Británie chystá výstavbu mohutných přílivových elektráren

redakce - 13 Únor 2017

Přílivové elektrárny lze stavět jenom tam, kde existuje velký rozdíl mezi hladinou moře během pravidelně se opakujícího přílivu a odlivu. Jejich výstavbu nyní plánuje Británie, která má pobřežní lokality, kde se voda zvedá a klesá o 7-9 metrů, což je nejvíce na světě. přílivová elektrárna

Takhle nějak by mohly vypadat budoucí přílivové elektrárny
foto: EnergyBC

První velká přílivová elektrárna se začne v roce 2018 stavět v zálivu Swansea Bay na jižním pobřeží Walesu asi 270 km západně od Londýna. Elektrárnu, na jejímž financování se bude podílet také vláda, vybuduje společnost Tidal Lagoon Power.

V pobřežní laguně vznikne hráz dlouhá devět a půl kilometru, v jejíchž útrobách bude instalováno 16 turbín o celkovém výkonu 320 MW. Výroba postačí k zásobování elektřinou pro 150 tisíc domácností. Náklady na tento pilotní projekt dosáhnou 1,3 mld. liber (v přepočtu kolem 43 mld. Kč). S dokončením se počítá během čtyř let.

Půjde-li vše podle plánu a přílivová elektrárna ve Swansea Bay se osvědčí, vláda dá zelenou dalším šesti ambiciózním projektům. Celkový instalovaný výkon britských přílivových elektráren by po jejich vybudování měl být 17 600 megawattů, což odpovídá asi 30 % současného výkonu všech britských elektráren.

Bývalý britský ministr energetiky Charles Hendry, kterého londýnský kabinet pověřil dohledem nad stavbou, tvrdí, že přílivová elektrárna vyrábějící levný proud bude sloužit 120 let. "Energie přílivu a odlivu se stane pro Wales tím, co severomořská ropa pro Skotsko," prohlašuje labouristický poslanec Paul Flynn.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář
Obrázek uživatele Jan Veselý

Dost mě štve, když se v takových textech uvádí výkon xxx MW a zásobí elektřinou yyy domácností. Kolik spotřebuje "domácnost"? To by byl takový problém dát aspoň do závorky MWh,GWh nebo TWh?

Mě trošku udivuje, že ta hráz má mít 9,5 km a v tom 16 turbín. To pak vychází jedna cca na 600m. Není to málo?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Zaujimalo by ma ako maju vyriesenu dobu ked sa meni odliv/priliv a naopak. Lebo tam bude mozno aj cela hodina ked sa vrtule nebudu tocit kym sa opatovne vytvori rozdiel v hladinach hradze a mora.

Obrázek uživatele Josef

Záleží na rychlosti nástupu přílivu a odlivu. Když bude příliv a odliv vrcholit, tak elektrárna asi nebude vyrábět. To mi ovšem nepřijde jako zase taková tragická věc, to půjde dobře naplánovat klidně na rok dopředu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Samozrejme najlepsie je aby elektrarna vyrabala stale a nepotrebovala doplnkovy zdroj ktory by vykryl vypadok. Ale je tu riesenie. Postavit rovnaku priehradu s rovnakym vykonom ktora bude zachytavat hranicne stavy a ta sa bude spustat ked bude hlavna hradza v rovnovahe.

A co na to ryby. Bude je to sekat na kousky do rybích prstů?

Obrázek uživatele Radovan

Vida, spojíme příjemné s užitečným. No ale asi to nevyjde. Ta rychlost přílivu a odlivu není padající vodopád z našich vodních elektráren Vltavské kaskády. Škoda. Mohli mít fish and chips při jednom :-)

---

Elektromobil Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 55 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý Peugeot Ion pro ženu, najeto 17 tis. km, elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000.

Přílivový elektrárny už udělali v Rusku za komančů. Někde u Murmansku
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Kislaya_Guba_Tidal_Power_Station

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá
Leave the oil in the soil and the coal in the hole.

Obrázek uživatele Radovan

Kdepak v Rusku, první byl vždy Jára Da Cimrman. Všiml si, že ráno fouká vítr přes rybník a večer zpátky a dělá při tom vlny. Vymyslel vlnovou elektrárnu.

