Brazílie stopla obří energetický projekt vodní elektrárny v Amazonii

Brazilská vláda zrušila plánovanou výstavbu rozsáhlého vodního díla São Luiz do Tapajós v oblasti Amazonie. Jeho součástí měla být druhá největší hydroelektrárna s celkovým instalovaným výkonem 8 040 MW – po komplexu Belo Monte.

Takhle měla vypadat vodní elektrárna São Luiz do Tapajós v oblasti Amazonie.
foto: São Luiz do Tapajós

Rozhodnutí o zrušení projektu padlo přes silný odpor energetického koncernu Eletrobras, který o povolení k výstavbě usiloval od roku 2009. „Obrovská přehrada na řece Tapajós je úplně zbytečná. Zásobování elektřinou můžeme bez problémů zabezpečit díky větrným a menším vodním elektrárnám,“ tvrdí ministr životního prostředí José Sarney Filho.

Zásobování země energiemi je přitom v Brazílii citlivé téma i proto, že jsou dosud v živé paměti rozsáhlé blackouty z let 1999, kdy zůstalo bez elektřiny téměř sto miliónů lidí a 2012 (57 miliónů).

Proti energetickému megaprojetku v hodnotě odpovídající zhruba 9 mld. eur je také prezident Michel Temer, zkušený pětasedmdesátiletý politik, který se během nedávných letních olympijských her v Rio de Janiero předváděl před světem jako zapálený ochránce životního prostředí.

Stavbě São Luiz do Tapajós byla naproti tomu nakloněna levicová prezidentka Dilma Rousseffová, která ale byla řadu měsíců fakticky odstavena od moci, protože čelila ústavní žalobě z porušení „zákona o rozpočtové odpovědnosti“. Její sesazení letos v dubnu schválila Poslanecká sněmovna a na konci srpna je potvrdil i brazilský Senát (horní komora parlamentu).

Spotřeba primární energie v Brazílii v období 2005 – 2015 stoupla zhruba o dvě pětiny na 293 milionů tun ropného ekvivalentu. Brazílie je v energetice skoro ze dvou třetin závislá na ropě (47 %) a plynu (12,5 %).

V roce 2006 byly u brazilského pobřeží v tzv. pré-salu objeveny obrovské zásoby těchto dvou surovin, díky čemuž by se země mohla stát jedním z jejich největších producentů na světě. Problém je, že se nacházejí ve velké hloubce (až 7000 m), což představuje technologickou, ale i investiční výzvu.

Odhaduje se, že investice do těžby z pré-salu mohou do r. 2020 dosáhnout až $400 mld. a bude potřeba cca ještě 10 let, než těžba dosáhne požadovaného komerčního měřítka. Vodní energetika se na brazilské výrobě elektřiny podílí 28%, na další obnovitelné zdroje připadá 5,5 %. Podíl jádra je nepatrný (kolem 3 %).

tisková zpráva

32 Comments on “Brazílie stopla obří energetický projekt vodní elektrárny v Amazonii”

  1. Promiňte, musím se omluvit
    Promiňte, musím se omluvit za poměrně závažnou chybu, kterou jsem provedl při přepisu výsledku simulace pod tímto článkem: hybrid.cz/nemecka-paroplynova-elektrarna-ma-ucinnost-85

    U baterií je chybně uvedena kapacita v GWh, místo ní má být MWh samozřejmě 70 000GWh by znamenalo téměř 100% rezervu produkce.

    Proto si dovolím provést poslední kus, tedy ekonomickou rozvahu znova. Ještě jednou se ze to omlouvám přisuďte to snad pozdní době psaní. chybnou a opravenou pasáž přetiskuji:

    pokud do modelu byla zavedena PVE Lipno-Assach s výkonem 1000MW a kapacitou 24GWh, pak se situace příliš nezlepšila. Zlepšení nepřineslo ani zapojení 70 000MWh Baterií. Ke změně může vést až zapojení minimálně 400 000MWh (měniče 7GW), s rezervou spíše 700 000MWh, to redukuje přebytek v průbehu roku na 134GWh a snižuje tedy produkci plynových elektráren. Ty přesto dodávají stále asi 8TWh. Ani tato kapacita ale nezabraňuje výpadkům výkonu asi 2000MW a podobným přebytkům po naplnění všech PVE.

