevo kterym smerem se chteji dobudoucna ubyrat (vodiku se venuji jen proto, ze na nej maji tamni automobilky dotace, bez nich by se mu predpokladam venovali asi jen ctenim novinek od Toyoty kam pokrocila nebo nepokrocila)

                1. mysleno baterkovemu
                  mysleno baterkovemu elektromobilu, i vodikove auto je elektromobil

                2. Tam jsou počítány
                  Tam jsou počítány maximální ceny při kterých výjde energie v benzinu a elektřině (vodíku) stejně.

                  Právě ten dodatečný servis je to co by se na tom mohlo automobilkám líbit, proto se budou snažit o to aby tuto technologii prosadily. O nic jiného nepůjde, než o zvýšení jejich příjmů z licencovaného servisu, což budou nemalé peníze.

                  Pokud porovnám energii vodíku a benzínu, tak je to asi 2,2x více energie na stejnou hmotnost. Z toho plyne tedy plyne že vodík prozatím stojí asi dvojnásobek toho co benzin na stejnou energii. Tedy by jeho cena musela klesnout na polovinu minimálně.

                  Ten předpis o množství uskladněného vodíku bych velmi rád vieděl.

                3. staci si precist jake
                  staci si precist jake predpisy a legislativu museli splnit pri stavbe cerpacky v Neratovicich, je to mnohem prisnejsi nez kuprikladu LPG nebo CNG a nesmi se pouzivat vysokotlake uskladneni, takze abys mohl mit kuprikladu stanici ktera by pojmula 50kg vodiku, tak bys potreboval prostor asi stejne velky jako bezna cerpacka s 8-10 stojany 😉

                  holt nikdo neni tak blbej aby ti dovolil umistit do centra mesta neco, co kdyby nahodou „chytlo jiskru“, tak by srovnalo se zemi pulku Prahy, vsimni si ze pri tankovani vodiku do aut musi bekt auto i ten kdo tankuje uzemneni, bez proskolene obsluhy si vodik proste nenatankujes, proste skladovat a tankovat vodik neni levne, a dokud neklesne cena techto 3 faktoru vcetne jeho ceny, tak se nema sanci prosadit, 3-5 milionu euro za cerpacku co denne natankuje 10 mozna 20 aut, musi tam bejt obsluha a navic palivo je drahe proste nebude nikdo rozumnej provozovat, ta cerpacka by se ani nezaplatila, natoz aby vydelavala

                4. a abysme nezapomeli, vodik
                  a abysme nezapomeli, vodik se v CR smi skladovat jen povrchove, na dobre vetranych mistech, s bezpecnostni zonou a chraneny pred slunecnim zarenim (teplota nesmi presahnout 50 stupnu celzia) a skladovat ho v kapalne forme je financne u cerpacku nesmysl, prodrazilo by se to tak 2-3x, takze misto 3-5 milionu euro by pak cerpacka stala treba 10 milionu a kazdych par let by se musel menit zasobnik na ten vodik c cene dalsich par milionu eur

                  viz treba www sanitacegastro.cz/images/stories/tlakove-nadoby-na-plyny-provozni-pravidla-csn-078304.pdf

                  takze pokud nemas u benzinky navic celkem velke „parkoviste“ kde budes ten vodik skladovat, tak denne moc aut opravdu neodbavis, vpodtstate ve mestech/velkomestech dnes utopie

                5. Nevím, kdy jsme si začali
                  Nevím, kdy jsme si začali tykat, nicméně předpisy jsou to nejmenší, jen musí být vůle s nimi něco dělat. Technologie se neustále vyvýjí a pokud se nic nedělá s předpisy, tak je zaděláno na problém, protože jednak konzervují v provozu stará zařízení a jednak omezují dostažitelný potenciál technologie. Řekněme to takto, pokud před 20 lety byl vymyšlen předpis třeba o LPG na základě tehdejších technologií, které umožnily bezpečně skladovat m kg LPG, tak dnes s novou technologií, kdyby mohlo být teoreticky uskladněno stejně, nebo bezpečněji 3m kg LPG, tak s nezměněným předpisem, není možné dosáhnout využití plného potenciálu technologie.