---

Elektromobil Peugeot Ion nový od 4/2014, najeto 55 tis. km, od 5/2016 druhý ojetý Peugeot Ion pro ženu, najeto 17 tis. km, elektrokolo Agogs SilverGo od 10/2013, domácí FVE 3,6kWp od 9/2009, ohřev vody solárními panely Vaillant od 6/2010, vlastní studna od 1999, dřevodům sendvičový panel od 2000.

Obrázek uživatele Michelin

Takove clanky ve mne vzbuzuji nadeji, ze se snad lidstvo probudi a zacne se chovat tak aby tuhle planetu mohli uzivat i nase vnoucata a pravnoucata.
Nejdriv brexit, ted tohle. Na tom ostrove asi jeste zbyla trocha zdraveho rozumu.
Upozornuji, ze nejsem zadnej zelenej mozek ani slunickar.

---

To Tesla dává křídla. 44tis.km

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

k čemu je důležitá návratnost? zajímá se někdo z vlády o návratnost u ponorky, tanku, stíhačky? a rozhodně tato přílivová elektrárna má pro lidi milionkrát větší užitek než výše uvedené blbosti typu ponorka, stíhačka, tank

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Tank potřebuješ k tomu,aby jsi si mohl uhlídat ropnou věž na souši. Ponorku aby jsi mohl hlídat ropnou věž na moři. No stíhačky aby jsi si mohl všechno chránit i ze vzduchu jak ty ropné věže, tak třeba i ty tanky.

Hlavně, že ropný věže hořej na blízkým východé tank netank a spoustu jich zabavilo IS s kalachama a Toyotama :D
A Rusáci to všechno bombardujou...

Teorie se rozpadla :D

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá
Leave the oil in the soil and the coal in the hole.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Mimochodem některé armády uvažují o vytvoření superlehkých motorizovaných brigád, nebo jak tomu říkají v té jejich hantýrce, o co jde, po vzoru teroristů přestavět pickupy na vojenská vozidla.

Podle zkušeností jsou prý současné jednotky poměrně pomalé a klasická jednotka urazí denně asi 20km, tady ty pickupové bez problému (prý mají i jednodušší údržbu a je to prý o poznání levnější) 100km/den. Rusko se na cosi takového prý už seriózně připravuje.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Nic není univerzální. Tyhle superlehké jednotky mohou být v profesionální armádě dobrý způsob motorizace speciálních jednotek a výsadkářů. Tuhle taktiku třeba SAS používá už minimálně 30 let. Je to super na manévrování a na "hit and run" taktiku proti izolovaným nebo neobrněným cílům. Lepší výbroj, lepší prostupnost terénem, ale nižší rychlost nabízejí BVP. Mnohem vyšší mobilitu a lepší palebnou podporu nabízí vrtulníky.
A samozřejmě, jednotky na pickupech začnou mít vážné existenční potíže, když nepřítel začne uplatňovat vzdušnou převahu, bitevníky, vrtulníky a "draci" z nich rychle udělají doutnající trosky.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ale kdy do sebe šly naposledy velké armády se vším všudy? Korea?

Posledních asi 20-30 let se bojuje proti partyzánům, teroristům, zeleným mužíčkům apod. Neustále více se údajně používá taktika hybridní války, navíc vzhledem k tomu jaké jsou moderní rakety, tak vzdušná převaha je problém i pro klasické vojenské konstrukce. Prozatím nejsme ještě ve stádiu, aby byly tyto střely moc chytré, nepřátelké cíle měly silnou EM ochranu, která raketu zneškodní, takže bude nutné se vrátit k dělům.Na druhou stranu jak ukazuje šrotwald, tak příliš přetechnizovaná zbraň může fungovat hůř než zbraň primitivní.

Ve všem, i ve vojenství, děláme stále kolečka, vemte si že poslední část brnění - kyrys se u jízdy používal do Prusko-Rakouské války, pak se na desítky let jakákoliv "zbroj" vyřadila a dneska je to zpátky ve formě neprůstřelných vest. Nebo se od nepřehledné bitvy, přešlo k ritualizovanému divadlu, aby se to pak zase přešlo k nepřehledné bitvě.