    Finanční rozvaha by tedy pro JE simulaci měla být stále stejná, tedy:

    Pro JE model by platilo že se musí utratit:
    30.8 mld za PPE
    36 mld za vedení (zde může být obrovská rezerva)
    800mld za údržbu
    200mld za palivo
    320mld za odstranění
    1200mld za 8 reakotrových bloků dle cen dnes stavěných bloků
    ——
    2586,8 mld korun

    pro OZE je sestavena NOVÁ simulace!!!
    Celková situace počítá sestavbou
    3000MW VtE v ČR,
    10000MW FVE,
    5500MW PPC
    70GWh Akumulátorů
    13 000GW elektráren na Baltu a příslušných vedení.
    600MW v kogeneračních jednotkách není počítáno do investice elektroenrgetiky,
    1000MW biomasa/spalovny, další provozy, není počítáno za investici.

    Jestliže jedna linka 400kV přenese asi 1000MW, bude jich třeba 16 a při délce asi 500km se celkově bavíme o 6500km vedení.

    1MW PPC = 14 milionů
    1MW offshore VtE = 100 milionů
    1MW VtE = 42 milionů
    1MW FVE = 39 milionů
    1km vedení Stř. = 15 milionů.
    1GWh = 5000 milionů.

    PPC 77 mld
    VtE 126 mld
    FVE 390 mld
    Balt 1 300 mld
    Aku 350 mld
    vedení 98 mld
    ————–
    celkem 2 341 mld

    Pořád se ale bavíme o nějakém nevelkém rozdílu, asi 200mld a ročně je v PPC vyprodukováno asi 8-10TWh elektřiny, otázka jestli by během několika málo let náklady na tento systém nepřevýšily násobně náklady na jadernou verzi.

    1. Netrapte se tím. Už teď
      Netrapte se tím. Už teď je jasné, že OZE tak dokonale proměnily trh s elektrinou, že do nové výstavby by se pouštěl v současné době jen naprostý diletant. Samozřejmě možné je všechno, ale už to nebude o ekononice. Bude o tom, že Já to chci… A tady žádné rozumné argumenty neplatí.

      1. Toto jsem musel udělat pro
        Toto jsem musel udělat pro klid svědomí, protože mi to minule ujelo, udělal jsem dvě chyby, které navzájem maskovaly a když už jsem na to ten program napsal, tak proč to nesjet znova. že?

        Měl jste na mysli výstavbu JE, předpokládám, podle mne by nějakou malou niku mohly obsadit, ale ne v těch výkonech jaké jsou navrhovány nyní. Jestli budou fungovat Hyperion a spol, pak budou nespíš zajímavé pro těžební a podobné společnosti, eventuálně ve špatných klimatických podmínkách, ale jinak moc ne.

        Trochu mne mrzí že tady stojíme tak nějak mimo a dělá se všechno proti jakémukoliv rozvoji. A možná ještě víc že se ve světě, který doposud není svázaný energetickými molochy, snaží jít právě jejich cestou a tím na sebe přivedou jen a pouze další problémy v budoucnu. Obávám se že ani státy na středním východě a v Africe, které do JE investují, netuší co na sebe šijí za bič. Hrubě, náhrada za 1000MW blok z 2000MW FVE a 10GWh baterie by stála asi 130mld a s minimem dalších nákladů, k dodání „ihned“ a v podstatě s garantovanou cenou. (doufám že jsem se někde nesekl)

              1. Přebytky v době kdy fouká
                Přebytky v době kdy fouká a svítí co nikdo nechce, prtože je toho moc, ALE jaksi v německu není dost elektřiny když nefouká a nesvítí… Papírově má německo přebytky, ale fakticky je závyslé na dovozu elektřiny, stejně jako rakušáci.

