Autobusy v Praze a Brně zužitkují odpadní čistírenské kaly

Při čištění odpadních vod vzniká velké množství čistírenských kalů. Institut cirkulární ekonomiky představil v soutěži E.ON Energy Globe komplexní technologický řetězec zpracování tohoto bioodpadu na biometan.Součástí projektu je i plnicí stanice s jednotkou na membránové čistění bioplynu od české inovační a výzkumné společnosti. Plnicí stanice díky tomu poskytuje biometan v kvalitě běžného zemního plynu.

Součástí projektu je i plnicí stanice s jednotkou na membránové čistění bioplynu od české inovační a výzkumné společnosti. Plnicí stanice díky tomu poskytuje biometan v kvalitě běžného zemního plynu.
foto: Lesensky.cz

Ekologická soutěž E.ON Energy Globe každoročně sbírá a oceňuje zajímavé projekty, které přispívají k ochraně přírody. Letos v kategorii Firma nominovala odborná porota do užšího finále dva projekty.

Prvním z nich je unikátní technologie úpravy bioplynu z čistírenských kalů na biometan, jenž následně slouží jako palivo pro vozidla městské hromadné dopravy. Druhým nominovaným projektem je mobilní čistička odpadních vod, která upraví i vodu z kaluže na kvalitní pitnou vodu.

„Náš projekt lze snadno rozšiřovat, a pokud bychom využili všechny možnosti tohoto řešení, dokážeme dále zužitkovat velké množství bioodpadu z čistíren odpadních vod,“ uvádí Petr Novotný, projektový manažer Institutu cirkulární ekonomiky.

První testovací autobus městské hromadné dopravy poháněný biometanem z čističky odpadních vod vyjel do ulic v Brně. Linkový autobus, který pro pilotní testování zapůjčil Dopravní podnik města Brna, najezdil téměř 5 000 kilometrů a spotřeboval 1 660 kilogramů biometanu z čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích.

Součástí projektu je i plnicí stanice s jednotkou na membránové čistění bioplynu od české inovační a výzkumné společnosti. Plnicí stanice díky tomu poskytuje biometan v kvalitě běžného zemního plynu.

Autobus MHD na biometan v běžném provozu uvidíme nejdříve v Praze

Projekt předkládá návrh na efektivní zpracování bioodpadu, jenž se díky této technologii stává velmi cennou surovinou s širokými možnostmi dalšího využití. Zkušenosti z projektu pohonu autobusu biometanem využijí inovátoři nejen k dalšímu rozvíjení technologie přeměny bioodpadu na plynné palivo, ale mají i cenný vzdělávací potenciál pro další města a firmy.

„Nejdříve můžeme očekávat nasazení autobusů městské hromadné dopravy na biometan do běžného provozu v Praze, kde aktuálně jednáme, a poté bychom mohli vyjet i v Brně,“ prozrazuje Petr Novotný.

Pitná voda z řeky do 30 minut

Mobilní úpravna vody Hutira CCV na přívěsném vozíku může začít dodávat pitnou vodu už za 30 minut od spuštění. Systém využívá dostupné povrchové zdroje vody z rybníků či řek. Úpravnu vody je možné využít například při haváriích nebo živelních katastrofách, kdy nejsou k dispozici běžné zdroje kvalitní vody.

„Voda je velká výzva do budoucna a zatím s ní neumíme zacházet. Chceme pomáhat lidem dostat se ke kvalitní pitné vodě v každé situaci, která nás může nejen v blízké budoucnosti čekat,“ popisuje motivy vzniku zařízení Petr Hajný, výkonný ředitel společnosti Hutira.

Denně může zařízení zajistit pitnou vodu až pro 7 200 lidí a lze k němu připojit i linku na plnění pitné vody do sáčků, případně je možné pitnou vodu skladovat ve flexibilních vodojemech. Mobilní úpravna tak může přes den přejíždět a pracovat na různých místech.