U tepelných motorů to bylo od pístového parního stroje, k turbíně, aby se pak za asi 20 let prosadil pístový motor spalovací, aby byl později opět nahrazován spalovací tubínou (jsou, neby byly snahy o miniaturizaci spalovacích turbín)

V elektrotechnice, jsme šli od stejnosměrného systému, kde to prvně byly baterie a pak dynama, ke střídavým, aby se ukázalo že se mnoho zdrojů lépe připojuje přes DC mosty abychom nakonec zjistili že solární a palivové články jsou čistějšími a účinnějšími zdroji, než celá soustava nutná pro pohon alternátoru.

A u vody jsme šli od Archimédova šroubu, k vodním kolům, od ketrých jsme přešli ke složitým turbínám, jenom abychom zjistili že podobnou službu udělají moderní vodní kola a archimedovy šrouby.

Je to až zvláštní myslím, jak se pořád věci opakuji v mírně pozměněné formě.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Na férovku to zkusil Saddám za Pouštní bouře. Nedávno jsem někde (tuším na iDnesu) četl článek o iráckých pilotech vrtulníků, kterým Češi zprovoznily jakési výprodejové HINDy a neučili je s tím lítat a jak mimořádně užitečné jsou v nahánění Toyot s ISISáky.
Jinak se shodneme, historie (a evoluce) se mají tendence opakovat.

To už vymyslela SAS http://www.adrianstomcat.co.uk/PinkPanthers.htm

Používaní pick-upů se rozmohlo vod nějaký myslím že Čadsko-Libijský války, no prostě jedna parta měla tanky či obr. transportéry a druhá nic, ale přesto vyhrála páč dala kanóny na pickupy a byla daleko mobilnější a agilnější než tězkopádnej protivník. Znalci doplní přesnější fakta.
Ne nadarmo se na voj. akademii studuje dávná historie bitev.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá
Leave the oil in the soil and the coal in the hole.

Obrázek uživatele Jan Veselý

Když máte lepší mobilitu než nepřítel, tak jste automaticky ve výhodě. Vy si vybíráte kde a kdy se bude bojovat. Historie je bohatá na příklady všech těch Mongolů, Hunů, Maďarů, Avarů, ..., kteří díky mobilitě poráželi mnohem silnější vojska. Jen nesměli udělat chybu, to pak dopadli jak Maďaři na Lechu, kdy se nechali vmanévrovat do statické bitvy, kde proti obrněným rytířům neměli nejmenší šanci.
Kdysi jsem viděl dokument (už nevím jak se jmenoval) o nejmodernějších zbraních zaváděných do vojsk USA. Celý jeden díl byl o tom, jak vylepšili HumVee a zavedli taktiku fakticky realizující operace lehké kavalérie. Instruktor říkal, že největším rizikem je pro tyhle jednotky to, že podlehnou iluzi, že jsou tanky a zaútočí na dobře opevněnou pozici, kde je nepřítel rozstřílí.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Asi lepší IS s kalachama a Toyotama???. Na blízkým východě je mnoho zájmů a mnoho střetů. Kdyby ti doma někdo kradl jablka na zahradě, tak by ti soused s tankem také nepomohl. A teď si představ, že ten zloděj prodává tvému sousedovi tak levná jablka.:-)

Řekněme si na rovinu. Nevyhovuje to celé EU? Vždyť na kradenou ropu se tak pěkně jezdí. Proč platit 150$ za barel, když ta kradená na neregulovaném trhu je levnější?
I těch pár tisíc uprchlíků bude stát reálně méně, než kolik by se OPECu platilo za ropu. No a když si k tomu připočteme stárnoucí populaci v Evropě, nízkou porodnost. Dejme si dohromady 1+1.
Oni ti v vládní úředníci v Německu nemají úplněv v hlavě na.ráno.

Jak, kde, kdo konkrétně kupuje v EU ropu od IS?

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá
Leave the oil in the soil and the coal in the hole.

