Asie pro rozvoj obnovitelných zdrojů potřebuje biliony na infrastrukturu

Asie není jen Indie a Čína, kde obnovitelné zdroje rostou každým rokem. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v dalších asijských rozvojových zemích naráží na limity infrastruktury.

Krajina indického venkova
foto: ChadoNihi

Plánování zářné budoucnosti často naráží na strop krušné reality, a nejinak je tomu i v případě rozvoje obnovitelných zdrojů energie v asijských zemích. V aktuální zprávě na to upozorňuje sama Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank, ADB).

Ta varuje, že širší rozvoj OZE v regionu v zásadě není možný, tedy alespoň pokud dříve nedojde k rozvoji infrastruktury. Bez ní totiž zůstává čistá energie jen teorií.

Charakter celého problému s infrastrukturou lze nastínit snadno: Asie není jen Indie a Čína. Čína i Indie disponují výrobními kapacitami, záměrem, financemi a infrastrukturou. Ale například Barma ničím z uvedeného.

Zpráva ADB pokrývá svým záběrem celkem 45 států, v nichž je situace často diametrálně odlišná a ideálu vzdálená. Proto prezident ADB Takehiko Nakao nerad připouští, že výrazná část asijských zemí má v zásadě „důležitější věci na práci“, než boj za obnovitelné zdroje.

K tomu, aby byly skutečně efektivní na celonárodním měřítku, je nejprve třeba dostatečná infrastruktura. A OZE je jen třešničkou na dortu, jehož patra je nejprve upéct.

V regionu je 400 milionů lidí bez přístupu k elektřině, 300 milionů bez přístupu k nezávadné pitné vodě a přibližně 1,5 miliardy lidí tu nemá přístup k základní hygieně a kvalitní zdravotní péči. Řada zdejších ekonomik zcela postrádá přístavy, železnice, silnice, jež by je mohly napojit na ekonomiky okolních zemí.

Teprve až se podaří vyřešit tuto oblast, bude možné podporovat rozvoj OZE a jeho širší zapojení do infrastruktury. To se ale lépe poví, než udělá. Jen odhad ADB totiž potvrzuje, že by k zahlazení těchto nedostatků v infrastruktuře bylo zapotřebí investice okolo 14,7 bilionu dolarů v oblasti energetiky a elektrifikační sítí.

Dalších 8,4 bilionu pak na úrovni transportu a dopravní infrastruktury, 2,3 bilionu pro oblast telekomunikací a zhruba 800 miliard pro úpravu vody a sanitaci. „A je zřejmé, že v tomto případě poptávka zcela přesahuje naše možnosti,“ říká Nakao.

Pohled na budoucnost asijského regionu očima ADB není právě radostný: výdaje na infrastrukturu buď do roku 2030 dorovnají sumu 22,6 bilionů dolarů (buď v sumě, nebo po částce 1,5 bilionu ročně), nebo prý nebude rozvoj OZE prakticky možný.

I zde navíc platí, že věci lze dělat buď rychle, nebo kvalitně. Pokud by měl přednesený plán na rozvoj infrastruktury zohlednit principy udržitelnosti, boje proti klimatickým změnám, energetické efektivity a budoucí návaznosti na OZE, byl by pochopitelně dražší. Cílová suma by pak v roce 2030 činila 26 bilionů dolarů.

Jestli rychle nebo raději důkladně však zatím asijské regiony netrápí. Představa, že by například východo-asijské státy, které (v tom lepším případě) dnes investují 9,1 % vlastního HDP do rozvoje infrastruktury, dokázaly proinvestovat (k dosažení cíle potřebných) 60 % je totiž nereálná.

CleanTechnica

32 Comments on “Asie pro rozvoj obnovitelných zdrojů potřebuje biliony na infrastrukturu”

  1. Proč musí mít všichni přístup k elektřině? Co to je
    Proč musí mít všichni přístup k elektřině? Co to je zase za civilizační mantru? To jenom proto, že my si bez ní nedokážeme představit život tak jí nacpem do každý chýše? Spousta kultur by měla zůstat na svém stupni primitivnosti vývoje. Primitivnostnost není stigma, které je potřeba vymazat i se svébytnou kulturou pomocí civilizačních „výdobytku“. To se pak celá ta fascinující rozmanitost a historické dědictví spláchne do hajzlu. Po elektřině přijdou mobily, peníze, plastový židle, igelitový pytlíky, internet, televize, daně, odpadky, závislost na dovážených zdrojích, dvě jídla denně, nová morálka, odchod do měst, vykořenenost, drogy, palné zbraně, politika, korupce, alkohol, rozpuštění kultury a zkáza. Narušení přirozenosti využívaní lokálních zdrojů taky neni to co chcem.
    Nedej bože že se na pozemku těchto kultur najdou nerostné suroviny, diamanty, fosilní paliva apod.