                Ceny půjdou dolů jenom, když nebude příkaz přednostně vykupovat co je sice „zelené“ (v reálu lež), ale je k dispozici jenom občas oproti elektřině, která je sice k dispozici, když je potřeba, ale musí se k nívykoupit ta zelená, kterou sice pak odebereme, ale zaplatíme k tomu navíc i zařízení a pohotovost těch „nezelených“…

                1. COž nastane. Regulátoři
                  COž nastane. Regulátoři moc dobře vědí, co potřebují a že stabilní zdroje jsou prostě potřeba.

                2. Jsou v zásadě dva druhy
                  Jsou v zásadě dva druhy pohotovosti, jakými se elektrárny může podílet na regulaci sítě, jeden se poskytuje na běžícím stroji a druhý se poskytuje na stoji stojícím. Rezervu na stojícím stroji umí poskytnout jen plynové a vodní elektrárny. U uhelných a jaderných se dá jít na nějaký minimální výkon, ale ne je odstavit zcela a za den je zase zapnout, změna výkonu také není dostatečně rychlá. U plynových se bavíme myslím o 15 minutách mezi 0 a 100% výkonu, u vodních pak o jednotkách minut. Teoreticky baterie by měly být sto tohoto během desítek vteřin.

                  A o tom že by ceny, mimochodem se předřečník bavil o silové elektřině, ne o koncových cenách, šly dolů bez příkazu o přednostním výkupu si můžete nechat jenom zdát, i před krizí, mimochodem si všiměte že ceny snad všeho v roce 2008 raketově vyletěly na moment vzhůru, byly ceny silové elektřiny vyšší než dnes. A to za situace že v provozu byly všechny jaderné elektrárny v Německu a že tu bylo dost uhelných elektráren. Takže i s tehdejšími cenami by se nikomu nevyplatila nová jaderná elektrárna.

                  Víte proč? Protože v Evropě jsme měli a máme nadbytek výkonu a nevíme co s ním. Podívejte se někdy po koeficientu ročního využití, pro tepelné elektrárny je 0,55 pro jaderné 0,75, to je prosím z doby před OZE. V takové situaci se čeká a protahuje životnost zaplacených elektráren, nebo se staví to co se i bez garanci zaplatí.

                  Vy si myslíte že Němci, při vědomí toho že tu mají baterku ČR, která jim vždy ochotně dodá proud, budou své území zaplevelovat elektrárnama a těžbou surovin pro ně? Hádal bych že výstavba vedení v Německu stojí protože se jim vyplatí energii posílat přes nás. Pokrok bude až budou v provozu PSTčka, nebo také ne protože se začne obchodovat i s kapacitou vedení.

                  Ten příkaz o přednostním výkupu mohl pouze odpálit onu bombu, která v trhu byla dost dlouho schovaná. Teď ale neoddělíme co způsobily OZE, co způsobila vyšší liberalizace trhu atd.

                  A pokud se budeme bavit o rozdílu 10€ mezi plynem a starými JE, přičemž u jádra platí pojistku stát, ale na začátku máme rozdíl asi 5mld€ miliard ve prospěch plnyu, pak za cenu JE stojí plynová elektrárna a rozdíl cen pokryje produkci asi 500TWh, než se vůbec dostane na pořizovací cenu stejně výkonné JE. To odpovídá asi 60 letům provozu oné plynové elektrárny. V úvahu ale berte že v prvních 20 letech provozu je požadováno až 100€/MWh. Zjevně se JE nemá šanci vyplatit ani v podmínkách s OZE a ani v podmínkách bez nich.