Obrázek uživatele M.Krupka

http://tn.nova.cz/clanek/moskva-ukazala-dukazy-kamiony-s-ropou-is-miri-do-turecka.html

To znám, ale
1. kamiony nejsou tankery, takže to je spíš lokální kšeftík.
2. Turecko není EU. Otázka zní jak, kdy, kde EU kupovala ropu od IS?

Navíc tn nova je opravdu výstavní pavlačový zdroj, stejně jako rusáci.
Je to potvrzený i serióznějšími zdroji?

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá
Leave the oil in the soil and the coal in the hole.

Obrázek uživatele M.Krupka

Ropovod Adria vede z ropného terminálu Omišalj na chorvatském ostrově Krk přes Chorvatsko a následně severní větví do Maďarska a na Slovensko, kde se v Šahách napojuje do ropovodu Družba. Východní část ropovodu zásobuje Bosnu a Hercegovinu a Srbsko.
V Chorvatsku se těží ropa?

Nyní proudí nakoupená ropa do Česka buď ropovodem Družba z Ruské federace, nebo z italského Terstu ropovodem TAL do německého Vohburgu a odtud ropovodem IKL do centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou.
V Itálii se těží ropa?

Takže do třetice všecho dobrého:
Otázka zní jak, kdy, kde EU kupovala ropu od IS?

Stále mi to z tvých "odpovědí" s otazníkem nedochází.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá
Leave the oil in the soil and the coal in the hole.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Třeba protože ponorka nebo tank nemají konkurenci? Nebo jste snad slyšel že by si někde dvě armády konkurovaly, která bude zemi bránit levněji?

Já tedy ne, byť některé země staví žoldnéřské armády, podle mne by takové řešení bylo lepší než v případě války otravovat lidi, kteří s tím chtějí mít co nejméně společného.

Navíc stát musí někde ty peníze vzít a to představuje vždy zásah do ekonomiky, buď cenou proudu, nebo třeba výběrem na daních a to může výrazně ohrozit konkurenceschopnost země. (Jakoby se o ni jindy starali)

Asi by trochu jiná situace byla, kdyby se elektřina nebrala jako komodita, ale platil se jen paušál za přípojku, tedy za to že někde je elektrárna, která v případě potřeby vyrábí. Jenže to dost dobře nejde při současných spotřebách, sítích a technologiích. Možná v budoucnu kdyby došlo k velkému nárůstu domácích FVE s akumulací se to stane, ale dokud je to komodita, která podléhá zákonům trhu, musí se ohlížet na běžné uvažování trhu.

Mimochodem by ten druhý způsob asi vedl na konec velkých sítí a jistý krok ve vývoji zpátky, nebo dopředu? Ono by asi už dneska šlo udělat aby třeba sídliště jelo v podstatě v ostrovním režimu, řekněme "edisonovským" zapojením, kdy by zálohu fotovoltaice a bateriím tvořila kotelna CZT.

Dobrá sranda na tom je že nejspíš i lidé od elektráren v tom tápou. A že v tom mají politici guláš je pak samozřejmé. Jenže po těch letech deformací do toho nemůžeme hned tak pustit ani Laissez-faire.

Paušálna platba výhradne za ističe je cesta do pekel, pretože absolútne nepodporuje šetrenie energiou.

Úplný ostrovný systém je podla mňa zďaleka nerentabilný. Ale viem si predstaviť, že by bola výroba elektriny podstatne distribuovanejšia a významnými prvkami siete by boli aj batérie vykrývajúce špičky.

Celkovo by to chcelo úplne iný prístup k energetike:

- Každý subjekt v sieti by sa mohol stať výrobcom elektriny.
- Distribučná spoločnosť by mala vedieť diaľkovo zapnúť/vypnúť pretekanie prebytkov do svojej siete a platila by za ne vždy aktuálnu trhovú cenu.
- Každý subjekt v sieti by nakupoval elektrinu od distribučnej spoločnosti vždy za trhovú cenu (pravdaže plus prirážka za distribúciu).