    Bohové musí být šílení…
    I ten herec domorodec nakonec dopad špatně.

    Civilizace je fajn, ale vocaď pocaď.

    1. To se dens dá v praxi aplikovat jen vůči málo či
      To se dens dá v praxi aplikovat jen vůči málo či nekontaktovaným společenstvím, z elkých civilizací to v praxi nelze již nikde udělat, můžeme se bvit nakolik můžeme ty části světa ignorovat, nakolik můžeme bránit pohybu lidí a zboží, alepokud se bavíme o rozvojových zemích v pevných hranicích, tak tam již není cesty zpět.

      Buď budete upírat lidem a celým zemím rozvoj, nebo budete muset přesvědčit všechny státy k redefinici hranic a návratu k něčemu na způsob 19 století a před, kdy třeba severoafrické státy byly jen několik desítek kilometrů silný pruh při pobřeží. Ano, železnice a silnice přes tato území by asi bylo možné postavit a střežit.

      Problém je že tyto státy jsou vývojově, jak infrastrukturně tak myšlením tak o 50-100 let pozadu, například nacionalismus dost často roste s nižší úrovní států a stejně tak čím méně rozvinutá zem, tím ochotnější je její obyvatelstvo bez ptaní jít do války.

      1. Nevměšování se do izolovaných kmenů té naprosto bez
        Nevměšování se do izolovaných kmenů té naprosto bez diskuze.

        upírání/
        Naprosto nemluvím o upírání, ale naopak o instalaci bez ptaní se či vnucování ve stylu „Vždyť u nás je to základní lidská potřeba, tak to přece musí být i u vás, že.“ nebo „Já vám chci strašně pomoct.“ apod.

        myšlení/
        Přesně, toto říkal jeden český lékař co pomáhá v Africe, že třeba vybudování zubních ordinací za miliony pomůže jenom do té doby než se něco rozbije. Oni nemají návyky věci udržovat a opravovat ani v tom nevidí tu návaznou logiku, jsou zvyklí že když se něco rozbije tak to zahodí. Takže instalovat do těchto zemí jakoukoliv infrastrukturu a techniku z které se stane jen další odpad v momentě kdy se porouchá nebo rozbije taky není zrovna nejšťastnější. To by pak bylo záhodno dovézt i recyklační linky … 🙂

  2. Nevím z čeho ona studie vychází. Jde to i bez elektrické
    Nevím z čeho ona studie vychází. Jde to i bez elektrické infrastruktury s malými samostatnými energetickými ostrůvky. Ostatní infrastruktura může ještě počkat. Myslím, že potřebují hlavně čerpat vodu ze studní, večer si rozsvítit a někam si zavolat. Na to jsou solární články a baterie lepší volba než naftový agregát.

  3. Po dlouhé době tu vidím i smysluplnou debatu k danému
    Po dlouhé době tu vidím i smysluplnou debatu k danému tématu a musím přiznat, že na každém názoru je něco.

    První otázka je: „Potřebují to?“ a druhá, kterou bychom si měli zodpovědět: „Potřebují co?“

    Můj názor je, že než počítače nebo mobily, které se jistě taky hodí, kor v záplavových oblastech a v oblastech s častým zemětřesením jako prevence, si myslím, že je mnohem horší problém pitná voda a sociální zázemí.
    Ano, je drahé toto vybudovat. Ovšem nevěřím, že firmy a fabriky, které tam jsou a ve kterých pracují dělníci ze „slumů“ by nebyli schopni postavit byť pitomé sídliště, kam se vejde spousta lidí a která toto všechno mají. Tím bych začal. Bydlení, pitná voda a hygiena. Co by to stálo? Něco určitě, ale tím by se minimálně začalo.