                  A pokud chce EU uspořit co nejrychleji co nejvíce emisí CO2, pak je možné je snížt zhruba na polovinu nejlěvněji přechodem na plynové elektrárny, s tím že se doplní o OZE, uzavření uhelných je podmínkou!

                  A k nestabilitě produkce, prosím podívejte se na data produkce větrných elektráren v Dánsku a podělte to instalovaným výkonem, ve velké části roku se pohybuje produkce kolem 0,2-0,5, v některých obdobích >0,7 instalované kapacity.

    2. Jaksi jsi zapoměl
      Jaksi jsi zapoměl důležitou informaci, k té „zelené“ musíš mít k dispozici zdroj el. energie, která by nahradila tu zelenou elektřinu, když nebude foukat či svítit, aby se nezastavili továrny nebo mělo se čím svítit doma, jasně díky aku by „teoreticky“ nemusels nahradit vše, ALE i tak se pohybuješ v řádek desítek procent a pak nemáš rozdíl „200“ pro zelenou, ale spíše 500-1000 v neprospěch zelené

      1. To je ale všechno v tom.
        To je ale všechno v tom. Víte ten program byl proveden tak aby udělal simulaci po hodinách, takže s tímto se již dá síť celkem slušně provozovat. Za celý rok chybělo celých hrozivých 30GWh, což je ale otázka asi dalších 14mld, nebo lepšího řízení, což v programu není plně zohledněno, taktéž ignoruje možnost nabíjení s pomocí jiných zdrojů než těch v základním režimu a tedy vyžaduje vyšší výkon pro dosažení stability. Základní režím v této simulaci byly jen OZE, ať už u nás, nebo na Baltu.

        Pro zajímavost produkce z plynu byla 8-13TWh v závislosti na přesné konfiguraci, z biomasy/splování 8-9TWh, plynové motory dodaly asi 1-2TWh, systém měl nadbtek cca 4-8TWh, celková produkce činila 80-88TWh ročně a nedostatek 1-30GWh. Takže nejhůře asi jen 30% bylo vázáno na spalování. Přičemž asi 20% z toho bylo pálení plynu a 10% něčeho jiného. Srovnejte si to se současnou situací. Propad emisí hádám tak na 1/4 proti současnému stavu. Dále produkce OZE neklesala snad v žádné hodině pod 0,1.

        Vzhledem k pozici problematického období by nebyl problém se s ním vůbec vypořádat, ovšem to už bychom se bavili o dost značném snižování koeficientu využití. Daného typu elektrárny. Změnou kapacity akumulátorů o 6GWh dolů by bylo při stejné ceně možné dodat dalších 2000MW PPC, a tím eliminovat veškeré chybějící GWh, ale za cenu vyšší produkce z plynu v průběhu roku, protože by kryly i to co je jinak pokryto z akumulátorů.

        Stačí?

    1. Chtěl jsi říct, až
      Chtěl jsi říct, až jednou vyženeme všechny zelené vylízance a zloděje, tak se konečně zruší ten nesmysl s dotováním oze parodií na elektrárny, která nás ročně stojí 40 miliard korun. Bohužel to už bude ten bilion v prdeli.
      Co se týče Brazílie tak realita je taková, že je momentálně ekonomicky na dně, což bude hlavní příčina rušení velkých investic.

      1. Brazilie rusi tu megastavbu
        Brazilie rusi tu megastavbu hned po odvolani prezidentky, ktera se tak zasazovala pro ten megaprojekt. Sesadili ji prave kvuli korupci. zeman se take aktivne zasazuje pro temelin a primo rika ze to udela Rossatom. Uplne stejna situace.
        Jenom studie proveditelnosti Temelina bude stat 30 miliard Kc!!! Stavba jako takova bude asi 500 miliard Kc. Nikdo nevi kolik to spolkne. Zadna atomka na svete nebyla postavena za pevnou cenu a vzdy se to zdrazilo 5x. Cena za vyrobenou MWh bude vyssi nez vsechny ostatni zdroje a neprime naklady z provozu JETE a EDU ktere prekroci onech 40 miliard rocne (OZE) take zaplatime vsichni. Stavba a provoz atomek je hlavne prinosny pro korupci a financovani nepruhlednych rozkradacek. To je ten hnaci mechanismus proc se politici muzou rozkrajet aby to protlacili.