                  Dále se nabízí využití některých materiálů, které jsou schopny vodík uchovat, k uvolnění pak potřebují zahřát na teploty několik stovek stupňů, některé jsou rozpustné ve vodě a stabilní, vodík se z nich neuvolňuje. Pokud i za takové situace budou stále platit ta omezení na 50kg, pak je to velmi hloupé a krátkozraké.

                6. Takže vlastně chcete
                  Takže vlastně chcete vyrábět vodík z vody (stabilní sloučenina) přímo na té čerpačce pomocí elektřiny 🙂

                7. Ne, je to skupina
                  Ne, je to skupina sloučenin, myslím konkrétně hydridů kovů, tyto jsou ve vodě rozpustné a zároveň jsou stabilní za normálních podmínek, v tom autě, nebo na stanici by bylo možné je odseparovat a ten vodík z nich uvolnit.

                8. to neni o 50kg, ale o
                  to neni o 50kg, ale o bezpecnosti vsech lidi okolo 😉 pokud zajistis dostatecny prostor a ochranu, tak tam muzes skladovat treba i nekolik tun, jenze ve meste je takove misto jaksi cennejsi na uplne jine ucely ze kterych se da ziskat mnohanasobne vetsi balik financi a s mnohanasobne levnejsi investici 😉

                  podle toho jak argumentujes je vlastne uplne vpohode kdyby auta meli na palube rovnou malickej jadernej reaktor, sak bezpecnost prece nikoho nezajima 😀

                  proste se smir s faktem ze tam kde to maji elektromobili tezke se prosadit, tak vodik to bude mit jeste 100x tezsi, znevyhodnuje ho hned nekolik faktoru a nikdo z nas s tim nic nenadela 😉

                9. Pouze jsem říkal že
                  Pouze jsem říkal že předpisy nemusí souhlasit se současnou technologií, která umožní uskladnt více se stejnou bezpečností. Samozřejmě stavět benzinku ve městě je hloupost, u nás třeba větina stojí na okraji města, spíš blíž k dálnici. Těch pár km navíc už hrát roli nemusí.

                  Ano jaderný reaktor by také nemusel být problém, existují podkritické, kde musí být nerovnováha udržována vnějším neutronovým zdrojem, tyto navíc nemusí pracovat vůbec na uran, ale mohou pracovat s tím co je dnes odpad. Kdyby tu nebyl terorismus, tak s tím není problém, třeba kapsale plutonia, které pohání některé sondy jsou v takovém materiálu, který i při výbuch rakety neumožní jeho rozptýlení, edná se o speciální keramiku a to jde spíše o chemickou toxicitu, protože ten izotop je zrovna alfa zářič.

                  Stačí u takového reaktoru splnit v podstatě poměrně málo podmínek. Chlazení, regulovaný neutronový zdroj, stínění, prvky pasivní bezpečnosti a automatického odstavení, Zabezpečení kartuše proti zneužití, což je v podstatě to nejsložitější, protože klidně se může stát že za půl roku byude vyjetá a celé auto zpět do fabriky nikdo posílat asi nebude.

                10. to napis Prazakum, Brnakum a
                  to napis Prazakum, Brnakum a vlastne vsem co bydlej ve vetsich mestech, ze stavet benzinku ve meste je hloupost 😀 zajiste neni nic lepsiho nez jezdit tankovat nekam na kraj mesta kdys bydlej v centru

                  mimochodem samo osobe je skladovani vodiku bezpecne, ale jak zminujes ten terorismus, stacil by jeden blbec a sebelip skladovany vodik ve vetsim mnozstvi by znamenal co? takovou mensi bombicku co dokaze vyparit pulku mesta, nebo ze by snad kazda vetsi vodikova cerpacka mela mit spesl vojenskou ochranku? pochop ze se jedna o skladovani potencionalne vysoce nebezpecne letky v obrovskem mnozstvi 😉 tak jako se vztahuji bezpecnostni predpisy na benzinky, na LPG, na CNG, na municni sklady a dalsi nebezpecne latky, tak se holt vztahuji i na vodik