    Zase na druhou stranu, když se na to podívám z pohledu podnikatele, případně zeleného podnikatele. Není tady nic zmršeného (kromě úrovně žití). Vše se dá stavět od píky, s novými technologiemi (ať jsou to sendvičové nebo solární silnice, ve kterých může bez problémů vést další infrastruktura), ve spoustě případů máte panenskou přírodu, ke které můžete být několikanásobně šetrnější, než jsme si zmrvili my, zemědělci mohou v případně vhodně zvolených dotací přejít od ručního rytí k malotraktorům s katalyzátory atd atd.
    Bohužel nad tímto nikdo nepřemýšlí, každý vidí jenom ty biliony a biliony dolarů, které by někdo musel dát.

    1. Narendra Modi je současný indický premiér. Do
      Narendra Modi je současný indický premiér. Do premiérského křesla ho vykopl mimořádně úspěšný program rozvoje venkova v Gudžarátu. Podařilo se mu například obrovsky zvednout produktivitu místního zemědělství a snížit náklady. Třeba zařídil, že si mohli místní KOUPIT za dobrou cenu vodní čerpadla pro závlahové systémy na solární pohon. Celý program bylo možné financovat z peněz ušetřených z dotací na naftu pro dieselagregáty. Součástí toho programu je i obrovský transfer know-how ohledně produktivnějších zemědělských technik, který je udělaný na míru místním podmínkám, tj. zvýšení produkce zemědělství sice ne úplně na úroveň vyspělých zemí, ale bez dusíkatých hnojiv z chemiček, bez pesticidů, bez těžké mechanizace, ale tak, aby to zvládli pro zaškolení i ne moc vzdělaní venkovani.
      Dneska Modi elektrifikuje Indii a venkov zvláště za peníze bank z USA, Číny a EU. Velice ochotně půjčily, je to totiž oboustraně výhodný obchod.

      1. Nárénda (Nar je člověk a Indra je Bůh nebe, takže by se
        Nárénda (Nar je člověk a Indra je Bůh nebe, takže by se to dalo přeložit jako boží člověk) Módí je mimořádně schopný a čestný politik. Což dnes je už skoro protimluv. Pokud se mu podařilo rozmluvit zemědělcům plošné používání pesticdů při zachování bio kvality potravin za přijatelnou cenu a návrat k přizpůsobeným tradičním postupům, tak ho to ani tak program nevykopl jako spíše vynesl. Na tom bych nehledal nic pejorativního. To byl zázrak, který se netýká ani žádné takzvaně rozvinuté země. Pokud se v Gudžarátu všechno pěstuje bio, tak bych doporučoval v zájmu dobrého zdraví se tam alepoň načas vypravit. A něco vegetariánského tam pojíst. Módí se také zasadil o to, aby byla jóga uznamá v ONESCO jako světové kutlurní dědictví lidstva a aby 21. červen byl zapsán jako den jógy. Kromě toho je duchovním otcem poněkud kontroverzní měnové politiky, která má v Indii omezit korupci, ale zřejmě to nejvíc bolí velké množství (miliony) celkem bezúhonných občanů.

  4. Infrastrukturu pro rozvod elektřiny potřebujete vždy, když
    Infrastrukturu pro rozvod elektřiny potřebujete vždy, když stavíte centralizované zdroje. Je jedno jestli to je jádro, uhlí, voda, vítr, Slunce nebo plyn.
    Jenže doba se změnila, jde to udělat i jinak, pro komba FV panel+baterie je nutná infrastruktura je ta telekomunikační a tu už mají dávno na místě.
    Tady jsem o tom psal.

    1. Kombinace FV panel a baterie je bez dotací nesmyslem i u
      Kombinace FV panel a baterie je bez dotací nesmyslem i u nás, relativně bohatých. Můžete mi vysvětlit, jak by tak drahá věc pomohla lidem chudým jak kostelní myš? Kdo by jim ji zaplatil? Z čeho? A hlavně k čemu? Oni nepotřebují svítit, oni potřebují elektřinu hlavně na průmyslové využití a k tomu je vám FV panel a baterka fakt k prdu.