        1. Jako typicky zelený
          Jako typicky zelený fanatik, co mu jde vzteky pěna od huby kdykoli slyší JÁDRO, si cucáš z prstu hausnumera. A i kdyby na těch tvých blábolech byl jen zlomek pravdy, tak je JE pořád výhodnější než oze parodie na elektrárny. Ty totiž budou stát celkem 1 000 000 000 000 Kč (slovy jeden bilion korun), přičemž elektřiny vyrobí tak za prd do šumavy. O Brazílii víš taky prd. Brazilská prezidentka nebyla sesazena, ale pouze dočasně suspendována. Jak to dopadne se uvidí. TO, že to je podvodnice a populistka jako každý levičák opravdu ale opravdu neznamená, že to má nějakou souvislost se zastavením velkého energetického projektu.

            1. Já jsem také fanda jádra.
              Já jsem také fanda jádra. A jsem také fanda OZE. A vím, že ideál je jejich kombinace. Tedy zrušit uhlí, zrušit plyn (nechat pár jako zálohu) a jet kombinaci fifty fifty jádro a OZE. OZE pokud možno decentralizovaně a na střechách, plus pár větších na vhodných místech a pár VtE, kde se to hodí. Jádro na stabilní spotřebu. Rozhodně není budoucností náhlé uzavření jádra s tím, že to vykryjeme OZE. To je prostě hloupost a 80% vykrytí spotřeby OZE v našich podmínkách by stálo naprosto neskutečné prostředky.

              1. Když by jste doplnil jako
                Když by jste doplnil jako zalohu vodní, a změnil:
                „pokud možno decentralizovaně a na střechách“

                na

                „pouze decentralizovaně na střeše ve vlastnictví pouze a jenom majitele domu do max např. 15kW“ apod.

                Jinak to zase bude v rukou lidí co budou opět vysávat peněženky.
                Faktem je, že ti co piší JE neeee, nebudou zrovna ti co budou svítit svíčkama, ale budou první co budou na váslaváku křičet „proč jste dovolili, že se zhroutila vyroba elektřiny“… 🙁

        2. Brazílie, tak jako
          Brazílie, tak jako některé další státy BRICS začíná mít problémy. Ano levná elktřina by je mohla řešit, ale tato elektrárna by nebyla levná a hydroelektrárny v Amazonii pro odlesnění začínají mít problémy. Nehledě na to že kolem elektrárny Belo Monte se vleče mnoho soudních sporů, které stavbu protahují, pokud nebyly proinvestovány zásadní částky, je na snadě že se problémového projektu raději zbaví.

          Kde máte nějaké informace že Temelín II nebo Dukovany II má stavět zrovna Rosatom? Něco takového je myslím teď totálně neprůchodné z mnoha důvodů. Momnetálně ani není v běhu výběrové řízení!

          Nevím kde jste přišel na tu informaci o 5x překročení ceny, momentálně je dokončena elektrárna Barakah, při 4x1400MW, tedy celkem 5600MW výkonu stála 25 miliard dolarů, tedy asi 625mliard korun, indikovaná cena je pak asi 157miliar za blok.

          Dále podle posledního vyjádření lidí od ČEZu bude potenciální soutež otevřena pro všechny dodavatele, to znamená že tu je možnost pro Westinghouse, Areva, KEPCO, dále Čína, poku si projdete novinové texty z poslední doby, vláda se začíná stavět proti účasti Ruských firem v projektu. Pokud bude požadovat garanci od státu, pak bude muset v proektu zohlednit jeho geopolitické postoje.