                  tohle je mnozstvi ktere by nestacilo ani na rozhejbani auticka o hmotnosti 1kg opravdu bys chtel bydlet treba 100metru od mista kde by bylo uskladneno tolik vodiku aby to naplnilo treba 100 aut o vaze 1 tuny aut? youtube.com/watch?v=dhHjBLH-ZY0

                  jiste si pamatujes z medii jak v minulem tydnu v Cine vybuchl jeden kontejner a nasledne diky tomu vybuchli dalsi kontejnery, podle odborniku se melo jednat o vybuch o sile cca 21 tun TNT, no a na tuhle paseku by stacilo cca 6-7 tun vodiku, tedy asi tolik co by se veslo do nadrzi 1200-1400 aut, kuprikladu benzinka na 5 kvetna (zacatek D1 v Praze pri sjezdu na jizni spojku) denne odbavi cca 800-1000 aut, a od tehle benzinky jsou obytne domy cca 200 metru, benzinka pod kongrosovim centrem denne odbavi asi 400 aut, do vzdalenosti 100 metru bydli tisice lidi, nemluve o tech co tam pracuji, techj budou si stovky

                  ne nadarmo vodik spada do kategorii F+ aneb je extremne horlavy, se vzduchem extremne vybusny

                11. V takovém případě bychom
                  V takovém případě bychom museli pro vlaky s fosforem a kde čím, mnoho z toho co jezdí po dráze je výbušné, používat stejná pravidla jako pro vlaky s jaderným materiálem, tedy z A do B a bez zastávek. Jistě si umíte představit co udělá odpálení jednoho vlaku třeba s LPG na dolním v Brně. přesto nikdo neprotestuje proti tomu že po této trase mohou jezdit. I kdybyste se snažil sebevíc, tak ty vlaky mimo zástavbu u nás nepošlete. A i kdybyste takovou trať našel, tak s vysokou pravděpodobností vám tam ani nepustí mašinu, natož celý vlak, ptotože to svršek neunese.

                  Umístění takové nádrže nad zemí je právě podle mne to hlavní riziko, je snadno dostupná. Pokud by byla zakopaná v nějakém vrtu, dejme tomu deset patnáct metrů pod zemí a na povrch vedly jen dvě trubky, co by se podařilo odpálit? Stojan? Nebezpečí představuje v podstatě skoro každá cisterna, kamion, opravdu nebudu popisovat co se dá s takovou cisternou udělat, protože by to bylo na hranici s trestním zákoníkem, ale jestli máte knížku Z rozkazu prezidenta od T. Clancyho, (Mimochodem doporušuji) tak tam najdete jak chtěli zaútočit na Bílý dům.

                  Vím i o zajímavějším případě který se s vodíkem stal, spolužák vyhodil do vzduchu celou aparaturu. Problém byla ta nálevka s chlorovodíkovou kyselinou u stropu.

                  Když máte ve městě dvě chemičky, k tomu dráhu po které se chemikálie vozí a tak vám vodíková čerpačka jako taková hrůza nepříjde. (Máme toho tu ještě více, ale to jsou opravdu již jen rizika coby kdyby) A zranění z exploze vodíku je nic proti tomu co vám mohou udělat ty chemikálie při uvolnění do vzduchu. Kdybych si měl vybrat z toho co mne zabije, jestli exploze vodíku, ty chemikálie, nebo radiace z ukradené kartuše, tak se raději nechám roztrhat tím vodíkem. Na to ostatní nejsou léky a smrt je to celkem dlouhá a bolestivá.

                  Jsem si jistý, že lze realizovat opatření tak aby se k té vodíkové nádrži nebylo možné dostat. Ano, třeba by to i muselo být bunkrovitého typu, ale to už řešíme opravdu kdyby. Stejně tak bychom mohli řešit co se stane když někdo ukradne baterie celé ulici a rozhodne se je zapálit.

                  Ale to jsme se dostali do pěkné vzdáleosti od možnosti že by mohly rafinerské společnosti udělat s využitím umělého listu to, že se jim podaří pohřbít elektromobily. Jsem si jistý, že tyto stejné argumenty, jaké předkládáte vy, také naše kalkulace, jak ty co jsem provedl já, tak ty vaše, budou případně použity v boji o místo na slunci, jestli nebude dříve aktuálněší boj o přežití, mezi vodíkem a elektřinou.