Vo výsledku by to znamenalo, že distribučná spoločnosť by vedela na základe požiadaviek siete automatizovane pripájať a odpájať (hlavne malé) elektrárne.
Elektrárňou by sa v tomto ponímaní stali aj battery packy, vodíkové generátory/články atď.
Ten kto dokáže poskytnúť elektrinu práve vtedy keď je potrebná, zarobí najviac. Ten kto chce dodávať do siete elektrinu v čase prebytku si ju buď môže uložiť, alebo má smolu a elektráreň odstaví. Trh by to ureguloval sám.

Zároveň spotrebiteľ by nepustil napr. práčku zrovna cez obed v špičke, ale radšej ráno/večer. Resp. možno pustil, ale bol by si vedomý vyššej ceny za elektrinu.

S nadsádzkou: Ak by v určitých časových úsekoch mal nastať kritický nedostatok elektriny, jej cena by tak vzrástla, že by sa oplatilo dodávať elektrinu do siete bicyklovým dynamom :)

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Pokud by se dále rozvíjely ostrovní systémy, pak by taková situace mohla nastat, protože jiný model by smysl nedával. Pokud bude v budoucnu výrazným způsobem růst podíl OZE a ten dosáhne vysokých hodnot, je otázka, jestli bude mít "šetřící mánie" smysl.

Já bych si celkem uměl představit, no dobře byla by to asi trochu chaos pak v těch drátech, že si třeba sídliště (to máme klidně deset tisíc lidí), nebo část města, zřídí ke svým FVE a bateriím ještě záložní elektrárnu. Takovýto velký ostrov by už smysl možná dával.

Dneska vám "elektrárnu" dodají třeba za měsíc a nikde nebude čadit komín, což byl jeden z důvodů proč se s rozšířením elektřiny čekalo na střídavý proud, potřebujete jenom do čeho dodávat proud a přivést plynovou trubku.

Jde o to že s novými technologiemi se pomalu ale jistě vyplácí přesun od centrálních zdrojů k místním. Asi dva roky zpátky jsem četl jakýsi dokument, kde teplárny tvrdily jak je špatné že se rozpadají centrální soustavy zásobování teplem. Ne, zle to není, protože se děje ekonomicky rozumný krok, kdy se drahá dodávka z centrálního zdroje nahradí levnější, dnes již skoro výlučně kogenerační, dodávkou z místního zdroje v budově. Vím minimálně o dvou celkem velkých bytových domech, které se k tomuto kroku v posledních letech rozhodly. Pokud bude růst cena proudu ze sítě a klesat cena z FVE, cena baterií a cena proudu vyrobená v KGJ, pak může třeba za deset let dojít k postupnému odpojování od sítě. Dneska by třeba měla být cena proudu z kombinace FVE a baterií na 92€/MWh, to je asi 2480Kč/MWh. Pokud cena silové elektřiny je kolem 30-40€/MWh a tvoří 1/3, a je k tomu ještě DPH, už je to na hraně. Pokud by měla cena pro koncového zákazníka jít třeba na 4-6Kč/kWh, pak by takové ostrovy a poloostrovy mohly začít dávat ekonomicky smysl.

Bohužel v elektroenergetice je mnohem více pravidel a obstrukcí, než pokud chcete vyměnit zdroj teplé vody. A sehnat si revizi elektroinstalace bude to nejmenší.

Mimochodem, zatímco silové elektřina tvoří jen asi 1/3 ceny pro zákazníka, u plynu je samotná cena plynu až 3/4. Takže možná je otázka, jestli se nevyplatí v budoucnu OZE energii distribuovat jako plyn. Roli by ve výhodnosti toho systému hrálo i to jaký by byl poměr mezi energií z plynu a energií z místního zdroje.

Pokud by ostrovní zapojení dodávalo v konečném důsledku levnější energii, třeba o 10-25%, pak není myslím moc co řešit a víme kam se v budoucnu energetika pohne.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Paušální platba má smysl, tam kde máš omezené množství spotřebičů, nebo kde máš jasně omezené jističe. U nás v EU to není již reálné, ale například někde v Africe, nebo třeba na Kubě to smysl má. Pokud má každá domácnost řekněme tři spotřebiče(lednici, klimatizaci a nějakou žárovku), pak ta domácnost bude mít plus mínus stále stejnou spotřebu, kterou lze i poměrně s velkou přesností spočítat.
Jenže pro situaci v EU je lepší platit jak paušál za velikost jističe tak i za spotřebu. Ono totiž někde v garáži, kde máš jednu zásuvku a jedno světlo zaplatíš mnohem více paušálu, než kolik reálně spotřebuješ elektřiny.