      1. Na druhou stranu potřebujete, pokud reformujete agrární
        Na druhou stranu potřebujete, pokud reformujete agrární společnost na průmyslovou, vzdělat lidi, to vyžaduje aby měli přístup k informacím, nelze se spoléhat na počítače etc. V Indii se to provedlo pomocí malých levných rádií a televizí, tehdy na baterie a malé ruční etc. dynama. Dneska se dá využít FVE + relativně malá baterie, LED pro světlo. Tahat třeba 50km VN pro osadu s padesátkou lidí může být v tento moment neefektivní.

        Průmysl si energii vyrábí v těchto oblastech většinou sám, loni preference dodávek paliva – plynu – do textilek v Páksitánu způsobilo celostátní výpadky, protože nebylo palivo pro několikanásobně účinnější elektrárny.

        To co by jim bylo třeba jsou v první řadě středně velké a menší hydroelektrárny, které využívají k rozvodu síť VN, nikoliv však VVN a tedy velkou rozvodnou síť. Pak se jim snad podaří dostat ekonomiku do stavu že si mohou dovolit rozjet těžbu, či dovozy dostatku paliv.

        1. Na provoz počítače fakt nepotřebujete FV panel a k tomu
          Na provoz počítače fakt nepotřebujete FV panel a k tomu baterku. To ten počítač může mít na víku FV články a nabije se taky. Opět to ovšem naráží na takovou drobnost. JE TO DRAHÉ. Podobná řešení prostě pro negramotné a totálně chudé oblasti nefungují. Vy vyrobíte počítač za 40 dolarů a chválíte se tím, jak je to levné. A v očích Evropana určitě je. V očích člověka, který vydělá méně než dolar denně, je to nezaplatitelná investice.

            1. Oni by si výše píšící pánové před tím, než zde
              Oni by si výše píšící pánové před tím, než zde začnou trousit dávno překonané nesmysly, o tom mohli něco přečíst a podívat se i na naše lidi, kteří to třeba v Africe zavádějí. Malý FVE panýlek a baterie v kombinaci s led světlem jim totiž nejen prodlouží den, ale třeba umožní dětem se učit, zatímco se venku setmělo a tudíž již není možné pracovat na políčkách, pást dobytek a nosit vodu a dřevo na topení, což je v těchto komunitách vždy přednější. Takže přes den na učení nešáhnou a večer je tma a petrolej je drahý a loučí si moc neposvítíte. Podobně fungují jednoduchá elektrická čerpadla a desítky dalších maličkostí. Třeba dobrej kšeft je za pár peněz nechávat sousedy nabíjet si mobil z Vaší solární nabíječky s malým akumulátorem. Afrika přeskočila i éru telefonních pevných linek a mobilní telefonie včetně mikrobankovnictví a přenosu peněz prostřednictvím dobíjení kreditů mobilů je tam hit. Zatímco naše banky se snaží srazit přenos peněz na 1 den, oni to mají online 24/7. Podobně si myslím, že díky našemu technologickému přeskočí i naši centralizovanou elektrifikaci. Prostě efekt košických železáren v praxi.

              1. Jasně. Vy máte nasazený akorát tak růžový brýle
                Jasně. Vy máte nasazený akorát tak růžový brýle Evropana a vidíte, jak to skvěle funguje. Přitom to financuje všechno Západ a oni to všechno dostali v podstatě zadarmo. Takhle jo, to jde klidně, ale i kdyby to bylo několik set tisíc domácností, je to jako plivnutí do moře. Celá chudá Asie má asi 2 miliardy lidí, takže jste pomohli zhruba 0,002 %. Good job. A na zafinancování těch 2 miliard prostě prachy nejsou a nebudou.

                1. Ano, byl jsem osobně nejdále v Egyptě a pěšky jen pár
                  Ano, byl jsem osobně nejdále v Egyptě a pěšky jen pár kilometrů od různých resortů, ale i to stačí. I vidět paradoxy, kdy Vám doma vyrábí (zatím bez akumulace) roční spotřebu v ČR malá FVE na 1/6 střechy a oni pálí něco na pomezí mazutu v obrovském elektrickém generátoru kilometr za rezortem, přestože tam slunce pere 20 hodin denně celý rok a střech tam mají habaděj. A vodu si vozí, místo aby ji odsolovali z moře u pláže atd. atd. Alespoň teplou vodu tam dělali klasicky samospádem z barelů na střechách. Zadarmo to mají, pokud hloupý Evropan či Američan dá. Chytrý jim to prodá na splátky, aby si toho vážili a nutilo je to hledat svoje cesty. Ovšem pokud jsou se svým spokojeni, brát si to nebudou. Takže žádné růžovky.