                  Proto bych navrhoval toto vlákno uzavřít takto:

                  Se současným stavem technologie se jeví elektromobily a elektrická technologie dopravy jako bezpečnější a cenove efektivnější, to ovšem nevylučuje možnost snah o tlak na politiky aby podpořili a prosadili (dotovaně) nástup vodíkové technologie a tím zachovali status quo rafinerských společností, přestože skladování vodíku v plynné formě představuje bezpečnostní riziko srovnatelné se sklady výbušnin.
                  Prozatimní vysoká cena by i v případě vyřešení skladování vodíku, ať už v podobě pevných látek, či kapalin, které jsou schopny tento za jistých podmínek kontrolovaně uvolňovat, jej bude diskvalifikovat. Situace by se však mohla změnit pokud by cena užitečné práce výrazně poklesla pod cenu užitečné práce z elektřiny. Toto může nastat buď růstem ceny elektřiny, nebo poklesem ceny vodíku, nebo souhrou obého. Vliv daní na cenotvorbu nelze také zanedbat.

                  Souhlasíte, že to takto uzavřeme?

                12. vodik pdo zem kde to nebude
                  vodik pdo zem kde to nebude vetrane dat nemuzes, holt vodik ma tu tendenci „utakat“ a to dosud nikdo zcela nevyresil, holt je to previt malej mrnavej

                  sory ale dal nez prvni odstavec jsem necetl

    2. tohle je jen cast toho co
      tohle je jen cast toho co chystaji, tech pak km testovaci drahy a nasledne par km 1 pruhu na dalnici znamena celkem smesne penize, na tech par km se ale ladi prave ta technologie, aby bylo minimalni zareni a minimalni ztrata pri te indukci 😉

      nebo znas lepsi zpusob ladeni technologie, nez to ladit v praxi na par kouscich techniky?

      i hyperloop nejdriv vznikne jen jako testovaci ovalek pro malou kapsuly kam se vleze tak max par mericich prostroju a teprve na nem se bude zjistovat a ladit to jak to cele udelat levne, funkcne a bezpecne

      ano tohle je technologie pro dobu za 15-30-30 let, a do te doby baterie opravdu nebudou tam kde si zrejme myslis ze budou, to by museli prijit nejake opravdu prevratne baterie a navic system jak do nich nacpat relativne rychle i potrebnou energii, na kazdych 100km jizdy proste pocitej 20-25kWh, takze aby auto melo dojezd treba 800km, tak by muselo mit baterky 160-200kWh, a pokud nechces aby takove nabijeni trvalo treba 3 a vice hodin, tak musis vymyslet jeste zpusob jakym to tak rychle nabijet, mnohem lepsi reseni je tedy kuprikladu baterie okolo 30-40kWh pro mista kde neni indukce a na dalnicich a nekterych silnicich umoznit pri jizde dobijeni, auto tak sebou nemusi tahat zbytecne tolik baterek (je lehci a tedy min spotrebuje) je o ty baterky levnejsi (dostupne vice lidem)

      1. Ta baterie to je asi 1,5-2
        Ta baterie to je asi 1,5-2 tuny, nabíjecí výkon 0,4MW, jen čtyřnásobek toho co má supercharger (120kW, jestli jsem se dnes dobře díval). Stále se bavíme o tom co je v technologických možnostech už dneska.

        Indukční systém ale bude trpět nešvarem, hromada energie půjde jen tak pryč, bez jakhokoliv využití. Vemt si že bdue třeba přenášet výkon zhruba 20kW, to už je poměrně slučný vysílač, který je slyšet s dobrou antenou kdekoliv (případní radiotechnici mne opraví), pokud pracuje na srávném rozsahu. S tím se také nedají ale riskovat pásma kolem 2,5GHz, tam pracují Wi-Fi a hlavně mikrovlnné trouby.

        Větší baterie, nebo umělé listy, tedy vodík, zdají se mi jsitější, nebo nejspíše kombinace obého.