Vychádzate z (podla mňa mylného) predpokladu, že Afrika alebo Kuba sa nikdy "nescivilizujú" z hľadiska elektrospotrebičov. Je to podla mňa iba otázka času.

Je jasné, že v miestach takmer bez spotreby sa platí za ističe významne viac. Riešením by bolo umožniť budovať povedzme 1A prípojky - s minimálnou rezervovanou kapacitou - extra lacné.

K takejto zásuvke pripojiť nabíjačku, minibatériu s invertorom na vykrytie tých pár minút spotreby do mesiaca.

Ak chcem v takej garáži použiť povedzme 1000 W karbobúsku, pripojím ju na invertor.

Mnou popisované riešenie z predošlého príspevku by elegantne riešilo aj tento problém.
Distribučnej spoločnosti môže byť relatívne jedno kto má akú prípojku, podstatné je akú časť voľnej kapacity chcem využiť a to mi môžu naúčtovať.

Príklad: Záhradkárska oblasť má rezervovanú kapacitu 1000 A.
Ak budem jediný pripojený a zapnem 10A spotrebič, naúčtujú mi mizernú sumu za prenos, pretože z 1000A voľnej kapacity chcem využiť 1%.

Ale ak budem chcieť zapnúť 10A spotrebič počas špičky keď je sieť vyťažená na 900A (90%), tak si chcem cucnúť až 10% z voľnej kapacity a za to by ma mali riadne spoplatniť, limitne až k takým sumám aby sa nikomu za žiadnych okolností neoplatilo preťažiť sieť. Resp. s pripojením každého ďalšieho spotrebiča by sa cena za distribúciu zdvihla všetkým pripojeným a teda by sa niekto stále odpojil.

Stačilo by mať zásuvkový okruh, ktorý by bol nastavený napr. nech sa odpojí ak je cena za kWh vyššia ako 0,30 €.

I ve zbrojení je konkurence, USA uzbrojilo rusáky a díky tomu se rozpadlo SSSR.

---

Každej nahrazenej spalovák se počítá
Leave the oil in the soil and the coal in the hole.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ano, ale ne taková že by si státy najímaly armády. Možná by to vyšlo v konečném důsledku i líp.

Obrázek uživatele Josef

Tohle je skutečně obnovitelný a hlavně předem dobře plánovatelný zdroj. Za mě plus.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jestli to ekoskupiny nebloknou, bude to zajímavé, ale myslím tu mohou být i jisté oprávněné obavy.

Toto je ale nic proti tomu co by mohlo být na dálném východě v Penžinském zálivu, která by s výkonem 87GW měla roční výrobu 200TWh a teoretický koeficient využití 0.26. Ta by zvládla zásobovat obrovské území v Asii čistou energii a ušetřit nemalé množství uhlí.

Možno by za úvahu stál aj Záliv Fundy. Dokonca je neďaleko hustého osídlenia.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

To vypadá hodně zajímavě, ale otázka, jestli se tam dá s současnou technikou něco takového stavět. Vím že jsou dva koncepty přílivových elektráren, jedna jsou vrtule ve voda a druhá je hráz a klasické turbíny. Tady si jaksi neumím hráze dost dobře představit. Ale bylo by to dobré, kdyby se to podařilo využít.

zajímala by mne návratnost. samozřejmě to nelze určit přesně, ale aspoň přibližně

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Standardní nastavení volby "Zasílání upozornění na email" můžete nastavit na stránce svého profilu.
Kontrola proti nevyžádaným příspěvkům
Absolováním testu nám pomáháte bojovat proti SPAMu. Děkujeme.


EVMapa.cz - mapa nabíjecích stanicKariéra EVC GroupŘízení stanic pro elektromobilyProdej pneu 100% onlineŘízení stanic pro elektromobilyNabíječky elektromobilů Circontrol
185.66.36.26