                2. Zrovna u te odsolene vody muze byt proste problem ze ma
                  Zrovna u te odsolene vody muze byt proste problem ze ma hnusnou chut a tak se turistum nemuze davat (alespon na lodi top tak bylo, cpali ji pres reverzne-osmozni filtr).

                3. Nedokážu posoudit, nepil jsem. Je fakt, že odparem to asi
                  Nedokážu posoudit, nepil jsem. Je fakt, že odparem to asi bude chutnější postup, ale to chce zase plochu, které je na lodi málo.

          1. Josefe, zkuste trochu číst a zamýšlet se nad přečteným.
            Josefe, zkuste trochu číst a zamýšlet se nad přečteným. Zjistěte si cenu komponentů v místě (asie) a nesnažte se dobrat návratnosti v Evropě, kde již čtvrtým rokem platí cla na dovoz aby se ceny vyrovnaly ceně výroby v EjU. Již v minulosti u nás se vyplatilo při stavbě nového domu na nezasíťovaném pozemku uvažovat zda tahat přípojku – proč myslíte, že v poslední době je dána povinnost distribuční společnosti připojit každého kdo o to požádá? Prostě se naši mocní dozvěděli jak to dopadlo s telekomem a Internetem. Lidi si poradili i bez něj. A od určitého okamžiku nebylo cesty z5. Proč si myslíte, že mobilní operátoři lobbují za zpoplatnění nelicencovaných pásem?

          2. Počítače jsou jim povětšinou k ničemu, potřebujete
            Počítače jsou jim povětšinou k ničemu, potřebujete spíš malé rádio či televizi, lze realizovat velmi low cost přijímače kdy máte nějaký AM modulovaný kanál a relativně prostý obvod oživující display.

            Ale potřebujete také generovat světlo, případně pohánět další prosté přístroje. nabít svítilnu… Vemte si že dnes se tam svítí povětšinou petrolejem, i při všem čarování co mne napadá se pod cenu 1$/l nedostanete. Nevím kolik spotřebujete na jednu noc svícení, ale kdybych řekl že je to 1l/týdně, bylo by to ročně asi 57$. Asi 1425Kč. Nejpozději do nějakých pěti let by se jim to mělo zaplatit, pokud se do toho zapojí vláda s tím že je tak dostane z chudoby, mimochodem to může snížit dovoz paliv, pak se jim to může zaplatit ještě dříve.

      2. Proč by to měl být nesmysl? Když máte konkurenci ve
        Proč by to měl být nesmysl? Když máte konkurenci ve formě naftových agregátů a síť vám akorát 50 let slibují, tak se ty panely sakra vyplatí.
        Pokud jste tak líný, že si nejste schopen přečíst odkazovaný text, tak to zkusím na Vás ve zkratce:
        Ti chudí si kupují jako základ něco jako 100W panel + 1kWh baterie + řídící elektronika, 3 12VDC zásuvky, dvě dobíjecí solární lampy. Bratru do 200 USD. I ti nejchudší jsou to schopni splatit do dvou let jen z ušetřených peněz za petrolej. Po těch dvou letech mají svícení zdarma a tím fakticky jeden měsíční příjem navíc a večer světlo, tj. možnosti se třeba po večerech věnovat dětem, učit se s nimi.
        V těch oblastech už je průmysl dávno elektrifikovaný, oni potřebují elektrifikovat agrární venkov.

      3. Proč? Potřebují hlavně čerpat vodu cca 2h max. 4h denně.
        Proč? Potřebují hlavně čerpat vodu cca 2h max. 4h denně. Příkon je kolem 1kW. Například v Indii svítí slunce skoro pořád. Když nesvítí, tak nepotřebují tolik čerpat (není takový odpar), případně může i pršet.