          Vzhledem k jistým problémům bych řekl že reálně by vypadala stavba reaktoru společnosti KEPCO eventulně Westinghouse, kde bychom měli být podle cen ve světě budovaných jednotek na asi 350 miliardách.

          Prezident si může říkat co se mu chce (no tak úplně ne, ale právo na názor má), na výběr dodavatele existuji standardy a roli bude hrát i geopolitická situace, neumím si představit že by EU jen tak nechala projít stavbu ruského reaktoru, zvláště v situaci všech sankcí. Na jednu stranu je cca 14 miliard dolarů nic moc, ale na druhou stranu to také nejsou tak úplně drobné.

          ———
          Co se týče alternativy, jediná schůdná z pohledu dopadů na ŽP jsou plynové elektrárny, ani kdybychom se postavili na hlavu nemáme kam nacpat nové velké hydroelektrárny, ne v dostatečném počtu. Pro OZE nemáme taktéž dostatek kapacit a hlavně problematická by byla akumulace, kombinace s plynovými elektrárnami by byla sice možná, ale nákladná, stejně jen jako samotné plynové elektrárny. Ovšem u Plynu je nyní problém, protože neexistují termínalý na LNG o dostatečné kapacitě pro realizaci světového obchodu!

          Další možností by bylo prohnat komínem ropu, ale pořád si vemte jaké jsou problémy! Buď import z Ruska nebo ze SV, ani jedno není pro politické přehmaty bezpečná oblast. A stabilita nízké ceny je vážná otázka.

          „Utility scale“ instalace FVE nejsou momentálně průchodné taktéž z více důvodů, za to ale prosím poděkujte poslancům, kteří pro starý zákon o OZE zvedli ruce a těm, kteří tyto zákony dále mrší.

          1. Z jakeho duvodu potrebujeme
            Z jakeho duvodu potrebujeme nove jaderne bloky? CR vyvazi obrovske mnozstvi elektriny a na obzoru neni duvod zvysovat kapacitu. Nemecko sice skrze svoji Energiewende bude potrebovat nahradit odstavene jaderne elektrarny, ale pochybuji, ze budou kupovat zrovna jadernou elektrinu.
            Ono se v budoucnu muze klidne stat, ze dnesni odberatele ceske elektriny budou pozadovat jinou elektrinu nez z jadra. Pak by CR mela dost podstatny problem.
            Nemecka Energiewende pryc od jadra nemuze existovat oddelene. Spotrebitele proste nechteji jadro a v budoucnu to bude jeste silnejsi. CR je primy soused a riziko maji stejne nebo vyssi, nez kdyby si nechali sve jaderne elektrarny v provozu.
            Vse souvisi se vsim a ne pouze co se jevi dnes jako lukrativni (pro nekoho).

            1. Důvod potřebnosti nových
              Důvod potřebnosti nových bloků je jednoduchý, po roce 2030 by mohl být problém získat licenci pro elektrárnu v Dukovanech a její odstavení by znamenalo výpadek 2000MW výkonu, podobně by mohl být problém s Temelínem kolem toku 2040-2050. Nové uhelné a paroplynové elektrárny mají problémy, ale to celosvětově. Dále, buhužel ne u nás, začíná být trend velmi přísného omezování emisí a vůbec spotřeby uhlí, jak v Británii tak to začíná i ve Francii. Takže je to i trochu o tom co si vybereme, jestli pokračovat ve spalování uhlí a prolamování limitů, nebo omezení uhlí. (Bohužel zdá se že u nás jediná možnost jak docílit uzavření dolů je prostě uhlí přestat odebírat, politická vůle k ukončení provozu není) Nemyslím že z jistých, lehce podivných, důvodů vláda hodlá více spoléhat na plynové elektrárny, které by byly třeba pro situaci s velkým podílem OZE

              Elektřinu neřídí nikdo jiný než zákony pana Kirchhoffa, takže někdo může požadovat elektřinu ne z jaderné elektrárny, nebo naopak právě tu z jaderné elektrárny, ale doteče mu tak které se bude zdát nejvýhodnější projít daným uzlem. To zaprvé.