        1. indukce pro OLEV se dnes ve
          indukce pro OLEV se dnes ve steve jak testuje tak je nasazena v realnem provozu kuprikladu v halach a nebo v pristavech, treba pristav v Hamburgu pouziva prave indukcni drahy po kterych zaprve automaticke prepravniky jezdi a zadruhe se z nich dobijej (krom toho maj celkem slusnou baterku) , mam dojem ze elektrina pro tenhle projekt samoobsluzneho prosuavu v Hamburgu je cerpana vyhradne z vetrnych elektraren

          v Jizni Korei, Cine a brzo i ve Svedsku jiz jezdi testovaci OLEV linky autobusu

          a zatim zadny problem s rusenim nenastal a pomalu diky temto projektum zlepsuji i ucinnost prenosu takove energie a snizuji ztraty

      2. Já s tímhle přístupem
        Já s tímhle přístupem nesouhlasím. Ona není otázky jestli budeme mít ty nové baterie, ale kdy. Když se podíváte jaký byl stav baterií v roce 1995 a jaký je dnes. Tj. za 20let došlo k masivnímu nárůstu specifické hustoty energie. A to v té době na vývoj netlačila baterií tolik spotřební elektronika jako dnes. Přitom na teoretickém limitu lithiových baterií nejsme ani náhodou.

        Teď ta vtipná část. My nepotřebujeme zvyšovat specifickou hustotu energie 100x, nám ji stačí zvýšit pouze 2x oproti současnosti, tj. na nějakých 1500Wh/l a 500Wh/kg a pak jsme vysmátí = prostě konec, hotovo, můžeme si sednout na zadnici a nedělat už nic protože pozemní doprava je vyřešená. Dojezd modelu S bude 800km EPA / 1000km NEDC. A stále vám k tomu zůstane ta největší vymoženost individualismu = možnost nabíjet doma, kde 20kW nástěnnou nabíječkou přes noc za 10hod tu 180kWh baterii nabijete.

        Ještě vtipnější je, že i těch současných 400km je už dost dobře použitelných a tedy není potřeba vymýšlet technologie, které jsou principiálně mnohem složitější, mnohem nákladnější, a k tomu všemu silně nepraktické. Vždyť ty vozy stejně budou muset na palubě mít baterii a nabíječku pro nabíjení doma. Nebo si snad myslíte, že vám to dovedou i polní cestou k baráku?

        Jinak CCS s nabíjecím výkonem 200kW/400A v konceptu počítalo odjakživa. A i ten největší pochybovač si snad už dnes nemyslí, že navýšit výkon SC je pro Teslu něco víc než splnění skautského bobříka. S rozvodnou sítí to neudělá vůbec nic, naopak ji to ještě bude prospívat, protože všechny stojany budou mít obrovskou vyrovnávací baterii, která není nijak omezena prostorem ani hmotností.
        ________________

        Shrnuto, jestli kdy tahle technologie měla smysl čistě kvůli odjezdu EV, tak včera už bylo pozdě. A podobně dopadne vodík a nakonec i ropáci. Kdo by jezdil k jakékoliv pumpě, když může nabíjet v klidu domova? Jinak nemám problém s bezdrátovým stacionárním dobíjením na venkovních parkovištích na sídlištích a centrech měst, kde sloupky s kabely může někdo označit za nevzhledé.

        1. problem kabeloveho nabijeni
          problem kabeloveho nabijeni je v tom, ze ne kazdy ma moznost takto nabijet, ve mestech tu moznost nema vpodstate 98-99% lidi, a take cim mensi a lehci baterie, tim lehci auto a vice prostoru kuprikladu pro posadku ci pro pasivni bezpecnostni reseni, s indukcnim dobijenim za provozu nebude treba mit na palube 80kWh baterku, ale bude stacit treba 30-40kWh baterka

          zaroven odpadne nutnost mit vetsi mnozstvi stacionarnich nabijecich mist, vsechno ma sve klady i zapory a tahle technologie je co se provozu tyce teprve v plenkach

          1. No já jsme si nevšiml, že
            No já jsme si nevšiml, že by Tesle, ale třeba i Leafu a e-golfu scházel prostor pro posádku. Respektive by tím nějak utrpěla pasivní bezpečnost.