    2. No jasně, zkuste přijít do práce a říct šéfovi, že
      No jasně, zkuste přijít do práce a říct šéfovi, že poslední týden je zamračeno a nefouká (třeba napodzim) a baterky se vybily už v 11, tak padla a jde se domů.Ono nejvíc elektřiny nespotřebovávají domácnosti, ale průmysl. I když, pokud každý bude doma mít elektromobil, tak se to třeba vyrovná…
      A věřte tomu, že kdyby bylo celkově levnější si vyráběl elektrinu vlastními silami, tak to první začnou dělat velké firmy, protože by ušetřily hrozný peníze, kterými by se pak mohli manageři chubit ve výsledovkách.
      Zatím ale slále většina lidí chce levnou energii a kdykoliv si vzpomenou, tak jen šáhnout na vypínač.
      A „chytré sítě“ a infrastruktura je pro obnovitelné zdroje zcela klíčová, rozhodně pro jejich větší rozšíření.
      Chtělo by to trochu reality do zelených snů.

      1. 1) Je to v tropech nebo subtropech, to není Česko s českým
        1) Je to v tropech nebo subtropech, to není Česko s českým počasím.
        2) Průmyslové podniky a populační centra dávno elektrifikované mají, tady se jedná o stamiliony subsistenčních farmářů ve venkovských oblastech, kterým je elektrifikace slibovaná mnohde i více než 50 let.
        3) Ti farmáři jsou povětšinou chudí. Potřebují večer světlo a dobít mobil. A časem postupně, jak se budou vzmáhat další drobné elektro.
        4) Chtělo by to se více dívat do světa.

        1. Podle mě máte úplnou pravdu. Potřebují čerpat přes den
          Podle mě máte úplnou pravdu. Potřebují čerpat přes den vodu na pole, umýt se, mít přístup k pitné vodě (to není ani ve studních dnes samozřejmost), večer si rozsvítit a občas si zavolat. Byl jsem v Indii a viděl jsem jak žijí. Televizi pustí tak, že přepnou agregát na čerpání vody do domácnosti. Spotřeba nafty je vysoká a její cena pro ně také.
          Ostatně, tuším, že v Bangladéši už mají takhle osazené domy 750W panely asi ve 100 000 vesnických domácnostech. Dávají jim je zadarmo v rámci boje proti chudobě.

          1. Na všechno neni potřeba elektřina, voda se dá získávat
            Na všechno neni potřeba elektřina, voda se dá získávat ze sběrných věží nebo stěn s jemnou tkaninou,
            http://www.smithsonianmag.com/innovation/this-tower-pulls-drinking-water-out-of-thin-air-180950399/
            Lednička bez elektriky už je vyřešená částečným zakopáním hliněné uzavřené díže vložené do další a prostor mezi je napněn pískem a občas provlhčen. Odpaření odebere teplo.
            http://4.bp.blogspot.com/-Z0L3Y9H3lpo/T6ahkprutXI/AAAAAAAAAwU/H7vE-j2A7cE/s1600/mid_setup.jpg
            Klimatizaci lze vyřešit venturiho efektem z odřízlých hrdel pet lahví vetknutých krz stěnu chatrče. O přirozené klimatizaci se lze dosti naučit od dávných stavitelů z Egypta, Říma apod. Naopak teplo lze častečně pořešit solárnímy vzduchovými ohřívacími kolektory s černou síťovinou. Světlo v chajdě bez voken lze přes den pořešit pomocí světlovodu z PETky plněné vodou vetknuté do střechy. Teplá voda krzevá černou hadici ve spirále na střeše. Dobíjet telefon, rádio nebo svítilnu lze zajistit krzevá termočlánek vetknutý do hliněného topeniště či pece při vaření jídla.
            http://www.bbc.com/news/science-environment-34905136
            Doufám, že aspoň něco z těhle úžastností funguje 😀

            Stavbu domů v rozvojových oblastech řešil myslím už „architekt odpadu“.

            1. Jak se u nás říká, to se jim to tam žije, když slunce
              Jak se u nás říká, to se jim to tam žije, když slunce svítí celý rok a stačí upustit semínko a úroda 4x ročně :-). Ale vážně, kdyby se tam vládám chtělo, jako že správa věcí veřejných je tam ještě hlouběji v … než u nás, tak tohle všechno už dávno mají pořešeno. Prostě jednoduché fyzikální principy a využití místních zdrojů. Na druhou stranu je to o vzdělání, aby vůbec měli informaci, že to tak jde. Ne že to sem tam stařešina po 50 letech vypozoruje a pak případně ústně předá dále.

Napsat komentář