              Za druhé takové vymýšlení si by klidně mohlo znamenat rozpad elektrizační soustavy v celé Evropě, tato situace tu byla minimálně dvakrát, kdy se však jednalo o poruchu. Pokud by byla způsobena takovým vymýšlením si, pak by bylo velmi snadné takovou společnost zničit žalobami za ušlý zisk. Do toho nikdo nepůjde. Jediné co by se mohlo stát je že si okolní země také pořídí transformátory s posunem fáze a ČR kvůli tomu přejde o ostrovního provozu. V situaci s nadbytkem kapacity to je bez problému, pokud by byl deficit, pak není důvod k uzavření energetických hranic.

              Energiewende hlavně v navrženém modelu, který, co si budeme říkat, je nezodovědný, není sto pokrýt spotřebu z velké části jen z OZE. Není vyřešena dodnes pořádná záloha a akumulace, v provozu jsou udržovány staré elektrárny, byť se pomalu NUCENĚ převádí na zálohu. Což je ale pořád hodně velký problém, byly by třeba elektrárny plynové a vedení na jih země, také samotné Německo začíná brzdit, protože s obojím je problém. Byly by potřeba takové akumulační kapacity, které by si vyžádaly na několik let celou produkci gigatovárny.

              Nicméně asi se budu muset podívat znovu na ta data ze simulace, protože se mi na nich něco nezdá. Mělo mne to trknout hned, je šance že je tam jen chyba v přepisu.

        3. P.S. pokud chcete
          P.S. pokud chcete podrobnější rozvahu, pak si nějděte zde uvěřejněný článek o plynové turbíně fy Siemens, pod ním by měla být provedena simulace několika modelů provozu elektrické sítě. Jak s OZE, tak s JE, čistý provoz na OZE by byl asi o 1 bilion nákladnější než čistě s JE, nehledě na nutnost reinvesticí do baterií o kapacitě 400GWh po zhruba 15 letech a nutnosti táhnout VVN 400kV k Baltskému moři.

    2. Rozšiřování Temelína a
      Rozšiřování Temelína a Dukovan bych bral jako téma pro místní, pokud by to bylo ekonomicky zajímavé (což je v posledních letech u jádra trochu problém. Ať se upgradují a rozšiřují jak je libo, pokud s tím místní nemají problém, ale Blahutovice ať zruší a zastaví. Další potencionální nebezpečí já osobně vytvářet nechci. JE bezpečná jen dokud budou lidi (Ti ničí přírodu i sami sebe i bez JE).

      1. Blahutovice a Tetín, nebo
        Blahutovice a Tetín, nebo Tetov, nevím teď přesný název, jsou jen a pouze rezervy a nemyslím že do r. 2050 se tam vůbec něco bude stavět, zvlášť pokud budeme mít jen v Dukovanech a Temelíně kolem 6,6GW, ty dvě elektrárny navíc to byl jen sen minulého režimu zaměřeného na těžký průmysl a posedlého válečnými přípravami.

        Další upgrade současných technologií asi není možný a ani ekonomický, přece jenom Dukovany budou brzy na hranici životnosti.

        Na druhou stranu, proč je nedat k dispozici pro vybudování fúzní elektrárny DEMO? U tohoto bych byl pro.

        Co se týče ničení, mohou a nemusí svět kolem sebe ničit, ale to musíte na to jinak, dost pracně, od školky, a první výsledky uvidíte za 25 let. A to kdoví jestli protože se budete prát se sociálními vlivy.