            Hmotnost vozu je takové klišé a prakticky nikdy nikoho netrápila. Zcela jasný důkaz je rozmach SUV, které pod 2t obvykle nejdou a přitom jsou to stále max. 5místné vozy s omezeným nákladovým prostorem. A pokud budeme jezdit na elektřinu z obnovitelných zdrojů (to že se tak dosud neděje je pouze tím, že k nim dosud nemáme levné úložiště energie, kde důležité je právě to slovo levné) tak nás úspora energie trápit nebude. Už jen proto, že samotná možnost ukládat a zcela zužitkovat rekuperovat brzdnou energii se vyrovná úspoře několika stovek kg hmotnosti vozu se spalovacím motorem, ale i palivovým článkem, které touto možností principiálně nedisponují.

            V poslední řadě, těch stojanů nakonec bude třeba ještě méně než současných tankovacích stanic, protože kdo může bude nabíjet doma a ten kdo nemůže, bude potřebovat tankovat stejně jen jednou za týden a to by v tom byl čert, aby někde v supermarketu nebo v práci na nějaký ten stojan nenarazil.
            _____

            Tohle by mělo smysl jen pro super dlouhé trasy ve spojení s autopilotem hlavně pro přepravu zboží. Kde ale největší přínos není to dobíjení, ale právě ten vyhrazený pruh do kterého by se vůbec neměl zamotat člověkem řízený stroj. Nicméně vzhledem k tomu, že ten autopilot stejně bude muset umět odjet poslední míli v běžném provozu, tak není důvod proč by si nemohl z tohoto pruhu automaticky sjet k SC.

            1. a urcite by sis nevsiml
              a urcite by sis nevsiml kdyby byla Tesla S o $15000 levnejsi?

              Leaf ani Golf nemaji baterie vetsi nez jsem psal, u nich je naopak kapacita baterii stale nizka a rekneme „nedostacujici“ ovsem pokud by disponovali moznosti indukcniho dobijeni a zaroven by byli takove silnice, co myslis ze by se stalo s jejich prodejem? muj skromnej odhad je ze by je koupilo mnohem vic zakazniku

              hmotnost je klise ktere prakticky neustale trapi lidi co auto narhuji a nasledne vyrabeji a prodavaji, nebo zeby to neustale snizovani hmotnosti delali jen tak pronic zanic? jo vlasten takovej 3 tunovej Superb to by byla panecku lahoda, a k pohonu by slouzilo co 4 litove V8 aby se to vubec rozjeli na 100 za 10 sekund?

              stojanu bude jen na CR potreba priblizne 50-60 tisic (v pripade ze by mel kazdy elektromobil) jaksi u nabijecky clovek nestravi 10 minut jako u benzinky, ale krapet delsi dobu a nekde se dokonce pocita ze tam stravi celou noc nebo den, ale jo je videt ze touto problematikou se zrejme zabejvate dlouho a mate nastudovano 😀

              doporucuju aby sis zalozil firmu a ukazal svetu co je dobre a co ne, svet se jiste tvich napadu chytne 🙂

              1. Bože to je zase
                Bože to je zase demagogie..

                před cca 10lety byl 7,9Wh 18650 článek cca 2x dražší než dnešní 12Wh 18650 článek a to nepočítám inflaci. Z toho se dá leccos usoudit..

                Leaf a Golf mají takovou baterii jakou mají ne kvůli technologii a už vůbec ne kvůli ceně (to by jinak Tesla nemohla mít takovou kapacitu baterie a to už samo o sobě implikuje to, že by ani pak nemohla být ještě o polovinu dražší).

                Mobilní indukční dobíjení by neudělalo s prodeji vůbec nic, protože infrastruktura tu nebude dřív jak za 30let i kdyby ta technologie byla dnes již hotová. Přitom ten největší problém je obvykle ten technologicky nejzvládnutější = postavit ten kus pokud možno nezvlněné silnice. A to se nebavím o ceně, kolik že platíme za km obyč. dálnice 400mil Kč? a tohle jako má být levnější? A kolik bude stát její provoz? Víte kolik se třeba platí Kapsch za provoz mýta?