Zařízení se dá využít také v případě havárií a odstávek stávajících systémů pro dodávky pitné vody. Obce se tak vyhnou tradičnímu rozvozu vody v cisternách. Jsou ale i další místa a příležitosti, kde bude úpravna užitečná – při plnění bazénů nebo při zásobování pitnou vodou na festivalech a jiných větších kulturních akcích.

„Vyvíjíme ještě jednu menší úpravnu vody, která bude určena pro rodinné domy, restaurace či penziony,“ doplňuje Petr Hajný.

Vítěznou firmu vybírá veřejnost

Oba projekty nominované v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Firma teď soutěží o hlasy veřejnosti. „O vítězném projektu rozhodnou lidé v online hlasování. Odměnou za podpoření projektu může být auto Škoda Superb iV s plug in hybridním pohonem na tři měsíce zdarma, elektrokolo od společnosti svetelektrokol.cz nebo poukázky do Hornbachu,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden ze dvou ekologických projektů mohou lidé na stránkách energyglobe.cz. do 15. září.

tisková zpráva

9 Comments on “Autobusy v Praze a Brně zužitkují odpadní čistírenské kaly”

  1. Dobrý den,
    tento pilotní, ani žádný jiný projekt

    Dobrý den,

    tento pilotní, ani žádný jiný projekt využití čistírenských kalů k výrobě biometanu, který řešíme, nepočítá s využitím čistírenských kalů jako hnojiva z těch důvodů, o kterých píšete.

    Jako hnojivo je však možné použít digestát ze zpracování biologicky rozložitelných odpadů (prošlé potraviny, zbytky jídel apod.), které před tím prošly hygienizací (zahřátí na 70 stupňů po dobu alespoň 1 hodiny) a splňuje parametry certifikovaného hnojiva. V takovém případě je nutné dobře technologicky ošetřit úpravu vstupní suroviny, aby digestát obsahoval minimální množství nečistot, především v podobě plastových částeček. Pokud je znečištění problematické, je možné technologicky oddělit pevnou složku od kapalné a jako hnojivo použít jen tu kapalnou část.

    1. Prima hnojivo to mohlo být do té doby, než se do odpadu
      Prima hnojivo to mohlo být do té doby, než se do odpadu dostala spolu s běžným záchodovým odpadem také kvanta dalších příměsí. „Kaly z čistíren odpadních vod jako konečný produkt procesu čištění odpadních vod obsahují množství škodlivých látek nejrůznějšího druhu. Za pozornost stojí hlavně celá řada choroboplodných zárodků, jako vajíčka červů, bakterie, viry, hormony, BSE – priony a dále celá řada „klasických“ škodlivin, jako jsou těžké kovy, sloučeniny bromu a chloru, aromatické uhlovodany, dioxiny a furany.“ Viz. odpady online.

        1. To že lidský odpad není prima hnojivo se ví už hezkých
          To že lidský odpad není prima hnojivo se ví už hezkých pár set let. Šíření nemocí je s tím až moc jednoduché. Pro představu si zkuste představit třeba hlávkový salát pohnojený odpadem bezdomovce plného různých nemocí.

          Při hnojení zvířecím odpadem je toto riziko významně menší. Např. s krávou moc nemocí nesdílíme.

        2. Dobrý den,
          tento pilotní, ani žádný jiný projekt

          Dobrý den,

          tento pilotní, ani žádný jiný projekt využití čistírenských kalů k výrobě biometanu, který řešíme, nepočítá s využitím čistírenských kalů jako hnojiva z těch důvodů, o kterých píšete.

          Jako hnojivo je však možné použít digestát ze zpracování biologicky rozložitelných odpadů (prošlé potraviny, zbytky jídel apod.), které před tím prošly hygienizací (zahřátí na 70 stupňů po dobu alespoň 1 hodiny) a splňuje parametry certifikovaného hnojiva. V takovém případě je nutné dobře technologicky ošetřit úpravu vstupní suroviny, aby digestát obsahoval minimální množství nečistot, především v podobě plastových částeček. Pokud je znečištění problematické, je možné technologicky oddělit pevnou složku od kapalné a jako hnojivo použít jen tu kapalnou část.

Napsat komentář