        1. Kazdy mame informace z
          Kazdy mame informace z jinych zdroju. Mistni v Dukovanech pry s rozsirenim prakticky pocitaji, bo stavajici reaktory jsou na konci bez moznosti vyrazneho pridlouzeni. Blahutovice maji byt treti po rozsireni stavajicich dvou JE a uz reaktory 4gen, kterym sice fandim, ale misto lesa je za barakem nechci. Prehrada na chlazeni misto jedne z nejkrasnejsich casti Becvy u Skalicky se ma zacit stavet velmi brzy – pristo rok?(i kdyz oficialne jako protipovodnove opatreni).

          1. To se na to podívejme, tak
            To se na to podívejme, tak skalička má zajišťovat chladící vodu? Zajímavé, trochu novinka.

            Nemyslím že by na Vaši lokalitu mělo dojít někdy během příštích 30 let. Asi ani není použitelný projekt na vysokoteplotní plynem chlazený množivý reaktor, který by podle všeho připadal v úvahu. (údajně je o něj zájem ze strany V4 a první spíš bude na Slovensku než u nás)

            Upgrade jsem myslel jak se obyčejně myslí, tedy vylepšením současné technologie. Nevím že by dneska někdo měl, snad kromě Rusů, v komerčním provozu reaktor 4. generace. A znovu myslím že dneska import ruské technologie je politicky neprůchodný.

            Že v Dukovanech mají zájem o zaměstnavatele je jasné. Navíc by se po jejich uzavření, Rakouském uzavření elektrárny Durnrhohr, nejspíše v roce 2024, stal region neskutečně energeticky deficitním, nesmíme zapomínat i na odstavení elektrárny v Jaslovských Bohuniciach. Navíc nezapomínejme že posledních 25 let znamenalo značnou redukcí výkonu uhelných elektráren v na jihu Moravy o asi 220MW.

            1. Dle mých informací
              Dle mých informací původní oficiální plán chladící přehrady pro JE Blahutovice prý počítal s nádrží u Teplic nad Bečvou. U Teplic snad ani není jiná lokalita kde nádrž postavit, než právě zmiňovaná Skalička a i vzdálenostně by to dávalo větší smysl, ale jde pouze o mou dedukci postavenou na těchto faktorech. Uvidíme jak to bude i když by jsme rádi neviděli.

              BTW: Proč myslíte, že Ruský projekt je neprůchodný?
              Zeman s nimi udržuje dobré vztahy a krom toho patří mezi špici a navíc rubl je nízko, tak by se domluvila platba v kurzu na nyní nadhodnocený dolar a byla by 4. generace pro Dukovany za hubičku 🙂

              1. Já bych řekl že se asi
                Já bych řekl že se asi ani nepletete.

                Myslím že v současné situaci sankcí a vůbec napětí mezi EU a Ruskem by se do toho pustili jen pokud by nabídka byla opravdu dobrá. Popravdě mi současná zahraniční politika přijde poněkud schizofrenní, na jednu stranu proruský prezident, na druhou spíše proevropská vláda. Navíc by se objevil tlak z USA, pokud budou v tendru, taky z EU a NATO, další reaktory mohou být strategická záležitost. Americký AP1000 také zdárně pokračuje. Je tu kolem toho příliš politiky, navíc jsem v nějakém nedávném článku četl že vláda, nebo konkrétní ministři, si moc neumí představit případnou garanci na ruskou technologii.

                To co by nám nabídli by byla nejlépe 3+ generace,jediný reaktor 4. generace, který jde uvažovat, je něco typu BN a to jsou množivé sodíkové reaktory, které ČEZ nechce. Nechce ani lehkovodní varné, podmínkou dalšího tendru má být tlakovodní technologie. Navíc takovou technologii, která přímo produkuje plutonium nebudou chtít dát z rukou. Nehledě na to že vlastnictví takového rychlého reaktoru je snadnou záminkou pro politickou nebo vojenskou akci.

Napsat komentář