                Hmotnost se teď snižuje jen a pouze kvůli emisím danými normami EU, nikoliv nutně kvůli spotřebě (pravda snížená spotřeba je obvykle synergický přínos snižování emisí). Nový Superb je lehčí asi o 75kg oproti předchůdci a co to stálo za úsilí a peněz při vývoji a faktický přínos? pár g CO2 dolů, aby motorizace splnila EU6 dle NEDC. Samozřejmě je naprostá kravina dělat 3t Superba, když to auto teď váží 1 375 kg.

                Vy zapomínáte na jednu věc, že alternativní pohony se rozšíří masově pouze tehdy pokud člověku přinesou nějaké výhody proti spalováku. První překážkou je finanční náročnost, druhou pak závislost na infrastruktuře. No a právě ten druhý bod tuto technologii společně s vodíkem principiálně znevýhodňuje.

                1. si to pro tebe bude sok, ale
                  si to pro tebe bude sok, ale CR a jeji cena dalnice je zcela nepodstatna, protoze Ceska Republa nehraje ve svetovem rozsireni cehokoliv jako je elektromobil zadnou roli

                  u elektromobilu se neresi spotreba kvuli emisim, ale kvuli dojezdu kterysto souvisi s mensim mnozstvi baterii a tedy i snizeni nakladu na stavbu toho vozu, vedlejsim efeketem muze, podotykam muze bejt i snizeni prodejni ceny, a tuo je ten faktor ktery zminujes jako nejdulezitejsi, finacni narocnost, druhpu je pak infrastruktura ktera bude blize k uzivateli, vpodstate jsi popsal dva body ktere to presne shrnuji 😉 zaprve bude moct mit auto min baterek a tedy bejt o neco levnejsi (potencialne) a zadruje bude jeho provoz snazsi, lide nemaji totiz problem za neco zaplatit, lide maji problem neco delat a proto hledaji nej-snazsi cesty jak dosahnout toho co chteji

                2. Pravda cena za km dálnice
                  Pravda cena za km dálnice je „na západě“ prý v průměru o pětinu nižší. Ovšem to jaksi nemění nic na faktu, že to je pořád neuvěřitelně drahé. Otázka je také jakou to může mít životnost a jak budou vypadat případné opravy.

                  Mě se vždy strašlivě líbí, že problematiku dojezdu EV každý řeší nějakou zázračnou technologií, která často funguje jen na papíře, dále je už od prvního pohledu neuvěřitelně drahá jak výrobně tak provozně a nejbližší termín zavedení do pilotního provozu je tak 20let.

                  Ne vážně co máte proti slovům klasika „dej tam lepší baterky“? Perfektně produkčně zvládnutá technologie výroby baterií tu máme již od roku 2012 pro dojezd ~400km u vozidla velikosti Modelu S, pro e-Golf to je tak 300km (to že to VW nevyužívá není problém technologie). Cena za kWh celé baterie je dnes cca 250USD/kWh (to že to VW montuje za 500USD/kWh není problém technologie). Do roku 2020 se dá reálně očekává nárůst kapacity o 20% a pokles ceny na 200USD/kWh. Za 20let pak dvojnásobná kapacita a poloviční cena.

                  Prostě to odůvodnění (= problematický dojezd EV) jednak nedává smysl. A hlavně kdo to tedy zaplatí, když koncernům je zatěžko dát par drobných na vybudování sítě rychlodobíjecích stanic? Takže říkáte daňový poplatník? Už vidím tu diskuzi na Auto/Autorevue…

                3. cena $250 za kWh je ale pro
                  cena $250 za kWh je ale pro vyrobce, za to ti to nikdo neproda, pac by na tom nic nevydelal, mimochodem, baterka v Tesle S by tak stala $21250 jenom co se baterie tyce, coz je skoro cena toho Golfa jako celeho auta $33750 pred dotaci a ta cini $7500, tazke vyjde v US na $26520

                  danovej poplatnik platil do nedavna i vystavbu bezne benzinove/naftove cerpacky, jeste do roku 2013 bylo mozne v EU na vystavbu cerpaci stanice cerpat az 50% ceny jeji vystavby, a ver ze velke retezce to cerpaly velice poctive 😀 a pak k tem cerpackam jeste jezdi kupovat drahej benzin a naftu 😀

Napsat komentář